Česká příroda: Zajímavosti a tipy na výlety

My Češi sice nemáme moře, ale jinak naše krajina patří k těm nejrozmanitějším v celé Evropě. Z toho důvodu u nás najdeme i mnoho přírodních unikátů, které stojí za to vidět a poznat blíže. Ať si říká, kdo chce, co chce, nejkrásnější tvůrce a architekt je stejně matka příroda. Nenechte se proto pobízet, obujte trekové boty a vydejte se poznávat krásy české a moravské přírody. Zcela jistě nebudete zklamáni, ale nadšeni podobně jako generace turistů před vámi.

Skalní města a útvary

Česká krajina je protkána nádhernými skalními stezkami, které nabízejí dechberoucí scenérie i nevšední zážitky z turistiky. Objevte unikátní skalní města, nádherné vodopády a tajemné rašeliniště v srdci České republiky.

Pravčická brána

Pravčická brána je symbolem národního parku České Švýcarsko. Nachází se nedaleko obce Hřensko v severních Čechách. Tato národní přírodní památka je největší přirozenou skalní bránou na evropském kontinentu. Na svém místě stojí odnepaměti, vznikla milióny let trvajícím procesem zvětrávání kvádrových pískovců skalního masivu, přesněji jeho spodní části, která je méně odolná.

Krásu Pravčické brány, v minulosti zvané Prebischtor, začali turisté objevovat brzo. V těsné blízkosti brány tehdy stával malý domek pobitý kůrou, který sloužil jako výčep. Od dob, kdy se Pravčická brána stala turistickou atrakcí je prokazatelně navštívili milióny lidí, včetně známých osobností. Ne jednou, ale hned dvakrát, v letech 1831 a 1851, sem zavítal slavný spisovatel Hans Christian Andersen, který zde čerpal inspiraci pro svou práci.

Do roku 1980 měli návštěvníci možnost vystoupit až na samotný vrchol brány. Vstup byl ale zakázán, jelikož přítomnost lidí na skalním oblouku způsobovala zrychlení eroze. I když si nemůžete užít výhled ze skalního mostu, rozhledy rozhodně stojí za to. Krásný pohled nejen na samotnou bránu ale i na České i Saské Švýcarsko Vám nabídkou hned tři vyhlídky.

Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera

K Pravčické bráně již neodmyslitelně patří Sokolí hnízdo, výletní zámeček v alpském stylu. V minulosti to bylo ubytování určené pro významné hosty knížecího rodu. V současnosti se zde nachází stylová dobová restaurace, kterou zdobí původní obložení stěn a malby. Kromě toho je zámeček sídlem muzea Národního parku České Švýcarsko a informačního centra.

K Pravčické bráně se dostanete buďto ze Hřenska nebo z Mezní Louky. Ve Hřensku i na Mezní Louce najdete odstavná parkoviště.

Vaší pozornost si zaslouží i dvě nedaleké soutěsky - Divoká a Edmundova. Poznejte také CHKO Labské pískovce i celý národní park České Švýcarsko, včetně Malé Pravčické brány, Růžovského vrchu, skalní průrvy Úzké schody či Jetřichovických stěn. Je libo trochu městského prostředí? Směřujte do Děčína, který má dvě dominanty - zámek a Pastýřskou stěnu s vyhlídkou.

Hruboskalské skalní město

Mezi hradem Valdštejn a zámkem Hrubá Skála nedaleko Turnova v Českém ráji se nachází oblast zvaná jako Hruboskalské skalní město. Více než 400 věží, z nichž nejvyšší měří padesát metrů, se rozkládá mezi hradem Valdštejn a zámkem Hrubá Skála nedaleko Turnova v Českém ráji.

Skalní město Skalák je rozděleno do tří hlavních oblastí: Dračí skály a Zámecká rokle, Kapelník, Maják a Údolíčka. Tyto oblasti jsou propojeny sítí značených turistických cest. Nejznámější z nich je vrcholová cesta zvaná Zlatá stezka Českého ráje. Nádherné Hruboskalské skalní město je opředeno legendami a bájemi, které tu můžete zkoumat stejně dobře jako fantastické skalní útvary, jež tu příroda vytvořila. Pověstmi opředené skalní město nabízí nevšední zážitky pro horolezce i laiky na více než 400 věžích, jejichž nejvyšší dosahuje až do výše 50 metrů.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Svatošské skály

Svatošské skály, oficiálně nazývané Národní přírodní památka Jan Svatoš, představují geomorfologicky unikátní žulový skalní útvar, který se nachází v romantickém údolí řeky Ohře, v Karlovarském kraji, mezi Karlovými Vary (část Doubí) a městem Loket. Tyto skalní masivy jsou tvořeny loketskou žulou a vznikly působením eroze řeky, mrazového zvětrávání a postupným odnášením horniny, což vedlo ke vzniku mohutných skalních pilířů, hranolů a jehlanů. Některé skalní věže dosahují úctyhodné výšky až 50 metrů. Oblast byla vyhlášena chráněnou již v roce 1933.

Podle prastaré pověsti o Janu Svatošovi, který porušil slib daný vodní víle, proměnila víla celý jeho svatební průvod v kamenné útvary. Skály jsou tak pojmenovány podle jednotlivých účastníků svatby a nesou názvy jako Ženich (mohutný skalní komín), Nevěsta, Páter, Svědkové, Muzikanti a Tchyně.

Svatošské skály se nachází přibližně 10 km jihozápadně od centra Karlových Varů a jsou přístupné výhradně pro pěší, cyklisty a vodáky, jelikož motorovým vozidlům je vjezd do tohoto chráněného území zakázán. Nejoblíbenější a nejjednodušší přístup je pěšky nebo na kole z Karlových Varů, konkrétně z městské části Doubí.

Svatošské skály se nachází na Naučné stezce Doubí - Svatošské skály, kde se na dvanácti zastávkách dozvíte zajímavosti o geologii, archeologii a historii tohoto místa. Přímo u skal, na protějším břehu Ohře, se nachází výletní restaurace Jan Svatoš a nově zrekonstruovaný areál Svatošky dětský ráj s hřištěm.

Čertovy hlavy

Čertovy hlavy jsou jednou z nejunikátnějších a nejpůsobivějších památek v České republice, ačkoliv se nejedná o přírodní úkaz, nýbrž o dílo lidských rukou. Tyto monumentální skalní skulptury se nachází v okrese Mělník, v borovém lese nad obcí Želízy, která leží na okraji Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Dvojice obřích (čertovských) hlav dosahuje výšky přibližně devíti metrů a díky svým rozměrům a zasazení do krajiny jsou v českých poměrech jedinečné.

Čtěte také: Příroda v designu interiéru

Čertovy hlavy jsou volně přístupné. Nachází se nad obcí Želízy, která leží přibližně 10 km po proudu řeky Labe od Mělníka. Nejlepší přístup autem je po silnici I/9 spojující Mělník a Českou Lípu. Pěší přístup k Hlavám vede ze Želíz po modré turistické značce a trvá přibližně 15 minut strmým stoupáním.

Okolí Čertových hlav je součástí delšího výletního okruhu zvaného Okruh Václava Levého, na kterém lze obdivovat další autorova skalní díla. Pokud budete pokračovat po modré značce na jih, dojdete k umělé jeskyni Klácelka, kde Levý vytesal reliéfy osobností husitského hnutí včetně Jana Žižky, Prokopa Holého a trpaslíků kovajících zbraně pro Blanické rytíře.

Broumovské stěny

Broumovské stěny, to je panenská příroda s romantickými skalními útvary, roklemi i vyhlídkami. Najdete ji v Broumovské vrchovině, v severovýchodních Čechách, přesněji mezi městy Broumov a Police nad Metují. Tato lokalita s rozlohou 638 ha s nesouměrným skalnatým hřebenem byla v roce 1956 vyhlášená národní přírodní rezervací.

Rozsáhlou oblast tvoří krásné exempláře pískovcových skal, hlubokých roklí, soutěsek a samozřejmě bohaté lesy. Jedinečným místem jsou tzv. Slavěnské hřiby nad vesnicí Slavný. Všechna zajímavá místa můžete navštívit díky husté sítí turistických stezek a cest. Ty umožňují pohodlný průchod i jinak těžko prostupným terénem. Jistě rádi vystoupáte na oblíbené vyhlídkové vrcholy (Hvězda, Božanovský Špičák, Koruna, Supí koš).

K Broumovským stěnám se snadno dostanete ze dvou stran. Na jihozápadě necháte auto v Pěkově, Hlavňově, Slavném nebo Machově a pak dále půjdete po svých. Jedině parkoviště na Hvězdě je k výletnímu místu blíž. Pokud pojedete od Broumova, nej...

Propasti a jeskyně

Propast Macocha

Největší propast svého druhu v Česku i ve střední Evropě, hluboká více než 138,5 metrů - to je propast Macocha. Nachází se v Moravském krasu, v blízkosti obce Vilémovice, v okresu Blansko. Propast vznikla s největší pravděpodobností prolomením klenby velkého podzemního dómu Punkevních jeskyní, kterým protéká říčka Punkva.

Horní část propasti Macocha je dlouhá 174 metrů a široká až 76 metrů. Ve dvou místech, v různých úrovních propasti jsou pro návštěvníky k dispozici dva vyhlídkové můstky. První pochází z roku 1882 a nachází se v nejvyšší části. Druhý je o 92 metrů níže a byl vybudován v roce 1899. Celé okolí propasti Macocha má svoji zvláštní až magickou atmosféru.

Do propasti Macocha pronikl jako první tým Karla Absolona přes Punkevní jeskyně z Pustého žlebu tzv. suchou cestou. První člověk tu stanul 31. ledna 1914. Ve 30. letech pak byla Macocha zpřístupněna i tzv. vodní cestou, právě po říčce Punkvě přes vodní dómy. Na dně propasti se nacházejí dvě jezírka - Dolní a Horní.

Propast Macocha je jistě nejznámějším turistickým lákadlem celé oblasti Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Proto zde, zvláště v období prázdnin, bývá velké množství turistů a prohlídku je třeba si rezervovat předem. Kromě Punkevních jeskyní můžete navštívit i nedaleké Sloupsko - šošůvské jeskyně, jeskyni Balcarku nebo Kateřinské jeskyně.

Jeskyně Na Pomezí

Jeskyně Na Pomezí se nacházejí v komunikačně významném stejnojmenném sedle (576 m) v Rychlebských horách, 2 km severně od Lipové-Lázně. Jsou největším jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence.

Vodní plochy a toky

Pančavský vodopád

Nejvyšší vodopád v České republice, s výškou 148 m, se v několika stupních řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy.

Pokud se vydáte na túru jižně z Labské boudy, můžete se už po asi kilometru chůze dostat k našemu nejvyššímu vodopádu, který padá skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu.

Tříjezerní slať

Pod jihovýchodním svahem Oblíku asi 3 km od Modravy v I. zóně Národního parku Šumava leží malé vrchovištní rašeliniště Tříjezerní slať. Rašeliniště je pojmenované podle tří rašelinných jezírek a je nejlépe dostupné od geoparku a informačního centra NP Šumava na Rokytě.

Údolí řeky Křinice

Údolí řeky Křinice patří od 19. století mezi oblíbené turistické cíle Českého Švýcarska. Místa však bývalo v minulosti hospodářsky významné také při plavení dříví do Saska.

Hory a vrcholy

Králický Sněžník

Králický Sněžník je hora evropského významu. Právě na něm se stýkají dvě rozvodí našeho kontinentu. Morava, která zde pramení, směřuje do Černého moře, řeky severně od Sněžníku tečou přes Polsko do Baltu. Socha slůněte je umístěna těsně pod vrcholem Králického Sněžníku už od roku 1932.

Sněžka

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici.

Milešovka

Věděli jste, že ještě v 18. století byla Milešovka považována za nejvyšší horu České republiky? I když dnes víme, že tomu tak není, nejvyšší hora Českého středohoří si svůj titul královny opravdu zaslouží.

Chráněné krajinné oblasti a národní parky

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1. 1. 2000 na celkové rozloze 79 km². Nejmladším národním parkem je České Švýcarsko. Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

O jedinečnosti a neopakovatelnosti přírody Českého ráje svědčí i fakt, že se v roce 1955 stala první chráněnou krajinnou oblastí Československa. Chráněná krajinná oblast Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší CHKO v České republice.

Ostatní zajímavosti

Kounovské kamenné řady

Kounovské řady ležící na náhorní plošině nedaleko stejnojmenné vesnice jsou naší největší megalitickou památkou a nikdo jistě neví, k čemu sloužily (nejspíše byly pravěkým kalendářem). Čtrnáct stovky metrů dlouhých kamenných řad v krásné přírodě si vás podmaní svou magií.

Skalky skřítků

Chráněná geologická lokalita a záhadný útvar Skalky skřítků leží u obce Kyselka na Karlovarsku. Podle pověsti tu díry do skal vyhloubili skřítci, kteří tu před dávnými časy žili.

Naučná stezka Staré Hamry

V obci Staré Hamry, v místní části zvané Samčanka, na turisty čeká naučná stezka Staré Hamry, která vede přes osadu Němčanka do osady Javořina. Stezka využívá stávajících lesních cest a částečně i současných turistických tras vedoucích přes několik odlehlých osad obcí Staré Hamry a Bílá.

Tabulka: Přehled vybraných chráněných území v ČR

tags: #ceska #priroda #zajimavosti

Oblíbené příspěvky:

• Trestní odpovědnost za černou skládku
• Vzor otevřeného dopisu
• Tipy pro výběr kempingového nábytku
• Daň za vozidla v ČR
• Optimalizace výkonu motoru