Jedním z důležitých zdrojů znečištění ovzduší v České republice je sektor energetiky, zejména uhelné elektrárny. Ty mají rozhodující podíl na emisi skleníkových plynů, ale i dalších znečišťujících látek, jako jsou oxid dusíku (NOX), oxid siřičitý (SO2), prach a také rtuť (Hg). Podle epidemiologických studií znečištění ovzduší způsobuje kolem 5 až 10 tis. smrtí za rok.
Podle údajů z Integrovaného registru znečištění (IRZ), které pravidelně vyhodnocuje hnutí Arnika, se elektrárny umísťují na prvních místech mezi znečišťovateli u většiny znečišťujících látek. Jednou ze škodlivin, u kterých opakovaně dochází k překračování imisních limitů, je prach. Celkově 17 největších elektráren emitovalo v roce 2019 dohromady více než 2 000 t tuhých znečišťujících látek, které obsahují nejsledovanější velikosti částic prachu PM10 a PM2.5.
Množství prachu, které se dostává do ovzduší je však několikanásobně vyšší v důsledku sekundární prašnosti, kdy již usazený prach je opakovaně zvedán větrem a vířen v ovzduší. Problém je o to palčivější, že škodliviny jsou emitovány na území, kde již nyní je překročen imisní limit, jako je např. Moravskoslezský nebo Ústecký kraj.
Některé elektrárny se podílejí na emisích stovkami tun prachu za rok jako např. elektrárna Chvaletice společnosti Severní energetická (Sev.
PRAHA, 25.10.2023: Za největší znečišťovatele roku 2022 lze označit uhelné elektrárny. Kromě emisí oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů nebo plynů způsobujících kyselé srážky jsou rovněž zodpovědné za největší množství toxických těžkých kovů vypouštěných do ovzduší, a to včetně rtuti. Například elektrárna Chvaletice vypustila do ovzduší více než dvojnásobné množství arsenu a o 70 procent více rtuti oproti předchozímu roku a je největším zdrojem těchto dvou látek v Česku.
Čtěte také: Boj o čistší ovzduší v Chvaleticích
Devět z deseti největších zdrojů úniku rtuti do ovzduší představují uhelné elektrárny a teplárny. Na prvním místě je elektrárna Chvaletice následovaná elektrárnou Počerady a elektrárnami Prunéřov a Ledvice. Elektrárna Chvaletice navíc emise rtuti zvýšila o 70 procent oproti loňsku. Na prvním místě skončila opět elektrárna Počerady, na druhém v letošním roce elektrárna Chvaletice.
Emise skleníkových plynů meziročně nejvíce zvýšily elektrárny Počerady a Chvaletice, přičemž elektrárna Počerady o více jak 700 tisíc tun a elektrárna Chvaletice o více jak 1,1 milionu tun za rok.
Elektrárna Chvaletice přitom musí snížit emise vypouštěných škodlivin, aby splnila zákonné normy a mohla až do roku 2030 spalovat uhlí. Od roku 2016 elektrárna neplní zákonné emisní limity pro prachové částice a oxidy dusíku, stanovené evropskou směrnicí o průmyslových emisích. „Jsem rozhořčen postupem MŽP, které prodloužilo životnost a vypouštění exhalací elektrárny Chvaletice o další roky, aniž by se k tomu mohla vyjádřit veřejnost,“ říká Jan Linhart ze spolku Zastavme elektrárnu Chvaletice.
Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 megawattů, minoritně vyrábí také teplo pro Trnávku a Chvaletice.
Potěšující zpráva je, že množství škodlivin, které elektrárny emitují, se postupně snižuje. Podle rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017, kterým se stanoví tzv. Závěry o BAT (Best available techniques - nejlepší dostupné techniky, zkráceně BAT) a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení, které byly promítnuty do naší legislativy, musí elektrárny plnit od letošního srpna zpřísněné emisní limity a podmínky BAT.
Čtěte také: Greenpeace v Chvaleticích
Legislativa umožňuje za velmi přísných podmínek udělit ve správním řízení, které vede krajský úřad, výjimku z emisních limitů spojených s nejlepšími dostupnými technikami. Toho využili téměř všichni provozovatelé velkých elektráren a požádali o výjimku z plnění limitu zejména pro rtuť.
Elektrárny jsou nejvýznamnějším emitentem rtuti a díky nim je Česká republika 4. největším znečišťovatelem rtutí v Evropě z energetiky. Pokud by všechny elektrárny získaly výjimku, tak se ročně vypustí do ovzduší navíc 1600 kg rtuti.
Největšími zdroji emisí rtuti v ČR jsou elektrárny Chvaletice a Počerady, které provozuje Severní energetická (Sev.en EC a.s.), jejíž vlastníkem je Pavel Tykač.
Pro elektrárnu Chvaletice výjimku pro vypouštění nadlimitního množství oxidů dusíku (NOx) a 3,5násobné překračování limitu pro rtuť vydal Pardubický krajský úřad již v loňském roce. Na základě odvolání obcí, místních spolků a ekologických organizací Ministerstvo životního prostředí výjimku zrušilo a pro podjatost převedlo Olomoucký krajský úřad. Ten výjimku vydal ve stejném rozsahu a Ministerstvo životního prostředí na základě odvolání, ji opět zrušilo a vrátilo Olomouckému krajskému úřadu k projednání. V dalším řízení musí provozovatelé podle ministerstva žádosti přepracovat.
Další pozitivní zprávou pro kvalitu ovzduší je, že některé z těch největších zdrojů jsou postupně odstavovány provozovateli. Důvodem jsou nejen přísnější limity, které musí zařízení plnit ale i rychle rostoucí ceny emisních povolenek, které výrobu elektřiny spalováním uhlí ženou do červených čísel.
Čtěte také: Boj o emisní limity Chvaletic
V loňském roce společnost Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s. uzavřela tlakovou plynárnu Vřesová, která vyráběla plyn z hnědého uhlí a přitom emitovala ročně až 300 tun prachu. Právě u tlakové plynárny Vřesová tvořily náklady na nákup emisních povolenek téměř čtvrtinu nákladů.
Provoz ukončila i elektrárna Prunéřov I (440 MW) společnosti ČEZ s emisí téměř 200 tun prachu. Novější elektrárna Prunéřov II (3 x 250 MW) emituje poloviční množství prachu.
Skupina ČEZ plánuje odstavit na konci roku 2022 nebo nejpozději po topné sezóně 2022-2023 v elektrárně Dětmarovice tři uhelné bloky o celkovém výkonu 600 MW. Místo nich vybuduje výkonné kogenerační jednotky, které zajistí kombinovanou výrobu elektřiny a zároveň tepla z plynu.
Zavřela elektrárnu Prunéřov I (440 MW), ukončila provoz dvou bloků v elektrárně Ledvice (220 MW), prvního bloku v Dětmarovicích (200 MW) a černouhelný zdroj v Ostravě-Vítkovicích (80 MW) převedla na plyn, v příštích letech plánuje odstavit třetí blok hnědouhelné elektrárny Mělník (500 MW).
Uhlí využívají jako palivo i teplárny. Většina těch, které zásobují teplem obytnou zástavbu, má výkon významně nižší než elektrárny. Stát jim pomůže s modernizací i změnou paliva dotacemi z Modernizačního fondu, který je tvořen z plateb za emisní povolenky. Podle sdělení Ministerstva životního prostředí k dispozici v následujících letech by mělo být až 150 miliard Kč. První výzva zaměřená právě na teplárny je již vypsána.
Dne 17. 8. 2021 vstoupily v účinnost nové emisní limity pro uhelné elektrárny. Aby provozovatelé uhelných elektráren nové emisní limity splnili, museli do často zastaralých provozů nainstalovat nové technologie. V České republice převážná většina provozovatelů provedla potřebné investice a ke dni 17. 8. 2021 nové emisní limity splnila. V některých případech však byly další investice vyhodnoceny jako nepřiměřeně vysoké a provoz daných elektráren byl ke dni 17. 8.
Pouze v několika případech provozovatelé požádali o dočasnou výjimku, která jim měla poskytnout dodatečný čas na instalaci potřebných technologií. V řízení museli prokázat, že oddálením investice nedojde k závažnému znečištění životního prostředí. Pouze v případě Elektrárny Chvaletice a Elektrárny Počerady mělo znečištění životního prostředí nad rámec nových limitů přesáhnout hranici více než jedné tuny rtuti na každý z těchto zdrojů.
Jedná se o tak významné množství toxické látky, že pro něj podle právního názoru expertní skupiny Frank Bold nelze výjimku v souladu se zákonem udělit. Ministerstvo životního prostředí pod vedením tehdejšího ministra Richarda Brabce však bezprecedentní výjimky pro tyto elektrárny potvrdilo. Přestože dal krajský soud žalobě nevládních organizací za pravdu a rozsudkem ze dne 21. 12. 2022 nezákonnou výjimku pro Elektrárnu Chvaletice zrušil, v reálném světě se nic nezměnilo.
Provozovatel i nadále znečišťoval životní prostředí v rozsahu, jako by pro něj emisní výjimka stále platila. Není to bohužel poprvé, kdy je k provozovateli Elektrárny Chvaletice v případě dodržování nových emisních limitů přistupováno jinak než ke všem ostatním. Zatímco převážná většina uhelných elektráren musela nové emisní limity k 17. 8.
Elektrárna Chvaletice získala stavební povolení pro obnovení dvou bloků a přechod na technologii, kvůli které bude do ovzduší nově vypouštět další znečišťující látku - páchnoucí čpavek. O tom, zda je stavební povolení platné, rozhodne soud. V květnu 2016 podal Frank Bold proti stavebnímu povolení na obnovu dvou bloků žalobu, v níž usiloval o to, aby bylo stávající stavební povolení zrušeno a před vydáním nového provedena EIA, alespoň v rozsahu tzv. zjišťovacího řízení.
Emise čpavku, v případě překračování čichového prahu v dýchací zóně člověka, způsobují především znečištění prostředí zápachem, který lze popsat jako odporný a dráždivý. Obtěžování zápachem čpavku se vyskytuje již při velmi nízkých koncentracích této látky v ovzduší, při vyšších koncentracích může docházet k podráždění senzorických nervů v horních cestách dýchacích a poškození nosní sliznice. Jde o látku akutně dráždivou." říká MUDr.
Zase se potvrdilo, že pokud je nastavena změna zákonem, tak se s ní průmysl dokáže vyrovnat. Pokud však jsou zákony benevolentní, tak provozovatele nic nenutí praxi škodlivou pro životní prostředí změnit a řada z nich jde tzv. „na hranu toho, co zákon povoluje“.
Změna prospěje nejen ovzduší, ale vytvoří prostor pro rozvoj nových technologií. Stát namísto skryté podpory nevyhovujících technologií, může podpořit ty nové, perspektivní. Může to být nejen z modernizačního fondu.
Tabulka emisí vybraných látek elektrárnou Chvaletice v tunách
| Látka | Elektrárna Chvaletice | Elektrárna Počerady |
|---|---|---|
| Arsen | Více než dvojnásobné množství oproti předchozímu roku | - |
| Rtuť | O 70% více oproti předchozímu roku | - |
| Skleníkové plyny | Více než 1,1 milionu tun za rok | Více než 700 tisíc tun za rok |
tags: #chvaletice #znečištění #životního #prostředí #studie