Klimatické Změny a Jejich Dopady na Českou Republiku a Svět

Změna klimatu však nepostihuje jen zemědělství a produkci potravin. Způsobuje také šíření nemocí v rozvojových zemích či nesnesitelná vedra ve městech na celém světě a ohrožuje hospodářské lesy. Všude tam musíme podniknout akce pro přizpůsobení se novým podmínkám.

Adaptace však mají své meze a pomohou zvládat jen malou změnu klimatu (růst teploty o 1,5 až 2 stupně). Zahraniční expert i místní organizace se shodují, že stávající státní koncepce nestačí, je nezbytné se pustit do praktických řešení.

Ukazuje to i příklad dvou stěžejních koncepcí, které přijala současná vláda. Vláda přijala strategii a stanovila konkrétní úkoly pro zadržování vody v krajině, některé důležité však chybí [2]. Další koncepce - Politika ochrany klimatu - zase na základě tlaku ministerstva financí na ministerstvo životního prostředí slibuje jen zlomek peněz potřebného českého podílu na pomoci chudým zemím s adaptacemi na změnu klimatu.

Závislost České Republiky na Vodních Zdrojech

Česká ekonomika celkově čerpá 29 % všech vodních zdrojů ze zahraničí, většinou ve formě vody spotřebované při produkci dovážených výrobků (zejména potravin na textilu) [1]. Kvůli probíhající změně klimatu je však většina těchto zdrojů ohrožena suchem.

Například sója používaná v živočišné zemědělské výrobě ke zkrmování se z 57 procent dováží z regionů silně ohrožených nedostatkem vody. Pokles zdejší úrody vyvolaný změnou v rozložení srážek může způsobit růst cen masa a mléčných výrobků pocházejících z českých chovů.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

“Rozsáhlá mezinárodní studie ukázala, že téměř třetina všech vodních zdrojů, na kterých je ekonomika České republiky závislá, se nachází mimo její území.

Závislost České republiky na vodě ze zahraničí je stejně nebezpečná jako závislosti na dovozu fosilních paliv. Proto musíme naše zemědělství měnit a místo krmení dobytka ve velkochovech sójou rozvíjet ekologické zemědělství využívají místní zdroje. Potřebujeme také změnit naše lesnictví a přírodními způsoby zadržovat vodu v krajině.

Doporučení a Nutné Kroky

Rozvojové a ekologické organizace proto na tiskové konferenci zároveň představily společnou novou publikaci “Když klima není prima”. Právě zemědělství se bude muset výrazně změnit, pokud má produkovat dostatek potravin. V rozvojových zemích to znamená podporovat opatření pro ochranu polí před stoupající hladinou, využívání pestřejší škály plodin (místo jednostranného zaměření na exportní plodiny typu sójových bobů).

V ČR to znamená zejména zvyšovat plochu ekologického zemědělství využívajícího místních zdrojů místo krmiv z Jižní Ameriky či zlepšovat ochranu proti erozi půdy.

Je nutné postupně přeměnit smrkové monokultury na listnaté a smíšené porosty, které do většiny naší krajiny přirozeně patří, a přejít od holosečného kácení k průběžné, výběrové těžbě po jednotlivých stromech.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Dnes zveřejněná publikace “Když klima není prima” také uvádí příklady firem, které ve spolupráci s Water Footprint Network měří svoji vodní stopu a hledají možnosti omezení neefektivní spotřeby vody ve svých provozech. Je zajímavé, že se jedná například o firmy z odvětví u nás tradičního - z pivovarnictví. Pozitivními příklady jsou pivovarnické koncerny AB InBev (dříve SABmiller) či Heineken (včetně pivovaru Krušovice, který skupina vlastní). Ty dlouhodobě snižují vodní náročnost výroby piva a tím i ohrožení suchem.

Další Doporučení:

• Zvýšit pomoc rozvojovým zemím: škody způsobené změnami klimatu se už nyní počítají v desítkách miliard dolarů a adaptační opatření jsou chronicky podfinancovaná.
• Vyčistit smog - zdravotní rizika jsou totiž v rozpálených městech ještě horší. To znamená vyžadovat od elektráren dodržení nových evropských limitů znečištění, zpoplatnit i znečištění z domácích kotlů a aut a nastavit motivační prostředí pro rozvoj čistých domácích obnovitelných zdrojů energie.

Dopady Klimatických Změn v České Republice

I na Česko budou v příštích desetiletích dopadat změny klimatu. Podle odborných předpovědí by se mohla průměrná teplota vzduchu zvýšit během patnácti let o jeden stupeň Celsia a v následujícím období poroste dál.

V úhrnu ale můžeme očekávat více ztrát na zdraví, produktivitě práce, nebo zemědělské produkci. V polovině století může být takzvaných letních dní, kdy teplota překročí 25 stupňů, každoročně až o třicet pět více než dnes. Tropických dní s teplotou nad 30 stupňů může být až o dvanáct víc.

Na jižní Moravě a ve středních Čechách bude v období 2040 až 2060 mnohem častěji docházet k tomu, že během šesti a více dní spadne méně než 1 mm srážek.

Adaptace Měst na Klimatické Změny

Zejména větší města se budou s nárůstem teplot potýkat kvůli efektu takzvaných tepelných ostrovů, kdy se v zastavěných oblastech akumuluje teplo. K lepšímu může situaci obrátit celá řada opatření na samotných budovách nebo v jejich okolí.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Budovy budou podle odborníků potřebovat kvalitní a odolné obálky, které udrží stálé vnitřní prostředí. Při dobrém projektování přitom podle odborníků budova nemusí mít klimatizaci. Kvůli správnému využití energie by prý budovy měly také mít systémy řízeného větrání s rekuperací tepla.

Důležité je řešit adaptace nejen na úrovni města, ale i na úrovni místních komunit, například bloku ulic a podobně. Zde by město mělo vytvořit podmínky, aby občané mohli realizovat adaptace i samostatně a měli možnost zlepšit například vzhled ulic, zastínění nebo dostupnost zeleně,“ řekl redakci Vačkář.

Město by proto mělo řešit protipovodňová opatření, a to hlavně na horních úsecích řek mimo zastavěné území. V Brně je zase potřeba řešit nedostatek zeleně v centru. Městu se doporučuje například využití zelených střech nebo ozelenění brownfieldů. Zatímco špatný stav zeleně postihuje především brněnská sídliště, pozitivním prvkem jsou zahrádkářské kolonie.

Globální Kontext Klimatických Změn

Publikace upozorňuje, že rostoucí znečištění skleníkovými plyny - a následné globální změny podnebí - tvrdě dopadnou zejména na lidi v chudých rozvojových zemích. Proto jsou potřebné projekty, které udrží v suché krajině vodu, nové hráze proti stoupající hladině moře a lepší zdravotnictví pro boj proti šířící se malárii.

Odhaduje se, že rozvojové země budou pro přizpůsobení se globálním změnám podnebí potřebovat 50 až 100 miliard dolarů ročně. Tuto částku by přitom měly uhradit ty státy, které vypouštějí znečištění do vzduchu a hodlají v tom pokračovat.

Publikace, kterou vydalo Hnutí DUHA spolu s Centrem pro dopravu a energetiku, analytickým centrem Glopolis a Českým fórem pro rozvojovou spolupráci (FoRS) upozorňuje, že nestačí, aby Česká republika a další bohaté země nastartovaly čistou ekonomiku a zelené inovace.

Nicméně také se musíme připravit na globální změny podnebí, kterým se už nemůžeme vyhnout. Vláda by měla přijít s konkrétními plány, jak náš život i krajinu připravit na teplejší a sušší podnebí.

“Globální změna klimatu může vyvolat konflikty a stupňovat napětí. Premiér Sobotka dále uvedl: "[Změna klimatu] Ohrožuje naši národní bezpečnost i ekonomickou prosperitu, má negativní dopady na boj proti chudobě i na potravinovou bezpečnost a je jednou z příčin migrace.

Úkolem pro Sobotkovu vládu je zajistit, aby tato pomoc byla stabilní, předvídatelná a adekvátní. Aktivní jsou i jednotlivé regiony a místní samosprávy.

Globální Projevy Klimatických Změn

K často zmiňovaným následkům globálního oteplování patří tání ledovců a s tím spojený růst hladiny oceánů, což může ohrozit nízko položené přímořské oblasti. Podle mezivládního panelu IPCC by se hladina světového oceánu mohla zvýšit do roku 2100 o 26 až 82 centimetrů, což by se mohlo dotknout až 280 milionů lidí. Jeho zvyšující se teplota i kyselost navíc ničí tropické korálové útesy.

Dále je důsledkem globálního oteplování častější výskyt extrémních povětrnostních jevů, jako jsou záplavy, velká vedra nebo hurikány.

Změny počasí mohou kvůli neúrodě uvrhnout podle Světové banky do chudoby dalších 100 milionů lidí. Někteří vědci také varují před možností většího rozšíření malárie a dalších chorob. Podle Světové banky by to mohlo postihnout až 200 milionů lidí.

Hrozí také vyhynutí až 30 procent živočišných a rostlinných druhů v případě, že by teplota vzrostla o 2,4 procenta.

Role Zemědělců v Boji Proti Klimatickým Změnám

Zemědělce se v této brožuře pokusíme vidět především jako důležité hráče v boji proti změnám klimatu. Pokud se na tento jev podíváme právě z jejich pohledu, můžeme najít vhodná řešení. Obecně se jedná o prosazování trvale udržitelného, k přírodě šetrného zemědělství, které je schopné zajistit nejen produkční funkci, ale také funkci krajinotvornou a sociální.

Zemědělství by se mělo stát neopomenutelnou součástí diskuse o změně klimatu. Zemědělci v rozvojových zemích, kterým se budeme v této brožuře primárně věnovat, jsou zároveň zásadní skupinou pro zajištění potravinové bezpečnosti ve svých zemích. Je tedy nutné zabývat se jejich situací a schopností vyprodukovat dostatečné množství potravin.

Klimatická Změna a Přenos Technologií

Panuje výrazná shoda v tom, že celosvětových klimatických cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů (GHG) lze dosáhnout pouze prostřednictvím nových technologií. Zároveň se očekává, že v rozvojových zemích, a to jak rozvíjejících se, tak nejméně vyvinutých, dojde k výraznému zvýšení emisí v důsledku industrializace.

Přenos environmentálně vhodných technologií (environmentally sound technologies - ESTs) tak pro tyto země představuje možnost zlepšit své životní podmínky prostřednictvím udržitelnějšího rozvoje. V tomto směru je třeba posílit pojítko mezi politikami v oblasti změny klimatu a obchodu. Tento přenos je nezbytný, neboť většina výzkumu a vývoje se odehrává v rozvinutých zemích. Rozvojové země nedisponují dostatečně vysokou vědeckou kapacitou.

tags: #změna #klimatu #glopolis

Oblíbené příspěvky:

• Informace o náhradním svozu odpadu
• Odpadové hospodářství v Písku
• Inspirace pro život bez odpadu
• Statistiky recyklace skla
• Jak správně napojit odpad