Český Granát: Těžba, Výskyt a Historie Ikonického Drahokamu


28.11.2025

Český granát je jedním z nejznámějších a nejcennějších drahokamů v České republice. Tento krásný kámen má dlouhou historii a významné postavení nejen v české kultuře, ale i na celosvětové úrovni. Světoznámý český granát, neboli správně pyrop, se stále těží na známém ložisku u Podsedic. A ještě donedávna probíhala průmyslová těžba poblíž Vestřevi v Podkrkonoší. Drahokam český granát, nazývaný také pyrop, charakterizuje temně červená barva, která připomíná krev. Proto byl často spojován s ochranou a silou.

Historie a Význam Českého Granátu

Historie jeho těžby a využívání sahá až do starověku, k výrobě šperků ho využívali již Keltové. První zmínky o těžbě českého granátu se datují do 16. století, kdy se začal systematicky dobývat na území Čech. V 18. století za vlády Habsburků dosáhla sláva českého granátu svého vrcholu. Český granát se stal ikonou českého šperkařství, zejména během období národního obrození v 19. století. Mnozí umělci a šperkaři používali tento kámen jako symbol národní hrdosti. Český granát je drahokamem s hlubokými historickými kořeny. Jeho nádherná barva, spojená s bohatou tradicí těžby a výroby šperků, z něj dělá opravdový poklad nejen českých zemí, ale i světového dědictví.

Naleziště a Těžba Českého Granátu

Těžba českého granátu se tradičně soustředila do severních Čech, především do okolí měst Turnov, Česká Lípa a Podsedlice. Tato oblast byla po staletí hlavním zdrojem českého granátu a stala se centrem granátového průmyslu. Nejznámější lokalitou těžby českého granátu je Podkrkonoší, kde se granáty objevovaly v sedimentárních vrstvách řek a potoků. Ještě nedávno se granáty těžily v okolí potoka Věstřev. Český granát se tak stává ještě vzácnější a zvyšuje se jeho hodnota.

Hlavním místem výskytu pyropů v Českém Středohoří je návrší Linhorka u Starého. Staré je malá vesnička asi dva kilometry severně od Třebívlic. Cestou do Starého z Třebívlic míjíte po pravé straně jabloňové sady. V polovině cesty se nachází odbočka na Leskou. Poté se přehoupnete přes nenápadný horizont, za kterým po pravé straně končí sad. Asi po 100 metrech od konce sadu se nachází nenápadná odbočka, která vede ke Kuzovu. To je místo, kde je výhodné nechat auto při průzkumu granátonosných oblastí.

Další lokality, kde lze nalézt české granáty:

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

  • Bohouňovice nedaleko Kolína
  • Jižní Morava (například u Dukovan)
  • Jižní Čechy
  • KAMBERG u Louňovic pod Blaníkem
  • PODMOKY severozápadně od Golčova Jeníkova ve východních Čechách
  • ČISTÁ východně od Staré Paky
  • DOBEŠOVICE jižně od Kolína
  • BRADLECKÁ LHOTA severoseverovýchodně od Jičína
  • TÁBOR - granátová skála v Táboře, v údolí Lužnice pod kostelíkem sv. Jakuba

Pyropy z této lokality jsou známé pod názvem český granát a jejich složení i barva nejsou stálé (Mg3Al2(SiO4)3). Nejlepší typy jsou tmavě červené a barva je zapříčiněna přítomností oxidů chromu (1,5 - 2%). Pyropy jsou většinou menší než 0,5 cm (na 100 kg pyropů připadají jen 2 zrna větší než 5 mm). Mateřskou horninou českých granátů jsou brekcie, které se vyskytují na několika lokalitách podél jižniho okraje Českého středohoří, vznikly jako diatrémy během vulkanické aktivity ve třetihorách (cca před 25 mil. let).

Těžba českých granátů začala sběrem na polích a rýžováním v nánosech potoků. Později se začalo těžit ze svahových štěrků. Z kruhových šachtic sahajících až na jílovité podloží se po žebřících vynášel materiál v koších a prosíval. Odděloval se tak štěrk od písku s granáty, který se dále třídil plavením. Rýžováním zbylého materiálu ve škopíčcích se pak získávaly čisté pyropy. Těžba se touto metodou bez výraznějších změn prováděla až do roku 1959, kdy na vrstvy pyroponosných štěrků nastoupily pásová rypadla Rudných dolů Příbram.

V současnosti se český granát stále těší oblíbě při výrobě šperků, především v tradičních designových vzorech, jako jsou náušnice, náhrdelníky, náramky a prsteny. Klasické granátové šperky často využívají kombinaci malých granátů v kulatých nebo oválných tvarech, zasazených do zlatých či stříbrných klenotů. V dnešní době se výrobě šperků z českých granátů věnuje družstvo umělecké výroby Granát Turnov se sídlem v Turnově. Protože české granáty jsou malé, šperky z nich snadno odlišíte od ostatních. Turnovští zlatníci skládají drobná zrnka do větších celků, někdy obklopují větší kámen vložený ve středu kompozice.

Díky své bohaté historii a unikátním vlastnostem je český granát vyhledávaný sběrateli z celého světa. Sběratelé často vyhledávají nejen samotné šperky, ale také surové granáty, které mají svůj vlastní estetický půvab a hlavně velikost a drahokamovou kvalitu.

Celkem běžně lze v uvedených lokalitách najít pyropy o velikosti 1 až 3 mm, avšak teprve kameny nad cca 5 mm už jsou použitelné pro následné broušení a fasetování. Kameny nad 7 až 8 mm se považují za unikáty a jsou velmi ceněné mezi sběrateli. A kámen na 10 mm, to je skutečný svatý grál. Jeden z největších broušených českých granátů můžete vidět v muzeu v Trutnově, má 1,711 karátu a velikost 9 x 6 x 4 mm.

Čtěte také: Český Brod hledá vedoucího životního prostředí: Co obnáší tato role?

Naleziště granátů jsou rozesetá po celém světě, ale české granáty jsou podle odborníků nejkrásnější svým zbarvením, leskem a jasem. Symbolizují krev, oheň, vášeň a radost, podněcují aktivitu, kreativitu a vůli k životu. Název získaly podle granátových jablek, jejichž zrnka připomínají.

Z jedné tuny zeminy se dá získat přibližně 10 až 20 gramů granátů. Granáty se těží rovněž v Dolní Olešnici na Trutnovsku, současně družstvo vykupuje granáty od lidí, kteří je podědili nebo je sami nasbírali, například ve zoraných polích v okolí Třebenic, Podsedic i Třebívlic; tamní naleziště byla známá již v 16.

Muzea a Galerie Českého Granátu

Největší sbírku surových i umělecky zpracovaných českých granátů od středověku do poloviny 20. století má Národní muzeum v Praze, v tamní mineralogické sbírce je také největší kolekce nebroušených granátů. Další místa, kde můžete obdivovat krásu českých granátů:

  • Galerie Granát Turnov
  • Muzeum českého granátu v Praze
  • Muzeum českých granátů v Praze
  • Muzeum českého granátu v Třebenicích - k vidění proslulá kolekce šperků z českých granátů Ulriky von Levetzow

Odrůdy Granátů

Almandin, spessartin, grosulár, andradit, uvarovit a pyrop. To a mnohé další jsou odrůdy kamene zvaného granát. Vyskytuje se v přírodě v různých barvách i různém stavu. Jen málokterý však dosahuje drahokamové kvality. Mnohé odrůdy granátů krásných barev a značných velikostí se vyskytují na Srí Lance, známé to klenotnici naší planety, některé v Brazílii, USA, Itálii nebo Německu. Jedna odrůda je však natolik typická, pro lokalitu svého výskytu, že dostala podle ní i jméno.

Ústecký primát: Minerál Hibschit, další zástupce ze skupiny granátů, byl poprvé na světě nalezen a popsán z lokality Mariánská skála v Ústí nad Labem. Vyskytuje se ovšem pouze v mikroskopické velikosti.

Čtěte také: Květnaté louky Bílých Karpat

Přímo nad nádražím v Sobotíně se tyčí pověstná Granátová skála, oblíbené naleziště úhledných krystalů granátu almandinu. Barva zdejších almandinů se nese ve velmi temné kombinaci hnědých tónů, často s načervenalým nebo naopak černých nádechem. Obzvláště efektně působí kombinace tmavých krystalů almandinu zarostlých ve stříbřité mateřské hornině svoru. Prakticky totožné naleziště stejného nerostu najdeme na úbočí Zlatého Chlumu, oblíbeného cíle výletů z lázeňského města Jeseníku. Tam přímo místem výskytu prochází trasa Hornické naučné stezky Zlatý Chlum.

Na výjimečně půvabné granáty milimetrových rozměrů lze poměrně snadno narazit při toulkách kolem jižní hranice Slovenského ráje. A dobšinský hadec je prošpikován tisíci titěrnými lesklými zrnky i krystaly ostře zeleného granátu andraditu. A jsme u nečekaného zjištění granáty zdaleka nejsou výhradně vázány na červenou barvu, poněvadž existují granáty černé, zelené či například medově žluté. Fantastickou plejádu omračujících variací přinášejí nazelenalé a žlutavé démantoidy z údolí Valmalenco v italské Lombardii.

tags: #cesky #granat #tezba #vyskyt

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]