Černá skládka tísní řešení

V okolí se nachází velký nepořádek nebo černá skládka. Co dělat? Obraťte se na Váš místně příslušný úřad městské části, který je kompetentní danou problematiku řešit. Rovněž se můžete obrátit na strážníky Městské policie hl. m.

Problém černých skládek a humanitární pomoc

Podle expertů tak vzniknou černé skládky. Jaký typ odpadu vlastně vzniká v rámci humanitární pomoci?

Marie: Může to být jakýkoli obalový materiál - například krabičky od léků, sáčky od terapeutické stravy pro podvyživené děti, ale také obaly od hygienických potřeb nebo pytle z distribuce jídla. Může to být stavební materiál, když třeba rekonstruujeme školy nebo záchody nebo elektronický a technický odpad (např. dočasná infrastruktura - solární panely, baterie, které po čase doslouží). A pak vytváříme spoustu odpadu jen tím, že v té zemi máme kancelář, zaměstnance a celou tu masivní logistiku.

Některé věci humanitární organizace potřebují dovážet letadly, přesouvají je ze skladu do skladu, někdy se ty věci musí přepočítat a přebalit po cestě. Tiskneme papíry na školení, bannery, dřív jsme dávali na akcích vodu v plastových lahvích…

Anna: Jsou to vlastně tři kategorie odpadu - věci, které rozdáváme, abychom lidem pomohli, a které se později stanou odpadem, pak to jsou všechny ty obaly, plasty, karton atd., do kterých humanitární pomoc balíme, a třetí typ je odpad z operativy, tedy z kanceláří a aut. A to nejen těch na místě humanitární krize, ale i v Praze na centrále.

Čtěte také: Řešení problému černých skládek

Novějším trendem humanitární pomoci je dávat lidem peníze, aby si sami mohli zvolit, co potřebují. Ale i u toho vzniká odpad. Ti lidé si něco koupí a zkonzumují to - z jídla zbude organický odpad, z léků obaly apod.

Ono se vlastně často nedá rozeznat, co je a co není odpad z humanitární pomoci, protože buď se humanitární i místní odpad po vyhození smíchá nebo si lidé díky finanční pomoci koupí věci, potraviny a služby na místním trhu. Je to v podstatě jedno, protože my se snažíme přijít na to, jak předcházet a zpracovávat jakýkoliv hmotný odpad v humanitárním kontextu.

Možnosti zpracování odpadu v rozvojových zemích

Marie: Nemůžeme aplikovat naše evropské standardy na místa, která vůbec nemají stejnou infrastrukturu jako my. I kdybychom v naší kanceláři třídili plasty a měli krásně označené koše, je to k ničemu, pokud není kam plast vyhodit a jak ho zpracovat. Je navíc velmi pravděpodobné, že tohle se v chudých zemích nezmění v dohledné době. Řeší jiné problémy, než je ničení životního prostředí. Proto je zcela zásadní tvorbě odpadu předcházet a zaměřit se také na materiály, které se lehce rozloží.

Anna: My si v Demokratické republice Kongo platíme firmu, která nám sváží odpad z kanceláře, ale už nedokážeme zaručit, kde skončí. To je pro nás prostě příliš těžký úkol, protože v blízkosti není dostatečná infrastruktura, například skládka, která by dodržovala environmentální a bezpečnostní standardy. V Kongu ale existují dobré příklady zpracování odpadu, nicméně se zabývají odpadem jen v malém měřítku. Například Briquette du Kivu sváží organický odpad z pár tisíců domácností a také z naší kanceláře v Bukavu a přeměňuje ho na ekobrikety, které pak prodává. Ale to není systémové řešení.

Projekt Bio4HUMAN

Marie: Celý ten projekt je teoretický, výzkumný. Jeho cílem je navrhnout inovativní řešení na přírodní bázi („bio-based“), která by mohla přispět ke zlepšení situace s odpady v humanitárních kontextech. Výsledky výzkumu se budou prezentovat donorům, vládám, firmám, odborníkům, ostatním neziskovkám - všem, kteří by je mohli využít a uvést v praxi. Třeba by se toho mohla chopit firma, která by ve zpracování odpadu viděla podnikatelskou příležitost.

Čtěte také: Připomínka pochodů smrti

Role organizace Člověk v tísni

Marie: Je to sice výzkumný projekt, ale role někoho, kdo má zkušenost přímo z terénu a rozumí tomu, jak složitě komplexní humanitární pomoc funguje, je naprosto klíčová. Právě tuto roli zastáváme my spolu s partnerskou humanitární organizací PAH z Polska. My se zaměřujeme na návrhy v Demokratické republice Kongo, oni pracují v Jižním Súdánu - v obou zemích dlouhodobě působíme, máme tam vybudované kontakty a dobře známe místní prostředí.

Na projektu Bio4HUMAN spolupracujeme s dalšími partnery - odborníky z biologického sektoru a specialisty na oběhové hospodářství. Ti ale často nemají zkušenost s humanitárními kontexty, a proto je mnohdy ani nenapadne, jaké specifické problémy s odpadem mohou v terénu nastat. Chybí jim totiž ta praktická perspektiva a vhled do potřeb místních lidí. My například víme, že návrh, který v evropských podmínkách vypadá skvěle a dává smysl, by v Kongu jednoduše nemohl fungovat. Dokážeme také identifikovat místní řešení - tedy to, co už lidé v menším měřítku používají, ale co má potenciál k širšímu uplatnění. Například víme, jak v Zambii a Angole fungují malé domácí bioplynárny, které přeměňují organický odpad na hnojivo a plyn na vaření.

Výstupy projektu

Anna: Máme hotový výzkum zaměřený na potřeby humanitárního sektoru v oblasti nakládání s odpady v Demokratické republice Kongo a Jižním Súdánu. Zjistili jsme, jaké jsou v těchto lokalitách hlavní problémy spojené s odpadem - například do jaké míry představuje neřešený odpad zátěž pro místní komunity, jak velké je riziko kontaminace a jak by bylo možné využít „bio-based“ řešení k jejich zmírnění. Zároveň jsme zjistili, jak nedostatečná je odpadová infrastruktura a systém nakládání s odpady v námi sledovaných lokalitách a do jaké míry se tímto problémem humanitární organizace skutečně zabývají - nebo naopak nezabývají.

Na úvodní výzkum navázala série dalších výzkumných kroků. V jejich rámci jsme identifikovali slabá místa i příležitosti spojené s dříve zjištěnými problémy, provedli předvýběr řady potenciálně vhodných biologických řešení a následně u těchto návrhů posuzovali jejich životní cyklus. Teď máme zhruba 30 před vybraných návrhů řešení a zjišťujeme, která připadají v úvahu v humanitárním kontextu Konga a Jižního Súdánu. To jsou tak složité země zmítané chudobou a konfliktem, že když se osvědčí tady, tak pak už to musí fungovat snad skoro všude. Ta teoretická řešení dále konzultujeme s kolegy z humanitárního sektoru, místními organizacemi, odborníky i komunitami. Postupně k nim získáváme zpětnou vazbu. Zjišťujeme, zda jsou tato řešení kulturně a sociálně přijatelná, ekonomicky udržitelná a zda pro ně v dané zemi existuje vhodná infrastruktura pro jejich výrobu a zavedení.

Konkrétní příklady řešení

Marie: Napadají mě už zmíněné bioplynárny, testujeme teď různé typy a přístupy. Máme také návrh na vylepšené rozložitelné obaly vyrobené z kukuřice nebo speciálních hub. Často jde o materiály, které nahrazují plast. Nebo vypadá dobře izolační materiál z ovčího rouna.

Čtěte také: Řešení problému černé skládky

Anna: Vybavuji si i menstruační vložky z přírodního materiálu, které už využívají v Indii a mají potenciál i na podnikání. Mohly by je vyrábět a prodávat přímo místní ženy. Nebo existuje moucha bráněnka černá, jejíž larvy umí rozkládat bioodpad a předělávat ho na hnojivo. Larva dokáže denně sežrat čtyřikrát víc než sama váží a proto se dá tohle řešení aplikovat na velké množství odpadu. Nicméně už teď je jasné, že je to velmi obohacující a důležitý výzkum.

Mobilní rozhlas a aplikace ZmapujTo

Další důležitou funkcionalitou pro majitele chytrých mobilních telefonů je aplikace ZmapujTo. Tato aplikace vám umožňuje nahlásit negativní jev, který jste právě objevili (nefunkční lampa veřejného osvětlení, černá skládka, poškozený majetek města apod.). Jednoduše vyfotíte daný jev, na místě připojíte krátký popis a z onoho místa odešlete.

Určený administrátor obdrží tuto fotohlášku a přebere tak váš podnět k dalšímu řešení. Stav řešení si budete moci ověřit u dané fotohlášky. Velmi zajímavé jsou pocitové mapy, pomocí kterých můžete označit lokalitu, kde se necítíte v bezpečí, nebo naopak lokalitu, která je pro vás oázou klidu a líbí se vám. Pomocí označování takových lokalit získá úřad cenné informace o tom, kde má být zvýšena účast strážníků městské policie, nebo instalován prvek kamerového systému.

Jak se registrovat?

Možnosti registrace jsou tři:

• Vyplněním a odevzdáním registračního formuláře (odevzdání na podatelně MěÚ Nejdek, nebo na OÚ jednotlivých obcí)
• Vyplněním registrace elektronicky na webových stránkách: www.nejdecko.mobilnirozhlas.cz
• Registrace v aplikaci v chytrých mobilních telefonech: „Mobilní rozhlas + ZmapujTo“, nebo „Zlepšeme Česko + Mobilní rozhlas“

Proto, aby bylo možné sdělované informace co nejpřesněji zacílit, je nutné, aby registrace obsahovala všechny důležité informace o registrujícím se členovi. V žádném případě není obava o únik osobních informací na místě. Nakládání s informacemi podléhá přísným pravidlům a vše je s ohledem na ochranu osobních dat zcela zajištěné.

Všechny tyto údaje jsou pro správné zacílení zasílaných informací důležité (například bydliště k informování obyvatel ulice Jiráskova o plánovaném blokovém čištění nebo nenadálém uzavření ulice z důvodu výkopových prací).

tags: #černá #skládka #tísni #řešení

Oblíbené příspěvky:

• Zkušenosti s hennou Cesta Přírody
• Lom Bílina: Obavy a budoucnost
• Přehled poplatků za ovzduší
• Obnovitelné zdroje
• Efektivní čištění odpadu