Černá skládka: Co to je a jak postupovat při jejím objevení?

Pojem ,,černá skládka" není v současné době žádným závazným právním předpisem definován, což přináší řadu praktických problémů při řešení této problematiky. Za černou skládku lze označit místo, kde jsou v rozporu se zákonem odloženy odpady a osoby, které na tato místa odpady odložily, nejsou známy, resp. jsou jen velmi obtížně zjistitelné. Typickým příkladem jsou bohužel všem dobře známá odlehlejší místa v okolí obcí, na kterých jsou odkládány nejrůznější druhy nejčastěji komunálního odpadu.

Pod pojmem černá skládka si naopak nelze představit poměrně častou situaci řešenou ČIŽP, kdy je v místě k tomu neurčeném nakládáno s odpady, ovšem toto nakládání provádí soustavně jeden nebo více subjektů obvykle s konkrétním vztahem k tomuto místu nakládání (např. vlastník pozemku, nájemce, uživatel apod.). Výskyt černých skládek závisí především na míře morální odpovědnosti naší společnosti (každého jednotlivce) vůči životnímu prostředí a do jisté míry i neslušnosti a aroganci panující mezi lidmi. Snaha některých lidí ušetřit náklady za legální způsob využití či odstranění odpadů bohužel v některých případech převáží nad ohleduplností vůči životnímu prostředí a slušnosti vůči svým spoluobčanům.

Prevence a sankce

Co se týká praxe, lze říci, že výskyt černých skládek je závislý na důsledném využívání preventivních a sankčních nástrojů. Konkrétně mezi nejdůležitější preventivní nástroj prevence vzniku černých skládek patří správně nastavený obecní systém nakládání s odpady. Kvalitně nastavený systém odpadového hospodářství na území obce souvisí např. na vhodně stanovené provozní době sběrných dvorů obcí, systému svozu komunálních odpadů a s tím související výší poplatků atd. Zřízení kvalitního systému nakládání s odpady souvisí s vyššími finančními náklady na jeho zajištění, což klade ekonomické nároky na vedení obcí.

Ty však v dobíhajícím programovém období OPŽP 2007-2013 mohly čerpat až 14 miliard Kč na zlepšení systémů nakládání s odpady a v novém OPŽP 2014-2020 si obce na zlepšení svého systému nakládání s odpady budou moci sáhnout až na 6 mld.

Kontrolní kompetence a sankce

Podnikatelé: Zákon o odpadech dává kompetenci obecním úřadům kontrolovat, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání (tedy podnikatelé) mají zajištěno využití nebo odstranění odpadů v souladu se zákonem o odpadech. Kontrolní kompetence vůči podnikajícím osobám jsou zákonem o odpadech dány dále obcím s rozšířenou působností, krajům a ČIŽP. Následná sankce po řádném prošetření správního orgánu, který jako první obdržel podnět k šetření, je v kompetenci ČIŽP. Pokud se na základě nezpochybnitelných důkazů prokáže neoprávněné odstranění odpadů podnikajícím subjektem na místě k tomu neurčeném, může ČIŽP ,,podnikateli" uložit za prokázaný správní delikt pokutu až do 50 mil. Kč.

Čtěte také: Řešení problému černých skládek

Občané: Vůči nepodnikajícím osobám tedy občanům by kontrolu (projednávání případného přestupku) měly vést obce, jelikož se v případě, že ,,černou skládku" založí fyzická osoba (občan) nebo občan ukládá odpady mimo vyhrazená místa, jedná o přestupek, který přímo řeší zákon o přestupcích. Tento zákon stanovuje, že přestupku proti veřejnému pořádku se dopustí ten, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpady mimo vyhrazená místa. Podle přestupkového zákona projednávají přestupky proti veřejnému pořádku právě obce. Za tento přestupek může obec uložit fyzické osobě pokutu až do výše 50 000 Kč.

Legislativní rámec

Problematika černých skládek je v české legislativě ožehavá. Aktuálně ji upravuje zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech. Odborníci upozorňují na to, že řešení černých skládek není v současné době efektivní a že lépe si s nimi dokázala poradit předchozí právní úprava. Dříve nesl odpovědnost za odpady nelegálně shromážděné na pozemku jeho vlastník. To určitě nebylo v řadě případů spravedlivé. Nyní je ale potíž v tom, že identifikovat osobu, která černou skládku založila, je téměř nemožné. A proto je také často obtížné vyvodit odpovědnost za vznik nelegální skládky a uložit viníkovi pokutu.

Radnice by měly mít možnost zlikvidovat černou skládku i na soukromém pozemku. Navrhuje to ministerstvo životního prostředí. Lidé se totiž o své okolí čím dál víc zajímají: roste počet podnětů na výskyt černé skládky i zájem o akce, jako je Ukliďme Česko. Podle nového návrhu ministerstva životního prostředí by obce mohly vlastníkovi pozemku určit lhůtu, dokdy musí černou skládku odstranit nebo alespoň zabránit dalšímu rozšiřování. Pokud to neudělá, nelegální odpad může nechat zlikvidovat sama obec.

„Je důležité, že se obec může pohybovat po cizím pozemku, respektive po pozemku konkrétního vlastníka,“ zdůraznil ředitel odboru odpadů ministerstva Jaromír Manhart. Obce připravované řešení vítají. Ještě víc by ale ocenily peníze. „Potřebujeme mít nějakou záruku, že když to odstranění vezme na sebe stát, tak to na sebe vezme i se zaplacením,“ věří primátor Kladna Dan Jiránek (ODS).

Jak postupovat při objevení černé skládky?

Pokud narazíte na nelegální skládku, můžete skládku nahlásit (podat podnět) na příslušný úřad. Pokud chcete, můžete nelegální skládku (např. sebrat poházené obaly) uklidit sami. Včasné nahlášení černé skládky je důležité, protože čím dříve je provedeno její odstranění, případně je zabráněno jejímu dalšímu vytvoření (např. rozrůstání skládky (k již pohozeným odpadům velmi rychle přibývají další odpady tzv. lavinovitě).

Čtěte také: Připomínka pochodů smrti

Obecně lze říci, že neuděláte chybu, pokud podnět podáte obecnímu úřadu. Pokud se skládka nachází v lese, na vašem pozemku, nebo znečisťuje vodu, podnět podejte obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Pokud nějaké máte, přiložte k podnětu důkazy, na základě kterých by bylo možné zjistit, kdo skládku založil nebo do ní přispíval (původce skládky). Jednoduchým způsobem můžete obci černou skládku nahlásit také na www.ZmapujTo.cz, nebo přes jejich mobilní aplikaci. Nahlášení skládky tímto způsobem je v podstatě podnětem. Do projektu je zapojeno přes tři tisíce obcí.

K podnětu můžete připojit případné důkazy (např. fotografie). Zaslání podnětu je pouze informování úřadu, neznamená automaticky řešení podnětu („zahájení správního řízení z moci úřední“). Proto můžete v podnětu požádat úřad o informování, jak s vaším podnětem naložil (zahájil řízení, neshledal důvod pro zahájení řízení nebo podnět podstoupil jinému úřadu).

Do podnětu je důležité uvést, komu je adresovaný, kdo jej podává, čeho se týká a co sleduje. Doporučujeme přímo v textu podnětu požádat úřad, aby vás do 30 dní informoval, jak s podnětem naložil. Pokud by úřad například neodhalil konkrétního pachatele, přestupkové řízení by nemohl zahájit. Kdybyste ho o to nepožádali, nemusel by vás úřad o odložení věci ze zákona vůbec informovat.

Na který úřad se obrátit?

• Pokud si nejste jisti, na který úřad se obrátit, obraťte se na obecní úřad obce, ve které se nacházíte.
• Pokud je skládka zároveň nelegální stavbou (např. navážka zeminy), obraťte se na stavební úřad.
• Pokud se jedná o velkou skládku znečišťující životní prostředí (např. unikají z ní nebezpečné látky), obraťte se na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP).
• V případě, že skládka působí přímé ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí většího rozsahu, které není možno řešit individuálně (např. nebezpečný odpad), kontaktujte Policii ČR.

Odpovědnost a financování likvidace

Odpovědnost za černou skládku by měl primárně nést její původce. U černých lavinovitých skládek však většinou původce skládky není znám. Pokud se neví, kdo je za černou skládku odpovědný, nabízí se řešení, že skládku mají odstranit příslušné orgány nebo obec, na jejímž území se skládka nachází. Problém ovšem nastává u financování těchto prací.

Zákon o odpadech úřadu obce s rozšířenou působností v první řadě ukládá, aby se pokusil zjistit osobu za odpad odpovědnou. Pokud jí nedohledá, dává mu tři možnosti, jak postupovat. Jedna z nich počítá se zapojením vlastníka pozemku. Úřad ho může vyzvat, aby skládku ve lhůtě 30 dnů sám odklidil. Zbylé dvě počítají s tím, že úřad bude konat sám. Úřad může odpady sám odklidit. Pokud ze skládky unikají látky nebezpečné pro životní prostředí (např. chemikálie), může odpad zabezpečit před únikem těchto látek.

Čtěte také: Řešení problému černé skládky

Příklady řešení problémů s černými skládkami

Kladno: V areálu bývalé Poldovky bojovali v letech 2011 i 2018 hasiči s požárem skládky pneumatik. O rozlehlý areál se nakonec začala starat nová firma, která odstranila pneumatiky za zhruba milion korun. V areálu se nachází i jezírka plná dehtu, s jejichž sanací žádá firma o pomoc ministerstvo životního prostředí.

Bohumín a Staré Město u Frýdku-Místku: Polská firma tam navezla barely plné nebezpečných chemikálií. Mezinárodní policejní tým kvůli tomu zatkl před týdnem šestnáct lidí. Mezitím se do likvidace nebezpečné skládky pustili odborníci, náklady hradí frýdecko-místecký magistrát.

Moderní technologie v boji proti černým skládkám

S likvidací černých skládek pomáhá už jen to, že se o nich obce dozví. Stále častěji využívají lidé ke zkontaktování úřadů moderní technologie: loni už podali přes SMS zprávy víc než deset tisíc podnětů. Lidé začínají být aktivní, nejsou lhostejní vůči prostředí. Podněty se týkají třeba skládek, autovraků nebo třeba poškozeného osvětlení.

Takzvanou chytrou komunikaci využili i dobrovolníci při celorepublikové akci Ukliďme Česko. O uplynulém víkendu se do úklidu zapojilo přes 65 tisíc dobrovolníků napříč republikou. Nejvíc z nich - 971 lidí - čistilo řeku Ohři na břehu i ve vodě. Celkem lidé o víkendu uklidili na více než dvou tisících místech na 1120 tun odpadů. Výraznou část z nich tvořily pneumatiky, kterých lidé nasbírali celkem 16 500.

V přírodě se přitom pneumatiky budou rozkládat až do 25. století, tedy zhruba 400 let. PET lahve nebo dětské pleny se rozkládají o padesát let déle.

tags: #cerna #skladka #podnet #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Ekologie vodních živočichů
• Průmyslová ekologie - studijní plán
• Podmínky vrácení poplatku za odpad Písek
• Odvoz odpadu Praha-Lhotka
• Hraniční hodnoty emisí