Ekologický chov krav pro mléko: Podmínky a specifika

Ekologický chov skotu představuje alternativu ke konvenčnímu chovu. Konvenční chov je většinou zaměřen na maximalizaci zisku, kdežto ekologický chov má odlišný princip. Principem ekologického hospodaření je získání co nejmenší závislosti na vnějších vstupech, hospodář se snaží pracovat v co největším souladu s přírodou. Zvířata jsou krmena produkcí daného podniku a je jim umožněno, aby žila co nejvíce přirozeně.

Zásady ekologického chovu skotu

Podstatná část sušiny krmné dávky musí být tvořena objemnými krmivy, což znamená, že skot musí být krmen primárně senem a pastvou, která má obsahovat až 60 %. Počet zvířat na ekologických farmách většinou přímo souvisí s tím, kolik jich daná farma dokáže uživit z vlastních zdrojů. Pokud by došlo k nákupu píce a krmiv z jiných farem, musí mít tyto farmy certifikovaná krmiva. Samotné přesvědčení chovatele o správnosti jeho počínání nestačí.

Welfare zvířat v ekologickém chovu

Zvířatům v ekologickém chovu musí být po celý rok umožněn pohyb mimo ustájení, existuje i předepsaná minimální velikost pastviny na kus. Produkce získaná v ekologickém chovu skotu se nazývá bioprodukcí. Chovatel se snaží zvířatům zajistit maximální životní pohodu (welfare). Tato vysoká kvalita a hodnota produktů získaných od skotu v ekologickém systému chovu není dosažena automaticky.

Skot je stádovým zvířetem. V rámci stáda (skupiny) si zvířata na základě svých znalostí vytvářejí sociální hierarchii, např. se udává, že skot rozeznává a pamatuje si postavení až 60 kusů příslušníků téhož stáda či skupiny. Své sociální postavení si upevňuje vyhledáváním kontaktů se zbývajícími členy. Vztah mezi mládětem a matkou je velmi silný a obvykle trvá od otelení až do dalšího porodu, kdy kráva instinktivně starší mládě zapudí. Je to nutnost, protože pokud by tak neučinila, hrozilo by nebezpečí, že starší potomek vysaje mlezivo novému mláděti. Zapuzení staršího mláděte není nic neobvyklého a odpovídá chování volně žijících zvířat.

Téměř polovinu denní doby věnuje dojnice odpočinku a přežvykování. Zbytečně nevyhledává pohyb a nepohybuje se bezúčelně. Ta je většinou chápána jako ochrana před příliš velkou zimou nehledě na skutečnost, že skot má dobře vyvinutou termoregulaci. Stejně důležitá je i jeho ochrana před vysokými teplotami. V zimním období je proto obvykle nutné budovat pro skot takzvaná zimoviště. Vlastní chov výrazně ovlivňuje skutečnost, že skot má velmi dobré termoregulační schopnosti. Udává se, že ve srovnání s člověkem leží pásmo tepelné pohody asi o 15 °C níže. To znamená, že při teplotě 5 °C se skot cítí stejně dobře jako člověk při teplotě 20 °C.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Specifika ekologického chovu

V chovu není povoleno použít látky stimulující růst a GMO (geneticky modifikované) plodiny nebo látky od nich odvozené (s výjimkou vakcín). Z minerálních látek je možné použít pouze ty, které jsou povoleny. Zdraví zvířat je založeno na preventivních opatřeních, a to zejména na volném pohybu (pastvě) a kvalitní krmné dávce.

Odchov telat

Za nejpřirozenější způsob odchovu telat je považován odchov pod matkou. Do odstavu se odchovávají ve skupinách. Telata musejí mít možnost vizuálního a akustického kontaktu mezi sebou, ostatními zvířaty a děním na dvoře. Telata musejí přijímat mlezivo a mléčná výživa musí být zajištěna nativním mlékem až do 3. měsíce věku. Již od 1. týdne věku je telatům předkládáno seno a od 2. Toto období trvá od 6. měsíce věku zvířete až do jeho otelení a následného porodu. Pastevní odchov je naprosto ideální formou chovu.

Ustájení dojnic

Dojnice je možné chovat stejně jako jalovice ve volných stelivových kotcích, nicméně tento systém má své nedostatky, které spočívají ve větší frekvenci konfliktů mezi zvířaty a možnosti poranění ležících zvířat pohybujícími se zvířaty. Z tohoto důvodu dávají někteří chovatelé přednost variantě volného stelivového ustájení v boxech. V systémech volného ustájení krav je nejčastěji používáno dojení v dojírnách.

Výběr plemene skotu

Neméně důležitým faktorem, který musí každý hospodář brát v potaz, je výběr vhodného plemene pro ekologický chov. Nejčastěji se používají plemena kombinovaná, dávají mléko i maso. Vyznat se podrobněji v jednotlivých plemenech krav náleží většinou jen opravdovým odborníkům. Chcete se i vy trochu poučit a zjistit, která kráva z farmy je na mléko, a za jakým plemenem zajet na statek pro to nejlepší maso? Základní třídění plemen skotu je podle původu, prošlechtění, geografického rozšíření a užitkového směru. Plemena krav se dělí jednoduše na mléčná, s kombinovanou užitkovostí a masná.

• Mezi mléčnými plemeny najdeme například černostrakatý skot-holštýn, červenostrakatý skot (českou stračenu) a jerseyský skot.
• Mezi plemena kombinovaného užitkového typu patří například plemena horského strakatého skotu-švýcarský strakatý skot, německý strakatý skot, montbeliardský skot atd.
• K masným plemenům, tedy krávám, které se primárně nedojí, a jejich chov je určený pouze na maso, patří například belgické modré plemeno, skotský náhorní skot neboli highland, galloway, hereford, aberdeen-angus a další.

Typy ustájení

Chov skotu se u nás dělí v podstatě jen na dva typy. Prvním z nich je vazné ustájení, které se hojně využívalo v dobách minulých. Dnes se objevuje minimálně, a to spíše v malochovech. Druhým typem chovu je volné ustájení, u něhož je kladen větší důraz zejména na dobré životní podmínky, tedy welfare. Ekologické zemědělství disponuje dvěma druhy ustájení. První je celoroční na pastvině, které je využívané především u chovu masného skotu typu highland, kterému i pobyt ve sněhu udělá radost. Druhý typ ustájení je částečně ve stáji, kdy krávy ale mají vždy přístup do výběhu či rovnou na pastvinu. Tento systém se využívá především u mléčných plemen. Stáj musí být navíc vybavena dostatečným prostorem k odpočinku i dalšími doplňky, jako jsou například drbátka apod.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Dojnice chované v ekologických chovech i tak tráví většinu života na pastvě a v případě ustájení musí mít dostatek místa k pohybu i krmení. „Ekologické zemědělství respektuje potřeby zvířat, krávy mají možnost žít v téměř přirozených podmínkách a tento přístup vede k prevenci nemocí.

Produkce biomléka a masa

Živočišná výroba zaznamenala v roce 2017 nárůst počtu ekologicky chovaných zvířat, a to o 2,5 % oproti roku 2016. Na ekofarmách bylo chováno více než 418 tis. kusů zvířat. Stejně jako v předchozích letech dominoval jednoznačně chov skotu (256 tis. kusů a 88 %), následovaný chovem ovcí (99 tis. kusů a 7% podíl). Produkce masa činila v roce 2017 celkem 6 693 tun. Největším podílem je zastoupeno hovězí maso, jehož produkce se meziročně téměř nemění a dlouhodobě tvoří 90 % celkové produkce bio masa. V roce 2017 se na chov skotu soustředilo celkem 2 767 ekofarem.

Zájem o biomléko v Evropě stále stoupá, jeho spotřeba i počet producentů meziročně výrazně roste. V posledních několika letech se jeho produkce v členských státech zvýšila až několikanásobně. „Dlouhodobě vnímáme trend rostoucí poptávky po bio mléčných výrobcích. Tento trend, který jednoznačně vyčtete z každé statistiky k ekologickému zemědělství, potvrzují také naši sedláci,” dodává Urbánková. Biomléko obsahuje až o 68 % více zdraví prospěšných omega-3 mastných kyselin než běžné mléko, minimum zbytkových pesticidů i antibiotik a až třikrát více kyseliny linolové.

Srovnání produkce mléka v ekologickém a konvenčním zemědělství

Počet bio dojnic se dnes pohybuje okolo 7 tisíc kusů. Jejich podíl představuje zhruba 2 % celkového stavu dojnic v ČR, což se blíží evropskému průměru (v EU je podíl ekologických dojnic zhruba 3 % z jejich celkového stavu). Produkce biomléka za deset let stoupla až trojnásobně na 32 mil. litrů, což odpovídá 1,2 % celkové produkce mléka v ČR.

V posledních letech se užitkovost v EZ pohybuje v rozmezí 4 600 až 5 600 litrů na dojnici a rok, což představuje 65 % až 75 % užitkovosti v konvenci. To zhruba odpovídá podílu užitkovosti bio dojnic vůči konvenčním dojnicím i v EU. V ekologickém zemědělství se skot chová v menších stádech než v konvenci. Téměř polovina konvenčního skotu je chována v podnicích s počtem zvířat nad 1000 kusů.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Následující tabulka shrnuje rozdíly v produkci mléka mezi ekologickým a konvenčním zemědělstvím v ČR:

Jak vyplývá z šetření Spolku poradců v ekologickém zemědělství ČR pro projekt Podpora rozvoje regionálního odbytu biopotravin, působilo v České republice na konci roku 2009 celkem 77 ekologických chovatelů dojnic, 14 chovatelů koz a 5 chovatelů ovcí s faremním zpracováním. Ekologičtí chovatelé dojnic, včetně těch v přechodném období, 97,2 % své produkce mléka prodávají do mlékáren na další zpracování. Přibližně 0,3 % produkce je použito pro vlastní potřeby zemědělců a 2,5 % vyprodukovaného mléka je zpracováno přímo na farmě na výrobky s přidanou hodnotou.

tags: #ekologický #chov #krav #pro #mléko #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Skládka starých oken Příbram - informace
• Volby a životní prostředí: Postoj Pirátů
• Likvidace odpadu v ČR
• Evidence odpadů AN3
• Atmosférické znečištění