České normy pro tramvajové zastávky

Tento článek se zabývá českými normami pro tramvajové zastávky. Norma dále platí pro rekonstrukce, změny staveb a přiměřeně pro opravy a údržbu. Norma platí přiměřeně i pro dočasné a náhradní zastávky.

ČSN 73 6425-1 a ČSN 73 6425-2

ČSN 73 6425-1 definuje podmínky umisťování zastávek autobusové, trolejbusové a tramvajové dopravy, jejich technické uspořádání, označení a vybavení. Dále jsou v ní charakterizovány podmínky provozu pěší a cyklistické dopravy v blízkosti zastávek a řešení zastávek pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

ČSN 73 6425-2 je zaměřena na řešení přestupních uzlů. Zvláštní důraz je kladen na optimalizaci návrhových prvků v závislosti na velikosti a významu přestupního uzlu zejména z pohledu cestujících. Jejím cílem je dále aplikace moderních trendů a praktických zkušeností při návrhu přestupních uzlů a optimalizace komunikací pro chodce, nástupišť a odjezdových, příjezdových a manipulačních stání. Nově se norma zabývá měrnými ztrátami při pohybu cestujících na přestupním uzlu a také podrobným řešením individuální automobilové dopravy.

Proti předchozí normě ČSN 73 6425 z roku 1995 tato norma mění její uspořádání. Nejprve jsou zařazeny kapitoly, ve kterých jsou ustanovení společná pro všechny druhy zastávek. Další kapitoly pak obsahují ustanovení pro zastávky roztříděné podle druhu dopravy (BUS a TBUS, TRAM). Oproti předchozí normě se rozšiřuje platnost normy i na zastávky a stanice silniční a drážní dopravy, kterou se zajišťuje přeprava osob a základní zásady pro uspořádání přestupních uzlů a stanovišť, které jsou podrobně zpracovány v části 2 této normy. Upřesňuje se používaná terminologie.

Část 1 této normy oproti předchozí normě upravuje: umísťování zálivů zastávek v závislosti na intenzitě provozu a četnosti zastavení provozovaných spojů, geometrii výjezdových klínů, směrové vedení a výšku nástupní hrany zastávky, nejmenší vzdálenosti stojanů čerpacích stanic (ČS) od nejbližší hrany nástupního prostoru, vedení cyklistické dopravy v okolí zastávek a uspořádání nástupiště pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace.

Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera

Obecné zásady pro navrhování tramvajových zastávek

Tato norma stanoví všeobecné zásady navrhování autobusových, trolejbusových a tramvajových zastávek. Norma dále platí pro rekonstrukce, změny staveb a přiměřeně pro opravy a údržbu. Norma platí přiměřeně i pro dočasné a náhradní zastávky.

Umístění zastávek

Zastávky se obvykle umisťují, z důvodu bezpečnosti silničního provozu a především chodců za křižovatku a to v intravilánu i v extravilánu. Na komunikacích s liniovou koordinací světelné signalizace se zastávky umisťují individuálně podle výpočtu řízení dopravy.

Technické uspořádání

Celkové stavebně technické uspořádání musí umožnit zastavujícím vozidlům co nejtěsnější (nejvýše 5 cm) nájezd k nástupní hraně zastávky. Ve vyhrazeném jízdním pruhu pro autobusy nebo trolejbusy je rovněž možné zřizovat zastávky s délkou nástupní hrany vycházející z místně užívaného typu vozidel.

Připojení zastávkového zálivu (pruhu) na průběžné jízdní pruhy se navrhuje užitím odbočovacích a připojovacích pruhů podle ČSN 73 6102 nebo vyřazovacích a zařazovacích úseků podle ČSN 73 6101.

Preference veřejné dopravy

Na komunikacích s liniovou koordinací světelné signalizace se navrhuje co nejvyšší míra preference tramvajové dopravy. Koordinace SSZ se navrhuje tak, aby projetí tramvajové soupravy mělo přednost před individuální automobilovou dopravou. Při rekonstrukcích zastávek se přihlíží k potřebám ostatních druhů dopravy, například střídavým umisťováním zastávek před a za křižovatkou.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Využití tramvajového pásu pro autobusy/trolejbusy

Využívá-li se tramvajový pás i pro autobusy nebo trolejbusy, je třeba umožnit jejich vjezd a výjezd úpravou tramvajového tělesa.

Provoz autobusů a trolejbusů VHD po tramvajovém tělese rovněž umožňuje zřizování sdružených zastávek autobusů/trolejbusů a tramvají.

Právní aspekty provozu autobusů na tramvajovém tělese

Z hlediska právní úpravy provozu autobusů či trolejbusů je relevantní právní normou Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.

Na tramvajový pás s provozem autobusů mohou ostatní vozidla vjíždět pouze při objíždění, odbočování, otáčení, vjíždění či vyjíždění z/na místo mimo pozemní komunikaci; jinak lze tramvajový pás pro autobusy přejíždět pouze příčně, a to na místech k tomu přizpůsobených (to plyne shodně jak z ustanovení pro tramvajový pás obsažených v §13, odst. 2, tak z ustanovení pro vyhrazený jízdní pruh pro autobusy v §14,odst.

Autobus VHD, který odbočuje ze sdruženého tramvajového a autobusového pásu kterýmkoliv směrem, má přednost v jízdě, (to plyne zejména z § 21, odst. 7, dle kterého „Tramvaj, která při odbočování nebo jiné změně směru jízdy křižuje směr jízdy vozidla jedoucího po její pravé nebo levé straně a dává znamení o změně směru jízdy, má přednost v jízdě.“ Totéž platí pro vyhrazený jízdní pruh vyznačený na tramvajovém tělese, a to dle §14, odst. 1 ve výkladovém znění s §21, odst.

Čtěte také: Příroda v designu interiéru

Vozidla odbočující vpravo či vlevo, která při odbočení kříží tramvajový pás s provozem autobusů, nesmí omezit vozidla VHD jedoucí po sdruženém pásu (to plyne z §21, odst. 5 a odst.

Technické požadavky na sdružený tramvajový a autobusový pás

Autobusy/trolejbusy se mohou vést po zvýšených i nezvýšených tramvajových pásech. A právě šířce autobusového pásu 6,50 m odpovídá šířka tramvajového pásu při osové vzdálenosti tramvajových kolejí 3,00 m (a při dodržení ČSN 28 0318, tedy že hrana tramvajového pásu je ve vzádlenosti 1,75 m od osy krajní koleje).

Z šířkového rozboru je patrné, že nedochází ke kolizi obrysu tramvajového vozidla a prostorového průmětu jízdního pruhu pro autobusy. Vzhledem k hodnotám bočních odstupů vozidlových skříní lze konstatovat, že vozidla se bezpečně vyhnout i při započítání šířky zpětných zrcátek (cca 0,1 m).

Sdružený tramvajový a autobusový/trolejbusový pás se zřizuje zásadně jako nezvýšený, fyzicky oddělený od ostatních jízdních pruhů (dělicími pásy, betonovými tvarovkami, apod.). Sdružený tramvajový a autobusový/trolejbusový může mít charakter samostatné komunikace pro veřejnou dopravou či může být součástí hlavního či přidruženého prostoru místní komunikace.

V takovém případě může být vyhrazen pouze pro autobusy VHD a nelze jej vyhradit pro jiné typy vozidel (např. vozidla taxi, či jízdní kola). Provoz autobusů VHD na tramvajovém tělese je vyznačen jako vyhrazený jízdní pruh na tramvajovém tělese může být vyhrazen pouze pro autobusy VHD a nelze jej vyhradit pro jiné typy vozidel (např.

Doplňující informace

Znění ustanovení technických norem doplňují a dále rozvíjejí technické podmínky (TP). Z hlediska problematiky preference VHD jsou relevantní technické podmínky TP 81 “Zásady navrhování SSZ na pozemních komunikací”, které řeší preferenci VHD na SSZ (viz samostatná stránka), a TP103 “Navrhování obytných a pěších zón” zabývající se vedením linek VHD pěšími zóny.

Pokud je třeba v pěší zóně umístit zastávku MHD, je nutné dodržet předepsané parametry nástupní plochy - např. Pokud je pěší zónou vedena linka trolejbusu (popřípadě autobusu), je vhodné zvýraznit její trasu odlišným druhem povrchu. Hranice nezvýšeného tramvajového, trolejbusového nebo autobusového pásu musí být vyznačena varovnými pásy.

Seznam souvisejících norem a předpisů

• ČSN 34 1500 Elektrotechnické předpisy.
• ČSN IEC 913 (34 1540) Elektrotechnické předpisy.
• ČSN 34 3112 Elektrotechnické předpisy ČSN.
• ČSN 73 6101. Projektování silnic a dálnic.
• ČSN 73 6102. Projektování křižovatek na pozemních komunikacích.
• ČSN 73 6110. Projektování místních komunikací.
• ČSN 73 6425-2 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště - Část 2: Přestupní uzly a stanoviště
• TP 103 Navrhování obytných a pěších zón.
• Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách.
• Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
• Vyhláška Ministerstva dopravy ČR č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na dráhách.
• Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
• Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

tags: #české #normy #pro #tramvajové #zastávky

Oblíbené příspěvky:

• Problém se sousedem a kouřem?
• Ministerstvo životního prostředí a kvalita ovzduší
• Ekologická dětská postýlka
• Odstranění starých nátěrů sodou
• Technologie Ag Bag pro kompostování