Napěchovaná popelnice čeká před domem, ale ani potom, co se její majitel vrátí z práce, není prázdná. Popeláři na ni zapomněli nebo ji přehlédli. To se ale „chytrým“ popelnicím stát nemůže. Jsou totiž součástí systému, který přehledně eviduje jejich vyvážení.
S řešením přišla ostravská společnost Gaben. Na „chytrou“ popelnici se lepí etiketa, která obsahuje takzvaný RFID (radiofrekvenční identifikace) tag neboli čip. Ten podobně jako čárový kód slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost.
„Každý zná bezkontaktní platební kartu, kterou přiložíte k platebnímu terminálu u pokladny. Ten si vyčte informace z čipu a provede platbu. Podobně můžete takový čip umístit na popelnici, na popelářský vůz pak umístíte čtecí zařízení, které při výsypu načte číslo oné popelnice. Můžete k tomu přidat i GPS polohu, aby systém věděl, kde jste tu konkrétní popelnici vysypal.
Čárové kódy fungují, jen když nic nebrání výhledu mezi kódem a jeho snímačem. RFID technologie však pracuje na principu identifikace objektu pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci, etikety tak zvládne čtecí zařízení přečíst, i když nejsou přímo viditelné. Kromě toho jsou současná čtecí zařízení schopná vstřebat najednou až několik set tagů za minutu. Informace, které čip obsahuje, lze navíc i aktualizovat a dále doplňovat. Patent na tuto inovaci však získal již v roce 1983 vynálezce Charles Walton.
V současné době se tyto čipy nasazují v mnoha oblastech. Uplatnění nacházejí kromě bezhotovostních plateb například během uskladňování zboží či při identifikaci osob u vstupů do budov.
Čtěte také: Odpadkové koše a boj proti plýtvání potravinami
V Česku umí speciální etikety vyrobit pouze společnost Gaben. Od roku 2011 na to navíc používá speciální výrobní linku, která není příliš často k vidění ani v jiných evropských zemích. Chytrý štítek vzniká skrze laserový paprsek. Ten nejprve vysekává z nekonečné papírové role tvary nálepek a pak do nich stroj uloží zmíněný čip.
Gaben se však nejprve věnoval výrobě identifikátorů s jiným než „špinavým“ využitím. Na to, že by se skrze čipy dal evidovat i svoz odpadu, přišla firma náhodou, když její zaměstnanci jeden čip nalepili na odpadkový koš. V tu chvíli se podle ředitele společnosti Unucky zrodil i nápad na další uplatnění technologie. V roce 2012 tak začali etikety lepit i na popelnice. Správné provedení, umístění a čtení ladili skoro tři roky. Prvním testovacím městem byl moravský Mikulov. Dnes už ale chytré vyprazdňování popelnic zavedla i další města jako třeba Třinec, Kladno či Znojmo.
Největším zádrhelem při zavádění technologie byli psi, kteří si na kontejnerech značkují své teritorium. Čipy se totiž umisťují přesně v té samé výšce. Ač to zní poněkud úsměvně, v kombinaci s vodou jde o neuvěřitelně agresivní prostředí, kde standardní lepidla a nýty selhávají.
„Dlouho jsme také ladili systém tak, aby skutečně četl jen popelnice, které jsou právě vysypávány. Náklady na čtecí systém na autě činí zhruba 150 tisíc korun, cena čipů na popelnici se pohybuje podle provedení v desítkách korun. Přestože jde o poměrně nákladnou investici, podle Unucky se vyplatí.
„Chytré technologie nám umožní to, aby občan platil jen za tolik kilogramů odpadků, které skutečně vyprodukoval a které je nutné skládkovat,“ tvrdí. Domnívá se také, že identifikace popelnic výrazně motivuje lidi ke třídění. „V mnohých domácnostech prakticky nemají směsný odpad, všechno vytřídí do separovaných nádob. To lze na platbě za svoz odpadu poznat.
Čtěte také: Využití chytrého koše Eugene
Praze má s tímto nově pomoci pilotní projekt využívající RFID čipy umístěné na odpadových nádobách na tříděný odpad s horním výsypem. Technologie provádí vše sama, není třeba zásahu svozové posádky. Tato společnost provozuje také městskou datovou platformu Golemio.
Hlavním cílem pilotní fáze je vybrat a rozhodnout, která ze dvou testovaných technologií je spolehlivější a vhodnější. Označování odpadových nádob RFID štítky také umožňuje jednoznačně identifikovat odpadovou nádobu, jejího majitele a automaticky bezkontaktně evidovat výsyp.
„Praha a svozové společnosti budou mít on-line přehled o tom, zda svoz tříděného odpadu odpovídá jeho dohodnuté četnosti. V rámci pilotu bylo plánováno osadit celkem 1 000 RFID čipů na detekci svozů separačních nádob s horním výsypem. V průběhu let 2021-2022 došlo k rozšíření projektu na aktuálně cca 1200 kusů senzorů. Do budoucna je plánováno rozšíření senzorických řešení do všech separačních nádob se spodním výsypem na území hl. m. Prahy, tj.
Dosud nejrozsáhlejší instalace chytrého systému svozu odpadů proběhla ve společnosti SOMPO, a.s., která poskytuje komplexní služby v oblasti nakládání s odpady pro města a obce (včetně průmyslových a zemědělských podniků a živnostníků) na území okresu Pelhřimov a v přilehlých oblastech sousedních okresů. SOMPO, a. s., společně s Dobrovolným svazkem obcí SOMPO, mělo za cíl zavést nový systém sběru odpadů, tzv. „door to door“ (dále D2D). Princip spočívá v tom, že občané mají nádoby na třídění odpadu přímo u svého domu. Jedním z hlavních cílů D2D systému je navýšení míry separace a objemu recyklovatelného odpadu, čili snížení množství odpadů ukládaných na skládku.
Důležitým předpokladem k tomu, aby byl systém sběru odpadů „door to door“ efektivní, je práce s kvalitními daty. D2D systém je logisticky náročný (vyšší počet svozových stanovišť a svážených nádob) a organizace svozových linek a evidence údajů je extrémně důležitá.
Čtěte také: Bruno: Inteligentní řešení pro odpad
Hlavním cílem ve společnosti SOMPO, a.s., bylo zavedení automatizovaného systému identifikace nádob pomocí RFID čipů, včetně jejich pasportizace, prostřednictvím které vznikne databáze jejich adresného umístění. Dále možnost plánovaní svozových linek. Získávání dat o tom, kdy, komu a kde byla nádoba vyvezena. Důležité bylo také umožnit oddělení svozu občanských a podnikatelských nádob a možnost fakturace za počet uskutečněných výsypů, včetně tvorby datových podkladů pro hlášení EKO-KOM. To vše v návaznosti na provozní a evidenční software SKLAD Odpadů 8 a EVI 8 od společnosti INISOFT s.r.o. Tyto programy používá SOMPO, a.s. pro příjem odpadů na skládku, vedení průběžné evidence odpadů a roční hlášení do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností, známého jako ISPOP.
V rámci dodávky hardware pro identifikaci nádob na svozová vozidla bylo vybaveno celkem 14 vozidel. Jedná se o 4 vozidla na svoz velkoobjemových kontejnerů, která jsou vybavena GPS/GSM jednotkou a 10 svozových vozidel vybavených systémem AUTO-RFID, který zajišťuje bezobslužné čtení RFID čipů ve svážených nádobách na separované odpady (papír, plast a bio).
Pasportizace přes 30 tisíc kusů popelnic a kontejnerů (přiřazení nádoby s RFID čipem na stanoviště, ke konkrétnímu občanovi nebo firmě) probíhala pomocí antény k mobilnímu telefonu, za použití mobilní aplikace SMOK iPGO. Ta umožňuje přiřazení nádoby na adresné stanoviště (včetně GPS polohy). A to buď v místě, kde bude nádoba svážena, nebo vzdáleně, při výdeji nádob na jakémkoliv jiném místě.
Vzhledem k velkému počtu obcí, měst a tedy i svážených nádob a stanovišť, je zde používán systém automatické opravy GPS polohy svozových stanovišť, který po opakovaně realizovaném svozu opraví pozici nádob v mapovém podkladu a aktualizuje tak její umístění.
V další fázi instalace chytrého systému svozu odpadů proběhlo propojení mezi webovou aplikací SEPAN a programem SKLAD Odpadů 8.
Ing. Jan Mareš, vedoucí provozu a garant identifikačního systému a evidence nádob v SOMPO, a.s. shrnul fungování tohoto systému v několika bodech:
Zavedení D2D systému znamenalo snížení množství uloženého SKO na skládku Hrádek o 2,6 milionu kilogramů oproti předchozímu roku. Pro organizaci linek, kdy nově potřebujeme v systému počítat i se svozem 240 l popelnic pro plast, papír a bioodpad přímo u domů, je funkční software na plánování a evidenci zcela zásadní. Změnila se také frekvence svozu komunálního odpadu - nově jezdíme jen 1 x za 14 dní.
Ekonomika byla ovlivněna tak, že musíme platit více lidí na třídící lince. Zato máme více odpadů, který dokážeme prodat. Méně ukládáme na skládku a bio jsme odklonili na kompostárny, což je pro nás dnes levnější řešení. Ve výsledku jsme tedy zhruba na stejných číslech, a jak se bude zvyšovat poplatek za uložení na skládku, bude myslím D2D ještě výhodnější.
Přestože celkově množství odpadů dále narůstá (v klíčovém období posledních 12 měsíců, tedy do konce března 2022 jsme svezli celkem 16 973 753 kg odpadů), D2D nám zásadně snížilo množství odpadů, které končí na skládce. Mluvíme tu o poklesu ze 79 % celkového množství na 60 %. Tzn., že 40 % váhy odpadů nyní třídíme. Logisticky je to velmi náročné a organizace svozových linek i evidence údajů o svozech je extrémně důležitá.
V rámci obměny vozového parku, plánuje společnost SOMPO, a.s. nasadit systém dynamického vážení jednotlivých nádob přímo na vyklápěči svozového vozidla, o který lze stávající systém rozšířit. To umožní v rámci dodaného software, fakturovat za konkrétní hmotnost svezeného odpadu v jednotlivých nádobách. Společnost INISOFT s.r.o. poskytuje plnou podporu pro HW i SW část tohoto řešení a nadále pracuje na rozvoji funkcionalit a uživatelského komfortu modulu Propojení se systémy ELTE SMART do programu SKLAD Odpadů 8. Je připravena rozšiřovat stávající systém o další hardware vybavení, které se neustále rozrůstá s vývojem nových technologií. Díky tomu je zajištěna dlouhodobá udržitelnost chytrého systému svozu odpadů a kontinuální rozvoj vzhledem k potřebám SOMPO, a.s.
Spojení moderních nástrojů pro monitoring, plánování, vyhodnocování svozu a následné využití těchto informací a dat pro evidenci odpadů a fakturaci.
Smart cities budou mít optimalizovanou dopravu nebo svoz odpadu. Studenti Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě si teď svět internetu věcí mohou vyzkoušet. Škola ve spolupráci s lokálním poskytovatelem internetu vytvořila v Ostravě a Opavě síť, do které si kdokoliv může připojit vlastní síť sensorů a sledovat kvalitu ovzduší, ale třeba i zaplněnost parkovišť u své fakulty.
Kdokoliv se tak může do sítě přihlásit a provozovat tam například sensorový systém, díky kterému je možné optimalizovat svoz odpadu. Studenti Technické univerzity například na školní internet věcí napojili chytré osvětlení parkoviště, popisuje doktorand Lukáš Šoustek.
Na první pohled vypadá jako obyčejná brána. Stačí však vjet do vymezeného prostoru a antény umístěné nad vjezdem, které vysílají trvalé elektronické záření, aktivují kartu a brána se sama otevře. „Pouze jsem ji vytáhl z peněženky a je nahoře,“ popisuje zjednodušeně princip RFID Martin Tomis z katedry telekomunikační techniky Vysoké školy báňské.
Zvedání závory funguje na principu RFID. „Radiofrekvenční identifikace znamená, že rádiovým signálem oznámíme své sériové číslo a pomocí toho čísla systém už zjistí, kdo vlastně jsme,“ vysvětluje Tomis.
tags: #chytry #svoz #odpadu #princip