Významný pokles emisí skleníkových plynů v rámci zemí EU během poslední dvou desetiletí ukazují poslední čísla Eurostatu. Podobný vývoj zaznamenává i spotřeba primární energie, která v posledních letech klesá, přičemž v roce 2013 se nacházela na úrovni 90. let. Evropská unie se v posledních letech ve spotřebě energií vrátila na úroveň z počátku 90. let, výrazně se zvýšil podíl obnovitelných zdrojů a ve většině členských zemí poklesly emise skleníkových plynů.
Z celounijního pohledu byly ve stejném roce emise o 17,9 procenta pod úrovní roku 1990. Evropská unie tak zřejmě bez problému splní svůj cíl snížit do roku 2020 emise o 20 procent. Před prosincovou klimatickou konferencí v Paříži si ale EU zadala pro další desetiletí zrychlení tempa v boji proti emisím - další "zastávkou" na cestě má být snížení o 40 procent v roce 2030.
Celkem 20 států unie, včetně České republiky, už dosáhlo svých národních cílů týkajících se energetické spotřeby, uvedl Eurostat. V roce 2013 všechny země s výjimkou Estonska a Polska vykázaly v porovnání s rokem 2005 pokles spotřeby. A mění se i struktura původu energie, od roku 2004 roste ve všech unijních zemích podíl obnovitelných zdrojů. Lídrem je v této oblasti Švédsko. Na opačné straně tabulky Eurostatu je Lucembursko s podílem obnovitelných zdrojů v roce 2013 na hodnotě 3,6 procenta.
Mezi lety 1990 a 2012 poklesly emise skleníkových plynů zemí EU v průměru o téměř 18 %, což EU značně přibližuje jejímu cíli snížit tyto emise o 20 % do roku 2020. Většině zemí EU se podařilo emise snížit, ale v případě 8 zemí jsou na vyšší hodnotě, než v roce 1990. Nejvýznamnější pokles zaznamenaly země v Pobaltí, tedy Lotyšsko (57,1 %), Litva (55,6 %) a Estonsko (52,6 %). Česko se umístilo značně nad unijním průměrem, kdy své emise snížilo o takřka třetinu.
Našly se však i takové země, jejichž emise od roku 1990 značně vrostly. Na prvním místě dominuje Malta s nárůstem 57,3 %, dále pak následují Kypr (47,7 %) a Španělsko (22,5 %).
Čtěte také: Udržitelné cestování v Česku
Vývoj Emisí v České Republice
V roce 1990 činil objem emisí na území dnešní České republiky 196,9 mil. tun CO2eq. V roce 2023 to bylo 103,5 mil. tun. To znamená, že během tohoto období klesly emise ČR o 47 %. Většina tohoto poklesu, zhruba o čtvrtinu, však proběhla během devadesátých let.
Emise z Výroby Elektřiny a Tepla
Objem emisí z výroby elektřiny a tepla klesl oproti roku 1990 o 38 % na 33,72 milionů tun CO2eq ročně. Tyto emise pochází především ze spalování hnědého uhlí v elektrárnách a v posledních desetiletích spíše stagnují, a to i přesto, že v roce 2002 byla spuštěna Jaderná elektrárna Temelín. Výraznější pokles je patrný až v několika posledních letech v souvislosti s nárůstem cen emisních povolenek.
Emise z Průmyslu
Emise z průmyslu klesly od roku 1990 o 67 % na 25,86 mil. tun CO2eq ročně. V této kategorii jsou zahrnuty tři druhy emisí. Za prvé jde o emise ze spalování fosilních paliv v průmyslu (např. koksu ve vysokých pecích nebo zemního plynu v cementárně). Za druhé jde o procesní emise, které vznikají chemickou reakcí při výrobním procesu - například při redukci uhlíku z železné rudy nebo při kalcinaci vápence při výrobě cementu. Za třetí jde o úniky skleníkových plynů související s průmyslem - například úniky F-plynů při jejich používání v chladících průmyslových produktech nebo úniky metanu při těžbě uhlí či v plynárenské infrastruktuře.
Útlumem těžkého průmyslu v první polovině devadesátých let došlo k výraznému snížení emisí ze spalování fosilních paliv. Konkrétně emise ze spalování při výrobě železa a oceli klesly do roku 2000 o dvě třetiny a v roce 2023 se pohybovaly pod 9 % oproti úrovním z roku 1990. Emise z (nespalovacích) průmyslových procesů přitom spíše stagnují. Například emise z výroby skla, cementu, vápna nebo amoniaku a z petrochemie se pohybují na podobných úrovních jako na začátku devadesátých let.
Emise z Dopravy
Emise z dopravy vzrostly oproti roku 1990 o 75 % na 20,94 mil. tun CO2eq ročně. V detailním grafu napravo je po roce 2007 patrný dočasný pokles emisí v důsledku globální finanční krize a následné ekonomické recese. Od roku 2014 (s výjimkou roku 2020) lze opět sledovat růst emisí.
Čtěte také: Zvýšení podílu OZE v Česku
Emise skleníkových plynů v dopravě vznikají primárně spalováním fosilních paliv v motorech silničních dopravních prostředků - v roce 2023 to bylo 94 % všech emisí z dopravního sektoru, 5 % tvořila letecká doprava. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na alternativní druhy pohonu (např. na elektřinu, biometan nebo CNG), zvýšením podílu hromadné dopravy a snížením počtu vozidel na silnicích.
Emise z Budov
Emise klesly oproti roku 1990 o 71 % na 8,62 mil. tun CO2eq ročně. Jde o topení a ohřev vody v domácnostech, kancelářích a institucích (pokud energie není dodávána z teplárny) a také o vaření plynem. Průmyslové budovy jsou zahrnuty v kategorii Průmysl.
Emise ze Zemědělství
Emise ze zemědělského sektoru klesly od roku 1990 o 54 % na 8,13 mil. tun CO2eq ročně. Emise pocházejí především z chovu hospodářských zvířat a z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N2O. K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), změna nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy. Omezení chovu dobytka však může mít i negativní dopad na kvalitu půdy, dostupnost přírodního hnojiva atd.
Emise z Odpadového Hospodářství
Emise z odpadového hospodářství od devadesátých let setrvale rostou. Do roku 2023 stouply o 68 % na 5,58 mil. tun CO2eq ročně. Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan. Ten vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu (papíru, kartonu, textilií a bioodpadu) v tělese skládky.
Závazky České Republiky
České ambice v oblasti snižování emisí skleníkových plynů musí reflektovat závazky vyplývající z mezinárodních úmluv a unijní legislativy. Všechny tři dokumenty procházejí v letech 2023-2024 revizí. Podoba závazků ČR je do velké míry utvářena směrnicemi a nařízeními EU. Některé z vnitrostátních závazků stanovuje přímo unijní legislativa, některé závazky si ČR stanovuje sama v rámci svého Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu na základě společného unijního závazku a doporučení.
Čtěte také: Greenpeace ČR - financování
- Podle návrhu aktualizace Politiky ochrany klimatu z jara 2024 deklaruje Česko závazek snížit do roku 2030 své emise o 55 % v porovnání s rokem 1990.
- Pokles emisí skleníkových plynů, které nespadají pod sektory obsažené v EU ETS, upravuje Nařízení o sdílení úsilí. Zatímco unijním závazkem je pokles o 40 %, Česko by mělo své emise v těchto sektorech snížit o 26 % do roku 2030 (v porovnání s rokem 2005).
- Pro Česko je stanoven závazek v sektoru využití půdy, změn ve využití půdy a lesnictví (LULUCF) ve výši −1,228 mil. tun CO2eq ročně.
Srovnání Emisí Skleníkových Plynů v Zemích Evropské Unie v letech 1990 a 2012
| Země | 1990 (mil. tun CO2) | 2012 (mil. tun CO2) | Změna 2012/1990 (%) |
|---|---|---|---|
| EU | 5702,0 | 4682,9 | -17,9 |
| Belgie | 146,0 | 120,6 | -17,4 |
| Bulharsko | 110,5 | 61,8 | -44,1 |
| Česká republika | 196,7 | 132,4 | -32,7 |
| Dánsko | 70,4 | 54,2 | -23,1 |
| Německo | 1260,2 | 964,6 | -23,5 |
| Estonsko | 40,7 | 19,3 | -52,6 |
| Irsko | 56,3 | 60,3 | 7,0 |
| Řecko | 107,4 | 113,5 | 5,7 |
| Španělsko | 289,4 | 354,4 | 22,5 |
| Francie | 566,1 | 506,6 | -10,5 |
| Chorvatsko | 32,3 | 26,7 | -17,4 |
| Itálie | 523,3 | 470,6 | -10,1 |
| Kypr | 6,8 | 10,1 | 47,7 |
| Lotyšsko | 26,4 | 11,4 | -57,1 |
| Litva | 49,1 | 21,8 | -55,6 |
| Lucembursko | 13,3 | 13,0 | -2,6 |
| Maďarsko | 98,1 | 62,5 | -36,3 |
| Malta | 2,2 | 3,4 | 57,3 |
| Nizozemsko | 216,4 | 201,8 | -6,7 |
| Rakousko | 79,0 | 82,2 | 4,0 |
| Polsko | 467,0 | 400,1 | -14,1 |
| Portugalsko | 62,3 | 71,6 | 14,9 |
| Rumunsko | 248,5 | 119,2 | -52,0 |
| Slovinsko | 18,5 | 19,0 | 2,7 |
| Slovensko | 73,7 | 43,2 | -41,3 |
| Finsko | 71,4 | 62,9 | -11,9 |
| Švédsko | 74,1 | 59,8 | -19,3 |
| Spojené království | 795,8 | 615,2 | -22,7 |
Emise jsou uvedeny v ekvivalentu CO2.
Druhým nejvýznamnějším zdrojem emisí v zemích EU je dopravní sektor, přičemž více než dvě třetiny z tohoto objemu pochází z dopravy silniční. Z tohoto důvodu panuje snaha navyšovat podíl železniční dopravy, která má přinést další omezení vypouštěných škodlivin.
Srovnání Spotřeby Primární Energie v Zemích Evropské Unie
| Země | 1990 (mil. tun rop. ekv.) | 2005 (mil. tun rop. ekv.) | 2013 (mil. tun rop. ekv.) | Změna 2013/2005 (%) |
|---|---|---|---|---|
| EU | 1568,8 | 1709,0 | 1566,5 | -8,3 |
| Belgie | 45,6 | 51,5 | 47,4 | -8,0 |
| Bulharsko | 26,2 | 18,9 | 16,3 | -13,8 |
| Česká republika | 48,2 | 42,2 | 39,6 | -6,2 |
| Dánsko | 17,6 | 19,3 | 17,8 | -7,8 |
| Německo | 333,3 | 317,2 | 302,5 | -4,6 |
| Estonsko | 9,7 | 5,4 | 6,5 | 20,4 |
| Irsko | 9,7 | 15,0 | 13,4 | -10,7 |
| Řecko | 21,6 | 30,6 | 23,7 | -22,6 |
| Španělsko | 84,2 | 135,9 | 113,6 | -16,4 |
| Francie | 214,4 | 260,0 | 245,8 | -5,5 |
| Chorvatsko | 8,3 | 8,2 | 7,3 | -11,0 |
| Itálie | 143,2 | 178,9 | 153,7 | -14,1 |
| Kypr | 1,6 | 2,5 | 2,2 | -12,0 |
| Lotyšsko | 7,9 | 4,5 | 4,4 | -2,2 |
| Litva | 15,1 | 7,9 | 5,7 | -27,9 |
| Lucembursko | 3,5 | 4,8 | 4,3 | -10,4 |
| Maďarsko | 27,1 | 25,4 | 21,0 | -17,3 |
| Malta | 0,6 | 1,0 | 0,8 | -20,0 |
| Nizozemsko | 56,9 | 68,5 | 65,9 | -3,8 |
| Rakousko | 23,4 | 32,6 | 31,9 | -2,1 |
| Polsko | 99,1 | 87,7 | 93,2 | 6,3 |
| Portugalsko | 16,1 | 24,9 | 21,3 | -14,5 |
| Rumunsko | 57,3 | 36,7 | 30,9 | -15,8 |
| Slovinsko | 5,7 | 7,0 | 6,7 | -4,3 |
| Slovensko | 20,2 | 17,8 | 16,2 | -9,0 |
| Finsko | 27,3 | 33,4 | 32,8 | -1,8 |
| Švédsko | 45,5 | 48,7 | 47,1 | -3,3 |
| Spojené království | 199,8 | 222,8 | 194,6 | -12,7 |
Energie je uvedena v milionech tun ropného ekvivalentu.
Ta od roku 1995 v zemích EU stabilně rostla, až dosáhla svého maxima v roce 2006.
Pozoruhodně dobře si Česko vede v udržování nízkých emisí z dopravy. V přepočtu na jednoho obyvatele tu vzniká jen 1182 kilogramů skleníkových plynů ročně a ve srovnání s ostatními unijními státy je to čtvrtý nejlepší výsledek.
Na zlepšení stavu životního prostředí má Česko k dispozici nebývalé prostředky. K projektům na snížení emisí skleníkových plynů může využít dotace z Modernizačního fondu, programu Nová zelená úsporám, Operačního programu Životní prostředí a Národního programu Životní prostředí. Na transformaci uhelných regionů se pak nově zaměřuje speciální Operační program Spravedlivá transformace. Dohromady máme na proměnu energetiky takový balík peněz, jaký tady nikdy nebyl, přes 1,2 bilionu korun.
tags: #Česko #snížilo #emise #skleníkových #plynů #statistiky
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]