Znečištění životního prostředí ve světě: Statistická analýza

Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy a má vliv i na neurologický vývoj dětí.

Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety. Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa.

Globální pohled na znečištění ovzduší

Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO. Znečištění ovzduší je rizikovým faktorem mnoha hlavních příčin úmrtí, včetně například ischemické choroby srdeční a mozkové mrtvice. V roce 2013 byly tyto částice zařazeny také jako příčina rakoviny plic.

Ve venkovním prostředí jsou hlavními zdroji znečištění vzduchu lokálně specifické zdroje především z dopravy, průmyslu, elektráren, ze stavenišť, spalování odpadů, z požárů nebo z práce na polích.

Globální analýza celosvětového problému

Předchozí studie, které se snažily tento fenomén popsat, se zaměřovaly na odhad toho, kolik konkrétních druhů odpadů se dostává do oceánů. Žádná studie ale zatím komplexně nehodnotila úniky smetí do vodního prostředí z hlediska nakládání s odpady.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Vědci se pokusili identifikovat ohniska úniku odpadů z pevniny a tak určit, které řeky, jezera a pobřežní oblasti jsou nejvíc ohroženy. Výsledky podle nich naznačují, že je třeba začít urychleně jednat, pokud má mít lidstvo šanci na neznečištěná moře a oceány.

„Naše studie ukazuje, že většina úniků tuhého komunálního odpadu - tedy předmětů denní potřeby, které lidé odhazují - do vodního prostředí se vyskytuje v Africe, Číně, Indii a jižní Asii. V těchto nejhůř postižených oblastech je nutné začít se zaměřovat na zlepšování systémů nakládání se smetím,“ vysvětluje hlavní autorka studie Adriana Gomez Sanabriová.

Její studie zdůrazňuje, že když se vědci zaměří jen na jeden druh odpadu, může to přinášet zkreslené výsledky. Například v současné době se v mnoha oblastech planety nahrazují plastové kelímky na jedno použití papírovými. Studie, které sledují jen znečištění umělou hmotou, to mohou vyhodnotit, jako by se problém dařilo řešit, ve skutečnosti se ale jen jeden druh odpadu nahrazuje jiným.

Proto je podle vědců zásadně důležité nastavit cíle, které se týkají zdrojů více druhů odpadu. Studie navíc zdůrazňuje význam univerzálního sběru smetí, který by měl fungovat jako hlavní strategie pro prevenci úniku odpadů do životního prostředí.

„Naše analýza ukazuje, že je naléhavě nutné vytvořit standardizovaný rámec pro sledování produkce, složení a toků smetí.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Znečištění ovzduší v Evropě a Česku

Závažnější dopady postihují lidi, kteří jsou již nemocní. Děti, senioři a chudí lidé jsou náchylnější. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců. Zejména v městských oblastech v roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27.

V roce 2020 poklesla předčasná úmrtí připisovaná expozici PM částicím o 45 % v EU-27 ve srovnání s rokem 2005. Znečištění ovzduší rovněž poškozuje suchozemské a vodní ekosystémy.

Ve druhé části infografiky najdeme oblasti Česka, kde byly podle ČHMÚ v roce 2021 překročeny imisní limity (bez zahrnutí přízemního ozonu). Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren.

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí. Historicky mělo Česko v období těžkého průmyslu problémy se znečištěním ovzduší, zejména oxidy síry a oxidy dusíku.

V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy. Mezi další znečišťující látky, které vyvolávají velké obavy, patří přízemní ozon (O₃) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Normy, které bývají převážně právně závazné, musí zohledňovat technickou proveditelnost, náklady a přínosy jejich dodržování. Evropská unie v minulosti přijala řadu opatření, kterými se se znečištěným ovzduším snaží vypořádat.

Graf zobrazuje vývoj podílu úmrtí (ze všech příčin) připisovaných znečištění ovzduší v Česku, v Evropě a ve světě v letech 1990-2019. Poskytuje také bližší vhled do specifických trendů pro znečištění vnitřního ovzduší a expozici prachovým částicím či přízemního ozonu. Jedná se o věkově standardizovaná data.

V celosvětovém měřítku můžeme vidět, že se dopady znečištěného ovzduší na úmrtnost dlouhodobě snižují, pouze v podílu úmrtí způsobených PM částicemi ve venkovním prostředí je ve světovém průměru mírně stoupající trend, ačkoli v Česku i Evropě je trend spíše klesající. Celkově lze také říci, že zatížení znečištěným ovzduším je v Česku a v Evropě nižší než světový průměr.

Česko: nejhůř znečišťují kotle

V České republice jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší domácí topeniště. V minulém roce mohly za 85 % celkových emisí tuhých znečišťujících látek. Tento problém je způsoben hlavně kotly na pevná paliva, ve kterých lidé často spalují co nemají. Naši vědci proto měří kvalitu ovzduší a posuzují jeho dopady na lidské zdraví.

V období prvních kotlíkových dotací mezi lety 2016 a 2021, došlo díky výměně starých kotlů ke zmenšení území ČR zasaženého nadlimitními koncentracemi karcinogenního benzo[a]pyrenu z lokálního vytápění z 25,9 % na 6,1 %. Zároveň klesl i podíl populace zasažené tímto znečištěním z 55,7 % na 20 %.

Vědci z RECETOXu ve spolupráci s Ekonomickou fakultou Masarykovy univerzity se podílí na vyjímečném projektu AIRSENS, který poskytne detailní informace o vývoji kvality ovzduší ve dvou městských částech města Brna a šesti obcích Jihomoravského kraje. Během celé topné sezóny měří prachové částice s cílem najít znečišťující látky, které pochází z lokálního vytápění domácností. Součástí projektu je i dotazníkové šetření, které si mimo jiné klade za cíl zjistit, jak obyvatelé vnímají environmentální rizika a zda jsou ochotni změnit způsob vytápění. Průběžné výsledky lze sledovat na webových stránkách projektu.

Pro zmírnění množství emisí z kotlů nejen na pevná paliva je důležité používání kvalitních paliv, moderních kotlů a jejich pravidelná údržba. Od září 2024 začne také platit zákaz kotlů pro rodinné, bytové a rekreační domy nižší než 3. emisní třídy (nebo kotlů bez výrobního štítku).

Dlouhodobého snižování množství polétavého prachu v ovzduší lze dosáhnout častým úklidem městských či obecních komunikací, který zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu, omezením provozu aut s nejhoršími emisemi.

Smart metering kvality ovzduší

Smart metering (neboli chytré měření) kvality ovzduší je systém monitorování a sběru dat o kvalitě vzduchu pomocí moderních technologií a senzorů.

• Komunikační systémy: Data ze senzorů jsou sbírána a přenášena pomocí komunikačních systémů, které mohou zahrnovat bezdrátové sítě, mobilní sítě nebo jiné technologie.
• Centrální systém a analýza dat: Centrální systém zpracovává data z různých senzorů a provádí analýzy kvality ovzduší.
• Zlepšování plánování a politik: Data z smart meteringu mohou poskytnout důležité informace pro městské plánování a politiky týkající se životního prostředí.

Smart metering kvality ovzduší má potenciál zlepšit informovanost veřejnosti o stavu životního prostředí a přispět k lepšímu řízení znečištění ovzduší.

Airly: Inovativní přístup ke kvalitě ovzduší

Značná část evropského obyvatelstva, zejména městského, žije v oblastech s opakovaně překračovanými normami kvality ovzduší: znečištění ozonem, oxidem dusičitým a jemnými částicemi (PM) představuje závažné zdravotní riziko. Dnes již ale existují technologie, které na tento problém dokáží reagovat. Podobné poznatky jsou nezbytné, pokud má svět strategicky reagovat na krizi znečištění.

Právě tak funguje průkopnický přístup společnosti Airly, inspirativního hráče v oblasti čistých technologií. Společnost začala místním obyvatelům dodávat snímače kvality ovzduší, aby získávala data potřebná k poskytování lokálních zpráv o kvalitě ovzduší v reálném čase. Jakmile se ukázalo, že tento nápad funguje, rozšiřují své služby po celém světě. Dnes spolupracují s klientelou z řad vlád, místních úřadů a firem v Evropě a Asii.

Zákazníci mají přístup k jednoduchému ovládacímu panelu, který poskytuje nepřetržitý tok dat o řadě různých typů znečištění ve velmi specifických lokalitách, které je zajímají. Služba již spustila i několik zajímavých iniciativ. Zákazníci mohou obdržet varování, aby zůstali uvnitř nebo zavřeli okna. Airly umožňuje, aby takové rady byly velmi konkrétní.

V Krakově například začal místní úřad nabízet bezplatnou veřejnou dopravu, když se zdá, že znečištění překročí určitou úroveň, aby přiměl lidi vystoupit z aut a vyhnout se tak nejhoršímu problému.

Umělecká instalace v Praze upozorňovala na znečištění ovzduší

V porovnání s některými velkými městy světa jsou na tom Praha a ostatní česká města celkem dobře. Právě na tento fakt měla na podzim upozornit umělecká instalace lidských plic v Praze vedle metra Anděl. Model simulující dýchání postupně přirozeně i uměle černal, aby demonstroval vliv znečištění na lidi a na planetu.

K symbolickému zastavení chodu modelu plic pak došlo začátkem 26. konference smluvních stran OSN o změně klimatu (COP26) v Glasgow. Instalace modelu plic byla součástí projektu OCO2JDE Komerční banky, která vzdělává a zároveň vyzývá k udržitelnosti.

Cílem instalace bylo, aby firmy, vlády, instituce i jednotlivci více přemýšleli o svém chování k ovzduší, aby se nám tu všem žilo lépe. Klíčem je pochopení, že ve věci klimatu bude muset každý z nás sehrát svou roli. Rozhodně jedním z nejefektivnějších řešení, jak zastavit měnící se klima planety Země, je tzv. udržitelné chování.

Globální dopady znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší je jedním z hlavních rizikových faktorů úmrtí. Ve studii Global Burden of Disease je znečištěné ovzduší (ve vnitřním i venkovním ovzduší v kombinaci s přízemním ozonem) celosvětově 3. nejrizikovějším faktorem úmrtí, Our World in Data. V roce 2019 zemřelo po celém světě v důsledku působení znečištěného ovzduší přibližně 6,7 milionu osob. Situace v Česku je oproti světu poněkud příznivější.

Znečištění vzduchu v interiéru je jedním z největších světových ekologických problémů zejména pro nejchudší obyvatelstvo světa, které často nemá přístup k čistým palivům na vaření. Přibližně 1/3 světové populace vaří na otevřeném ohni nebo na neefektivních kamnech poháněných petrolejem, biomasou (dřevo, zvířecí trus a rostlinný odpad) a uhlím, což způsobuje škodlivé znečištění ovzduší v domácnostech.

Česko patří mezi 5 zemí EU s nejhorším stavem životního prostředí, vyplývá to z květnové analýzy 4. pilíře Indexu prosperity Česka. Při srovnání unijních zemí skrze 14 indikátorů se umístilo až na 23. místě z 27 zemí EU. V čele stojí Švédsko a naopak nejhorší je stav životního prostředí na Kypru.

V České republice se ročně vyprodukuje 507 kg odpadu na obyvatele, v unijním srovnání jsme tak na 15. místě. V jeho recyklaci navíc zaostáváme, znovu totiž zpracujeme jen 34 % komunálního odpadu, přičemž eurounijní průměr je 40 %. Česko se proto v tomto indikátoru umístilo na 19.

Česká republika rovněž výrazně pokulhává v omezování produkce skleníkových plynů. Ročně se jich u nás emituje 11,7 tun ekvivalentu CO2 na obyvatele, což odpovídá třetímu nejhoršímu výsledku v EU. Za námi se umístilo už jen Irsko a Lucembursko.

V roce 2022 se na předních místech umístily např: Dánsko, Spojené království, Finsko, Malta, Švédsko, Lucembursko, Slovinsko, Rakousko, Švýcarsko a Island.

Z údajů portálu Earth.Org vyplývá, že se pro takovou daň nyní rozhodly nejen země Evropské unie, ale také 27 zemí mimo EU, mezi nimiž je i Česká republika: Argentina, Kanada, Chile, Čína, Kolumbie, Japonsko, Kazachstán, Korea, Mexiko, Nový Zéland, Norsko, Singapur, Jihoafrická republika, Švédsko, Velká Británie a Ukrajina.

Ve spolupráci s místními nevládními organizacemi proto vytváříme sítě občanského monitoringu ovzduší a zjištěné údaje zveřejňujeme, aby se každý mohl informovat o aktuální míře znečištění ovzduší škodlivými látkami a dokázal chránit své zdraví.

Například v Ukrajině je znečištění ovzduší příčinou téměř 84 tisíc nadměrných úmrtí ročně. Od roku 2019 zde vytváříme síť občanského monitoringu ovzduší, která čítá stovky stanic rozmístěných ve všech průmyslových centrech. V Bělarusi jsme identifikovali “horká místa” průmyslového znečištění a vyvinuli AirMQ - občanský monitoring ovzduší. Podobně jako v České republice, v Bosně a Hercegovině pravidelně vyhlašujeme žebříčky největších průmyslových znečišťovatelů.

Prachu, sazím, popílku, chemikáliím a jiným formám znečištění životního prostředí bylo v roce 2017 ve svém okolí vystaveno 14 % obyvatel EU. Nejvíce ohroženi byli obyvatelé Malty (26,5 % populace), mezi Němci žila ve znečištěném životním prostředí téměř čtvrtina (24,5 %), v Řecku to pak byl každý pátý obyvatel (20,3 %). Nad průměrem EU (14,1 %) se nacházela míra vystavení znečištění také v Lucembursku, Lotyšsku, Slovinsku, Litvě, Bulharsku a Rumunsku.

Česká republika se s 11,6 % řadila mezi země s mírně podprůměrnou mírou vystavení ekologicky škodlivým látkám.

tags: #znecisteni #zivotniho #prostredi #ve #svete #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Přežít v divočině: Poslechněte si audioknihy
• Dobrodružství v Travianu
• Ekologie v Městském divadle Zlín
• Kompost Kralovice a okolí
• MRES akreditace