„Beozobalová“ kultura začíná být i u nás v Česku trendy. Bohudík! Celá pointa Zero Waste spočívá v jediném: snaha o produkci nulového odpadu. Právě při nákupech totiž nakupujeme a hromadíme nejvíce obalů. Proto i na český trh dorazily bezobalové obchody. Ty rostou jako houby po dešti hlavně ve velkých městech, ale výjimkou už nejsou ani ty v menších obcích a na vesnicích.
Pokud o této myšlence chcete i nadále přemýšlet jako o možné alternativě, budete určitě potřebovat pomoc s nákupy. Jak to tedy celé funguje?
V obchodech si lidé mohou také koupit látkové i papírové pytlíky nebo půjčit sklenice, které příště donesou zpátky. Nákupy se tak mohou zdát komplikované, ale pokud překonáte původní stud, jeví se jako zábavné, interaktivní a mnohem kontaktnější, než klasická návštěva obchodu.
Takový přístup je efektivnější a zabraňuje plýtvání hned z několika příčin:
Jak tedy v Česku najít bezobalové obchody? Malý přehled jsme si pro vás připravili i my, ten velký a obsáhlý najdete na nové bezodpadové mapě Reduca.
Čtěte také: Technologie čištění granulí
V Praze najdeme hned několik obchodů zabývající se bezodpadovým prodejem.
Plýtváním potravinami v obchodních řetězcích se zabýváme dlouhodobě. Výsledkem našich snah byla novela zákona z roku 2018, která supermarketům nařizuje nabídnout neprodané potraviny potravinovým bankám. I tak stále platí, že vyhazování potravin v obchodech můžeme silně ovlivnit hlavně my, zákazníci. Pravděpodobně i právě díky tlaku veřejnosti v poslední době zaznamenáváme zvýšenou snahu o omezení plýtvání i ze strany supermarketů.
Na základě Manuálu komunikace udržitelnosti bez greenwashingu FSV UK & CIRA Advisory víme, že supermarkety, které jsou na tom s hodnocením environmentální udržitelnosti (a tím i úrovni plýtvání) nejlépe, nekomunikují své aktivity dostatečně, respektive je komunikují méně aktivně než firmy, které nepodnikají tolik aktivit směrem k udržitelnosti. Rozhodli jsme se proto situaci zmapovat.
Oslovili jsme největší obchodní řetězce operující v Česku a všem položili stejné otázky. Cílem bylo zjistit poměr objemu nabídky a porovnat ho s objemem prodaných a darovaných potravin a položek, které skončily v koši. Odpovědi jsme obdrželi od řetězců Albert, Lidl, Penny, Kaufland a Tesco. Oslovili jsme i řetězec Billa a Globus, od kterých jsme odpovědi neobdrželi.
Bohužel se nám nepodařilo jednoznačně určit, který z potravinových řetězců je v eliminaci plýtvání potravinami nejúspěšnější. Ne všechny supermarkety nám poskytly jasné odpovědi na naše otázky. Jediným řetězcem, který nám poskytl kompletní data, bylo Tesco. Porovnávat tak můžeme pouze údaje o tom, jaké kroky podnikají ke snížení plýtvání, nikoli však údaje o jejich úspěšnosti. Dobrou zprávou však je, že u každého z nich takové kroky evidujeme.
Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady
Podle našich zjištění se všechny řetězce, které nám odpověděly, snaží minimalizovat plýtvání potravinami a zavádějí konkrétní kroky k tomuto cíli. Mezi nejčastější opatření patří například snižování objemu objednaných potravin, zlepšování predikce poptávky a efektivnější využívání zbytkových potravin. Dále se u jednotlivých řetězců kroky liší - od zlevňování potravin s blížícím se datem spotřeby, edukativním kampaním a veřejným akcím až po spolupráce se zoologickými zahradami a myslivnami.
Nejpřesnější data nám poskytl řetězec Tesco, který je průkopníkem udržitelnosti i na základě jednotlivých aktivit. Jako jediný vyvíjí tlak nejen na své interní aktivity, ale i na dodavatele, se kterými spolupracují na snížení potravinového odpadu. Zároveň začali přecházet k dodavatelům, kteří jsou ochotni svůj potravinový odpad reportovat. To je jednoznačně krok správným směrem a je nutný pro pozitivní vývoj v celém distribučním řetězci. Také zrušili akce 1+1, které mohou být lákadlem pro nákup většího množství, než je zákazník schopen včas zkonzumovat, a tím omezili tlak vedoucí k možnému impulzivnímu nákupu.
Zajímavým projektem je využívání potravin, které nesplňují estetické standardy, ale na kvalitě jim neschází. Tesco, společně s pekárnou La Lorraine, našli způsob, jak zužitkovat kaiserky, které kvůli estetickým nedostatkům končí v koši. Ty v současnosti předělávají na tzv. pizza bulky, které putují na prodejní pulty místo do košů. S podobným projektem začal i Albert, který takto začal využívat nevzhledné banány, ze kterých přímo v jedné ze svých prodejen pečou banánové chlebíčky.
V roce 2019 se firma zavázala k udržitelnějšímu balení výrobků vlastních značek. Oznámila, že odstraní všechny těžko recyklovatelné materiály z těchto obalů. Všude, kde to půjde, obaly zmenší. A bude pracovat na tom, aby veškeré obaly byly do roku 2025 stoprocentně recyklovatelné. Tyto cíle vycházejí z principu 4R (Remove, Reduce, Reuse, Recycle), který společnost uplatňuje na všech trzích, kde působí. Dlouhodobým cílem pak je, aby se všechny zbývající obaly staly součástí uzavřené smyčky. Tedy, aby ani jeden obal neskončil jako odpad na skládce.
Tesco cílí i na to, aby produkty pomohly zákazníkům žít udržitelněji. Prvním krokem bylo odstranit z obalů veškerý materiál, který je obtížné recyklovat. Po konzultaci s dodavateli a odborníky Tesco průběžně kontroluje materiály použité v obalech výrobků vlastní značky a zveřejňuje seznam preferovaných materiálů. Ty jsou již snadno recyklovatelné a samy mohou být vyrobeny z recyklovaného obsahu. V důsledku následných úprav výrobních technologií se povedlo v Česku odstranit 130 tun plastů nevhodných k recyklaci. To je více než 82 procent všech těžko recyklovatelných materiálů identifikovaných ve vlastních značkových řadách. Zbývajícího těžko recyklovatelného materiálu se chce Tesco zbavit do roku 2021 (ve všech provozech ve střední Evropě, kam patří i Slovensko, Polsko a Maďarsko, firma odstranila 454 tun).
Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?
Pokroku společnost dosáhla také při odstraňování nepotřebných obalů. Díky lepšímu designu odstranila z vlastních produktů ve středoevropském regionu 64 tun obalů. Příklady odstraněných obalů zahrnují trvanlivé potraviny, sladkosti, lihoviny nebo výrobky pro zdraví a krásu. Vedle toho Tesco dosáhlo velkého pokroku i při odstraňování plastů a lepenky. Díky rozšíření opakovaně použitelných zelených přepravek na přepravu lahůdek, masa, ryb a drůbeže společnost snížila odpad vznikající při přepravě o 97,5 procenta ve srovnání s obaly na jedno použití.
Stále více lidí se dostává do tíživé životní situace. Nedostává se jim jídla pro sebe, nebo pro své blízké. Bývají to samoživitelé, celé rodiny s dětmi, senioři, nebo osoby bez přístřeší. A právě jim každý den pomáháme. Naším posláním je totiž shromažďovat, třídit a bezplatně distribuovat vyřazené potraviny, které by jinak skončily v popelnici. Jídlo není odpad! To je heslo, které chceme vykřičet do světa. Zároveň chceme šířit povědomí o tom, jak a komu Potravinová banka Karlovarského kraje pomáhá. A kde mohou lidé požádat o pomoc, pokud se sami ocitnou v nouzi.
Potravinová banka v Olomouckém kraji bojuje proti hladu a plýtvání potravinami. Bezplatně získává neprodejné, ale stále použitelné potraviny od supermarketů a taktéž bezplatně je předává dále humanitárním a neziskovým organizacím. Podílíme se také veřejných potravinových sbírkách. A k našim činnostem potřebujeme každou volnou ruku. Uspořádáme exkurze a přednášky pro studenty středních škol na Olomoucku, vtáhneme je do problematiky plýtvání a ukážeme, jak se mu vyhnout.
Obaly hrají důležitou roli při ochraně výrobků a v případě potravin také pomáhají předcházet zbytečnému plýtvání. Odpad z obalů, zejména plastů, který se nerecykluje, představuje značnou zátěž pro životní prostřední. Tím spíše, že až čtyřicet procent poptávky po plastech v Evropě souvisí právě s výrobou obalů.
Tesco bylo za iniciativu spojenou s potravinovým odpadem vyznamenáno jako vzor firemního přístupu v boji proti plýtvání potravinami. Stalo se tak díky tomu, že již nyní splnilo cíl OSN do roku 2030 snížit na polovinu globální plýtvání potravinami. Tomuto úspěchu předcházelo jasné firemní rozhodnutí - otevřeně komunikovat své závazky, nastavenou strategii i její plnění.
Povinnost zveřejňovat data o plýtvání v Česku supermarkety nemají, proto jsme odkázáni jen na údaje, které nám dobrovolně poskytnou. Není tomu ale všude tak. Například supermarkety ve Finsku mají povinnost tato data evidovat a zveřejňovat. Veříme, že v budoucnu bude i u nás přístup k relevantním datům jednodušší.
Odpady nesmí být odkládány mimo kontejnery; odložení odpadu vedle kontejneru je přestupek, který je možné postihnout pokutou až do výše 50 tis.
tags: #stahování #odpadu #tesco