Revitalizace Vodních Toků a Odpadové Hospodářství v Borohrádku

Vážení spoluobčané, čtenáři borohrádeckého Zpravodaje, srdečně Vás zdravím poprvé v novém roce prostřednictvím našeho periodika, a proto mi dovolte začít svůj dnešní příspěvek přáním.

Přeji Vám všem v roce 2022 pevné zdraví, mnoho štěstí, lásky, pevnou vůli k dosažení vytčených cílů a splnění alespoň některých tajných přání a nadějí.

Nám všem přeji co nejvíce vzájemného porozumění, pokory a empatie. Našemu městu pak přeji mnoho dobrých rozhodnutí ze strany jeho vedení a co nejvíce možných investic, které povedou k jeho dalšímu rozvoji.

A právě o plánovaných investicích a rozepsaných výdajích a příjmech pro rok 2022 schváleného rozpočtu města Borohrádek se dočtete na dalších stránkách tohoto vydání Zpravodaje.

O jednotlivých stavbách, realizačních záměrech, investicích, projektech napříč tímto finančním plánem Vás budu i nadále pravidelně průběžně informovat prostřednictvím tohoto média.

Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady

K letošnímu schválenému rozpočtu města uvedu jen krátkou, ale důležitou poznámku. Zastupitelstvo města schválilo na svém prosincovém jednání rozpočet pro rok 2022 jako schodkový (schodek je ve výši 3,4 mil. Kč).

Schodkový rozpočet jsme si mohli dovolit díky dobrému hospodaření uplynulých let, kdy jsme správně predikovali, drželi se v odhadech především daňových příjmů raději tzv. při zemi a dokázali našetřit dostatečný objem finančních prostředků.

Pro tento rok jsme očekávali jako hlavní investiční akci spojené stavební činnosti v ulicích Švermova a Nerudova.

Opět se mělo jednat o koordinačně navazující stavby (stejně jako v minulosti např. v ulicích Havlíčkova, Partyzána Petra, Jiráskova, T. G. Masaryka) v podobě přeložek vrchního vedení nízkého napětí (NN) do země (investor ČEZ, a. s.), rekonstrukce sítě veřejného osvětlení jako přílože k výkopům společnosti ČEZ (investor město Borohrádek), rekonstrukce vodovodního řadu a domovních přípojek (investor Dobrovolný svazek Tichá Orlice + město Borohrádek), rekonstrukce dotčených chodníků a komunikací (investor město Borohrádek + finanční kompenzace za vstupy a uložení kabelového vedení od fy ČEZ, a. s.).

Bohužel před sestavováním rozpočtu v listopadu 2021 jsme po jednáních s odpovědnými zástupci společnosti ČEZ, a. s., zjistili, že společnost ČEZ, a. s., bohužel nestihne projekčně včas získat stavební povolení pro tuto stavbu pro rok 2022 (nejsou vyřízena dědická řízení u některých vlastníků), proto svůj záměr realizace přeložek NN odkládá až na rok 2023.

Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?

Stejný problém nastal i u projektů přeložek a rekonstrukcí sítě NN v ulici Rudé armády a Zámlýní.

Ve svém posledním příspěvku loňského roku jsem Vás, čtenáře, informoval o investicích, které nás ještě čekaly do konce roku 2021. S ohledem na nástup zimního počasí v měsíci prosinci s úlevou konstatuji, že se nám je podařilo téměř všechny bez výhrad dokončit.

Jednalo se o vybudování nového chodníku v části ulice Jirouškova a osazení zbývajících sloupů veřejného osvětlení v ulicích Jiráskova a T. G. Masaryka.

Další stavební činností na samém sklonku roku bylo asfaltování části místní komunikace a okolo štěrbinových žlabů v ulici Družstevní, pokládka nové asfaltové vrstvy a úprava odvodnění komunikace u bočního vjezdu k jídelně ZŠ T. G.

K loňské rekonstrukci krajské silnice č. III/3172 v ulicích T. G. Masaryka a Jiráskova, resp. ke zvlněnému asfaltovému povrchu v úseku od bývalé betonárny směrem k pražírně kávy, jsme obdrželi zprávu od zástupců investora stavby (Královéhradecký kraj, Údržba silnic Královéhradeckého kraje, a. s.) o tom, že zhotovitel (firma M-Silnice, a. s.) bude tento celý úsek na jaře předělávat.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Dojde tak k odfrézování a následné pokládce nové vrchní obrusné asfaltové vrstvy. Bohužel tak budou naši občané opět vystaveni několikadenní stavební uzávěře a nepohodlnému přístupu ke svým domovům.

Závěrem roku 2021 dne 22. 11. bylo předáno staveniště firmě SKANSKA, a. s., která zvítězila ve výběrovém řízení dotačního projektu v rámci stavby „Revitalizace starého písníku v k. ú. Borohrádek“.

Na tomto území se v minulosti těžil písek. Po ukončení těžby byl prostor samovolně zatopen a využíván jako klidová příměstská zóna.

Rozšíření vodní plochy a zlepšení podmínek pro rybolov provedli před více než dvaceti lety i zástupci MO ČRS Borohrádek. Bohužel celkově hladina vody v písníku poklesla od začátku sedmdesátých let minulého století do současné podoby přibližně o 1,7 m a započala ekologická sukcese a degradace území.

Podle provedeného hydrogeologického průzkumu se bohužel dále předpokládá, že tato hladina za dvacet let poklesne o dalších 0,4 m až 0,6 m.

Revitalizační záměr vytvoří v prostoru písníku a v jeho blízkém okolí vodní a na vodu vázaný ekosystém.

Písník je ve své severní části v současnosti biologicky cenným mokřadním územím s přítomností mělkých tůní.

Cenná je zde zejména vodní vegetace, společenstvo vodních bezobratlých a obojživelníků.

Lokalita dlouhodobě trpěla poklesem vodní hladiny a bez řízených zásahů by byla její existence velmi nejistá. Projekt revitalizace je postaven na vytvoření dvou fyzicky oddělených a ekologicky odlišných částí.

Jižní část, která je dnes z větší části tvořena biologicky málo cennou souvislou rákosinou, bude přetvořena do podoby stálého, hlubšího jezera (až 2,5 m) s přiměřenou plochou příbřežních mělčin (litorálu).

V severní, biologicky cenné části písníku bude zachován mokřadní ráz území s tůněmi rozličné hloubky. Na 30 % plochy bude provedeno snížení dna, avšak maximálně do stávající nejnižší úrovně.

Obě části písníku budou od sebe fyzicky odděleny štěrkopískovým valem s kótou 0,5 m nad uvažovanou vodní hladinou.

Smyslem vytvoření této bariéry je bránit pronikání ryb z hluboké vodní plochy do prostoru mokřadu s tůněmi, vznik nového stanoviště na minerálním podkladu a rozšíření mělkovodního pásma z jeho severní strany.

Na východním okraji byla identifikována černá skládka v ploše cca 250 m². Na základě sond bylo určeno, že se jedná o komunální odpad o objemu cca 250 m³.

Revitalizací tohoto území lze očekávat významné zvýšení druhové i stanovištní diverzity (rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů) v území a celkového ekologického významu lokality.

Během průzkumů lokality bylo zjištěno 9 druhů zákonem chráněných živočichů z řad hmyzu (čmeláci), obojživelníků (ropucha obecná, skokan štíhlý i zelený, čolek obecný, horský i velký) a plazů (ještěrka obecná, užovka obojková).

Ze zvláště chráněných druhů z řad rostlin se zde dříve vyskytovaly rosnatka okrouhlolistá a plavuňka zaplavovaná.

V minulém roce již bylo ze stavby realizováno několik částí. Nejprve probíhalo odčerpávání vody, vytrhání pařezů, odstranění náletových dřevin, vytvoření příjezdové vnitrostaveništní komunikace, likvidace černé skládky, odtěžení většiny organického materiálu a vytvoření dělicí hrázky.

V novém roce byly práce zahájeny 10. 1. 2022 a po odčerpání srážkových vod započala modelace dna v jižní (hlubší) části písníku, hloubení tůní a byl zahájen odvoz vytěženého materiálu.

Revitalizace starého písníku však doufám není poslední revitalizací vodohospodářského charakteru, která se na našem katastrálním území města bude v blízké budoucnosti realizovat.

Na přelomu loňského roku jsem vstoupil v jednání s generálním ředitelem Povodí Labe panem Ing. Marianem Šebestou a hovořil s ním o možných investičních záměrech a potřebách revitalizací zazemněných říčních ramen na Tiché Orlici.

První uvažovaný revitalizační záměr Povodí Labe v katastru Borohrádku, na kterém jsme se s panem ředitelem domluvili a na nějž již byla zpracována studie referátem VH plánování a ekologie v čele s RNDr. Michalem Vávrou, je revitalizace říčního ramene Tiché Orlice (IDVT 10100023) v říčním kilometru 4,500.

Jedná se o pozůstatky bývalého koryta Tiché Orlice (nedaleko políčka pana Pešana) pod Bozeticemi. Mnozí z nás pamatují toho slepé rameno celoročně zavodněné, spojené s řekou a plné života.

Na historických mapách je možno vidět, že kdysi to dokonce býval průtočný meandr. V současné době jsou však zejména vodní a mokřadní biotopy silně degradovány a pro zachování tohoto přírodního fenoménu pro budoucí generace je třeba přistoupit k revitalizačním zásahům.

Povodí Labe jako potencionální investor stavby předpokládá financování z dotací Operačního programu životního prostředí Ministerstva životního prostředí.

V rámci stavby by se mělo provést odtěžení zjevných bahnitých nánosů s cílem obnovit ucelenou vodní plochu, na několika místech vybudovat hluboké tůně pro možnost zimování ryb, dále pak vymodelovat rozsáhlejší mělčiny (litorální zóny) a izolované aluviální tůně.

V rámci projektové dokumentace bude prověřeno geodetickým zaměřením napojení ramene na tok Tiché Orlice s možností vytvořit buď slepé rameno, nebo zcela průtočné rameno.

Bude vytipováno několik míst, kde bude stržen vegetační drn a dojde tak k obnažení substrátu pro podporu raně sukcesních stádií rostlin a entomofauny (hmyzu). Tato opatření budou aplikována na více místech dle výsledků dendrologického (inventarizace dřevin v území) a biologického průzkumu.

V jarních měsících budou jednání se zástupci Povodí Labe pokračovat přímo v terénu okolo Tiché Orlice. Mám vytipovaná další místa v našem katastru, slepá ramena, která by podobný zásah ke své záchraně a zlepšení své globální funkce také potřebovala.

V úterý 11. 1. 2022 přijal naše pozvání hejtman Královéhradeckého kraje pan Martin Červíček. Společně jsme probrali pracovní záležitosti a aktuality týkající se našeho města, jako je přeložka silnice I/36 v úseku Čestice - Holice zahrnující i obchvat Borohrádku, zdvoukolejnění železniční trati Týniště - Choceň (u této stavby nám v minulosti pan hejtman, tehdy na pozici prvního náměstka hejtmana s odpovědností za dopravu, pomáhal s bojem za výjimku ke stanovení nižší průjezdné výšky u viaduktu nad silnicí I/36), výstavbu nového krajského zařízení domova seniorů (řešili jsme především potřebu rekonstrukce příjezdových komunikací do lokality Bělidlo, které byly využívány jako dopravně obslužné v rámci této stavby).

Zajímavým tématem byla i diskuze o potřebě urgentní opravy mostů mezi Albrechticemi a Týništěm nad Orlicí. Věc, která se nás až tak na první pohled možná netýká. Avšak opak je pravdou.

Stanovení dopravního značení (vzhledem k výrazně zhoršenému technickému stavu inundačních mostků), které zakazuje průjezd těžkým nákladním vozidlům, neumožňuje ani vjezd popelářským vozům společnosti ODEKO.

Ty musí tedy bohužel jezdit při svozech odpadů v Borohrádku, Čermné n. O., Žďáru n. O., Holicích, Poběžovicích, Velinách, Vysokém Chvojně i Albrechticích vždy tedy tzv. „za řeku“ přes Čestice, což způsobuje výrazné navýšení v počtu najetých kilometrů.

Výše uvedená uzávěra tedy znamená navyšování finančních prostředků na spotřebu paliva, které se promítají do koncové ceny za svoz odpadů nás všech.

Závěr naší schůzky patřil prohlídce města, a především pak návštěvě zrekonstruovaného úseku krajské silnice III/3172. Jsem rád, že i pan hejtman osobně viděl závady (nerovnosti krytu a osazení poklopů) projevující se na vozovce způsobené nesprávně provedenou pokládkou a plně souhlasí s nepřevzetím díla do doby nápravy stavu (samozřejmě na náklady zhotovitelské firmy M-Silnice, a.

Na stránkách toho čísla městského Zpravodaje najdete i úplné znění nově schválených „odpadových vyhlášek“ aktualizovaných dle současné legislativy.

tags: #cervicek #ve #vodovodnim #odpadu #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Obnovitelné zdroje v ČR
• Družice Envisat a Kesslerův syndrom
• Tipy pro focení přírody v Beskydech
• Zemědělství v Česku a klima
• Strategie adaptace pro česká města