Obec Vrané nad Vltavou, skládající se z osad Skochovice a Vrané, se rozkládá na pravém břehu Vltavy, jižním směrem od Prahy.
Vodní dílo Vrané bylo vybudováno v letech 1930-1935 jako první dílo Vltavské kaskády. Poslední stupeň vltavské kaskády, vodní dílo Vrané nad Vltavou, vybudované v letech 1930-1935 slouží kromě výroby elektrické energie i k rekreačním účelům.
Vranská nádrž má plochu 263 hektarů, je dlouhá 13,4 kilometru a zasahuje k vývaru přehrady ve Štěchovicích. Na řece Sázavě, pravostranném přítoku Vltavy, činí délka vzdutí 3 kilometry a dosahuje až k obci Pikovice.
Další částí vodního díla Vrané jsou dvě plavební komory, umístěné vedle sebe u levého břehu. Větší z nich, určená pro vory a nákladní plavidla, je dlouhá 134 a široká 12 metrů, menší, vybudovaná pro osobní dopravu a rekreační plavidla, má rozměry 85 x 12 metrů.
Ačkoli bylo Vrané postaveno primárně kvůli plavbě, dnes slouží především k vyrovnávání nepravidelných odtoků z hydrocentrál Štěchovice a Slapy, k zajištění minimálního odtoku v řečišt Vltavy pod vodním dílem a taktéž k výrobě elektrické energie.
Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera
Přehrada se nachází na západním okraji Vraného nad Vltavou, je posledním stupněm vltavské kaskády.
Je to nízkotlaká špičková elektrárna uvedena do provozu 19. března 1936, její symbolické spuštění provedl prezident republiky Edvard Beneš (1884-1946). Jsou zde instalovány dvě Kaplanovy turbíny z ČKD Blansko a dva generátory ze Škodových závodů v Plzni, celkový výkon dosahuje 13,88 MW. Elektrárna byla modernizovaná v letech 1978-1980 již v rámci ČEZ. V roce 1994 byla vybavena novým řídícím systémem, umožňující elektrárnu dálkově ovládat z centrálního dispečinku vodního díla Štvanice. V roce 2016 oslavila elektrárna 80. výročí bezproblémového provozu, během něhož vyrobila 4,06 miliardy kWh elektrické energie.
Nádrž v délce 12 km na Vltavě a 3 km na Sázavě s celkovým objemem 11,1 mil. m3 vody vyrovnává spolu s nádrží ve Štěchovicích špičkový odtok z elektrárny Slapy. Kromě toho slouží jako spodní nádrž pro přečerpávací vodní elektrárnu Štěchovice II. Pro zajištění plavby je vodní dílo Vrané vybaveno dvěma plavebními komorami.
Vltava je se svými 433 km nejdelší řeka v České republice. Řeka Vltava - do roku 1936 s neregulovaným tokem, po tomto roce stavbou zdymadla bylo vytvořeno jezero. Řeka je využívána k dopravě, rybolovu a vodním sportům. Nezanedbatelná je i její funkce jako zásobárny vody. Vlivem ostatních přehrad řeka téměř nezamrzá, takže je s malými výjimkami celoročně využitelná.
Průměrný průtok vody Vltavou v místě obce je 110 kubických metrů za vteřinu, zaznamenaný nejnižší průtok byl v roce 1950 pouhých 10 kubických metrů za sekundu, v době prohlídky zdymadla v roce 2001 byl průtok nulový, u přívozu bylo jen 80 cm vody, nejvyšší průtoky byl zaznamenán v roce 1890, a to 3310 kubických metrů za sekundu, zdaleka nejvyšší průtok byl při povodni v srpnu 2002, kdy Vltavou ve Vraném teklo až 4000 kubíků vody za vteřinu, pod přehradou byla proti letnímu stavu výška hladiny přibližně o 11 metrů vyšší, byla zaplavena silnice na druhé straně do výše svodidel, přívoznický domek byl pod vodou i s komínem. Proti stoleté vodě z roku 1890 byla voda výše o 1,70 metru (viz fotografická dokumentace, zpracovaná ve spolupráci s jinými fotografy panem Lad.
Čtěte také: Greenpeace a biomasa
Barokní kostel sv. Jiří je jednolodní stavba s polokruhovým presbytářem a věží při severní straně, vznikl v 17. Kostel svatého Jiří stojí ve východní části obce na malém návrší.
Prvá zmínka o něm je již v zakládací listině Břevnovského kláštera. Prvé přímé zprávy jsou z roku 1352. Východní část kostelíka je pozůstatek románské stavby, oltář je barokní, s obrazem sv. Jiří, zabíjejícího saň. V sakristii je zachováno původní románské kamenné ostění vchodu do věže. Ta byla později zakončena gotickým jehlanem, jak je zaznamenáno na Altmanově panoramatu Vltavy z r. 1641. Při přestavbě kostela v 17.
Ve věži byly původně osazeny čtyři zvony: Sv. Jiří (1663 , přelitý 1842, 90 kg), Sv. Markéta (1663, v r. 1915 přelit, 68,5 kg), Sv. Trojice (1888, 83,5 kg), Sv. František Xaver (1888, 29 kg). V roce 1917 byly všechny zvony zabaveny pro vojenské účely (k přelití na děla), v r. 1919 byl vrácen jediný zvon Markéta, který vydržel ve věži i přes druhou světovou válku, kdy byly zvony rovněž zabavovány. Původní varhany v kostele - nejspíše z doby barokní přestavby v 17. století - byly nahrazeny novými v r. 1853. Současné dvoumanuálové varhany od firmy Medřický z Kutné Hory byly instalovány v r. 1942. Vedle kostela na pozemku dnes již neužívaného starého hřbitova, stojí zajímavá osmiboká stavba bývalé márnice.
V průběhu devadesátých let dvacátého století byl kostel opraven, byly pořízeny nové fasády, opravena byla kopule i střecha, byl pozlacen kříž na věži, rekonstruováno schodiště ve věži a byl opraven interiér kostela v očekávání blížících se oslav milénia obce. Kromě bohoslužeb se konají v kostelíku i hudební koncerty.
Zvolská Homole je skalní útvar nedaleko Prahy. Zvolská Homole je také přírodní rezervace s mnoha vzácnými druhy rostlin (např. Stejnojmenná naučná stezka představí na čtrnácti informačních tabulích Zvolskou Homoli ze všech možných stran.
Čtěte také: Příroda v designu interiéru
Návštěvník se dozví něco z geologie skal a kaňonu Vltavy, o rostlinách sklalních stepí, významu lesa a stromů obecně, a také třeba o životě mravenců. Z vršku homole je krásný výhled do údolí Vltavy.
Zaniklý opevněný objekt leží na strmé ostrožně nad řekou Vltavou. Beze zmínky v písemných pramenech.
Nabízíme vám možnost netradičního ubytování nedaleko Prahy, avšak v úzkém spojení s přírodou a možností sportu. Srub u Rézinky je sto let staré stavení postupně vybavené k modernímu užití. Hustě vzrostlé stromy kolem pozemku a okolní lesy poskytují relax, klid a soukromí.
tags: #ceska #priroda #vrane #zajímavosti