Zemědělská činnost patří mezi významné zdroje znečišťování ovzduší, ale také zdroje některých skleníkových plynů. Neudržitelné zemědělské postupy vedou nejenom ke znečištění ovzduší, ale také vody nebo půdy. Emise ze zemědělství obecně patří k relativně obtížně kvantifikovatelným.
V zemědělství se používá celá řada různých zemědělských strojů poháněných spalovacími motory, jako například traktory, kombajny, ale i různé další menší nebo větší stroje. Tyto stroje emitují do ovzduší různé znečišťující látky. Podíl této kategorie zdrojů na celkových emisích konkrétní látky v České republice v roce 2020 je například:
Během polních prací, jako je například orba nebo setí, může vznikat relativně velké množství znečištění. V celkovém součtu byl podíl polních prací na celkových emisí částic PM10 v roce 2020 v České republice 9,6 %. Částice emitované polními pracemi do ovzduší vznikají mechanicky a jsou tedy spíše nepravidelného tvaru a větší velikosti. Obzvláště výrazný je tedy podíl této kategorie zdrojů u frakce částic PM10, která zahrnuje i větší částice o průměru do 10 mikrometrů.
Používání různých typů hnojiv emituje do ovzduší různé znečišťující látky. Používání hnojiv je také velmi významným zdrojem amoniaku. Samotné emise pak záleží na řadě faktorů včetně použitého hnojiva, půdních vlastnostech, ale také meteorologických podmínkách. Například používání anorganických dusíkatých hnojiv je zodpovědné za téměř 8 % celkových emisí oxidů dusíku v České republice. Nakládání s hnojivy je významným zdrojem například nemetanových těkavých organických látek.
Dalšími příklady zdrojů znečišťování ovzduší, popř. emisí skleníkových plynů je například chov hospodářských zvířat nebo enterická fermentace (proces trávení u přežvýkavců, které do atmosféry vypouští velmi významný podíl emisí metanu). Například v případě amoniaku (NH3) se jedná o celosvětově nejvýznamnější zdroj. Významné jsou ale také emise částic PM10 nebo například metanu (CH4). V evropském kontextu je zemědělství zodpovědné za více než 90 % emisí amoniaku a téměř 20 % nemetanových těkavých organických látek (např. benzen nebo etanol).
Čtěte také: Specifika ekologického chovu krav
Biodiverzita v EU se drasticky snížila, opylovačů ubývá, mizí výskyt ptáků a stav půdy se zhoršuje. Také intenzivní zemědělství je jednou z hlavních příčin úbytku biodiverzity. Ochrana biodiverzity a správně fungující ekosystémy mají zásadní význam pro produkci potravin.
Eric Gall, evropský politický představitel IFOAM Organics Europe, řekl: "Biodiverzita a zdravý ekosystém jsou pro produktivitu zemědělství zásadní. Nyní je naléhavé a především nutné zvrátit zrychlující se úbytek biodiverzity a začít obnovovat přírodu."
Ekologičtí / organičtí zemědělci, kteří nepoužívají syntetické pesticidy a hnojiva, na svých farmách je v průměru o 30 % vyšší biodiverzita. Organické zemědělství není závislé na externích hnojivech nebo pesticidech, které jsou náročné na spotřebu fosilních paliv, ale spoléhá na vytvoření systému uzavřeného řetězce živin a minimalizaci ztrát dusíku. Zvířata v organickém zemědělství mají přístup k volným výběhům, mohou se co nejvíce pást a 60 % krmiva musí pocházet z farmy nebo ze stejného regionu. Organické zemědělství má vyšší energetickou účinnost a nižší spotřebu energie na hektar.
Delší a rozmanitější osevní postupy např. luštěninami jsou zásadním prvkem organického zemědělského systému, který zajišťuje úrodnost půdy a přispívá k jejímu zdraví. Společně s dalšími prospěšnými způsoby hospodaření, jako je pěstování krycích plodin a používání hnoje, přispějeme k častějšímu střídání pěstování různorodžch plodin v zemědělské půdě, aby došlo k vyššík vyšší nívaznosti uhlíku do půdy na farmách organických zemědělců. Mezidruhová setva je další účinnou technikou pro vyšší tvorbu dusíku v půdě a ochranu před erozí. V zájmu zajištění dlouhodobé potravinové bezpečnosti v Evropě i mimo ni mají politici povinnost pomáhat zemědělcům zachovat přírodní zroje, na nichž jsme při produkci potravin závislí, a neměli by se nechat zlákat zavádějícími nařízenínmi k redukci environmentálních právních předpisů.
Graf ukazuje emise skleníkových plynů z výroby 1 kilogramu některých běžných potravin. Jinými slovy ukazuje, jak moc přispívají ke světové změně klimatu. Většina ovoce a zeleniny je tady dole s relativně nízkými emisemi. Drůbež a vejce jsou trochu výš. Vepřové výrobky jsou tady. Káva a čokoláda jsou trochu výš. Toto jídlo má největší vliv na globální oteplování. Tohle je hovězí.
Čtěte také: Podmínky chovu koz v bio kvalitě
Káva má tak velkou stopu kvůli hnojivům, která zemědělci používají k pěstování, a vypouští tak hodně oxidu dusného. Zemědělský proces může i za velký rozdíl mezi hovězími a ovčími produkty a vším ostatním. Jejich žaludky obsahují mikroby, které jim pomáhají procesem zvaným střevní kvašení. Vedlejším produktem trávení je metan, silný skleníkový plyn.
Pokud započítáte pouze emise, které jdou do zpracování, přepravy, balení a prodeje potravinového produktu, rozdíl mezi těmito jídly není tak velký. Když přidáte emise z pěstování a zpracování potravin pro dobytek, uvidíte, že živočišné produkty mají vyšší emise než zelenina. Emise spojené se zemědělským procesem a dopad změny ve využívání půdy.
Z činností souvisejících s člověkem přispívá enterická fermentace nejvíce k celosvětovým emisím metanu. Více než emise metanu ze spalování fosilních paliv. Metan obrovsky přispívá ke změně klimatu, je to druhý nejčastěji vypouštěný skleníkový plyn po oxidu uhličitém, ale zachycuje víc tepla než oxid uhličitý. Jeho vliv na globální oteplování za posledních 100 let je 21krát vyšší.
Počínaje 18. stoletím začalo množství půdy vyvinuté pro účely lidstva prudce stoupat. Jen malé množství tvoří to, co jsme postavili, jako jsou města a další infrastruktura. Drtivá většina je v zemědělství. Předělání veškeré půdy na farmy pro pastvu nebo pěstování plodin uvolní uhlík, který byl kdysi uložen ve stromech, jiných rostlinách a půdě.
Ale ořechy, citrusové plody a olivový olej přispívají pozitivně ke změně klimatu, protože pěstování ořechů, citronovníků a olivovníků ornou půdu opět zalesňuje. A pastva zvířat zabírá oproti plodinám spoustu místa. 80 % odlesňování v amazonském deštném pralese ustupuje dobytčím farmám.
Čtěte také: Ekonomika ekologického pěstování kukuřice
Tolik tun skleníkových plynů na obyvatele vypouštíme veškerou svou činností. Změnou jídelníčku a vyloučením vysoce emisních potravin je lze snížit o 28 %, což sníží emise a znovuzalesní zemi. To je největší životní změna, kterou lze udělat. Musíme jíst. Ale můžeme si vybrat, co nejíst.
tags: #chov #zvířat #emise #infographic