Tipy pro fotografování hor a přírody

Focení krajiny patří k nejrozšířenějším fotografickým žánrům vůbec a není divu - malebných zákoutí přímo volajících po vyfocení se kolem nás nachází bezpočet, ať už jdeme jenom na procházku kolem domu nebo vyrazíme třeba na výlet trochu dál. Jenže i v tom je kámen úrazu. Co vlastně ze všech možností vybrat? Ne vždycky se ale na monitoru počítače pak ukáže taková fotka, jakou jsme si v hlavě představovali a na jakou jsme se celou cestu domů těšili. V dnešním článku se podíváme na několik tipů, které vás k vysněné podobě krajinářské fotografie mohou posunout o pěkný kus blíž!

1. Zaměřte se na světlo

Protože samotné slovo fotografie znamená kreslení světlem, asi nepřekvapí, když řeknu, že světlo je alfa a omega celého snímku a u krajiny to platí obzvlášť. Neuvěřitelně fotogenické lány pole (či cokoliv jiného - doplňte si dle svých preferencí) můžou vypadat úplně tuctově, jediný rozdíl může být v osvětlení, které na zlaté (nebo ještě zelené) klasy dopadá.

Polední slunce ubírá krajině kontrast i barvy, ve zlatých hodinkách se naopak můžete těšit na hluboké a krásně dlouhé stíny, sytou zlatou barvu zaplavující celé okolí a úplně jinou atmosféru. Neznamená to ale, že se dá fotit jenom ve chvílích, kdy na nebi můžeme vidět sluneční kotouč.

Mlha, hlavně ta hustá, déšť a pošmourno, zkrátka takové počasí, že by psa nevyhnal, by naopak fotografa mělo vyhnat ven pěkně rychle. Máte celkem záruku, že na vybraném místě nebudete o výhodnou pozici bojovat s davy turistů, a navíc je výsledný efekt opravdu neuvěřitelný. Za malinké zmoknutí či navlhnutí stromy prosvítající mlhou nebo pařící se lesy rozhodně stojí. :) A když už přece jenom musíte fotit krajinu za "nepříznivého", tedy ostrého, světla, zkuste alespoň vychytat moment, kdy se slunce schová za mraky, nebo ještě lépe - těmi mraky bude prosvítat.

Ještě intenzivnější podobný efekt ("boží prsty") se vám povede během zlaté hodinky, ale i v dopoledních a odpoledních hodinách se vám může poštěstit. K světlu ještě jeden zásadní poznatek - v zásadě máte tři možnosti, jak se k focení postavit:

Čtěte také: Příjem fotografa přírody v ČR

• máte slunce za zády - pokud si nechcete vyfotit selfie, není to nejlepší úhel, i když samozřejmě záleží na konkrétní situaci;
• slunce máte přímo před sebou - focení v protisvětle vám může vykouzlit skutečně efektní snímek, hlavně pokud si více zacloníte a necháte objektiv vytvořit paprsky okolo světelného zdroje, v tomto případě slunce - reflexů se potom můžete vyvarovat tím, že spojíte dva stejně exponované i nakomponované snímky, přičemž na jednom zakryjete slunce palcem a na druhém ne;
• slunce svítí z boku - obzvlášť v blízkosti zlatých hodinek vám tento způsob pomůže k asi nejhezčím snímkům; stromy vrhají dlouhé stíny, vlnitý terén vypadá plastičtější a dramatičtější.

Proto se obrňte trpělivostí a neklesejte na mysli, když vám podmínky hned při prvním pokusu nevyjdou tak, jak jste si představovali. Čekání můžete využít hledáním toho nejlepšího místa a opakovaným vracením na něj - štěstí přeje připraveným, takže si buďte jistí, že se jednou usměje i na vás. Můžete si ho pojistit meteoradarem a sledováním předpovědí počasí, abyste získali přesně takové podmínky, jaké potřebujete.

2. Zkoušejte nevyzkoušené, hledejte nepoznané

Protože je krajinářská fotka extrémně populární, hemží se Instagram dechberoucími snímky "profláklých" míst, které ve vás probouzejí nutkání se na danou lokalitu okamžitě rozjet, i kdyby bylo půl druhé v noci. Ona místa si vaši pozornost bezesporu zaslouží, ostatně jinak by se na nich nedaly pořídit ty překrásné snímky, pokud ale chcete být originální, nespokojte se s kopírováním lokace, úhlu záběru a úpravou snímku (ještě navíc třeba z presetu vašeho oblíbeného influencera) - hledejte si svoje vlastní místa, která si ještě nevybojovala místo v turistických průvodcích (a nechejte si jejich přesné souřadnice pro sebe, aby se z nich taková místa nestala), experimentujte s perspektivou a najděte si vlastní rukopis v postprodukci.

Cesta za fotkou může být třeba i povedeným výletem s fotografickou třešničkou na dortu. Nebo celovíkendovým pobytem s přespáním na daném místě, takže krásně zachytíte první ranní paprsky i ty poslední večerní. A takové přespání má další dvě výhody - nemusíte vstávat nechutně brzy (tedy ne několik hodin před rozbřeskem), abyste východ slunce stihli, a s velkou pravděpodobností budete na místě úplně sami, byť by samotné místo bylo ve dne cílem tisíců dalších lidí.

Rozhlédněte se a zkoumejte, jestli by se celý pohled nedal pojmout malinko jinak. Odpoutejte se od pozice střelce, přidřepněte si a nechte do záběru vplout luční porost, nebo se naopak na celý výjev podívejte z nějakého vyvýšeného místa. Pokud máte ultraširoké ohnisko (jaká technika je na focení krajiny nejlepší, se dozvíte v dalším článku a jak fotit širokoúhlým objektivem zase v jiném) a jste dostatečně vysoko, můžete dosáhnout velmi působivého efektu z takřka ptačí perspektivy. A pokud se chcete vznést do oblak doopravdy, nechte se pohltit kouzlem vrtulí dronů.

Když budete své okolí zkoumat opravdu pečlivě, možná v něm objevíte nenápadnou díru v keři, či "okno" mezi dvěma barevnými květinami. Průhledem můžete vytvořit velmi zajímavý efekt, který celý zamýšlený výjev nejen orámuje, ale ještě mu dodá zabarvení, které prakticky nikdo už nikdy naživo nezreplikuje. Nebojte se ani smazat reálné proporce - pokud vyfotíte rozhlednu, blízko objektivu budete mít trs vřesu a ještě budete fotit od země širokoúhlým objektivem, bude vřes vypadat mohutnější než rozhledna v pozadí - to ovšem neznamená, že je to špatně.

Čtěte také: Focení svatby venku: Průvodce

Hledejte v krajině zajímavé a neokoukané vzory, kontrasty a dominanty, využijte zrcadlení. Všechny tipy v tomto bodu navazují na kompoziční pravidla, která si můžete připomenout v našem seriálu. Na našem webu na to najdete celé video, já bych tady ráda zdůraznila především clonu a vzdálenost od foceného objektu. Čím nižší clona a vzdálenost od objektu, tím nižší hloubka ostrosti. Co se týče clony, doporučuje se u focení krajiny obecně vyšší clonové číslo, aby byly prokreslené všechny roviny, tj. clona f/8 a vyšší.

Je to zásada, která se povětšinou dodržuje, není to ovšem žádné dogma. Můžete chtít vyfotit například hrad, ale skrze květinu či listy stromu a navíc ještě schovaný v malé hloubce ostrosti. V tom případě zvolíte nízké clonové číslo (tak nízké, aby byl hrad či jiná dominanta rozpoznatelná) a ještě se k listům co nejvíce přiblížíte - tak, abyste na ně byli schopní zaostřit. A voilà, originální fotka je na světě.

3. Panorama a HDR

K vyššímu clonovému číslu se váže jedna výhoda - fotíte-li v protisvětle, vyšší clony vám vykouzlí ony klasické paprsky kolem slunce. Takový záběr můžete ozvláštnit třeba tím, že slunce necháte prosvítat stromem nebo vykukovat za skálou. Pokud máte v úmyslu takový záběr pořizovat, vezměte si s sebou stativ, třeba i s panoramatickou hlavou, abyste mohli jen posouvat hlavou a zamýšlená rovina záběru zůstala stejná (fotka níže, kterou jsem pořídila v Českém středohoří, je vytvořená trochu punkově, ze snímků nafocených v ruce, kvůli tomu jsem ale měla celkem velký "odpad" při jejich spojování a hodně jsem toho musela oříznout - navíc snímků bylo pouze 5, takže se to mnohem snáze uhlídá, proto se radši spolehněte na stativ :) ).

Můžete tak snadno skládat panoramata z velkých počtů fotek včetně nočních záběrů. Další důležitá věc je rovina zaostření a celková expozice, která musí být u všech snímků naprosto stejná. Ideálně si tedy manuálně zaostřete na určitý objekt (pokud máte velké clonové číslo, tak budete mít pokryté prakticky všechno), zvolte čas a co nejnižší ISO kvůli šumu a foťte. Při úpravách dbejte na to, abyste všechny snímky také upravili naprosto shodně - rozdílné úpravy by mohly při skládání napáchat pěknou neplechu, ať už budete panorama skládat ručně, nebo to necháte na programu.

Další možností skládání fotek je HDR, tedy složení tří v zásadě stejných fotek, z nichž jedna je podexponovaná, jedna je exponovaná akorát a třetí přeexponovaná - výsledkem je větší kontrast a hlubší stíny, které krajině často sluší. Dramatické vodopády i mračna na obloze získají úplně jinou tvář, když je nasnímáte na dlouhou expozici s ND filtrem.

Čtěte také: Štochl a česká fotografie přírody

Můžete tak zachovat krásnou zlatou hodinku a zároveň rozmazat vodu nebo mraky na nebi. Pokud chcete fotit dlouhou expozici, doporučují pořídit dálkovou spoušť, nebo můžete do půlminutového záběru využít i funkci samospouště přímo ve foťáku. Záběrem, který jistě nejeden z vás už vyzkoušel, byl snímek rozmazaných mraků nad stromy.

V takovém případě velmi pravděpodobně dojde k tomu, že sice budete mít mraky tak, jak jste chtěli, celkový záměr ale kazí rozkomíhané a rozmazané větve, které tak být rozhodně neměly. Stačí na to úplně jednoduchý recept - vyfotit na stativu záběr bez ND filtru na krátkou závěrku a následně se stejným nastavením (pouze čas nastavíte podle intenzity ND filtru) také s ND filtrem. A spojíte je dohromady.

4. Filtry

Když už jsme u filtrů, nezbytnou součástí výbavy fotografa-krajináře jsou polarizační filtry, protože s jeho pomocí odstraníte nežádoucí odlesky z vodní hladiny, a výborně mu mohou posloužit také přechodové filtry, které třeba zabrání přepálení oblohy, zatímco spodní část snímků zůstane více exponovaná, nebo můžete s jejich pomocí fotku, resp. její část, tonálně vyladit.

5. Timelapse

Co se vám vybaví, když se řekne timelapse? Časosběrná videa jsou složená ze stovek a tisíců fotografií, které jsou pořízené v určitém intervalu za sebou, a poskytují krásné záběry tekoucí mlhy nad údolím, východu slunce nad horou nebo jiného přírodního jevu. Protože se ale fotky snímají několik hodin a při focení je třeba se vyrovnávat s otáčením zemského povrchu, potřebujete určité vybavení, které vám s tím pomůže, konkrétně hlavy uzpůsobené pro časosběr, záleží na vašich preferencích i časových možnostech.

Nastavení expozice (pokud třeba snímáte východ slunce, množství světla se logicky velmi mění) si potom můžete korigovat přes telefon, abyste si ničím nerušili záběr. Pokud má váš foťák dostatečný dynamický rozsah a fotíte do RAWu, dokážete to v postprocesu určitě vytáhnout. Lepších výsledků ale dosáhnete, když budete exponovat tak, aby byla obloha co nejsvětlejší (ale pozor, bez přepalů!) - tím dosáhnete světlejších tónů země a omezíte šum, který při vytahování stínů hrozí. Stažením světla naopak žádný šum nevznikne a informace o barvách zůstanou v RAWu zachovány.

6. Postprodukce

Pokud je ale fotka kompozičně vyladěná a není na ní ani přepal nebo podexpozice, neházejte flintu do žita - citlivou postprodukcí se z ní pořád může stát krásný snímek. Pár základních úprav jsem sepsala v článku na blogu. Pokud ovládnete umění postprodukce, uvidíte v každé fotce potenciál, protože budete vědět, co všechno si s ní můžete dovolit udělat následně v postprocesu. Pomocí zřetelnosti, stažení světel, vytažení stínů, lehkého zvýraznění kontrastu, poladění barev a řadou dalších pokročilých úprav tak můžete z každé fotky dostat skutečně maximum.

7. Krajinné detaily

Záběry na okolní kopce a hory jsou klasika, která nevymizí. Neměli byste zapomínat i na rozšíření záběru vytvořením panorámatu. Když už jste se dostali do místa s rozhledem, zkuste se dívat i po detailech. Ohnisko kolem 20.0 mm (v přepočtu na full-frame) bývá běžné. A pokud máte dokonce možnost fotit s teleobjektivem od 400 mm výše, můžete „vyzobávat“ malé zajímavosti všude okolo. Kromě luk existuje i celá řada jiných „detailů“ a jeden z nejvýraznějších jsou cesty. Nemusíte za každou cenu hledat cesty asfaltované a ani v dáli.

Dostáváme se ke skutečným detailům. Houby v mechu nebo květiny v trávě jsou fotogenické, byť kolem nich nemusí být hezké okolí. Stačí si dřepnout a rostliny fotit zblízka a z jejich výšky. Houby v lese. Nevýhoda podobných záběrů je, že tu bývá tma. Podobně detailní záběry nafotíte ve správné sezóně také v korunách stromů, obvykle poblíž vesnic. I v případě, že kolem vás není žádné ovoce, jsou stromy fotogenické. Kromě pohledu po směru slunečních paprsků je efektní i snímek proti nim.

Není-li k dispozici mlha, je tu stále hra se světlem, ale v jiné formě. Je to vlastně využití omezení fotoaparátu ve svůj prospěch. Senzor nezvládne pokrýt celý světelný rozsah scény, takže pokud do záběru vtěsnáte najednou velmi světlé pozadí a velmi tmavý objekt v popředí, zůstane „správně“ nasvícené jen jedno z toho (pokud nepoužijete speciální zpracování jako například HDR). Vedle listí je k dispozici další anonymní prvek, kterým je tráva, případně mech. Je výhodné najít nějaký další bod, který dodá fotce na zajímavosti - například pařez, kořeny stromu nebo menší kytičky.

Všimněte si, jak lze jedno téma pojmout fotograficky úplně odlišně. Ukázali jsme si běžná zákoutí, kolem kterých pravděpodobně jdete na spoustě výletů a byla by škoda je minout bez povšimnutí. Výčet tady samozřejmě nekončí a rozhodně doporučuji se dívat po dalších příležitostech. Vhodná mohou být například jezírka, ale i malé kaluže (a v nich odrazy okolní přírody), lidské výtvory jako jsou vzdálené hrady, kapličky či navršené kamenné mohyly, a samozřejmě i zvířata, která po cestě náhodně potkáte.

8. Krajina v pohybu

Životně důležitý tip pro focení krajiny. Zkontrolujte, zda-li je Váš horizont vodorovný. Vím, je možné dorovnat i v počítači. Asi každý už zastavil, vystoupil z auta a vyfotil dechberoucí krajinu. Takto ovšem ty nejlepší snímky nevznikají. Pokud to myslíte s focením krajiny vážně, zkuste hledat neobvyklá a nepřístupná místa. Dobré je vytipovat si třeba během dne místo, odkud budete fotit. Druhý den si přivstaňte, a před východem slunce zaujměte pozici. Pak už stačí jen počkat na první sluneční paprsky. Už několikrát se mi ale stalo, že jsem vstal ve 4 ráno, rozlámaný vyšel na kopec a ….

9. Fotografická výbava

Začátečníci mohou klidně začít fotit s mobilním telefonem, protože ten nabízí velmi dobrý základ pro pořizování slušných fotografií z přírody. Více možností vám ale samozřejmě nabídne zrcadlovka nebo systémový fotoaparát s výměnnými objektivy. K základní výbavě pro fotografování přírody patří také kvalitní stativ, ale i bez něj můžete pořídit spoustu kvalitních záběrů. Stativ je však nezbytný pro dlouhé expoziční časy. Chcete-li chránit fotoaparát před vnějšími vlivy, doporučujeme používat vodotěsnou brašnu a řemínek na fotoaparát.

Fotoaparát DSLR nebo systémový fotoaparát - bezzrcadlovka můžete vybavit různými objektivy, abyste byli připraveni na jakékoliv fotografické situace. Díky své krátké ohniskové vzdálenosti jsou širokoúhlé objektivy zvláště vhodné pro fotografování krajiny. Pro objekty, které nejsou snadno dostupné, například divoká zvířata, potřebujete teleobjektiv s velmi dlouhou ohniskovou vzdáleností. Ve svém repertoáru byste měli mít makroobjektiv pro detaily, jako jsou rostliny nebo hmyz. Stejně jako v jiných žánrech fotografie má dostupné světlo silný vliv na to, jak bude vaše fotografie působit.

10. Světlo a kompozice

Při fotografování krajiny je obecně důležité vyvarovat se fotografování v poledne. Období po východu slunce nebo před západem slunce se z dobrého důvodu nazývá „zlatá hodina“. To je přesně to, kdy nízké slunce vrhá dlouhé stíny a obklopuje okolí měkkým, dokonce romantickým světlem. Další výhodou časné nebo pozdní denní doby je, že obvykle potkáte méně lidí. U fotografií zvířat a makro fotografií musíte také zvážit, kdy jsou vaše „modely“ aktivní.

Základním pravidlem ve fotografování přírody je pravidlo třetin. Zde je fotografie rozdělena vodorovně nebo svisle na stejně velké třetiny. Vaše kreativita je potřeba i ve fotografování přírody. Nemiřte fotoaparátem pouze dopředu na předmět, ale experimentujte se zajímavými a neobvyklými pohledy. Pohled z ptačího perspektivy dává vašim fotkám úplně jiný efekt a dynamiku. Houbové klobouky mohou podle úhlu záběru vypadat jako deštníky. Můžete také například vyfotografovat hustý les zdola nahoru, aby stromy vypadaly jako obři. Fantazii se meze nekladou.

11. Makrofotografie

Nyní přecházíme od fotografií krajin k makro fotografii. Celá zábava makro fotografie spočívá v zachycení drobných detailů a objektů, které si sotva všimneme pouhým okem, tak aby vypadaly jako objekty normální velikosti. Květiny, rostliny a houby jsou velmi vděčným motivem pro představení makrofotografie přírody. Je také populární fotit malé kapky vody na pavučinách, listí nebo hmyzu - zvláště když je po dešti. Buďte trpěliví, zejména při fotografování malých zvířat.

12. Dlouhá expozice

Dlouhodobé expozice jsou atraktivnější, ale také komplikovanější z hlediska focení - tekoucí voda vodopádu je zobrazena jako sametová, stoupající moře je měkčí a měkčí, s dobami expozice 10 a více sekund, až to působí snově. Na fotografii vypadají obzvláště dobře i klidné vody. Když je na hladině vody krásný odraz, například při východu nebo západu slunce. Zde byste se měli co nejvíce krčit, abyste byli blízko odrazu.

tags: #fotograf #hor #a #prirody #tipy

Oblíbené příspěvky:

• Ochoz u Brna a klima
• Objevte Benelux
• Nachystání odpadu – postup
• DNU NATO studie: Environmentální rizika
• Vývoj cen elektřiny z OZE