Tisková konference Greenpeace k lomu Bílina: Obavy a vize budoucnosti

Společnost Sev.en ohlásila ukončení těžby uhlí na přelomu let 2025 a 2026 v současném povrchovém uhelném lomu ČSA na pomezí Mostecka a Chomutovska.

Vodní plocha, fotovoltaická a přečerpávající elektrárna a ponechání části území přirozené obnově - tak by měla v budoucnu vypadat obnova tohoto lomu.

Ústecký kraj chce řešit obnovu území po těžbě uhlí komplexně. Podle krajské radní Ivy Dvořákové z ODS chce hejtmanství řešit obnovu území po těžbě uhlí jako celek a při plánování chce spolupracovat s jednotlivými obcemi a městy.

Aktuálně navíc běží lhůta pro podání připomínek a námitek ke změně zásad územního rozvoje kraje, a to na 14 lokalit, kde chtějí energetici solární elektrárny budovat.

Cílem je, aby těžbu uhlí nenahradily pouze sluneční elektrárny. Ty by přitom mohly pokrýt velkou část lomů ČSA i Vršany.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Připomínky a obavy

Připomínky k plánované podobě rekultivace mají dotčené obce i ochránci přírody.

• Například městu Horní Jiřetín se nelíbí, že by vysoké napětí mělo vést středem zámeckého arboreta Jezeří. Arboretum ale bude podle krajského úřadu součástí budoucí národní přírodní památky.
• Greenpeace se zase obává ohrožení vzácných bučin vlivem stavby přečerpávací elektrárny.
• Obec Vysoká Pec se obávala navýšení dopravy vlivem turismu na komunikaci, která vede z obce a teď po ní jezdí do lomu nákladní doprava. Podle krajského úřadu se ale dál s touto komunikací vůbec nepočítá.

Na stavbu fotovoltaické i přečerpávací elektrárny ale bude podle dokumentu, který má Český rozhlas k dispozici, krajský úřad vliv na životní prostředí posuzovat samostatně.

Problémy životního prostředí v České republice

Aktuální Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006 upozorňuje na hlavní problematické oblasti:

• Ovzduší silně znečištěné jemným prachem
• Rostoucí počet alergiků
• Vysoká energetická náročnost průmyslu a produkce skleníkových plynů, ovlivňujících zemské klima
• Nízký podíl obnovitelných zdrojů energie
• Narůstající objem skládkovaného komunálního odpadu
• Nejpoškozenější lesy v Evropě

V řadě oblastí Česká republika pokulhává za ostatními evropskými státy. Vzduch obsahující nadlimitní koncentrace prachových částic PM10 dýchá 62 % obyvatel.

Výrazně roste znečištění ovzduší dopravou a ze spalování v lokálních topeništích. To znamená bezprostřední riziko pro zdraví lidí, zvyšuje se počet dětí s alergiemi.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Od roku 2000 dochází k poklesu emisí oxidů dusíku, oxidu siřičitého a těkavých organických látek a naopak stagnují emise prachových částic.

29 % území České republiky (bez započtení přízemního ozónu) patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Problém jsou především jemné prachové částice PM10 a PM2,5, polycyklické aromatické uhlovodíky a oxidy dusíku.

Vytápění v domácnostech se na emisích PM10 podílí z 38 %, doprava dalšími 20 %, na emisích PM2,5 se 27% podílí vytápění domácností a 31% doprava. Nadlimitním koncentracím PM10 je vystaveno 62% populace ČR. Na rozdíl od většiny evropských států množství těchto částic v ČR posledních letech neklesá. Emise polyaromatických uhlovodíků dokonce ze dvou třetin (66 %) pocházejí z vytápění domácností.

V roce 2006 byla alergická onemocnění zaznamenána u 30 % dětí, polovinu z toho tvoří respirační alergie. V roce 2001 se oproti roku 1996 zvýšil počet dětských alergiků o polovinu, v roce 2006 byl zjištěn podobně vysoký nárůst.

I přes pozvolný pokles (meziročně 6,5 %) je energetická náročnost české ekonomiky jedna z nejvyšších v Evropě.

Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus

Naopak, podle předběžných dat za rok 2006 došlo k jejich mírnému meziročnímu nárůstu. V přepočtu na obyvatele patří s 12,8 t nadále k nejvyšším v Evropě. Rostou mj. emise z dopravy, které nejsou zahrnuty do evropského systému obchodování s emisními limity.

Výroba elektrické energie z OZE tvoří 3,5 TWh a její podíl na hrubé domácí spotřebě elektrické energie vzrostl na 4,9 % (nárůst o 0,86 %). Na růstu se nejvíce podílela výroba elektrické energie ve vodních elektrárnách.

Zdravotní stav českých lesů se výrazně nelepší a je horší než ve většině evropských zemí. Přes 50 % lesů je postiženo z více než čtvrtiny defoliací (odlistěním). Příčinou je především znečištěné ovzduší, včetně historické zátěže emisemi síry, a abiotické faktory (klimatické výkyvy).

Produkce odpadů v ČR - včetně komunálních - klesá. Nadále se ale zvyšuje podíl biologické složky skládkovaného odpadu. Přestože roste i procento odpadů, které se dále využívají, cíl Plánu odpadového hospodářství ČR do roku 2010 recyklovat polovinu komunálního odpadu se plnit nedaří. V loňském roce se jej recyklovalo jen 20 procent.

Znečištění ovzduší v Litvínově a okolí

Města Litvínov a Horní Jiřetín upozornila na skutečnost, že na území těchto měst pravidelně dochází k překračování imisních limitů polétavého prachu.

Z Programu snižování emisí a imisí pro město Litvínov vyplývá, že 76,3 až 94,5 % znečištění prachovými částicemi v Litvínově pochází z povrchových velkolomů ČSA a Bílina.

Území města Litvínov a jeho okolí jsou značně zatíženy prašností. Překračování imisního limitu PM10 bylo zaznamenáno v širším okolí města Litvínov a i jinde v Podkrušnohoří. V Litvínově je nejzatíženější oblastí znečištěním PM10 území ve směru od Horního Jiřetína po centrum města Litvínov.

Co je polétavý prach? Jako polétavý prach jsou označovány tuhé částice unášené vzduchem, které se liší jak svou velikostí, tak chemickým složením i původem. Obvykle jsou za polétavý prach považovány částečky menší než 10 mikrometrů a jejich obsah v ovzduší se vyjadřuje jako hodnota PM10.

Ukládání částic v dýchacím ústrojí člověka je závislé jednak na jejich velikosti, ale i na způsobu dýchání. Předpokládá se, že částečky nad 10 mikrometrů jsou při běžném povrchovém dýchání nosem zachycovány na sliznici dutiny nosní. Částečky v rozsahu 5-10 mikrometrů se usazují v jemných dýchacích cestách. S rostoucí hloubkou dýchání roste množství větších částic strhávaných proudem vzduchu do hlubších částí dýchacího ústrojí.

Nesouhlasné stanovisko k rozšíření lomu Turów

České ministerstvo životního prostředí vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice.

Zástupci obcí Uhelná a Václavice na Liberecku předali ministru životního prostředí Richardu Brabcovi petice se zhruba 700 podpisy proti rozšíření dolu Turów. Obávají se zejména toho, že lidé z tamních obcí nebudou mít dostatek pitné vody.

Sněmovní výbor pro životní prostředí podpořil nesouhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí s rozšířením polského hnědouhelného dolu Turów u hranice s Českem.

Závěr

Otázka těžby uhlí a jejího dopadu na životní prostředí zůstává v České republice aktuální. Obavy občanů, obcí i ekologických organizací je nutné brát v úvahu při plánování budoucího využití dotčených území.

tags: #greenpeace #tisková #konference #lom #bílina

Oblíbené příspěvky:

• Podrobněji o Köppen-Geigerově klasifikaci
• Nová vyhláška o odpadovém hospodářství
• Vlastnosti a využití H1145 ST10 Dub Bardolino
• Vysvětlení spontánní emise fotonu
• Udržitelné materiály v mobilních domech