Klima (podnebí) je charakterizováno dlouhodobými průběhy teploty, vlhkosti, tlaku vzduchu, větrů, srážek, koncentrací částic a dalších meteorologických prvků v dané oblasti. Věda o podnebí - klimatologie - studuje meteorologické procesy v dlouhodobém měřítku. V Česku se shromažďováním údajů o počasí a jejich zpracováním zabývá Český hydrometeorologický ústav.
Klima určitého místa je ovlivňováno jeho polohou, terénem, nadmořskou výškou, blízkostí vodních ploch a také mořskými proudy. Mezi hlavní faktory, které ovlivňují celoroční průběh teplot v určitém území, patří schopnost zemského povrchu a ovzduší pohlcovat nebo odrážet sluneční paprsky, schopnost teplo zadržovat, a také ho prouděním odvádět do jiných oblastí.
Abychom dobře porozuměli tomu, jak funguje atmosféra, rozdělení srážek a teplot nebo jak vzniká vítr, co je vzdušná vlhkost, je nejlepší počasí pravidelně sledovat. Pro pochopení chodu počasí, ročních období a měření extrémních jevů je třeba se povětrnostním charakteristikám věnovat. Pokud budeme srovnávat počasí v jednotlivých letech, měsících a na různých místech, budeme sledovat dlouhodobé průměry a další statistiky, porozumíme i měnícímu se podnebí a klimatické změně.
Všímejte si rozdílů teplot během dne. Pokud je stabilní počasí (nejlépe letní teplé bez deště), potom nejmenší teplota bude po ránu. Země celou noc vychládá a Slunce začne její povrch zahřívat teprve několik minut po rozbřesku. Naopak nejvyšší teplota je po poledni kolem druhé (v létě je totiž místní poledne okolo jedné hodiny středoevropského letního času).
Teplota na louce má velké výkyvy, ráno nízké teploty, po poledni vedra. V lese, v porostu nedosahuje teplota takových výkyvů. Může za to mikroklima lesa.
Čtěte také: Podrobný popis klimatické oblasti T3
Voda má velkou tepelnou kapacitu, pomalu se zahřívá a jen pomalu vychládá. Proto, když klesne teplota vzduchu, voda to tak rychle nestihne a zdá se nám pocitově teplá (je teplejší jak vzduch). Zkuste podobně měřit třeba teplotu půdy a zjistěte, jaký vliv na klima mají velké vodní masy, jezera, moře a oceány.
Problémem posledních let (klimatické změny na našem území) je posun jara. Brzy nastávají jarní teploty, vegetace začne pučet a kvést, když v tom přijdou květnové mrazíky a zničí květy zejména ovocných stromů. Tyto problémy mají především nížiny. Tak se na Jižní Moravě postupně likvidují ovocné sady, protože díky jarním mrazíkům a brzkému květu už několik let neplodily. Sledujte nástup jara a fenologické charakteristiky. Srovnávejte s lety předchozími.
Používejte teploměr na okamžitou teplotu a minimálně maximální teploměr na sledování nejvyšších a nejnižších teplot daného dne. Naučte se měřit denní průměry, zaznamenávat extrémní projevy, tropické dny a arktické noci. Využívejte dat ČHMÚ, i těch historických.
Když stoupá teplota, klesá relativní vlhkost vzduchu. Protože do teplého vzduchu se vejde více vody (a naopak). Nakreslete si do jednoho grafu průběh teploty a vlhkosti vzduchu, jednotlivé křivky grafu půjdou proti sobě (klesá teplota - stoupá vlhkost). Vlhkost ovlivňuje i vítr a samozřejmě srážky.
Když je vlhko a zároveň klesne teplota (večer nebo ráno), potom se teplota dostane na rosný bod, vlhkost stoupne na 100 % a vznikne rosa. Rosa nepadá, ale sráží se na studených vodorovných površích. Všimněte si, že auta jsou často orosená na střeše a kufru, méně na dveřích. Na površích, které jsou chladnější jak 0°C vzniká jinovatka. Pokud se rosa vytvoří jako kapalná, ale poté klesne teplota u země pod nulu, vzniká zmrzlá rosa.
Čtěte také: Riki a Diablo - detailní analýza
Rosa se nevytvoří za deště, mlhy nebo v lese, kde teplota neklesne tak hluboko.
Na měření vlhkosti používejte vlasový vlhkoměr. Nebo pomocí mokrého a suchého teploměru můžete zjistit absolutní vlhkost (g/cm3).
U srážek můžete sledovat jejich množství za určitý časový úsek (rok, měsíc, den, hodinu), intenzitu přepočítanou na hodinovou srážku (když 20 minut prší srážka o intenzitě 30mm/hod, pak naprší 10 mm).
Zajímavé v době klimatické změny začíná být rozdělení srážek během roku. Srážky bývají nevyrovnané a tak přívalové deště s vyšší intenzitou střídají týdny či měsíce sucha.
Do srážek nepočítáme jen sníh, déšť nebo mrholení, ale i rosu, mlhu, kouřmo, námrazu, náledí a jinovatku. Speciálním jevem je pak smog z anglického SMoke (kouř) a fOG (mlha).
Čtěte také: Přírodní bohatství Austrálie
Za poslední tři desetiletí evidujeme jak velká sucha (která způsobila například kůrovcovou kalamitu v letech 2019-2021), tak i povodně (na Moravě v roce 1997 a v Čechách v roce 2002 a 2009).
U větru měříme jeho rychlost, směr a také nárazy. Platí, že se vzrůstající energií v atmosféře se i tyto jevy zintenzivňují. Nejde jen o tropické cyklóny, monzuny a hurikány v Americe. I u nás se v poslední době dosahuje rychlostí větru typu vichřice. Vyskytují se húlavy, derecha a ve větším počtu a síle se u nás objevují dříve neškodná tornáda. V posledních letech se po našem území proháněla vichřice Ema nebo orkán Kyril. V roce 2021 se prohnalo Hodonínskem tornádo, které zabilo 6 osob a poničilo několik obcí.
Na měření větru můžete využívat Baufortovu stupnici, korouhev a robinsonův kříž. Rychlost měříme v m/s nebo v km/h (tato hodnota je dětem bližší, znají ji z tachometrů aut).
Liberecký kraj lze zařadit do několika oblastí s typickými klimatickými charakteristikami. Důvodem rozložení klimatických oblastí je proměnlivá nadmořská výška, srážkový stín hraničních hor, a další mezoklimatické vlivy. Základní klimatické charakteristiky se na území kraje výrazněji odlišují v prostoru Jizerských hor, Krkonoš a Lužických hor, kde převažuje chladné a vlhčí klima od relativně teplých a sušších oblastí navazujících vrchovin a pahorkatin, až po nejteplejší oblast v nivě Jizery ve směru od Turnova k jihu a okolí Hrádku n. Nisou. Celkem lze na území kraje vymezit devět klimatických oblastí, a to šest s mírně teplých, a tři chladné.
Dlouhodobé průměrné roční teploty se pohybují na většině území kraje mezi 6 a 8 °C v závislosti na nadmořské výšce a konfiguraci terénu. Nejnižší teploty jsou na vrcholech Jizerských hor a Krkonoš, průměrné roční teploty zde klesají i pod 4°C. Vyšších hodnot dosahují průměrné roční teploty v Pojizeří na Turnovsku a severozápadně od Frýdlantu na dolním toku Smědé.
Srážkové úhrny a charakter rozložení srážek se na území kraje mění výrazněji ve směru sever - jih. Severní část kraje, a to zejména celé Jizerské hory a jejich předhůří jsou výrazně vlhčí než oblast Českolipska nebo Semilska. V Jizerských horách roční suma srážek překračuje 1000 mm, v centrální části hor i 1400 mm a na srážkoměrné stanici Bílý Potok, U studánky dosahuje 1705 mm.
Srážkový stín Lužických a Jizerských hor a částečně i Krkonoš, doplněný o druhotnou hradbu Ještědsko - kozákovského hřbetu se částečně projevuje v jižní části kraje, kde srážkové úhrny většinou dosahují průměrných hodnot v České republice.
Na stavu ovzduší, který byl ještě donedávna velmi neuspokojivý, se podílely velké znečisťující zdroje, dílem na území kraje, zejména však přenosy škodlivin z hnědouhelných elektráren na polsko - německém pomezí. K výraznému zlepšení imisní situace došlo v 90. letech, především v souvislosti s demontáží německých elektráren. I nadále však trvá problém prašné imise z prostoru haldy Turów.
V období několika posledních let se začíná, v důsledku nevyrovnanosti chodu klimatických podmínek, hovořit o změnách klimatu, které povede k oteplení převážně v zimních měsících.
Podle sledovaných modelů by u nás měl nastat mírný nárůst množství srážek, ovšem počet dnů se srážkami by se měl snižovat.
Charakter podnebí na území CHKO Bílé Karpaty určuje poloha v mírně vlhkém podnebním pásu na přechodu mezi přímořským a kontinentálním podnebím s převládajícím západním prouděním vzduchu v teplém pololetí a východním v chladnějším. Klima je zde do značné míry ovlivněno přírodními podmínkami regionu.
Klimatická rajonizace (dle E. Quitta, 1971) vyčleňuje na území chráněné krajinné oblasti všechny tři klimatické oblasti a několik klimatických podoblastí. Převážná část území je začleněna do mírně teplé oblasti s krátkým mírně suchým létem (průměrná teplota v červenci 16-18 °C), mírným jarem a podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně chladná (60-100 dní, průměrná teplota v lednu -2 až -4 °C). Západní část Hlucké pahorkatiny a údolí dolního toku Veličky leží v teplé klimatické oblasti. Průměrné roční teploty vzduchu se pohybují v nižších částech okolo 9 °C. V podhůří ve výškách 400 m n. m. klesají asi na 7,6 °C a ve výškách 650 m n. m. asi na 6,8 °C.
Z hlediska ročního chodu atmosférických srážek se vyskytuje hlavní srážkové maximum v létě, převážně v červenci, a minimum v zimě. Druhotné maximum atmosférických srážek přichází v říjnu. První sněžení bývá pozorováno v průběhu listopadu, poslední pak v nejteplejší části území počátkem dubna a ve vrcholových partiích Bílých Karpat až koncem dubna.
Globální změnou rozumíme široké spektrum biofyzikálních, ekosystémových a socioekonomických změn, které mění fungování Země jako systému v planetárním měřítku (proměny klimatu, produktivity krajiny a oceánů, chemie ovzduší, ekosystémů). Globální změna není věcí víry, ale otázkou vědeckého poznání, proto ji lze dokázat mnoha způsoby - nerovnováhou v energetické bilanci Země, nárůstem koncentrace skleníkových plynů, nárůstem teploty oceánů, poklesem biodiverzity atd.
Podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) je globální změna klimatu „taková změna klimatu, která je vázána přímo nebo nepřímo na lidskou činnost měnící složení globální atmosféry a která je vedle přirozené variability klimatu pozorována za srovnatelný časový úsek“.
V užším smyslu je klima obvykle definováno jako průměrné počasí nebo přesněji jako statistický popis v pojmech střední hodnoty a proměnlivosti relevantních veličin přes časové období v rozmezí od měsíců po tisíce nebo milióny let.
Klimatický systém se vyvíjí v čase. Jeho vývoj má 2 příčiny. Za prvé se klimatický systém vyvíjí vlivem vlastní vnitřní dynamiky. Za druhé se klimatický systém vyvíjí vlivem vnějšího působení.
Ke globálnímu oteplování dochází nerovnoměrně. Země do vesmíru vyzařuje v průměru menší výkon, než je příkon (slunečního) záření, které pohlcuje. Země si nadbytečné teplo ponechá. Alespoň 90% použije k zahřátí oceánů a jen několik procent z něj se projeví nárůstem teploty ovzduší. Malá změna průměrné teploty způsobuje velké změny výskytu různých typů počasí.
Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů.
V létě jsou kvůli změně klimatu v Česku výrazně horší vedra, v zimě ubývá sněhu a mrazu, jaro začíná dřív. Ale co podzim? Ten oteplování dlouho odolával, ale v posledních dekádách se už i toto roční období začíná citelně měnit.
Jak dramaticky se klima otepluje, je vidět na tom, že posledním podprůměrným rokem byl rok 1996. Od té doby už je jen tepleji a nejteplejší roky byly loňský, předloňský a rok 2018.
tags: #charakteristika #klimatu