Chlorovodík (HCl) je za normálních podmínek bezbarvý, štiplavý, velmi agresivní a korozivní plyn. Je lehčí než vzduch, vyznačuje se štiplavým zápachem. HCl je dobře rozpustný ve vodě i s vzdušnou vlhkostí. Vodný roztok chlorovodíku je kyselina chlorovodíková. Kyselina chlorovodíková je čirá až mírně nažloutlá kapalina vyráběná působením kyseliny sírové na chlorid sodný, nebo častěji přímou reakcí plynného vodíku a chloru. Komerčně se dodává v roztocích o koncentraci kolem 35 %.
HCl je důležitou surovinou pro průmyslovou výrobu kyseliny chlorovodíkové, uplatnění nalézá také v gumárenském průmyslu, při výrobě vinyl a alkylchloridů, oddělování bavlny od vlny i při jejím čištění. HCl se užívá také pro leptání polovodičových krystalů a je meziproduktem v mnoha dalších průmyslových výrobních procesech.
Přirozeně se do prostředí dostává např. vulkanickou činností, člověk se na emisích HCl podílí především úniky z průmyslových provozů a spalováním uhlí, plastů a odpadů. Emise chloru jsou díky jeho rychlé reakci s vodou neoddělitelné od emisí HCL. Při sledování tohoto znečištění se hovoří o emisích chloru a jeho anorganických sloučenin (HCl).
V roce 2013 byly nahlášeny nadlimitní úniky chloru v celkovém množství 682 405 kg. Vždy se jednalo o úniky do ovzduší. Největšími znečišťovateli byli v tomto směru společnosti Synthesia a.s.
Vzduch, obsahující 0,5 - 1,0 % chloru, způsobuje člověku rychlou smrt, vyvolanou hlavně vznikem chlorovodíku v dýchacím ústrojí, který leptá dýchací cesty. Chlorovodík je vysoce korozivní a napadá mnohé kovy a vápenec což vede k narušení budov i jiných kulturních památek. Plyn se rozpouští ve vodě za vzniku silné kyseliny, která je při vyšších koncentracích toxická vůči životu vodních organizmů. Akutní ohrožení volně žijících živočichů emisemi ze spalovacích procesů je nepravděpodobné pokud nedojde k havárii.
Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady
HCl v atmosféře rychle reaguje s molekulami vody za vzniku chloridů a hydroxidových aniontů, čímž přispívá k tvorbě kyselých dešťů. Ve vlhkých půdách probíhá stejná reakce, za sucha pak dochází k odparu HCl do ovzduší. Chlorovodík je silně rozpustný ve vodě a má proto sklon uvolňovat emise do ovzduší při dešti. Určité typy půd a jezer mohou být obzvlášť citlivé na výskyt kyselých dešťů. Hlavní plyny, podílející se na vzniku kyselých dešťů jsou oxid siřičitý a oxidy dusíku, ale i chlorovodík může hrát určitou roli. Chlorovodík se rozpouští ve vodních částicích mraků a způsobuje tak zvýšení kyselosti dešťové vody oproti normálu. U HCl nedochází k bioakumulaci v potravních řetězcích. Akutně je HCl toxický pro vodní organizmy včetně rostlin.
Emisní limity:
Pro kategorie látek 8.13 chlor a 8.14 chlor a jeho anorganické sloučeniny, včetně Cl2 podle bodu 8.13, vyjádřené jako Cl platí podle Přílohy č.1 k vyhlášce č. 356/2002 Sb. následující limit: Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 500 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 50 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. Pro spalování odpadů platí pro plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako HCl podle nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limit 10 mg/m3.
Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č.
Čtěte také: Bezpečná manipulace s hydroxidem sodným při čištění odpadu
Čtěte také: Kvalitní čistič odpadu: Recenze
tags: #likvidace #odpadu #chlor