Červená královna v ekologii: Neustálý závod v přizpůsobování

Jeden z největších omylů o přírodě praví, že v přírodě je všechno v rovnováze, kterou svévolně narušují pouze civilizovaní protipřírodní lidé. Ve skutečnosti je to přesně naopak. Jednotlivé organismy se sice namáhavě neustále snaží perfektně se přizpůsobit prostředí, v němž žijí, ve skutečnosti se jim to ale nikdy nepodaří. Jejich okolí se mění tak strašně rychle, že to nemohou stihnout.

Podle slavného konceptu Red Queen se vlastně organismy musí zběsile přizpůsobovat, aby na tom byly alespoň pořád stejně špatně a ne hůř. Red Queen se obvykle překládá jako Červená královna, což je sice špatně, ale zní to zvláštně a méně se to plete s vypelichanými metalovými skupinami. Jméno je vypůjčené z Alenky v zemi za zrcadlem a protože Lewis Carrol byl Angličan, mělo by to správně být Černá královna. Angličané totiž kupodivu nehrají šachy s bílo-černými figurkami, ale s bílo-červenými.

Prostředí se tak šíleně mění proto, že tím prostředím jsou zejména jiné organismy, které zase hrají svoje hry. Ostatní věci se pochopitelně mění taky a jak vidíme ve fosilním záznamu, tak to může být docela tryskem.

Příklad z praxe: Přizpůsobení brukve řepáku suchu

Zajímavá studie týmu botaniků v čele s Arthurem E. Weis s kolegy v kontrolovaných podmínkách vyseli semena brukve z populace přímo v místním kampusu University of California v Irvinu. Autoři studovali nepříliš vzhlednou žlutou rostlinu brukev řepák (Brassica rapa, anglicky field mustard), běžně rozšířený ruderální druh severní polokoule. Tahle rostlina už dávno vstoupila do společnosti druhů blízkých člověku. Část z nich pocházela z jara roku 1997, dva roky před tamějším pětiletým obdobím sucha. Zbytek nasbírali v zimě 2004, tedy na konci suchého období. Semena brukve jsou zvyklá „cestovat v čase“ a jako u většiny druhů z podobných stanovišť velmi dobře klíčí i po delší době. Stačí jim k tomu jen trocha vody a světla.

Překvapivě se ukázalo, že bez ohledu na intenzitu zavlažování rostliny z generace po pětiletém období sucha vesměs kvetly dříve. Dědičný posun v době kvetení potvrdilo i experimentální křížení rostlin z generace před a po suchu.

Čtěte také: Význam Červené knihy

V průběhu pětiletého sucha v Kalifornii bylo nepříznivě málo srážek především ke konci zimy a začátkem jara. V Kalifornii rostliny nekvetou v létě, to je tam příliš vedro a sucho, ale především na podzim a na jaře. Proto může být sucho na jaře problém. Pod silným tlakem jarního sucha byly zvlášť krátkověké rostliny kvetoucí jednou za život, jako právě brukev. Kdo vykvetl příliš pozdě, uschnul a byl konec.

Ihned se nabízí možnost propojení podobného výzkumu s genomikou. V dohledné době nebude problém rychle a levně osekvenovat celý genom rostlin z populací před a po změně prostředí a podívat se, co se vlastně v genomu změnilo.

Pokud jde o jakékoliv reálné změny klimatu, o osud krátkověkých rostlin, ale i jiných organismů s rychlými životními cykly se zjevně bát nemusíme. V případě těch dlouhověkých, jako jsou třeba stromy to bude o něco složitější. Na druhou stranu, představa, že až do 20. století byla živá příroda zatuhlá jako hudební redaktoři Českého rozhlasu je zoufale naivní a jak se zdá, v historii Země docházelo k dramatickým a úžasně rychlým změnám klimatu neustále.

"Evoluční přizpůsobení"

Adaptace je fakt. Nikoliv evoluční přizpůsobení, pokud bychom se měli striktně držet pojmosloví. Evolučně, alespoň tak, jak je to formulováno, by to bylo tak, že vymře 99,9999% populace a zůstane jen takový jedinec,který si nese pozitivní mutaci. Ten pak obsadí původní místa výskytu, či rozšíří se dál. Evidentně tomu tak není. Rostliny se přizpůsobí okolnímu prostředí jiným mechanizmem, než pouhým vymřením a náhodnou mutací. Přizpůsobí se jich mnohem větší procento z populace a vymřou pouze ti jedinci, kteří to nezvládnou.

Je to celkem hezký důkaz reakce života na změnu prostředí. Právě to, co evolucionisté popírají.

Čtěte také: Psychoanalytická interpretace Karkulky

Takto přesně chápal Darwin původně evoluci. Jenže si nedovedl představit mechanizmus reakce na prostředí, tak jak ho definoval Lamarck. Proto byl darwinizmus později omezen pouze na náhodné mutace, které svým způsobem některé změny opravdu mohou vysvětlit. Ostatně, my zatím také si neumíme mechanizmus přizpůsobení na prostředí řízenou reakcí vysvětlit.

Typický příklad, kde právě náhodnost nebyla, ale jednalo se pravděpodobně o zcela jiný mechanizmus reakce rostliny na okolí je nazván evolucí, ale nesprávně je zpětně z pojmu evoluce dovozována náhodnost mechanizmu vzniku změny a celý případ je dáván za příklad právě té dezinterpretační verzi, ikdyž k tomu není nejmenší důvod.

Červená královna a lidská společnost

Po hlubokém zamyšlení nad (lidskou) sexualitou a s ní spjatou evolucí lidské přirozenosti muselo Ridleyho bádání skoro zákonitě pokračovat pečlivým rozborem evolučních základů, souvislostí, zákonitostí a podobností (lidského) altruistického jednání. I tentokrát se autor zaměřil na lidskou přirozenost, zvláště pak na podivuhodně společenskou povahu „lidského zvířete“, pro něž je charakteristické, že žije ve velkých skupinách s komplexními vztahy mezi jednotlivci.

Má-li se člověk orientovat ve složitém předivu společnosti, musí být k tomu nějak vybaven: Čím větší je společnost, v níž jedinec (míněn živočich, pozn. red.) žije, tím větší je jeho neokortex vůči zbytku mozku. Máte-li být úspěšní ve složité společnosti, potřebujete velký mozek. Abyste mohli mít velký mozek, musíte žít ve složité společnosti. Ať k této logice přistoupíte z kterékoli strany, zjištěná souvislost neztrácí na přesvědčivosti Bylo vypočteno, že lidé žijí ve skupinách o 150 členech. A přestože v mnoha vesnicích a městech bydlí mnohem víc lidí, je výsledek přibližně správný.

Kudy vedou snahy o rozplétání složitého přediva sociálních vztahů? Teorie her, která je důležitým odvětvím moderní matematiky, umožňuje teoretické propojení zdánlivě neslučitelného biologie s ekonomií. Nejtriviálnějším příkladem je hra Vězňovo dilema: Dva vězňové si mohou vybrat, jak budou svědčit proti sobě, a tím ovlivnit výši trestu. Pokud budou oba zarytě mlčet, slíznou mírnější trest. Když však jeden „začne zpívat“ a podrazí svého komplice, může sám vyváznout bez trestu. Co se však stane, když? - A tady můžete začít kombinovat a přidělovat body, nebo vše zadat počítači a přehrát bezpočet kol a možností. Naprogramovat se dají nejrůznější strategie počínání. Lze je testovat proti sobě a určit, která z nich je z dlouhodobého pohledu nejlepší.

Čtěte také: Bezobratlí na pokraji vyhynutí

tags: #cervena #kralovna #ekologie #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Německé přírodní mosty: Unikátní architektura
• Dětský kurz přežití v přírodě
• Legislativa a stanování
• Komora obnovitelných zdrojů energie
• Komunální odpad