Voda z vodovodu je nejrozšířenějším zdrojem vody v našich domácnostech. Její kontrola podléhá vyhlášce č. 252/2004 Sb. Sledováno je ale pouze 6 desítek látek. Další tisíce, které se ve vodě mohou objevit, nejsou monitorovány vůbec. S kvalitou a chutí dodávané vody nejsme vždy spokojeni. Kvůli technickému stavu a stáří rozvodné sítě k nám mnohdy doteče rezavá se zbytky písku nebo kalu. V dalších případech nám nevoní a nechutná, protože obsahuje příliš mnoho rizikového chloru nebo jiného zápachu z potrubí. Jsou také odběrná místa, která některý z limitů dané vyhláškou nesplňují (převážně z důvodu nadlimitního množství škodlivých dusičnanů).
Ať čerpáte vodu ze studny nebo využíváte vodu z řadu, může obsahovat nežádoucí nečistoty. Po čištění studny nebo potrubí, se kvůli netěsnostem a mikrotrhlinkám mohou objevit rez, písek, kal apod.
Běžné kontaminanty vody
Chlor
Chlor je vodárnami hojně využívaný pro jeho ekonomickou nenáročnost. Do pitné vody se tato chemikálie přidává pro její dezinfekční a oxidační účinky. Ničí nebezpečné bakterie a nečistoty. Ve spojení s těmito látkami se však stává toxickým a vydává nezaměnitelný zápach.
Desinfekce pomocí chlóru je jedním z posledních kroků technologie úpravy pitné vody. Chemickou reakcí pak vznikají vedlejší produkty, mezi něž patří především trihalometany (THM) včetně chloroformu!
Proti možnému negativnímu vlivu chlorované vody můžeme použít nejrůznější typy filtrů. Například filtr z aktivního uhlí odstraní chlór, rizikové látky vzniklé chlorováním, i nežádoucí příměsi, jež se do vody dostaly během cesty. Další možností je nechat čerstvě natočenou vodu asi 10-15 minut odstát nebo ji krátce převařit. Pokud si vodu natočíte do lahve bez víčka a dáte chladit do lednice, budete mít nápoj nejen příjemně studený, ale hlavně bez chlóru.
Čtěte také: Jak se zbavit chlorového odpadu?
Dusičnany
Zdrojem dusičnanů jsou především netěsnící septiky a zemědělská činnost. Dusičnany jsou soli kyseliny dusičné, bohaté na dusík, a proto se používají jako hnojivo. Zdravotní problém u dusičnanů nastává ve chvíli, kdy je náš zažívací trakt redukuje na dusitany. Ty jsou toxické a podílejí se na tvorbě karcinogenních látek. Dusitany reagují s krevním barvivem a přeměňují ho na hemoglobin, který není schopen přenášet kyslík a organismus se „dusí“. Může nastat modrání kůže, závratě, bolesti hlavy, potíže s dýcháním až vnitřní zadušení.
Těžké kovy
Těžké kovy se do pitné vody dostávají vyluhováním z hornin, ale i z odpadů těžby a úpraven rud, odpadů z energetiky a z průmyslu. Arsen, jedovatý a toxický plyn, se v ČR vyskytuje především ve Středočeském plutonu a rudných nalezištích, např. na Šumavě, v Orlických horách, v Jeseníku, v Krušných horách, ale i v okolí Brna. Dlouhodobé používání vod s malými koncentracemi způsobuje chronická onemocnění. Arsen je karcinogen a způsobuje rakovinu kůže, plic a zvyšuje pravděpodobnost nádorů jater, ledvin a močového měchýře. Arsen často provází výskyt radonu.
Dalším problémem ve vodě může být olovo a to především tam, kde jsou staré olověné rozvody pitné vody. Již v malém množství má olovo při chronickém působení negativní vliv na nervový systém, krev a na ledviny. Stejným zdrojem můžeme do organismu přijmout měď, což je měkký, ušlechtilý kov načervenalé barvy. Jeho zvýšené hodnoty mohou způsobit bolesti hlavy, břicha, zvracení či průjem a celkovou nevolnost. V přírodě jsou zdroje znečištění spíše vzácné, především v oblastech rudných ložisek a bývalé těžby (oblast Měděnce v Krušných horách). Kadmium je karcinogen s teratogenními účinky (poškození plodu). Narušuje metabolismus ostatních kovů, poškozuje ledviny, kostní tkáň, imunitní i kardiovaskulární systém. Nejrozšířenější kovový prvek. Jeho přítomnost způsobuje především technologické závady. Sloučeniny železa ve vodě způsobují rezavé nebo načervenalé skvrny a usazeniny. Železo tak ovlivňuje barvu a chuť vody k pití. Ve vodě se často vyskytuje v kombinaci se železem. Do vody se dostává z hornin v půdě a projevuje se mastnými skvrnami a černými usazeninami.
Pesticidy
Pesticidy jsou přípravky nejčastěji užívané k hubení rostlinných a živočišných škůdců, k ochraně rostlin, atd. Vliv pesticidů na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka není příznivý. Studie naznačují, že mnoho pesticidů používaných v dnešní době může působit toxicky na vývoj nervové soustavy, přičemž poškození může být vážné a nevratné. Řada pesticidů narušuje hormonální systém člověka a živočichů. Mezi nežádoucí důsledky nadměrného nebo nesprávného používání pesticidů patří hynutí včel, kontaminace povrchových vod, narušení ekosystému nebo jejich kumulace v živých systémech (např. DDT se v polovině 20. století používala masově po celém světě včetně Československa. Pozdější výzkumy odhalily, že se jedná o těžko odbouratelný perzistentní a bioakumulativní jed.
Mikrobiologické znečištění
Při ověřování mikrobiologické nezávadnosti vody se nehledají původci způsobující známá onemocnění přenášená vodou (tyfus, infekční zánět jater, průjmová onemocnění, apod.). Bylo by to technicky, časově i finančně neúnosné. Proto se všude ve světě používá metoda tzv. indikátorů fekálního znečištění, při které se hledají bakterie žijící ve střevním traktu člověka a teplokrevných živočichů (Escherichia coli, enterokoky, Clostridium perfringens). Pokud se ve vodě najdou některé z těchto bakterií, je podezření, že voda přišla do kontaktu s lidskými nebo zvířecími výkaly či zbytky živočichů, a že může obsahovat patogenní bakterie a viry. Aby mohla být voda považována za nezávadnou, nesmí obsahovat žádnou z uvedených bakterií.
Čtěte také: Aquapark a chlor: Jaké jsou povolené hodnoty?
Nulový limit platí i pro koliformní bakterie, které ale už dnes nejsou považovány za spolehlivý indikátor fekálního znečištění, protože představují neškodné, saprofytické bakterie, osidlující sice střevní trakt, ale žijící běžně i v půdě. Stanovení heterotrofních bakterií jako počtů kolonií při teplotách 22 ˚C a 36 °C patří k historicky prvním vyšetřovaným mikrobiologickým ukazatelům jakosti. Jedná se o bakterie, které jsou přirozeně přítomné ve vodním prostředí a ve vodě se běžně za vhodných podmínek rozmnožují.
Zbytky látek například z antikoncepce, analgetik, antidepresiv, ale také látky z kosmetických, nebo čistících prostředků, zůstávají v odpadních vodách a ovlivňují vodní ekosystém a potravní řetězec.
Dezinfekce vody
Nejčastější a ekonomicky nejméně nákladná je desinfekce vody pomocí chlorace vody. Chlor ve formě roztoku Sava, chloraminu,.. s vodou se vstřikuje dávkovacím čerpadlem na hlavním přívodu vody ještě před tlakovou nádobou. Zde je zapotřebí, aby voda s dávkou chloru posečkala cca 20-30 min., než volný chlor pohubí veškeré bakterie. Desinfekce UV zářením je modernější než klasická chlorace vody.
Ke zdravotnímu zabezpečení dodávané pitné vody v distribuční síti je používán chlór nebo chlornan sodný tak, aby byla zabezpečena pro případ mikrobiální kontaminace. Mezní hodnota obsahu volného chlóru v pitné vodě je stanovena na max. 0,3 mg/l. Překročení mezní hodnoty volného chloru až do koncentrace 3,0 mg/l nepředstavuje přímé zdravotní riziko, je však nepříznivě ovlivněna jakost vody z hlediska pachu a chuti, u citlivých osob může docházet též ke dráždění pokožky. Nepřímé riziko může spočívat ve vzniku vyšších koncentrací vedlejších produktů chlorace, např. trihalomethanů.
Čištění studní po záplavách
Vedle přímého ohrožení životů lidí patří k nejzávažnějším zdravotním rizikům záplav především znečištění zdrojů pitné vody. Mezi tato rizika patří hlavně riziko vzniku epidemií, které se šíří vodou. V našich podmínkách jde o infekční zánět jater typu A. Riziko ostatních nákaz (úplavice, leptospiroza, atd.) není tak velké. Záplavy většinou neohrozí dobře chráněné zdroje veřejných vodovodů. Ohroženy jsou však veřejné nebo domovní studny. Do doby než voda splňuje základní požadavky pro vodu pitnou se doporučuje používat k pití vodu balenou a vodu ze studny používat jako užitkovou.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Odstraňujeme-li následky záplav, je možné s asanací začít až po opadnutí povodňové vlny a poklesu hladiny podzemních vod. Postup je nutno volit individuálně podle stupně poškození a znečištění studně. Dále popsaný základní způsob je možné použít pouze u šachtových (kopaných) studní. U studní vrtaných je svépomocně možné maximálně studnu vyčerpat a dezinfikovat. Mechanicky čistíme vnější stěny studny a čerpací zařízení od nánosů bahna a nečistot a opravíme poškozené části vnějšího krytu studny. Pokud jde o silně znečištěnou studnu např. Před vstupem do studny pomocí detektoru nebo svíčky zjistíme, zda ve studni nejsou jedovaté plyny - pokud ano, odstraníme je vývěvou nebo kompresorem. Velmi důkladně (např.kartáčem) očistíme vnitřní stěny studny, čerpací zařízení a dno studny. Důkladně vše opláchneme čistou vodou a vodu opět úplně vyčerpáme.
Veškerou vyčerpanou vodu v průběhu asanace odvádíme do odpadu nebo dostatečně daleko od studny po sklonu terénu, aby se zabránilo druhotnému znečištění vody ve studni asanované, ale i studních okolních. Omyjeme vnitřní stěny studny a čerpací zařízení koncentrovanějších roztokem dezinfekčního prostředku, která obsahuje chlor (chlornan sodný 5%, roztok chlorového vápna 10% - v množství vyšším než je uvedeno na etiketách výrobků. Nutno pracovat v gumových rukavicích. Pokud nebyla studna záplavovou vodou přímo zasažena, odčerpáme vodu ze studny asi na 1 m výšky vodního sloupce. Přechlorujeme vodu dezinfekčním přípravkem (nejlépe na bázi chloru) a myjeme stěny zpětným proudem přechlorované vody. Úplně vyčerpáme vodu ze studny.
Odstraníme znečištěný pokryv dna (štěrk, písek). Vyspravíme stěny studny podle druhu jejího zdiva - skruže, cihly, kameny. Přidáme prostředek pro dezinfekci pitné vody podle návodu na použití. U chlorových preparátů udržujeme obsah volného chloru na 0,5-1 mg/l. Je možno též použít dezinfekční prostředky na bázi koloidního stříbra (Sagen). Dezinfekční prostředek musí působit nejméně 24 hodin, v případě Sagenu 48 hodin. Uzavřeme studnu zákrytovou deskou.
Při jakékoliv činnosti v povodněmi zasaženém území - odstraňování naplavenin, nánosů bahna, likvidace poškozeného nábytku, spotřebičů, potravin či krmiv apod. úzkostlivě dodržujte zásady osobní hygieny, pokud je to jen trochu možné - k osobní hygieně používejte výhradně prokazatelně nezávadnou vodu v kvalitě vody pitné (pitnou vodu, distribuovanou vodárenskou společností, či vodu balenou) a pevné mýdlo či vhodný kapálný mycí koncentrát. Zbytečně se během úklidových činností nedotýkejte obličeje, očí a sliznic. V případě nedostatku vody vhodné k osobní hygieně používejte k očistě dezinfekci na ruce (např.
V případě záplavy či povodně vždy považujte individuální zdroj vody (studnu či vrt) za kontaminovaný až do chvíle, kdy analýzou odebraného kontrolního vzorku vody není potvrzen opak. Jestliže studna nebyla povodní přímo zasažena, je nutné zkontrolovat, zda voda ve studni nezměnila své obvyklé senzorické vlastnosti - barvu, zákal, pach či chuť, popř. zda se hladina vody ve studni mimořádně nezvýšila. Pokud k pozorovatelným změnám výše uvedených parametrů vody došlo, je potřeba vodu odčerpávat, dokud se zase její organoleptické vlastnosti (barva, zákal, pach a chuť) nevrátí do stavu před povodní. Voda z takového zdroje by se neměla používat k pití a čištění zubů - použití k těmto účelům je možné po převaření vody (převařením je míněn klokotavý var v celém objemu kapaliny v nádobě po dobu alespoň 20 minut).
Pokud již voda smyslově vypadá jako dřív, popř. došlo k pouhému zvýšení hladiny vody ve studni bez pozorovatelných změn kvality vody, je nutné provést jednorázovou „šokovou“ dezinfekci vody vhodným přípravkem na bázi aktivního chloru. Koncentrace volného aktivního chloru ve vodě by se měla pohybovat mezi 0,5 - 1,0 mg/l a doba působení nejméně 12 hodin (např. přes noc). Opakovaným zapnutím a vypnutím čerpadla lze podpořit důkladné promíchání aplikovaného dezinfekčního přípravku v celém sloupci vody ve studni. Pokud voda ve studni nejeví žádné změny a i její hladina je v obvyklé výši, považuje se za dostačující prohlídka zhlaví a obsypu studny, zda nedošlo k jejich poškození a narušení těsnosti. Preventivně je možné provést jednorázovou dezinfekci vody vhodným přípravkem na bázi aktivního chloru. Koncentrace volného aktivního chloru ve vodě by se měla pohybovat okolo 0,5 mg/l a doba působení nejméně 2 hodiny.
tags: #chlor #znečištění #vody #zdroje
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]