Toužíte po nových zážitcích v intimním životě? Sex v přírodě nabízí jedinečné dobrodružství, které spojuje vášeň s krásou okolního světa. Ať už jde o romantické milování pod hvězdami, spontánní setkání v lese nebo diskrétní chvilky u jezera, příroda poskytuje nespočet možností pro intimní chvíle. Tento vzrušující způsob milování přináší nejen adrenalin z možného odhalení, ale i hluboké propojení s partnerem a okolním prostředím. Pamatujte však na ohleduplnost k přírodě a soukromí ostatních.
Láska k naturismu je pro stydlíny něco nepředstavitelného. Je to pár dní, co jsem v televizi sledovala skupinu lidí, kteří to s nahotou mají úplně jinak. Naháči šli po polní cestě, na sobě jen ponožky, boty a v batohu oblečení, které na sebe oblékali, když se blížili k vesnici. Potkat je v lese, možná byste se trochu lekli a upadli do rozpaků. Taky jsem u televize nevěděla, kam s očima.
"Když se dostanete mezi skupinu stejně smýšlejících lidí, přestanete stud úplně vnímat," vysvětluje sedmatřicetiletá Laura, která koupání bez plavek vyhledávala už jako náctiletá. Stud by ji přepadl, pokud by se ocitla jako jediná nahá žena na pláži plné zahalených lidí. Má totiž vyzkoušené, že v tu chvíli přítomní pánové přestávají svlékat dámy očima a svůj pohled upírají na to, co už svlečené je. "Takováhle pozornost je mi nepříjemná. Ale když si plavky odloží všichni, je to něco jiného," podotýká Laura.
Nahá se chce koupat a slunit hlavně proto, aby nemusela řešit nepříjemný pocit z mokrého textilu na těle. Nám, kteří máme zábrany, nezbývá než ždímat a ždímat, naturisticky laděná žena je sundá. Protože koupání naostro je prý mnohem příjemnější. Něco podobného opakuje každý z těch, kteří se nevyznají v módních plavkových trendech, protože za ně už několik let neutratili ani korunu.
Dělí se na nudisty, kteří mají jako Laura nahotu spojenou s koupáním, a naturisty, pro něž je projevem životního stylu - nahatí se nejen koupají, ale chodí po lese, jezdí na kole, běhají. "Člověk má stud vrozený. Stydíte se zazpívat, promluvit na veřejnosti a stydíte se ukázat nahé tělo. Ale stejně jako se učíte mluvit přes lidmi, děláte pokroky i v případě svlékání se na nudapláži," říká Ivo Žurek, zakladatel serveru Naturista.cz a pořadatel naturistických akcí.
Čtěte také: Proč je pobyt v přírodě tak důležitý?
Naturista odpoví, že za ten pocit to stojí. „Když jdete do vany, taky si neberete plavky. To je naturismus prvního stupně. Postoj k nahotě je individuální. „Velmi to souvisí s vlastním pocitem soukromí. Naturisté se často ohánějí tvrzením, že nahota je přirozená věc, zatímco stud do nás vtlouklo naše okolí. Kdysi dávno také neměli lidé problém s nahotou na veřejnosti. Do zvířecích kožešin se zahalovali jen proto, že foukal vítr, a u ohně je odkládali. Nahota byla běžná ještě ve středověku, zlom přišel v období renesance - na nahé tělo se začalo pohlížet hlavně eroticky.
„Rostla obecná vzdělanost a s ní určitá kultivace mravů. Dnes se osobní míra studu hodně odvíjí od výchovy. Pokud jste vyrůstali v rodině, kde nahota byla tabu, každý se v koupelně zamykal a rodiče se před vámi nikdy nepřevlékali, jste stydlivější. tradici, na prostředí, v němž žijeme. Ne náhodou má naturismus velkou podporu v tolerantní a nenucené Francii, zatímco v katolickém Polsku budete nudapláž hledat hodně dlouho. Počasí ovlivňuje i naturistickou základnu v Česku. Zdejší podnebí totiž naturistům nenaděluje příliš teplých dní, kdy by mohli organizovat společné akce. Nudisté jsou na tom lépe - mohou se uchýlit pod střechu. Právě v akvaparku se poprvé ke skupině kolem Ivo Žurka připojila Jana Mašková.
Vypráví o svém prvním nahém koupání, vzpomíná na obrovský stres, když se měla vymotat z osušky (jediný povolený kus prádla) a vlézt do vody. jenže každá žena má svůj komplex a já jsem trpěla tím, že mám malá prsa. My ženy jsme v případě nahoty prostě ostýchavější.
Průzkum společnosti SANEP ukázal, že za své nahé tělo se stydí 58,7% žen a jen 32,4% mužů. a ženské tělo je navíc mnohem zranitelnější, když je nahé,“ vysvětluje psycholožka Boučková. Největší problémy se studem přiznávaly v průzkumu mladé ženy od 18 do 25 let. důsledku se to může dramaticky odrážet na kvalitě jejich psychiky, a tedy i sebedůvěry,“ uvedli autoři průzkumu.
Když posloucháte Janu Maškovou, možná na tom opravdu něco bude. Její příběh ukazuje, že stydlivosti je možné se nadobro zbavit, stačí trocha tréninku. pohybujete nazí. „Stále častěji jsem odkládala osušku, až mi to přišlo úplně přirozené. A strašně mi to pomohlo. při milování. V momentu, kdy sklepete stud, se podle psycholožky lépe sžijete se svým tělem. „Lidé dnes mají problémy přijmout svoje tělo, jaké je. Žijeme v kultu mládí a krásy. Jenže tělo tenhle kult nerespektuje a klidně si stárne,“ říká Tereza Boučková. A sebevědomí roste, když máte odvahu ukázat tělo. hlavou a červené na tváři, kdežto teď jim to nedělá problém. Mají trénink ze společného koupání, kde ukazují i to, co bývá jindy skryté. nekouká, když jsou nazí všichni, tak úplně neplatí. „Samozřejmě, že na vás zírají. všímají a někdy je to přivádí do rozpaků. Ale je to přirozená věc - každý muž ženu hodnotí a záleží jen na míře jeho vkusu, jak to dělá.
Čtěte také: Česká legislativa a naturismus
Naturista Aleš Prchal se také netají tím, že si hezkou ženu prohlédne - ale nehledejte za tím sexuální podtext. podvědomě to cítím, ale je to podobné, jako kdyby si vedle mě sedla oblečená v autobuse - nevzruší mě jen proto, že je nahá. Beru to jako přirozenou věc. věnuje dvanáct let. Také on začal u vody, ale časem se mu tenhle způsob svobody zalíbil. Nahý spí, nahý chodí po bytě, nahý se pohybuje v přírodě.
Češi jsou poměrně tolerantní národ. Nudapláže je nepohoršují, ale musí to mít své meze - ti bez plavek ať zůstávají za plotem a nevylézají. „V našich podmínkách jsme zvyklí komunikovat v oblečení, takže mi vadí, když mám stát s cizími naháči u stánku na buřta nebo obědvat v jedné hospodě. do rozpaků,“ napsala blogerka a ve svém rozhořčení pokračovala s tím, že by přivítala, kdyby se nudisté alespoň do něčeho drobného oblékli, když se mají setkat s ostatními. jí vadí představa, že na plastové židli u stánku střídá někoho, kdo tam seděl celý den nahý. se nežinýrují, klidně do židličky svalí zadek v mokrých plavkácha loužičku pod sebou neřeší. Ale dost. Tohle nemá být slovní přestřelka o tom, jestli je víc hygienické být oblečený, nebo nahý. Spíš jde o to, jak moc se obě skupiny navzájem obtěžují. Podle psycholožky Boučkové hodně. Rada zní: nemíchat se dohromady.
Pak totiž můžete mít oplétačky se strážci zákona. I když v tomto případě se právníci neshodují, co vlastně člověku hrozí. by asi člověk musel nahý kličkovat mezi turisty na nádvoří Pražského hradu. „V nejhorším může jít o přestupek proti občanskému soužití. České televize o naturistickém pochodu.
Mia Kobosilová ve svém kritickém textu na naturismus narazila ještě na jeden aspekt. kdy jeden z páru vyznává naturismus a druhý má přirozený stud. Partnerkám Aleše Prchala se to také zajídalo. z veřejné nahoty nesdílela. „Nevím, jak to ostatní muži dělají,“ posteskne si. Většinou prý své partnerky přemlouvají.
Jana Matoušková, kterou manžel přemlouval půl roku. Což budí otázku: kam se u nudistů a naturistů ztratila žárlivost? ve znamení Blížence obvykle nedělají. Aleš Prchal v tuhle chvíli nemá na koho žárlit, ale když se zamyslí, asi by s tím problém měl. Zvlášť na začátku vztahu. To si úplně neumí představit, jak by se srovnával s pohledy mužů upřenými na partnerku. Čtyřicetiletý nudista Daniel se žárlivosti odnaučil. s nahotou problém. Okamžitě souhlasila, že se pojedeme v Chorvatsku koupat bez plavek. Byla hodně hezká, chlapi ji očumovali a ona si to užívala, ještě se předváděla. se zbláznit, jenže co jsem měl dělat, když jsem to navrhnul já?“ Nakonec se rozešli, Daniel přesto žárlivost přestal řešit - vlastně mu nic jiného nezbylo.
Čtěte také: Knihy pro milovníky přírody
Snažila jsem se poctivě najít na naturismu alespoň jednu věc, která by mě jako člověka přirozeně stydlivého přiměla se svléknout na veřejnosti. příjemněji plavat, opalovat a nedejbože chodit po lese, vůbec nezabíraly. spálit zadek). Za tuto přízemní poznámku mě ale zakladatel naturistického serveru pěkně sjel: „To je přece duchovní záležitost! Chápu, respektuji, nekritizuji. Ze mě ale naturistka nikdy nebude. klacíky a listy ze stromů. Takhle se opravdu cítím líp.
Holky nahé koupání v přírodě překvapivě milují víc než kluci. I přes všechny ty hygienické obavy a strachy z nemocí. Dvanáct let jsem pracoval v časopise Maxim, kde bylo mým denním chlebem prohlížet si fotky nahých holek, na focení jsem modelkám upravoval tanga, a když jsem psal článek o kvalitě vína, testoval jsem ho rovnou na polonahých modelkách. Aby to nebylo málo, byly i články, kde jsme byli naopak já i kolegové kompletně nazí. Mohu tedy zodpovědně prohlásit, že se nestydím. To je přesně pro tebe!“ Ne tak docela. Na základě vlastního průzkumu jsem zjistil, že znám víc žen než mužů, kteří milují přírodní koupačský naturismus. I ta nejupejpavější holčičí stvoření milují „spojení s přírodou“ a „ten skvělý pocit svobody“. Jak to? U mě jako zástupce mužů tomu tak zdaleka není. Jasně, i když nemám plavky, s radostí vlítnu do rybníka, i kdyby na mě nakrásně někdo zíral. Ale že bych si užíval ten pocit nahoty ve vodě? Tak nějak podvědomě cítím nebezpečí a bojím se o své náhle bezbranně se vznášející „nádobíčko“.
Možná se bojím, že připlave ryba a zakousne se (rozhodně to v mých představách nebude kapr), možná mám jen ten ikonický pocit strachu z neznámého, tedy „nahý v trní“, kdy na mě v mých představách okamžitě útočí všechny stvůry oceánů a hodování samozřejmě začnou mou nejpoživatelnější částí - mým penisem. Přitom vodu miluji. Příroda to totiž zařídila chytře. Ve vodě se mužům scvrkne penis na nejmenší možnou velikost a varlata zajedou do těla. Není to pro pobavení pohlížejících žen, ale pro bezpečnost našich možná nikdy nenarozených dětí. Nebývají však ženy přeci jen stydlivější? Nevím. Stud už, oproti mému megakonzervativnímu dospívání, není můj případ. Zato vím, že když už se někdo stydí, u mužů je větší rozdíl plavky versus nahota. U nahých žen totiž nic nového oproti těm v plavkách nespatříte. Možná i proto mají navzdory zavedeným představám ve skutečnosti menší psychický blok pro nudistické choutky. Tohle vše mi vyšlo z ankety, kterou jsem uspořádal mezi přáteli. Začalo to asi z hecu při nočních koupačkách, pak to přešlo na exhibicionismus a teď už je z toho jen čisté pohodlí i skvělý pocit svobody.
Strašný zvyk ukazování si fotek z dovolených, to je samo o sobě většinou trapas. A když se k tomu přidá ještě podobný trapně-traumatický zážitek, jako jsem měl já, před lidmi se nechcete svlékat už nikdy. To tak jednou sedíš doma u kamaráda z dětství a ten nemá lepší nápad než ti ukazovat, jak si pěkně udělal fotoknihy, do kterých našvihal fotky z dětství. Kámošova rodina ale jezdila pravidelně k Balatonu a Baltu. No a nikdy mi už z hlavy nevymizí v té fotoknize hrdě umístěná fotka z dederácké nudapláže, kde mezi pupky soudruhů a povislými prsy soudružek stojí a do objektivu hledí kámošova šťastná socialistická rodinka - dodnes nechápu, jak je možné, že mne mohutný bobr jeho matky a zvadlý úd jeho otce nestraší po nocích. Takže toto je jediná moje asociace s nudapláží - upoceno, zvadlo, NDR.
Jako malé (jsme 3 sestry) nás máma vždy vypravila s taťkou a jeho partou baskeťáků na vodu a táta nás v kempu moc neřešil. Takže jsme tam většinou lítaly celou dobu nahaté a jedly, co nám která teta dala. Takže je to pro mě od mládí docela přirozené. Teď už se mezi lidmi stydím, takže to řeším bikinami. Klidně tam skočím nahý, když jsme někde v Alpách u jezera, ale nijak to nevyhledávám. Koupat se bez plavek někde, kde mám jistotu, že mě nikdo nemůže vidět, je příjemné, ale to jsem udělala asi jen třikrát v životě někde u moře daleko od lidí.
Jsem estét a opravdu málokdo vypadá nahý dobře. Při koupání nahatý bych neriskoval, že tam přijede školní zájezd a moje pohozené spoďáry se ocitnou v kroužku zkoumavě koukajících učitelek a k tomu 50 dětí s nachystanými mobily. Připadám si jako divoženka, mám pocit absolutního splynutí s přírodou. Když do toho ještě prší, tak je to úplně nejlepší. Odmala jsme s rodinou a přáteli jezdili v létě do hor a koupali se v řekách a jezírcích. V pubertě se to na čas zlomilo, to jsem se ráda koupala v plavkách dokonce i v soukromí. V plavkách jsem si připadala víc dospělá. Poslední roky se to ale zase vrátilo zpět. Baví mě ta jednoduchost. Že je člověk vždy připraven rovnou skočit do vody. Pro mě je to čistě praktická věc. Když jsi u moře a nemáš plavky, tak tam prostě skočíš bez nich. Hlavně z důvodu opalování, ale protože je mi to i příjemnější. Málokdy řeším, jak moc se to hodí, a dodržuju plavky, jen když se na to na tom místě opravdu necítím. Je to obrovský pocit svobody. Když jsem byla s kamarádkou v Miami, koupily jsme si víno a ve tři ráno se rozhodly jít na pláž. Do vody jsme šly i přes strach ze žraloků, kteří tam v tu chvíli kroužili.
Když mi bylo dvacet, tak jsem řešil, jak se na mě kdo dívá, ale teď je mi to už celkem jedno. Nadšené nahatice z naší redakce mě přesvědčovaly: „Můj kluk se ale taky koupe v přírodě rád nahý.“ Nebo: „Původně to neměl rád, ale se mnou už nechce jinak.“ Musím ale dodat, že tenhle argument je vysoce zavádějící. A co vy? V Mutumutu podporujeme ty, kteří mají rádi pohyb. Ať už do vody nosí plavky nebo ne. Za radost ze sportu odměňujeme vrácením 20 % z ceny pojištění.
Vloudil se sem jeden nahý, úplně. Asi žádný div, když je řeč o sexu. On tady ale vůbec svůj sex nepředvádí, dokonce se o něm ani nechce bavit. Tak to už začíná být na pováženou. Sexus je přece o sexu a nahý člověk je přece podle skoro každého člověka záminka k sexu. Sám naháč v poli na ulici, nebo obchodě, to je exhibicionista. A to tenhle taky není. „Á, to už jsou všichni doma.“ 90% lidstva při tomto zjištění máchne rukou kamsi do neurčita. Kamsi tam na konec pláže u lesa a někdy i ještě dál. Tam, kde je rajský klid, les šumí, větřík povívá a společnost naháčů vytváří obraz nebeské dokonalosti.
Opravdu za zástěrkou toho zpívajícího slavíčka a vůně borového háje se skrývají jen hordy maniaků, kteří si tady vybíjí své pudy? Odpověď bude znít podobně jako ta na otázku, zda na Václaváku jsou všichni slušně oblečení a znají vyjmenovaná slova. Nebudeme se tedy bavit o anonymním davu. Dáme řeč o lidech, kteří svým místům dávají obraz onoho ráje, té pro většinu lidí mimozemské atmosféry. Slovo naturista zní přirozeně a přírodně. Má ze své přírodně zelené a nebesky modré většiny vztah k přírodě. Naturista není samotář. Rád sdílí své zážitky s jinými naturisty.
Řeknete: „Tak opravdu sex?“. Jistě, všichni mají potřebu mít sex, stejně tak naturisti. Naturisti jsou ovšem: batolata sotva stojící na vratkých nožkách, předškoláci dovádějící s míčem, náctiletí, kteří už ví jak na to, maminky s těmi batolaty, děda s babičkou vyhřívající se na palouku. Ti všichni jsou tu spolu pohromadě a úplně bez ničeho. Sex má každý mezi nohama, stejně tak naturisti. A protože ho má úplně každý člověk stejný, s drobnou odchylkou u žen a mužů, tak mu naturisti nepřikládají přílišnou důležitost.
Vím, sex je druhým nejsilnějším pudem a pokud chodíme většinu času oblečení, tak na nás nahota zapůsobí, řekněme přinejmenším zrychlením tepu. To je určitě v pořádku a svědčí to o našem dobrém zdraví a schopnosti vnímat. Na druhou stranu je tu nesmazatelná lidská touha shodit ze sebe všechny trampoty našeho všedního života, všechno co nás svazuje a s oním zcela přirozeným, naturistickým pocitem volnosti se vrhnout do vln. Mořských, nebo alespoň v rybníku za humny. Věřím, že tuto touhu v sobě nosí velká většina lidstva. A už tu jsou zábrany, společenské, civilizační, historické. S těmi my, dnes, těžko něco uděláme. A už jsme zase na začátku - druhý nejsilnější pud člověka. Pud záchovy rodu, velmi důležitý. Je třeba mu učinit zadost a neodbývat ho. Pokud se ale chceme na člověka podívat z jeho nejpřirozenějšího pohledu, kdy každé malé dítě přesně ví co je maminka i tatínek a od malička mu není nic tajeno, pak se zajděme podívat k naturistům.
Průzkum společnosti SANEP ukázal rozdíly ve vnímání nahoty a studu mezi muži a ženami:
| Pohlaví | Procento stydících se za své nahé tělo |
|---|---|
| Ženy | 58,7 % |
| Muži | 32,4 % |
tags: #18 #let #nahý #v #přírodě