Chřástal polní: Ohrožený druh české přírody

23.11.2025

Přichází období, kdy bude zase možné zaslechnout jednoho z nejohroženějších ptáků české přírody - chřástala polního (Crex crex). Chřástal polní je štíhlý pták menší než koroptev s délkou těla 22-25 cm.

Tento plachý a na loukách skrytě žijící pták je známý svým nezaměnitelným nočním voláním „crex-crex“, podle nějž získal své latinské označení. Hlasově se chřástal ozývá hlavně v noci, krátce někdy i přes den. Chřástala můžete ve výjimečných případech zaslechnout i ve dne. Je proto obtížné je zahlédnout, ale prozrazují se hlasitým nočním monotónním voláním ,,rép rép".

Ve zbarvení dominuje šedá na hlavě a krku, hnědá a černá na hřbetě, bílá na břiše a kaštanově hnědá na křídlech. Zobák je růžový, nohy bělavé. Oproti koroptvi působí velmi štíhlým dojmem. O něco menší než koroptev, je na většině těla zbarven rezavohnědě. Hřbet je podélně, břicho příčně skvrnité.

Chřástal polní je v Evropě rozšířen roztroušeně na celém kontinentu, přičemž vynechává nejjižnější a nejsevernější oblasti. Hlavní část populace je v Rusku. Patří mezi dálkové migranty, jejichž zimoviště se nachází v rovníkové a jižní Africe. Z evropských hnízdišť začínají chřástali odlétat již v srpnu. Většina chřástalů se do Česka vrací v květnu.

Výskyt a hnízdění v České republice

Přestože býval běžným obyvatelem horských luk, dnes čelí dramatickému úbytku vhodných stanovišť a jeho počty zůstávají povážlivě nízké. Na české straně Krkonoš se po posledním sčítání odhaduje výskyt pouhých 17 zpívajících samců. Chřástal se vyskytuje podél celého úpatí hor na české straně a v severovýchodní části polského podhůří. V polské části pohoří scházejí vhodné biotopy, které lze nalézt jen v severovýchodním a východním podhůří.

Čtěte také: Jak se rozmnožují křečci?

Hnízdí od nejnižších poloh (Podgórzyn: 340 m n. m.) až po horní hranici lesa (Klínové Boudy: 1 250 m n. m.), nejčastěji však mezi 400-900 m n. m.). Na podhorských a horských loukách s pozdější sečí má totiž optimální podmínky v období rozmnožování. Vyhledává obhospodařované louky a pastviny i dlouhodobě nekosené vlhké horské louky ve středních a vyšších polohách. Často se vyskytuje v pásech nitrofilní vegetace pod horskými boudami.

Chřástal polní hnízdí zejména mezi 400-900 metry nad mořem, na vlhkých stanovištích s vyšším porostem, která poskytují dostatek úkrytu nejen pro hnízda, ale i pro samice a mláďata. Skrytě žijící ptáci potřebují k hnízdění louky s vysokou a hustou trávou. O výběru vhodného stanoviště k hnízdění rozhoduje především charakter bylinné vegetace, která by měla být alespoň 20 cm vysoká a současně i natolik hustá, aby se v ní chřástal mohl skrytě pohybovat. Často si vybírá louky, které jsou sečené nepravidelně, případně pozdně, nebo extenzivní pastviny.

Historie a současný stav populace

Chřástal polní byl v minulosti běžný druh, který vymizel ve 2. polovině 20. století. Od poloviny 20. století, kdy byl na většině území běžným druhem nastala silná redukce stavů a to především v nížinách. Tento trend se patrně zastavil zhruba na počátku 90. let a od té doby došlo k nárůstu početnosti i k návratu do mnohých, dříve opuštěných lokalit. Od roku 1993 jeho počty nově narůstají. V uplynulých 20 letech se druh rozšířil na české i polské straně Krkonoš, vzrostla i odhadovaná početnost (více než dvojnásobně).

Asi jediná naše stálá populace v nížinném prostředí údolní nivy se nachází v oblasti Soutoku, kam se tento druh vrátil v polovině 90. let 20. století. Hlavním místem výskytu jsou Košárské louky v nejjižnější části obory Soutok a tato unikátní populace je zde dlouhodobě monitorována. V nejlepších letech (2003 a 2013) zde bylo zjištěno mezi 20 a 30 volajícími samci. Podobně výjimečným byl i rok letošní.

Početnost chřástalů se ověřuje metodou nočních sčítání, a to vždy ve dvou termínech, květnovém a červnovém. Zatímco v roce 2020 tak bylo zjištěno 11 (květen) resp. 7 (červen) samců a v roce 2021 to bylo 7 resp. 5 samců, v letošním roce se jich koncem května z luk na Soutoku ozývalo 20 (z toho 18 na Košárských loukách) a koncem června 14-15 (13-14 z nich opět na v prostoru Košárských luk).

Čtěte také: Přečtěte si o vrabci polním

Chřástal patří mezi ohrožené druhy naší krajiny. Aktuální odhady mluví o 1200-1400 volajících samcích.

Ohrožení a ochrana chřástala polního

Hlavním důvodem úbytku je ztráta vhodného biotopu v důsledku intenzivních způsobů obdělávání luk a pastvin. Největší problémy jsou úbytek vhodných hnízdišť (např. v důsledku likvidace podmáčených stanovišť), nevhodné způsoby hospodaření (chemizace, časté kosení, používání rychle jedoucích sekaček se širokým záběrem, kosení od kraje ke středu louky aj.). ,,Časným sečením chřástali přicházejí o prostředí pro hnízdění. V horším případě dochází ke zničení hnízd i se sedícími samicemi a posečení mláďat a dospělých ptáků. Moderní zemědělská technika se širokým záběrem a vysokou rychlostí může zabít až dvě třetiny přítomných ptáků," vysvětluje Zámečník.

Negativní vliv má také intenzivní pastva dobytka na travních porostech, kdy dochází k takřka úplnému spasení a sešlapání vegetace a chybí tak nezbytný vegetační kryt k hnízdění. Naopak na lokalitách s trvalými travními porosty (louky, pastviny), kde je posunuta první seč nebo je zde extenzivní pastva dobytka, je místy zaznamenán nárůst či obnova místní chřástalí populace. Přechodně mohlo dojít k nárůstu populace i na neobhospodařovaných nebo developersky zajímavých pozemcích. Statistiky o české populaci mohlo pak zkreslit zpřístupnění vojenských prostorů v 90. letech 20. století.

Chřástal polní je zvláště chráněným druhem živočicha v kategorii silně ohrožený (vyhláška č. 395/1992 Sb.). V rámci Evropské unie je zařazen do Přílohy I Směrnice o ptácích a je předmětem ochrany v několika našich ptačích oblastech. Jeho celková populace za poslední století značně poklesla, a to vlivem úbytku biotopů a intenzifikací travního hospodaření i pastvy dobytka.

Pro ochranu chřástalů je klíčová spolupráce ornitologů se zemědělci. Plocha by neměla být nikdy posečena rychle, naráz a od okraje ke středu. Naopak pomalý pojezd techniky, sečení na etapy a ponechání některých ploch k dosečení až v druhé polovině srpna chřástalům pomůže bezpečně vyhnízdit i podruhé. Některé šetrné postupy jsou podporovány také zemědělskými dotacemi v rámci tzv. agroenvironmentálních opatření. Vhodné plochy do AEKO se doplňují na základě dostupných dat o hlasové aktivitě samce. Zemědělec získává kompenzaci zejména za posun termínu seče až po 15. srpnu, což vytváří podmínky pro hnízdění chřástalů dvakrát ročně. Další variantou může být i ponechání plochy 3 ha kolem volajícího samce, přičemž se vychází ze zjištění, že hnízdo bývá nejčastěji do 100 m.

Čtěte také: Návod na polní saunu

Některé z luk na Soutoku nechal jejich uživatel (Lesy České republiky, s. p., Lesní závod Židlochovice) od roku 2014 zařadit mezi agroenvironmentální opatření (AEO), zaměřená právě na ochranu chřástala polního a umožnění jeho úspěšného vyhnízdění díky posunutí seče (na části luk se podařil nastavit management v souladu s nároky ornitofauny, z hlediska entomofauny snahy o optimalizaci managementu trvají). Velmi potěšitelné je, že z výše uvedených počtů bylo 16 květnových a 12-13 červnových chřástalů zaznamenáno právě na plochách, zařazených do tohoto AEO. Kolem 90 % chřástalů na jádrové lokalitě tedy obsadilo území pro ně vymezené, což je dobrým dokladem funkčnosti těchto opatření.

Jak pomoci s mapováním chřástala polního

Aby Česká společnost ornitologická (ČSO) mohla ohrožené chřástaly lépe chránit, potřebuje informace o tom, kde jsou. S tím může výrazně pomoci veřejnost, když se zapojí do mapování. Rádi bychom požádali veřejnost o pomoc s mapováním výskytu chřástala v Krkonoších.

Chřástali se ozývají nejčastěji mezi 22:00 a 4:00, mapování je proto potřeba naplánovat na noční hodiny. Ideální lokalitou jsou louky s vysokou a hustou vegetací. Pro mapování je potřebná kvalitní svítilna a mobil s aplikací na určení přesné pozice nebo přímo GPS přístroj. Právě přesná pozice má pro ochranu chřástala největší význam. ,,Ideální je naplánovat takovou trasu, aby nejvzdálenější bod otevřené plochy nebyl dál než 500 m od nás, abychom mohli s jistotou říci, že jsme volání slyšeli nebo ne. Pokud uslyšíme volat chřástala, pokusíme se jít blíže za hlasem, abychom mohli přesněji zaměřit pozici, odkud vychází. Pro zadávání informací o volajících chřástalech slouží Faunistická databáze ČSO avif na webu birds.cz.

Základním opatřením k ochraně druhu je ruční kosení nebo citlivé strojní sečení luk s výskytem chřástala polního.

Mnohé ze života chřástala polního nám dosud zůstává utajeno, a proto je předmětem dalšího výzkumu.

tags: #chrastal #polní #ohrožení #Česká #republika