CHKO Brdy: Příroda a Zajímavosti

Rádi navštěvujete zajímavá místa České republiky? Brdy ve středních Čechách patří k oblíbeným turistickým cílům. Chráněná krajinná oblast Brdy je poslední zcela nově zřizovanou chráněnou krajinnou oblastí, celkově v České republice 26. v pořadí.

Hlavním předmětem ochrany CHKO Brdy je člověkem málo osídlená horská krajina uprostřed Čech, charakteristická rozsáhlými smrkovými lesy, vřesovišti a rašeliništi, skalami a skalními sutěmi. Toto chráněné území má rozlohu přes 340 km², proto vám doporučujeme zhlédnout záznam přednášky „Co chráníme v CHKO Brdy (a jak)?“, abyste si mohli vytipovat lokality, které byste chtěli navštívit.

Předností Brd je jejich nezastavěnost a „divokost“. Díky tomu si při toulkách brdskými lesy, kolem potoků i po odlesněných plochách můžete užít pocit bezprostředního splynutí s přírodou. Je na každém z nás, abychom stejný prožitek umožnili i dalším příchozím. Na výletech po CHKO Brdy nečekejte stánky s občerstvením či suvenýry, toalety ani odpadkové koše. Při svých cestách prosíme, buďte k přírodě ohleduplní. Postačí k tomu jen pár zásad. Více o tom, jak se chovat v přírodě se můžete dozvědět z krátkých videí o rodině Veverkových.

Pohoří Brdy, tu připomínající Šumavu, jinde skotská vřesoviště nebo skandinávskou tajgu a tundru, je unikátním v rámci celé naší země. Není divu, že dnes jeho značná část požívá ochrany jako Chráněná krajinná oblast. Také v jeho dalších částech chráníme krajinný ráz ve velkoplošných přírodních parcích Hřebeny a Třemšín. Brdská vrchovina slouží jako otevřená učebnice geologie a je přirozené, že se má stát důležitou součástí připravovaného národního geoparku Barrandien.

Otevřely se veřejnosti a stále přibývá těch, kteří je navštěvují a poznávají tamní zachovalou a nádhernou přírodu. Ale stále jsou Brdy krajinou bez lidského osídlení i bez staveb sloužících návštěvníkům, průmyslu nebo zemědělství, nepřístupné pro individuální motorovou dopravu a zcela se tím odlišují od jakékoli jiné krajiny u nás. Jak se shodují odborníci i poučená veřejnost, je třeba tento jejich charakter bezpodmínečně udržet, jakkoli to může znamenat i jistý návštěvnický diskomfort.

Čtěte také: Moravský kras: Stráž přírody a zkameněliny

Služby, obvyklé v jiných turistických destinacích, návštěvníci v samotném pohoří nemohou očekávat, ale najdou je v okolních městech, obcích a osadách. Jiný, ale neméně atraktivní ráz má hluboký a divoký kaňon Vltavy a Kocáby a jejich blízké okolí, kde již o lidská sídla není nouze. Jsme nesmírně rádi, že můžeme milovníkům a obdivovatelům přírody nabídnout k návštěvě, poznání, relaxaci a odpočinku toto unikátní území.

Krajinu, v níž můžete intenzivně prožívat pocity dobrodruhů a objevitelů nových a neznámých zemí, v níž se nemusíte o cesty dělit s jinde všudypřítomnými auty a můžete naplno vychutnávat pocit souznění a spojení s kouzelnou, byť drsnou přírodou. Brdy jsou jediným pohořím ve středních Čechách (a současně i nejvyšším pohořím českého vnitrozemí) s doposud dobře zachovalou přírodou a významnou oblastí přirozené akumulace vod. Představují náš nejstarší dochovaný nemetamorfovaný povrch s velkým počtem geomorfologických jevů periglaciálního původu. Nikdy nebyly osídleny a tento fakt je zde na první pohled zřejmý.

Unikátní jako neobydlený, nezastavěný a pustý horský ostrov uprostřed hustě osídlené a urbanizované krajiny středních Čech. Brdy jsou budovány z odolných kambrických (prvohorních) křemitých slepenců, pískovců a břidlic, na jihu se uplatňují také horniny neoproterozoika (starohory), z nichž vystupují výrazné buližníkové suky. Tyto horniny velmi dobře odolávají erozi a uplatňuje se zde prakticky výhradně jen mrazové zvětrávání.

Brdy, které nezasáhly pozdější velké horotvorné epizody, jsou nejstarším nemetamorfovaným povrchem v naší republice. Až na ojedinělé výjimky se zde nevyvinuly v okolí vodních toků jinde běžné nivy, údolí a jejich svahy jsou pokryty až několik desítek metrů mocnými vrstvami sutí a drolin, dnes již z větší části zazemněných, ale ležících mělce pod povrchem. Na hranách tektonických zlomů vystupují výrazné mrazové sruby, často i několik set metrů dlouhé a v extrémních případech 15-20 m vysoké. V některých lokalitách tvoří mrazové sruby stupně, oddělené soliflukčními a kryoplanačními terasami, pokrytými sutěmi a obnaženými kamennými moři.

Pohoří je bohaté na geomorfologické jevy, především periglaciálního původu. Tvrdé slepence tvoří působivé útvary, nalezneme zde i skály typu tor (např. Koníček). Jde v evropském měřítku o unikátní výskyt těchto jevů v této nadmořské výšce a zeměpisné šířce. Masivní výskyt příkladů mrazové eroze je jednou z největších hodnot Brd.

Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o CHKO Český les

Křemičitany brdského neoproterozoika a kambria postrádající vápník a hořčík vynikají také extrémní oligotrofií, která dává vznik krajně neúrodným půdám, jež vylučují efektivní zemědělské využití. Paleontologicky je území významné nálezy kambrických zkamenělin - trilobitů a další mořské fauny v usazeninách ordoviku u Jinec.

Neúživný a kyselý substrát křemičitých hornin se ve spojení s nepříznivými klimatickými podmínkami projevil i relativně nižší biodiverzitou jak rostlinných, tak i živočišných druhů. Neobydlené a zalesněné území však představuje Brdy i jako významný biokoridor a biocentrum nadregionálního významu. V zemědělsky neobhospodařované krajině, kde člověk po staletí využíval jen její lesní nebo nerostné bohatství a neusazoval se v ní, se zachovaly jinde již vymizelé, nebo vzácně se vyskytující druhy rostlin a živočichů. Stala se i jejich útočištěm.

Tomu napomáhal i specifický vojenský „management“ - bezlesí vojenských střelnic a dopadových ploch dnes patří k ochranářsky nejcennějším lokalitám. Setkat se tu můžeme nejen s rakem kamenáčem, říčním či bahenním, vrankou obecnou, střevlí potoční, mihulí potoční, mlokem skvrnitým, plchem zahradním, zmijí obecnou, vydrou říční, ale občas i s rysem ostrovidem. Z ptáků tu můžeme spatřit např. orla mořského, bekasinu otavní, datlíka tříprstého, čápa černého, výra velkého.

Kromě druhů typických pro horské oblasti se toto území stalo útočištěm i pro některé další zástupce flóry i fauny, které jsou z kulturní krajiny Čech vytlačovány. Třeba orobinec stříbrošedý, pobřežnici jednokvětou, lýkovec jedovatý apod., z živočichů můžeme uvést listonoha letního, žábronožku letní, pěnici vlašskou apod.

Člověk se svou činností významně podepsal především na vegetaci Brd. Většina převážně bukojedlových lesů s příměsí dalších druhů dřevin byla zlikvidována v období rozvoje železářství na Podbrdsku v 15. - 18. stol., kdy bylo k výrobě železa využíváno dřevěné uhlí a lesy byly bezohledně těženy. Původní porosty byly nahrazovány smrkem, který v Brdech postupně zcela převládl.

Čtěte také: Moravský kras a stráž přírody

Pohoří nedosahuje nadmořských výšek typických pro klimaxové smrčiny, lokálně je však i smrk v Brdech původní. Jedná se především o rašelinné a rohozcové smrčiny v oblasti rašelinišť a v hlubokých inverzních údolích vodotečí a o horské smrčiny v nejexponovanějších lokalitách nejvyšších poloh. Ty se v Brdech uchovaly ve fragmentech, podobně jako suťové lesy s bukem, jedlí, borovicí a javorem na obtížně přístupných místech.

Vojenské využívání značné části Brd v nejnovější historii však přineslo i nové hodnoty - na uměle vzniklých bezlesích se vytvořily sekundární, ale velmi hodnotné ekosystémy. Poprvé se o ochraně přírody v Brdech uvažovalo krátce po vzniku samostatného Československa, návrh na vyhlášení národního parku byl podán již v roce 1920. Tehdy však dostala přednost bezpečnost státu a v řídce obydlených Brdech byl v roce 1926 zřízen prostor pro výcvik vojsk. Ten tu v různých podobách zůstal až do roku 2015. Od roku 2016 tak zde, hodinu cesty od Prahy, mohla být vyhlášena chráněná krajinná oblast Brdy.

Donedávna zapovězená krajina nabízí jedinečnou příležitost zažít přímo uprostřed Čech kouzlo divoké nezastavěné krajiny, ticho a samotu. Impozantní výhledy z nejrozsáhlejších vřesovišť v ČR, rozlehlé lesy bez aut, i v létě chladné a plné hub, či pusté pláně stále nesoucí svědectví dávno zaniklého osídlení.

Každá chráněná krajinná oblast má svá specifika, která určují, o co a jak ochrana přírody pečuje. CHKO Brdy, vyhlášená před necelými čtyřmi lety, se ze dvou třetin nachází na území bývalého vojenského újezdu. Celá pak leží na území středních a jižních Brd, tedy na ostrůvku horského charakteru uprostřed Čech. A to jsou hlavní faktory, ze kterých vycházejí priority péče o místní krajinu. Brdy jsou z naprosté většiny zalesněné, pouze s ostrůvky bezlesí a zemědělskou krajinou na okrajích. Zato jsou díky svému geologickému podloží a nadmořské výšce živinami chudé, chladné a vlhké. Ochrana přírody se tak v Brdech soustředí zejména na tyto fenomény: bezlesí, les a vodu.

Ochrana Bezlesí

Bezlesí má v Brdech několik podob. Území bývalého vojenského újezdu skrývá prostory po pěti obcích, které byly v několika vlnách před desítkami let vysídleny. Památkou po nich jsou louky a pastviny, které tehdejší obyvatelé obhospodařovali. Dalším typem bezlesí jsou plochy, jež armáda využívala pro svůj výcvik. Zčásti se jedná o území bývalých obcí, zčásti o plochy, které armáda nově odlesnila. Vznikly tak takzvané cílové plochy (Padrť, Bahna, Kolvín, Tok, Jordán a Brda).

Otevřené plochy bývalých obcí, které jsou mnohdy zarostlé náletovými dřevinami a křovinami, ohrožované ruderálními druhy, zejména třtinou křovištní, poznamenané vojenskou minulostí s hlubokými kolejemi od těžké techniky a střepinami od použité munice a rozrývané hojnými návštěvami černé zvěře z okolních lesů, není snadné klasicky zemědělsky obhospodařovat. Na jejich údržbu pomocí řízené pastvy tak ochrana přírody vydává každý rok prostředky z programu Péče o krajinu, a to necelý milion korun ročně. Plochu cca 70 ha spásá zejména dobytek, pastva ovcí a koz je v Brdech spíše výjimkou.

Čtyři roky pastvy na pláních u Padrťských rybníků ukázaly, že jalovice dokážou úspěšně potlačovat expanzivní třtinu i ostružiní a uvolňovat prostor pro konkurenčně slabší druhy rostlin. Díky rotačnímu způsobu pastvy nedochází ani k negativnímu ovlivnění místní populace kosatců sibiřských, jedné z vlajkových rostlin Brd. Vhodnou lokalitou pro ovce a kozy je Vystrkov na severovýchodě CHKO, který se svými teplomilnými trávníky od zbytku Brd výrazně odlišuje.

Louky s kosatci jsou ale většinou sečeny. Také převážně z programu Péče o krajinu, aby bylo možné co nejvíce ovlivnit načasování a prostorovou mozaiku sečí. Zhruba 10 ha vlhkých luk se seče ve druhé polovině léta, aby mohly rostliny dozrát a vysemenit se. Mokřadní louky v Brdech jsou lokality nejen kosatců sibiřských, ale i upolínu nejvyššího nebo prstnatce májového. Protože se jedná o podmáčené louky, není je možné sekat těžkou mechanizací.

V „běžném“ zemědělském režimu ochrana přírody podporuje nadstavbové tituly v rámci dotačních programů Ministerstva zemědělství, opatření AEKO (Agroenvironmentálně-klimatické opatření). Celkem běží závazky v rámci podopatření Ošetřování travních porostů na přibližně 1000 ha, jedná se tedy o nezanedbatelnou plochu na území CHKO. Naprostá většina zemědělských ploch se nachází v jihozápadní části CHKO, v pásu od Míšova přes Nové Mitrovice po Chynín.

Nejčastějšími tituly jsou buď základní louky, ale hlavně mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené a horské a suchomilné louky nehnojené. Spíše minoritně jsou pak zastoupeny tituly ochrana chřástala, druhově bohaté pastviny a trvale podmáčené a rašelinné louky. Je tedy jasné, že se jedná o řádově větší plochy, než na jakých je hrazena péče přímo z dotačních prostředků MŽP, na druhou stranu se jedná primárně o strojní seče, nikoliv ruční práci.

Plochy odlesněné pro potřeby vojenského výcviku se svým charakterem i svými potřebami odlišují a péče o ně není jednoduchá. Na cílových plochách, kam dopadaly vojenské střely, vznikla rozsáhlá vřesoviště. Jsou to druhově chudé porosty, kde dominují vřes, borůvky, brusinky a místy expanzivní hasivka. Vřes potřebuje pravidelnou disturbanci, odstraňování dřevnatých částí rostlin podporuje jeho zmlazování, narušování půdního povrchu zase podporuje klíčení nových semenáčků vřesu. Bez obou procesů rostliny vřesu postupně stárnou a vřesoviště mění charakter.

Zajištění takovéto péče ale komplikuje přítomnost pyrotechnické zátěže na plochách, kvůli které není možné se na vřesovištích zcela bezpečně pohybovat s technikou. Protože vřesoviště zároveň silně zarůstají nálety břízy a smrku, financuje ochrana přírody výřezy jednotlivých ploch. Náletové dřeviny jsou různého stáří, většina z nich pak bez následného ošetření herbicidem zmlazuje a k žádoucímu prosvětlení vřesoviště nedojde.

Vřesoviště dopadových ploch jsou také poseta krátery, které zde vznikaly po výbuchu střel při vojenských cvičeních. Na vlhčích místech jsou to uměle vytvořená jezírka, biotopy, kde se voda celoročně drží, porostlá rašeliníky, rosnatkami a suchopýry.

Významnou roli v péči o bývalé vojenské plochy tak stále hraje Armáda ČR. Dopadová plocha Brda je součástí posádkového cvičiště Jince a výcvik zde probíhá i po zrušení vojenského újezdu. Disturbance vřesovišť včetně občasného požáru a narušování povrchu je tak zajištěna během vojenských cvičení, potřebné výřezy náletových dřevin jsou pak hrazeny z finančních prostředků Ministerstva obrany v rámci údržby bezlesí pro výcvik. Druhou významnou oblastí, kde je bezlesí udržováno vojenskou technikou, je oblast Bahna. Na Bahnech se každý rok koná přehlídka vojenské techniky s praktickými ukázkami.

Kombinace civilní ochranářské péče (výřezy náletů, pastva skotu a seč) a vojenských disturbancí je také charakteristická pro bývalé palposty v severní části CHKO, Hrachoviště a Felbabku.

Ochrana Lesa

Les zaujímá naprostou většinu plochy CHKO Brdy a péče o zlepšování druhové skladby lesa je stále aktuálnější. Z historických důvodů lidského využívání brdské přírody zde v současnosti jsou rozsáhlé smrkové monokultury, pouze malá část z nich však jsou původní, podmáčené smrčiny. Další malou část tvoří porosty charakteru původního brdského pralesa s jedlí a bukem, a to zejména na špatně přístupných, skalnatých stanovištích. Tyto porosty jsou mozaikovitě rozmístěné po celém území.

Naproti tomu je v Brdech nezanedbatelné množství velmi přirozených lesních porostů mimo les, zejména na takzvané ostatní ploše bývalých cílových ploch, kde měly možnost ze samovolných náletů vzniknout březiny, olšiny či smíšené listnaté porosty. Ochrana přírody tak vlastníkům lesních pozemků přispívá zejména na výsadby a podsadby melioračních a zpevňujících dřevin nad zákonnou povinnost, a to včetně ochrany proti okusu zvěří oplocením, která je pro úspěšné odrůstání semenáčků nezbytná. Objem finančních prostředů z programu Péče o krajinu se pohybuje ročně v řádech stovek tisíc korun.

Díky specifické vlastnické struktuře brdských lesů, kdy je zde jen několik málo hospodařících lesních subjektů (majoritními vlastníky jsou Vojenské lesy a statky ČR, Arcibiskupství pražské a Metropolitní kapitula u sv. Péče o stromy se netýká ale jen lesa jako takového, od vyhlášení CHKO bylo ke dvěma původním přidáno pět dalších památných stromů a v letošním roce se zhruba čtvrt milionu korun věnovalo na údržbu starých alejí. Ty se nacházejí v místech bývalých obcí a rostou zde stromy až kolem pěti metrů v obvodu. Odborné zásahy přispějí k jejich stabilitě a zlepšení zdravotního stavu, došlo též k uvolnění alejí od náletů stínících dřevin.

Ochrana Vody

Voda je základ všeho. Prolíná se všemi oblastmi ochrany přírody v Brdech, vodní biotopy a zvláště chráněné druhy jsou zde asi nejčastějšími předměty ochrany evropsky významných lokalit. Mokřadní a podmáčené louky, rašelinná jezírka na vřesovištích i podmáčené smrčiny, to vše jsou stanoviště závislá na správném vodním režimu. Problematice zajištění správného vodního režimu je věnována velká pozornost.

Ukázkou vhodných postupů jsou příklady dobré spolupráce s vlastníky a správci lesa. I koleje od lesní techniky mohou být pozitivním přínosem, když si lesníci uvědomují hodnotu vody. V brdských podmáčených lesích se koleje zaplní vodou a stačí věnovat pozornost tomu, aby nebyl dalším pojezdem vytvořen odtokový kanál. Vzniká tak biotop, který zadržuje vodu celoročně. Jeho obyvatelé si k němu cestu najdou velmi rychle. Také příkopy kolem cest mohou být cennými biotopy.

Ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským a skupinou dobrovolníků se na několika místech v jižních Brdech zamokřená místa podél cest zahradila tak, aby nedocházelo k zaplavování cesty, ale aby se vytvořila jezírka a tůňky v přilehlém porostu. Jarní akce už v létě ukázala, že se v tůních drží voda i v suchých měsících a že se zde rozmnožují mloci.

Koneckonců, vojenské pojezdy vytvářely a udržovaly tůně se životaschopnými populacemi obojživelníků desítky let za vojenského újezdu. Vhodný výběr lokalit a načasování výcviku tak samy o sobě zajistí, že kolová a pásová technika dostatečně nahradí bagry a ruční práci.

Z programu Péče o krajinu se každý rok věnují zhruba desítky tisíc korun na tvorbu tůní na vhodných lokalitách. Péče o přírodu v CHKO Brdy určitě nejsou jen zmíněné aktivity, nebylo však cílem přinést podrobný přehled, ale představit hlavní chráněné a cenné fenomény oblasti.

Turistické cíle v okolí CHKO Brdy

• V Mníšku pod Brdy můžete navštívit oblíbený Barokní areál Skalka.
• Skalnatý kopec Babka leží v brdských Hřebenech mezi obcemi Řevnice a Mníšek pod Brdy. Z výšky 505 m n. m.
• Rozhlednu Vojna naleznete v areálu památníku Vojna u Lešetic, přibližně 5 km jižním směrem od Příbrami.
• Nedaleko Dobříše, v krásné krajině Brd na Studeném vrchu se mezi vzrostlými stromy ukrývá stejnojmenná rozhledna.
• Nad údolím řeky Berounky v Černolicích v Brdech stojí pod vrcholem kopce Červená hlína (467 m n. m.) Rozhledna Korunka.
• V CHKO Brdy si vyjděte na Brauchitschovu (Třítrubeckou) vyhlídku. Jde o vrchol kamenného pole v nadmořské výšce 605 metrů.
• V Příbrami se můžete s dětmi pobavit v lesoparku s naučnou stezkou Padák.
• V Kamenném Újezdu u Rokycan se můžete vyšplhat na pěknou rozhlednu.
• Rozhlednu Šťastnou věž najdete v obci Spálené Poříčí nedaleko Rokycan.
• Na Rokycansku můžete s celou rodinou absolvovat pěkný výlet Od Čůráčku do Kokota.
• Přírodní park s tématem si můžete prohlédnout v obci Ždírec - Myť.
• Půvabným údolím se u Kamýku nad Vltavou vine široký proud Vltavy.
• Ve středním Povltaví se severně od obce Nečín na Příbramsku můžete vykoupat v malých romantických žulových lomech.

tags: #CHKO #Brdy #příroda #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Druhy odtokových mřížek
• Cena likvidace směsného odpadu Podbořany
• Grevena: Ideální stolička do přírody?
• KRC CO: Důležitost měření
• Samolepící fototapety s přírodou