Český svaz ochránců přírody Lopeník a obnova květnatých luk v Bílých Karpatech

V 60. a 70. letech minulého století byly v Bílých Karpatech rozorány stovky hektarů luk. Po sametové revoluci bylo více než 7.000 hektarů opět zatravněno, bohužel se ale používaly komerční jetelotravní směsi. Nevýhodou těchto směsí je, že jsou šlechtěny na vyšší produkci, nezohledňují místní podmínky, obsahují jen minimum bylin.

S cílem umožnit zatravňování přirodě blízkým osivem se členové ZO ČSOP Bílé Karpaty pustili začátkem 90. let do přípravy regionální travinobylinné směsi ve spolupráci se Správou CHKO Bílé Karpaty a OSEVA PRO s.r.o., Výzkumnou stanicí travinářskou v Zubří (dále jen VST Zubří). V letech 2004-2006 řešila ZO ČSOP Bílé Karpaty projekt s názvem „Návrh na používání regionálních směsí pro obnovu květnatých luk ve vybraných územích České republiky“. Výstupem tohoto projektu je publikace Praktická příručka pro ekologickou obnovu travních porostů (Scotton et al.

Počátky sběru a pěstování semen

Na začátku 90. let byla v druhově bohatých loukách Bílých Karpat sesbírána semena sta běžných lučních druhů. Sběr většinou prováděli studenti - účastníci letních pracovně pobytových táborů. Semena byla usušena a přečištěna ve Výzkumné stanici travinářské v Zubří. Poté byla pokusně pěstována v polních podmínkách - část ve VST Zubří, zbytek u několika pěstitelů v regionu.

Přes třicet nejúspěšnějších druhů trav a bylin bylo dále množeno na větších výměrách. Matečné porosty byly založeny na pozemcích zemědělských podniků Hrabina a.s. Slavkov, Javorník s.r.o. Štítná nad Vláří a i u několika pěstitelů v obcích Blatnička, Březová, Rokytnice, Slavičín-Divnice, Slavičín-Hrádek, Zlechov, Pitín.

Metody sklizně semen

Pro sklízeň semen místních trav byl v letech 1999-2006 využíván malý kombajn, který umožňuje získání osiva v dostatečné čistotě a zdánlivě se jeví jako nejjednodušší a nejrychlejší způsob. Jeho nevýhodou je však omezený počet druhů v získané směsi. Důvody jsou rozdílná doba dozrávání, různá velikost semen (kombajn je možné nastavit jen na určitou velikost semen) i různá výška sklízených rostlin. Použití kombajnu je omezeno také svažitostí pozemku a nerovnostmi terénu.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Od roku 2007 místo kombajnu používáme kartáčový sběrač semen, který byl sestrojen podle vzoru získaného od firmy Emorsgate Seed z Velké Británie. Tento stroj se připojuje k traktoru, takže jej lze použít i na místech kombajnu nepřístupných. Umožňuje také postupnou sklizeň, protože vyčesávána jsou pouze zralá semena, takže stejný porost lze překartáčovat několikrát. To navíc znamená, že lze ze stejného porostu získávat raně i později dozrávající semena. Každoročně tak dle potřeby a produkce trav získáváme 500-1000 kg osiva, tvořeného především sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a dalšími druhy trav dozrávajícími začátkem července.

Bylo tak možno omezit používání kulturních trav, které byly do té doby v Bílých Karpatech do směsí semen přidávány. Pozdější kartáčování během srpna a září, zaměřené na osivo bylin, je méně efektivní. V té době je většina luk již posečených, čímž je zmenšena výměra ploch vhodných ke kartáčování. Ne všechny byliny je možné sklízet tímto způsobem.

První pokusy a zalučňování

Koncem 90. let bylo zalučněno několik lokalit směsí, jejímž základem byla komerční směs, která byla obohacena o některé druhy, především byliny - Lopeník, sjezdovka Myšačka, rekultivace po opravě silnice, biokoridor Šumice, další lokality ve Štítné nad Vláří, Lipiny u Slavkova. Sortiment pěstovaných druhů byl postupně doplňován. Množství produkce je v posledních letech nastaveno na zajištění osiva pro zalučnění minimálně 30 ha ročně při výsevku 20 kg/ha.

Vzhledem k nedostatku trav byla regionální směs v prvních letech doplňována některými komerční druhy trav, například kostřavou červenou (Festuca rubra), lipnicí luční (Poa pratensis), trojštětem žlutavým (Trisetum flavescens) nebo ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), od roku 2007 se používá pouze osivo trav, získané kartáčováním původních luk.

Výzkum a sledování sukcese vegetace

Jakmile byla k dispozici dostatečná úroda několika druhů, byla namíchána první pokusná travinobylinná směs a založeny pokusné plochy. Cílem bylo zjistit optimální poměr trav a bylin, výsevné množství, i dobu výsevu. První pokusné plochy měly výměru 3 x 3 metry, v roce 1999 byl ve spolupráci s několika odbornými organizacemi (VST Zubří, Správa CHKO Bílé Karpaty, Ústav půdní biologie AV ČR České Budějovice, Botanický ústav AV ČR Třeboň, Moravské muzeum Brno) a Prof. Jonathanem Mitchleym z Velké Británie založen pokus nad Malou Vrbkou na celkové výměře 3 ha, kde je sledována vývoj vegetace (sukcese) po zatravnění, a to jak cévnatých rostlin, tak půdní fauny.

Čtěte také: Český Brod hledá vedoucího životního prostředí: Co obnáší tato role?

Bylo zjištěno, že druhové složení zatravněných ploch se vyvíjí směrem k druhovému složení původních lokalit, a to jak u rostlin, tak živočichů. V letech 2009-2014 byla ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích velkoplošně sledována sukcese vegetace po zatravnění na všech zatravněných lokalitách.

Různé metody zatravňování - spontánní sukcese (16 lokalit), komerční směsy (31 lokalit) a regionální směsi (35 lokalit) - zde byly srovnány s referenčními trvalými loukami (23). Cílem sledování bylo zodpovědět několik otázek, např.: Jak úspěšné jsou v regionální směsi vyseté cílové druhy? Jak rychlá je kolonizace nevysetými cílovými druhy? Jak se liší různě zatravněná pole od referenční trvalé louky?

Výsledky ukázaly, že všechny tři metody zatravnění směřují k vegetaci odpovídající původním trvalým loukám. Na lokalitách zatravněných spontánně nebo komerční směsí semen převažovaly většinou druhy typické pro středně vlhké ovsíkové louky (Arrhenatherion), zatímco lokality zatravněné regionální směsí semen obsahovaly větší počet druhů suchých sveřepových luk, tedy hlavního cílového společenstva (Bromion). Na nich se z vysévaných semen 44 druhů úspěšně uchytilo 43. Na starších lokalitách, bez ohledu na způsob zatravnění, bylo celkem nalezeno dalších 42 nevysetých cílových druhů (ze 106 vybraných cílových druhů teplomilných lučních společenstev svazu Bromion).

Seznam odborné literatury

• Anonymus (1997): Obnova druhově bohatých luk. - Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště, suppl.
• Balík V. (2002): Testate amoebae (Protozoa) in soils of restored flowery meadows in the Bílé Karpaty Mts. (Czech Republic). - In: Tajovský K., Balík V. & Pižl V. [eds.], Studies on Soil Fauna in Central Europe, pp.
• Háněl L. (2007): Changes in proportions of nematode trophic groups in a natural fallow and soils sown with regional and commercial grass mixtures. - In: Tajovský K., Schlaghamerský J. & Pižl V. [eds.], Contributions to Soil Zoology in Central Europe II, pp.
• Březinová P. (2002): Biologicko-pěstitelské vlastnosti vybraných lučních druhů.
• Johanidesová E., Fajmon K., Jongepierová I. & Prach K. (2015): Spontaneous colonization of restored dry grasslands by target species: restoration proceeds beyond sowing regional seed mixtures.
• Jongepierová I. & Poková H. [eds.] (2006a): Obnova travních porostů regionální směsí. Metodická příručka pro ochranu přírody a zemědělskou praxi.
• Jongepierová I. & Poková H. (2006 b): Praktické a organizační aspekty při realizaci projektů obnovy druhově bohatých trávních porostů (na příkladu Bílých Karpat).
• Jongepierová I., Mitchley J. & Tzanopoulos J. (2007): A field experiment to recreate species rich hay meadows using regional seed mixtures.
• Jongepierová I. [ed.] (2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian Mountains.
• Jongepierová I., Prach K. & Řehounková K. (2012): Obnova druhově bohatých luk v Bílých Karpatech. - In: Jongepierová I., Pešout P., Jongepier J. W. & Prach K. [eds.], Ekologická obnova v České republice, pp. 45-46.
• Jongepierová I. & Prach K. (2014): Grassland restoration in the Czech Republic. - In: Kiehl K., Kirmer A., Shaw N., Tischew S. [eds.], Guidelines for native seed production and grassland restoration, pp.
• Mitchley J., Jongepierová I. & Fajmon K. (2012): The use of regional seed mixtures for the recreation of species-rich meadows in the White Carpathian Mountains: results of a ten-year experiment.
• Poková H. (2001): Zjištění biologicko-pěstitelských vlastností vybraných lučních druhů pro tvorbu regionálních směsí.
• Prach K., Jongepierová I. & Řehounková K. (2013a): Large-scale restoration of dry grasslands on ex-arable land using a regional seed mixture: establishment of target species.
• Prach K., Jongepierová I, Řehounková K. & Fajmon K. (2014): Restoration of grasslands on ex-arable land using regional and commercial seed mixtures and spontaneous succession: Successional trajectories and changes in species richness. - Agric. Ecosyst. Environ.
• Prach K., Fajmon K., Jongepierová I. & Řehounková K. (2015): Landscape context in colonization of restored dry grasslands by target species.
• Scotton M., Kirmer A. & Krautzer B. [eds] (2012): Praktická příručka pro ekologickou obnovu travních porostů.
• Schlaghamerský J. (2005): The community of small annelids (Enchytraeidae, Tubificidae, Aeolosomatidae) in the first phase of meadow restoration on arable land. - In: Tajovský K., Schlaghamerský J. & Pižl V. [eds.], Contributions to Soil Zoology in Central Europe I, pp.
• Starý J. (2005): Influence of grass sowing on oribatid mite communities (Acari: Oribatida) in initial successive stages during rich meadow recovery. - In: Tajovský K., Schlaghamerský J. & Pižl V. [eds.], Contributions to Soil Zoology in Central Europe I, pp.
• Slováková Š. (2002): Metodika pěstování vybraných lučních druhů pro obnovu květnatých luk.
• Stašiov S., Tajovský K. & Resl K. (2006): Restored meadow harvestman communities (Opiliones) in the Bílé Karpaty Protected Landscape Area, Czech Republic.
• Ševčíková M., Šrámek P. & Jongepierová I. (2002): Využití rostlinných genetických zdrojů pro zvyšování biodiverzity lučních porostů. - In: Historie a současný stav práce s genofondy v ČR. Sborník referátů ze semináře, Olomouc 21. 11.
• Ševčíková M., Jongepierová I. & Prach K. (2014): Obnova travních porostů s využitím regionálních směsí osiv.
• Šrámek P. & Ševčíková M. (1998): Množení bylin pro obnovu druhově bohatých luk.
• Tajovský K. (1999): Epigeic activity of millipedes (Diplopoda) in an abandoned field. - In: Tajovský K. & Pižl V. [eds], Soil Zoology in Central Europe, pp.
• Tajovský K. [ed.] (2008): Půdní fauna. Soil fauna. - In: Jongepierová I. [ed.], Louky Bílých Karpat, Grasslands of the White Carpathian Mountains, pp.
• Tajovský K., Pižl V., Starý J., Balík V., Frouz J., Schlaghamerský J., Háněl L., Rusek J. & Kalčík J. (2005): Development of soil fauna in meadows restored on arable land: Initial phases of successional development. - In: Tajovský K., Schlaghamerský J. & Pižl V. [eds], Contributions to Soil Zoology in Central Europe I, pp.

Čtěte také: Environmental issues in the Czech Republic

tags: #Český #svaz #ochránců #přírody #Lopeník #historie

Oblíbené příspěvky:

• Možnosti recyklace oblečení
• Inspirace pro výtvarnou výchovu: Příroda
• Programy ekologické výchovy Tereza
• Podmínky výpovědi z důvodu ohrožení
• Vlastnosti ekologických sádrokartonových desek