Dopady klimatické změny na zemědělství v Česku: Názory Miroslava Trnky

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.

„Zemědělské systémy byly po generace přizpůsobeny specifickému klimatu - a teď se to klima mění,“ řekl Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Upozornil na to, že v nížinách, které dosud patřily k nejproduktivnějším oblastem, se podmínky zhoršují například kvůli suchu nebo jinému rozložení množství srážek. Naopak v horských a podhorských regionech se mohou částečně zlepšovat, avšak půdní podmínky nemusí být vždy natolik ideální.

Děkan Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze Hynek Roubík dodal, že právě přechodový klimatický pás, kde se Česko nachází, činí zdejší zemědělství mimořádně citlivým na extrémy. Problematický je podle něj také dřívější začátek jara, který může vést k vyšší produkci některých plodin, ale také k jejich poškození pozdními mrazy.

Dopady na různé plodiny

Dopady se podle expertů liší podle plodin. „V minulých letech jsme snížení výnosů zaznamenali u brambor, řepky, zeleniny, ale i u obilnin. Odolnější vůči suchu jsou rostliny jako například kukuřice nebo čirok, které na jednotku produkce spotřebují méně vody. A právě čirok je považován za perspektivní plodinu s nárůstem ploch v posledních letech,“ řekl Pavel Růžek z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Naopak mezi nejvíce ohrožené plodiny klimatickou změnou pro český region patří podle Trnky chmel.

Posuny jsou i geografické, protože některé teplomilné plodiny se nyní daří pěstovat severněji nebo ve vyšších polohách, kde by to před dvěma dekádami nebylo možné. Přesun pěstování do výše položených oblastí se týká například kukuřice, sladovnického ječmene nebo vinné révy. Podle Trnky se české zemědělství zatím drží, ale bez mezinárodního obchodu by byla jeho potravinová bezpečnost ohrožena a hraje zásadní roli v budoucím zajištění a pokrytí výpadků produkce některých plodin.

Čtěte také: Knihy a názory Miroslava Trnky na klima

Adaptace na změny klimatu

„Zemědělství má obrovskou schopnost adaptace, pokud mu k tomu vytvoříme podmínky,“ míní Roubík. Adaptace podle něj už probíhá, ale její tempo musí zrychlit, aby české zemědělství zůstalo konkurenceschopné i v klimaticky náročnější budoucnosti.

Zásadní roli v adaptaci bude hrát obnova krajiny, efektivní hospodaření s vodou, šlechtění odolnějších odrůd i využití moderních technologií. Odborníci ale varují před tím, že některým změnám, jako jsou častější sucha, extrémní výkyvy počasí nebo posuny vegetačních období, se už nelze vyhnout a jistá nestabilita v produkci je reálná.

Trnka dodal, že adaptace je dlouhodobý proces. „Není jedno magické řešení, ale podle statistik už dnes vidíme jasné signály, že se zemědělský sektor mění. Plantáže kiwi nebo avokáda v českých kotlinách zřejmě neuvidíme, ale klimatická změna do zdejší krajiny výrazně zasahuje už nyní, vysvětluje bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu globální změny AV ČR.

Vegetační období se posouvá do začátku roku, nemění se ale délka dne. V zemědělství se to projevilo větší rozkolísaností produkce, zejména v oblastech, které jsme dříve považovali za velmi úrodné, jako je Haná, Polabí, jižní Morava, Poohří. Pozitivním dopadem je zvýšená produktivita ve středních a vyšších polohách. Českomoravská vrchovina se v některých letech stala produktivnější než Haná a trvale produktivnější než jižní Morava. Celková produktivita Česka se přitom nezměnila, spíše mírně zlepšila. Vyšší a střední polohy mají lepší úrodu právě v letech, kdy se v nížinách tolik nedaří. Předpokládám ale, že je to jen dočasná výhoda.

Budoucnost českého zemědělství

Nyní se bavíme o oteplení o stupeň a půl až dva. Nárůst minimálně o další stupeň a půl očekáváme v příštích 30 letech. Za takových podmínek už se začnou i vyšší polohy dostávat do nekomfortní situace. Na rozdíl od našich nížin jsou v nich navíc méně kvalitní půdy, takže suchu nedokážou čelit tak dlouho jako černozemě či černice. K tomu nedisponují dostatečnými rezervami vody, které by umožnily větší závlahy.

Čtěte také: Spolehlivý partner v odpadovém hospodářství

Česko je otevřenou ekonomikou, navíc jsme relativně bohatou částí světa, která nemá s dostupností potravin problém. Dokážeme si je koupit, pokud si kupní sílu udržíme, nebude problém potraviny zajistit. Třeba v nižším standardu než v Rakousku, ale potravinová bezpečnost Česka je nepoměrně vyšší než například v Nigeru nebo v Egyptě. Otázkou je, do jaké míry budou pěstované v Evropě a do jaké dovezené.

Česko si udrží komparativní výhodu oproti jiným zemím. Plodiny jako pšenice, řepka, obiloviny obecně, budou pořád mít relativně dobré podmínky ve srovnání s okolními státy. Na světových trzích porostou ceny, to klimatické a ekonomické modely očekávají.

Změna jídelníčku by však určitě byla ku prospěchu i našemu celkovému zdravotnímu stavu. Ale tak jako jsem nepřítel hyperbolických sdělení, jsem i proti prudkým změnám životních návyků. Ty se mění velmi obtížně a rychle může společenská debata sklouznout někam, kam nemá. A hlavně je to prostor osobní svobody každého z nás.

Portfolio se mění významně již celou generaci. Za mého dětství, před nějakými 35 lety, bylo prakticky nemožné vypěstovat rajčata na Vysočině mimo skleník. Dnes to je vcelku běžné, nepřekvapuje nás, že můžeme pěstovat rajčata či papriky na balkonech, ve velkých městech. V minulosti to takhle nešlo, teploty byly ve většině let nižší, sklizeň jsme měli maximálně až ke konci léta, teď můžeme rajčata sklízet o týdny dřív. Stejně tak v sadech dnes najdeme odrůdy jabloní původem z oblastí, které by naši předci nezvažovali, třeba ze severní Itálie.

Inovovaný web Klimatická změna

Jaké jsou poznatky o klimatické změně, jaké jsou její dopady a jaké se nabízejí možnosti jejich řešení, ukazuje přehledně inovovaný web Klimatická změna. Představuje podobu Česka až do konce tohoto století, jak ji vědci modelovali na základě naměřených dat a předpokládaného vývoje emisí skleníkových plynů v atmosféře.

Čtěte také: Odborný časopis Silniční obzor

„Jednou z podstatných změn nového webu je - kromě odhadů budoucího vývoje založených na nejnovějších datech - to, že má být průvodcem uživatele po očekávaných dopadech změny klimatu i možných řešeních. „Web na rozdíl od našich platforem jako Intersucho.cz či Fenofáze.cz nereflektuje to, co se děje aktuálně, ale popisuje to, co se dlouhodobě děje s klimatem,“ popsala Lenka Bartošová z CzechGlobe, která se věnuje fenologii.

Na webu návštěvník najde texty, mapy a grafy, v nichž získá informace o klimatu v minulých dekádách a o předpokládané podobě klimatu v dekádách příštích. Je tak možné se podívat na klimatické charakteristiky v letech 1961 až 1990, 1981 až 2010 a na předpokládané charakteristiky pro roky 2030, 2050, 2070 a 2085.

Informace lze nalézt také v interaktivních schématech. Zobrazují například různé typy české krajiny a lze na nich sledovat, co klimatická změna udělá s lesy na horách, s loukami ve středních polohách či s vinohrady v jihomoravské krajině.

V části, která se zabývá řešením dopadů, jsou především textové informace. „Je zřejmé, že s adaptacemi to není jednoduché a každá lokalita je v něčem jiná. Veškeré odhady budoucího vývoje jsou založeny na scénářích změny klimatu, které vyvinul tým CzechGlobe ve spolupráci s vědci z České zemědělské univerzity z týmu Martina Hanela.

Zatímco před pár lety jsme scénáře s pokračujícím nárůstem emisí skleníkových plynů považovali za málo pravděpodobné, toto paradigma je nutné přehodnotit. Proto odhady aktuálně zahrnují kombinaci všech čtyř scénářů budoucího vývoje emisí se sedmi klimatickými modely, jež uvažují možnou reakci klimatu. Web může sloužit všem, na něž má klimatická změna přímé či zprostředkované dopady, ať jsou to zemědělci, vodohospodáři, správci městské zeleně, městské samosprávy, projekční kanceláře, ale i podnikatelé v oborech, které jsou klimatem ovlivňovány.

Změna klimatu je již desítky let předmětem diskusí. Vědci už v naprosté většině o klimatické změně nepochybují. Na důležitosti nabývá otázka, jak na dopady změn klimatu reagovat.

Základem pro úvahy o možných dopadech klimatických změn na krajinu jsou scénáře změn klimatu, které jsou založené na globálních klimatických modelech (GCM). Ty pro určité časové intervaly vyčíslí změnu teploty, srážek a dalších meteorologických prvků, na jejichž základě se odhadují dopady klimatu na jednotlivé sektory či ekosystémové služby.

Je více než zřetelné, s jakou mírou nejistoty je možné a nutné pracovat při případných plánovaných adaptačních opatřeních, eventuálně v kterých ukazatelích se všechny modely shodují a ve kterých se rozcházejí. Jedině tento tzv. ansámblový přístup nám může dát představu o vývoji klimatu.

Většina výstupů je zpracována pro nízké, střední, ale i vysoké emise skleníkových plynů, kterým přísluší zkratka RCP (Representative Concentration Pathways). Jsou označeny podle přibližného celkového zesílení skleníkového efektu ve wattech na metr čtvereční v roce 2100 v porovnání s rokem 1750.

Profesor Miroslav Trnka je vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Na podzim roku 2021 získal Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2022.

Po událostech minulých let lidé začínají chápat, že dopady změny klimatu jsou citelné. „Není to jen otázka naší generace, je to něco, co předáváme dětem, možná ještě v hůře řešitelném stavu. Je potřeba vyvažovat, co by bylo nejsprávnější a druhá věc je, co je možné a co je sociálně únosné.“

tags: #miroslav #trnka #změna #klimatu #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Jak správně označovat obaly s infekčním odpadem?
• Příroda Dobroruka
• Odvoz odpadu Karlovy Vary: minulost a současnost
• Likvidace odpadu Letňany
• Zubr evropský v ČR