Dopady obnovitelných zdrojů na energetický trh v České republice

14.12.2025

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě - Obnovitelná energie: na cestě ke splnění cíle pro rok 2020 podává přehled o odvětví obnovitelné energie v Evropě a jeho vyhlídkách do roku 2020. Dotýká se výroby jak elektrické energie a tepla, tak i dopravy. Zabývá se rovněž i otázkou financování energie z obnovitelných zdrojů. Komise uvádí, že v současné době představují průměrné roční kapitálové investiční náklady do energie z obnovitelných zdrojů 35 miliard EUR a pro dosažení stanovených cílů do roku 2020 by se tato částka měla rychle zdvojnásobit na 70 miliard EUR.

Na závěr Komise vyzývá členské státy, aby provedly národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů, zjednodušily režimy plánování infrastruktury při současném respektování stávajících právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a zajistily, že jakékoli reformy stávajících vnitrostátních režimů podpory zaručí stabilitu pro investory a že nedojde k retroaktivním změnám.

Problémy s podporou obnovitelných zdrojů v ČR

Na základě stížností soukromých investorů do fotovoltaiky v Česku zaslal komisař pro energetiku Günther Oettinger dopis české vládě. Komise chce stabilní podmínky pro ty, kteří investovali do zelených technologií. Změny dodle ní navíc poškozují image české republiky v očích investorů. Šestadvacetiprocentní daň berou investoři jako podraz. Stížnost napsali Evropské komisi už v prosinci a ta se teď ke stížnosti připojila. Oettinger se vyslovil, že retroaktivní změny v ČR jsou nepřijatelné. Vyzývá vládu, aby vyvinula maximální úsilí a udržela stabilní investiční prostředí pro ty, co dávají peníze do obnovitelných zdrojů. A aby byla opatrná při rozhodnutích, která je mohou zpětně ovlivnit.

"Ujistěte se, že vaše investiční prostředí je stabilní, potřebujeme ho, značná část investic jde OZE ze soukromého sektoru. Když jim změníte pravidla, nemohou plánovat. Komise argumentuje tím, že když investoři nedají peníze, Česko nesplní závazky pro OZE a kdyby to udělal každý stát, neslpní je celá unie. Fotovoltaici říkají, že si Česko podkopalo důvěru v solární energii a analytici, že si poškodilo image v očích investorů.

Solární boom a jeho důsledky

Boom solárních elektráren nastal kvůli špatnému nastavení výkupní ceny solární elektřiny. Když se zavedla podpora energie z obnovitelných zdrojů, počítal zákon s návratností investice do fotovoltaických panelů v délce 15 let. Podle toho výkupní ceny nastavil. Jenže v roce 2008 začaly fotovoltaické technologie dramaticky zlevňovat, takže se investice vrátila majitelům za polovinu původní doby. To ve finále způsobilo, že má příští rok zdražit elektřina. Kvůli skokovému zvýšení počtu solárních elektráren totiž prudce vzroste i výše příspěvku na obnovitelné zdroje, které platí spotřebitelé v měsíčních vyúčtováních.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Ve středu po jednání vlády premiér Petr Nečas řekl, že elektřina pro domácnosti a podniky by kvůli solárním elektrárnám neměla zdražit o více než 5,5 procenta. Nárůst fotovoltaických systémů přibývá neuvěřitelnou rychlostí. K 5. Říjnu bylo registrováno 863 MWp připojených do přenosových sítí. Nárůst za těch posledních 14 dnů byl 68 MWp. Na odboru licencí Energetického regulačního úřadu je ještě dalších 300 MWp. Do konce roku se tedy odhaduje připojených přibližně 1250 MWp. ERÚ už připravil pro sněmovní jednání, kde by měla být projednána novela zákona 180/2005 návrhy nových výkupních cen.

Jednání má začít v úterý 26. Října. Kuloárech se však šeptá, že snadný průchod novely být nemusí, neboť až 80 procent poslanců je nějakým způsobem "hmotně zainteresovaných" na FVE. 20. října se konal pravidelný seminář Centra pro ekonomiku a politiku (CEP), tentokrát na téma Fotovoltaika - ohrožuje český průmysl. Moderátorem byl sám prezident Václav Klaus, neboť ekologie a obnovitelné zdroje energie jsou jeho nejoblíbenějšími tématy.

Bylo to jen pár hodin poté, co vláda Petra Nečase přijala opatření, díky kterým ceny elektřiny vzrostou v příštím roce jen o 5,5 procenta a vláda připravila podklad pro urychlené jednání parlamentu na 26. října, kde by měla projít novela zákona na podporu výroby elektřiny z OZE a také nové výkupní ceny. Ani teď si Klaus nenechal ujít příležitost k teoretickému výkladu o pojmu obnovitelné zdroje energie. Za prvé, říká Klaus, všechny zdroje jsou v nějakém časoprostoru obnovitelné. Za druhé, tento termín neexistuje v žádné ekonomické literatuře, takže s ním jako s veličinou nemůžeme pracovat. Za třetí - navrhuji, aby se na tomto semináři používal jen termín zdroje.

Všichni budeme platit a je jasné, že za to může jedině stát. Tím Václav Klaus myslel pochopitelně Parobkovu a Topolánkovu vládu a také celý parlament a hned auditoriu ukázal výpis hlasování ve sněmovně k zákonu 180 Sb./2005. Zdůraznil, že z politických klubů všichni nebo téměř všichni hlasovali pro (ČSSD, KDU-ČSL, SZ), ale ODS - celá hlasovala proti. Tak uvedl středeční ostře sledovaný seminář o fotovoltaice a jejich hrozbách pro tuzemský průmysl.

"Díky vyšším cenám řada podniků opět spadne do ztráty a bude tratit i stát, který přijde o daně z příjmů," uvedl Světlík. Druhý řečník, ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, přítomné podrobně seznámil s výstupy z dnešního zasedání vlády včetně stanovení výkupních cen a nástrojů, které použije stát, aby získal dodatečné prostředky. Mezi ty hlavní patří daň za vynětí ze zemědělského půdního fondu, srážková a darovací daň a výrazně snížené výkupní ceny.

Čtěte také: České startupy a energie

Václav Klaus, který tradičně po skončení příspěvku každého oglosuje, se vzápětí do ministra prudce obul. "Vláda snížila, nebo se pokusí snížit… Nic nesnížila! To jsou fiktivní a falešné hříčky. O tom si mluvte na vládě a ne tady na CEPu," zpražil prezident ministra. Jako poslední řečník vystoupil šéf Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt, který přítomným sdělil, že k 15. říjnu bylo evidováno již 10 890 fotovoltaických elektráren v České republice.

"Přičemž 227 z nich má souhrnný instalovaný výkon vyšší než 60 procent," uvedl Fiřt. Poté v diskusi z auditoria zazněly až děsivé návrhy na řešení. V Česku se nikdy s OZE nemělo začít. Za prvé na to nemáme podmínky, a za druhé se všude ve světě ukazuje, že zdroje nejdou regulovat a jejich produkt je drahý. Kdybychom přestali proplácet dotovanou cenu, určitě by to byla v prohraných arbitrážích menší škoda, než v příštích dvaceti letech budeme muset proplácet.

Změny v legislativě

Vláda projednala návrh novely zákona, která mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů. Poslední změny vyplývající z poslední diskuse vlády zakomponovala do poslední verze novely a tím pádem musela stáhnout návrh novely, který už je ve Sněmovně. Novela se týká především provozování nových fotovoltaických a větrných elektráren.

Podpora podle tohoto zákona (dále jen "podpora") se vztahuje na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výrobnách elektřiny na území České republiky připojených do elektrizační soustavy České republiky přímo, prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě České republiky, s výjimkou větrných elektráren umístěných na rozloze 1 km2 o celkovém instalovaném výkonu nad 20 MWe.
Připojí-li výrobce elektřiny ze zdroje nepřipojeného do přenosové nebo distribuční soustavy uvedeného do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona takový zdroj do přenosové nebo distribuční soustavy do 31. prosince 2011, právo na podporu podle dosavadních předpisů zůstává zachováno. Tyto části novely nabývají účinnosti k 1. 1.
V případě elektřiny vyrobené využitím energie slunečního záření se podpora vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem výrobny do 30 kWp, která je umístěna na střešní konstrukci nebo na obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným základem evidované v katastru nemovitostí 5).
Tyto části nabývají účinnosti k 1.

Energetická krize a její příčiny

Současnou energetickou krizi způsobil zejména pokles a následně přerušení dodávek zemního plynu z Ruska. To dramaticky zvýšilo nejistotu na trhu a také cenu plynu. Situaci zhoršil ruský státní dodavatel plynu Gazprom, který nechal své plynové zásobníky v Evropě od loňského jara takřka prázdné, ačkoliv se loni v Rusku vytěžilo nejvíce plynu za posledních pět let. Česká republika si zajistila dostatek plynu na nadcházející období i díky Skupině ČEZ, která pro Česko zajistila kapacitu v LNG terminálu v Holandsku.

Cenu elektřiny určují provozní náklady poslední elektrárny nutné pro pokrytí poptávky, tzv. závěrné elektrárny. Ve střední Evropě jsou tyto závěrné elektrárny zejména plynové. Cena elektřiny tedy reaguje především na vývoj cen plynu. Přímé důsledky ruské geopolitiky jsou odpovědné za více než 90 % letošního nárůstu ceny elektřiny. Vliv ostatních faktorů je mnohem menší. Vyšší cena černého uhlí způsobila nárůst cen elektřiny o 13EUR/MWh, což je zhruba 1,5 %. Vliv mají i mimořádné odstávky francouzských jaderných reaktorů. Cenu v naší oblasti zvyšují asi o 3 % celkového cenového nárůstu.

Čtěte také: Více o sluneční energii

Po zklidnění situace na Ukrajině či po zajištění dostatečného objemu plynu z neruských zdrojů se aktuální vysoké rizikové přirážky u ceny elektřiny omezí nebo dokonce úplně zmizí. Nárůst ceny energií je daný zejména globálním nárůstem cen komodit, především plynu, uhlí a ropy. Hlavní příčinou růstu cen elektřiny je proto závislost na fosilních palivech, naopak výroba z nízkoemisních zdrojů (OZE a jádra) pomáhá ceny snižovat.

Cena emisních povolenek má pak na cenu dopad cca 50 EUR/MWh a s rostoucím podílem bezemisních zdrojů ve střední Evropě se bude dopad dále snižovat. Evropská unie z Ruska importuje 60 % uhlí, 45 % plynu a 25 % ropy. Cílem snižování emisí skleníkových plynů je také snížení spotřeby fosilních paliv vč. plynu. Zásadní roli ve snižování spotřeby fosilních paliv bude mít výstavba obnovitelných zdrojů a elektrifikace dopravy a vytápění.

Regulace a podpora OZE v současnosti

Na trhu dodavatelů energií působí více než 100 firem a tento počet dále roste. Dodavatelé nakupují pro zákazníky plyn a elektřinu a soutěží mezi sebou o co nejnižší ceny. Hospodářská soutěž a konkurenční prostředí zajišťuje tlak na marže. Trojice energetických společností dlouhá léta povinně vykupuje elektřinu z dotovaných solárů. Stát jim až do letoška rozdíl vůči tržní ceně dorovnával. Příští rok se však situace obrátí.

Energetický regulační úřad (ERÚ) odhalil, jakým způsobem bude v příštích letech určovat regulovanou část ceny energií. Schválil totiž metodiku... Více než 15 let tyto firmy z pověření státu nakupují podporovanou elektřinu především z fotovoltaik vybudovaných v letech solárního boomu 2009 a 2010. Stát jim pak dorovnával rozdíl mezi cenou elektřiny na trhu a cenou garantovanou výrobcům. V příštím roce se však situace obrátí.

Osm let byly obnovitelné zdroje v nelibosti. Přesněji řečeno nedostávalo se jim státní provozní podpory. A to kvůli solárnímu boomu v roce 2010, jenž některým podnikatelům přinesl bohatství a jiným vězení. V letech 2009 a především 2010 se fotovoltaika v České republice stala výhodným byznysem. Ceny solárních technologií totiž začaly od roku 2008 strmě klesat, zejména díky laciným výrobkům z Číny. Ve zmíněných letech proto rostly nové fotovoltaické elektrárny jako houby po dešti. Trend rozvoje a státní podpory obnovitelných zdrojů byl přitom žádoucí a Evropou vyžadovaný.

V Česku se promítl do zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v roce 2005. Fotovoltaika se ale v době vzniku tohoto zákona jevila jako marginální jev, přesněji řečeno byla vnímána jako technologie, kterou se bude zabývat leda pár nadšenců. „Byla to komerčně nedospělá technologie,“ vysvětluje dnes Blahoslav Němeček, dlouholetý místopředseda ERÚ (2000 až 2011).

Distribuční společnosti (především ČEZ, E.ON a PRE), přes které se garantovaná výkupní cena platila, hlásily, že pokud zájem o připojování solárních elektráren poroste takovým tempem, budou vyplácet o řád vyšší částky. Boom solárních elektráren navíc zvýšil cenu elektřiny pro konečné spotřebitele, firmy a domácnosti - právě ti platí příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů - dvacetkrát. Z 28 korun za MWh v roce 2006 částka vyletěla až na 583 kč v roce 2013. Stát později stanovil strop tohoto příspěvku na 495 kč, zbytek se doplácí ze státního rozpočtu, celková částka pak ročně vyjde na víc než deset miliard korun.

Zákon se nakonec sice změnil, jenže pozdě a radikální snížení výkupní ceny stihl ERÚ vyhlásit až pro rok 2011. Policie se během následného vyšetřování zabývala i tím, zda politici nebyli pomalí právě proto, že solární elektrárny sami skrytě vlastnili.

Vitáskovou vedený úřad se do prověřování licencí pustil už na jaře roku 2013, zejména těch udělených na konci roku 2010. Pod záštitou prezidenta Miloše Zemana založil ERÚ kontrolní tým s interním názvem „Rychlé šípy“. Na podzim 2013, kdy se blížilo promlčení možnosti přezkoumat udělené licence, ERÚ poslal spisy Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Tým nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana následně podal celkem 22 správních žalob - v 11 případech správní soudy licenci zrušily, v 9 případech žalobě nevyhověly, jednu žalobu vzal nejvyšší státní zástupce zpět a jeden soud stále běží.

Důsledkem solárního boomu bylo, že na všechny obnovitelné zdroje padl stín čehosi nevěrohodného. Parlament novelizoval zákon a od jara 2011 zastavil jakoukoliv provozní podporu pro fotovoltaické elektrárny nad 30 kW. Prakticky to znamenalo, že podporu mohly získat jen panely na domech či malých provozovnách (výkon typické instalace na rodinném domě je 5 až 6 kW).

Součástí vládních opatření proti rostoucím cenám energií je od 1. 10. 2022 i odpuštění poplatku na podporované zdroje energií (zkráceně POZE). Dotace na výrobu elektřiny v podporovaných zdrojích hradí zčásti spotřebitelé v cenách elektřiny, zčásti je doplácí stát, který k tomu využívá výnosy z prodeje emisních povolenek. Pro letošek vláda počítá s navýšením státního podílu o necelou miliardu na 27 miliard korun. Ministerstvo průmyslu stihlo už do vlády poslat návrh, aby stejná suma šla z eráru na zelenou elektřinu i v příštím roce.