Jak ekologicky zateplit dům: Průvodce pro zdravé a úsporné bydlení

Zateplování bylo a stále ještě je velkým tématem, protože ceny energií neustále rostou a bez pořádné vrstvy izolace se dnes neobejde žádná novostavba ani rekonstrukce. Trh s izolačními materiály nabízí širokou škálu materiálů, ale pro laika je velmi těžké se v nich vyznat. Záleží-li vám na životním prostředí, ohlédnete se nejspíše po ekologických izolacích, které se vyrábějí ze surovin přírodního původu a dají se snadno recyklovat. Možná vás překvapí, jak velký výběr máte.

Proč zateplovat?

Neustále zvyšující se náklady na energie a topení nutí majitele domů přemýšlet o zateplování budov, u nově stavěných domů je to dokonce povinnost. Zateplování budov a speciálně rodinných domů se těší velké oblibě už nějakou dobu. Kromě snížení nákladů tak získáte i další benefity: lepší akustickou izolaci a eliminaci navlhání stěn, tedy i snížení rizika vzniku plísní a dalších zdraví škodlivých faktorů. Zateplení je tedy jednoznačným přínosem.

Proč se v zateplených domech tvoří plísně?

Proč tedy v tolika zateplených domech dochází k tvorbě plísní? Víte například, že se počet astmatiků a dětí trpících alergií za posledních 10 let zdvojnásobil? V současné době plných 31 % dětí ve věku 13 až 17 let trpí alergií a dalších 10 % dětí nad 5 let věku zase astmatem. Jaký vliv má kvalita prostředí v domácnosti na tato čísla? Odpověď je jednoduchá: Jedním z nejhorších zabijáků zdravého dýchání jsou plísně, a ty se dnes ve zvýšené míře objevují nejen ve starších budovách, ale i nových bytech a domech.

Protože vlhkost, která se v domácnosti vytvoří, nemůže díky neprodyšnému zateplení a těsným oknům uniknout a společně s teplem vytvoří ideální prostředí pro růst plísní. Opravdu se v domácnosti vytvoří tolik vlhkosti, že jí klasickým větráním nedostanete ven? Problém nastává v zimních měsících, kdy není možné větrat tak často. Pokud se pak plíseň v koutech nebo za nábytkem objeví, boj s ní je zdlouhavý, únavný a nikdy není možné ho zcela vyhrát. V nejhorším případě se plíseň vytvoří uvnitř konstrukce, třeba mezi zateplovacím systémem a stěnou, kde není na pohled vidět, a obyvatelé jí tak zpravidla objeví až při rekonstrukci nebo demolici.

Proto je základním a nejjednodušším principem zajistit, aby plíseň vůbec neměla šanci vzniknout.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Difúzně otevřená vs. difúzně uzavřená skladba

V předchozích řádcích byly nastíněné dvě možnosti - zabalit dům do igelitu, tedy do neprodyšné izolace, nebo ho nechat dýchat v papírovém obalu. Technicky lépe se tyto dvě možnosti nazývají difúzně uzavřená a difúzně otevřená skladba. První je hermeticky uzavřená, druhá počítá s tím, že vlhkost bude řízeně procházet i konstrukcí stěny. Skladba stěny difúzně otevřené vyžaduje použití speciálních materiálů, které s vlhkostí umí hospodařit a nijak jim neškodí. Používají se tedy prodyšné materiály, mezi které patří i řada přírodních izolací.

Stejně jako dřevo umí i celulóza vlhkost pojmout a zase jí uvolnit, aniž by to mělo vliv na její izolační schopnosti. Výběr vhodného materiálu pro zateplení domu ale ještě není zárukou dobré kvality. Důležité je pečlivě volit i způsob a kvalitu provedení zateplení. Pokud totiž není izolační materiál aplikován rovnoměrně, popřípadě se v konstrukci najde místo, které není zateplené vůbec, bude o poznání studenější než zbytek stěny, a plíseň se na něm vytvoří tak jako tak.

Třeba u zmiňované celulózy jde o stříkání, v případě, že se zvlhčený materiál izolace stříká na cihelné zdivo, nebo o foukání, když se chomáčky celulózy vpravují do dutých konstrukcí, jako jsou stěny moderních sloupkových dřevostaveb nebo střecha. Volba je samozřejmě na vás, rozhodně je ale dobré si při výběru vhodného zateplovacího systému zjistit všechny možnosti, popřípadě si i nechat poradit od odborníků. Zdravé bydlení totiž není jenom prázdné heslo.

Ekologické izolace z přírodních materiálů

Dřevo, sláma, konopí či len se od pradávna používaly k zateplení domů. Díky novým technologiím dostaly novou podobu, a proto se s nimi snadno manipuluje. Dají se použít na novostavby i při rekonstrukcích a také jejich kotvení je snadné a velmi rychlé, což zase šetří peníze za práci při instalaci. Mají vynikající izolační vlastnosti, jsou hypoalergenní a navíc, použití izolací rostlinného původu podporuje současný trend ekologického bydlení.

Slaměné desky

Panely se nejčastěji vyrábějí slisováním obilné slámy pod vysokým tlakem bez použití chemických přísad. Vzniklá deska se opláští recyklovaným papírovým kartonem, který je určený k přímému nanášení omítky. Panely se dají použít namísto klasických pevných příček v interiéru i exteriéru, existují i varianty použitelné jako stropní nebo střešní izolace. V podstatě se využívají jako ekologická varianta sádrokartonu k zaklopení izolace v sendvičových dřevostavbách, nebo například pro vyrovnání roubení.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Vyrábí se v tloušťkách od 40-60 cm a délku vám výrobce připraví dle potřeby. Jejich předností je vynikající tepelná a zvuková izolace a disponují vynikajícími akumulačními schopnostmi, což zabraňuje rychlým výkyvům teplot v interiéru. Jsou plně paropropustné, a proto vhodné do difúzně otevřených konstrukcí, což je důležité zejména při rekonstrukcích starších domů. Jelikož se mezi natěsno slisovanými vlákny nenachází dostatek kyslíku podporujícího hoření, odolávají zahoření při požáru.

Dřevovláknité desky

Klasická hobra dříve používaná hlavně do podlah dostala mnoho vylepšení a dnes se dřevovláknité desky používají k opláštění domů, zateplení příček, nosných stěn, stropů a podlah. K výrobě se používá dřevní odpad z prořezávek a pilařských provozů. Dřevní štěpka se změkčí pomocí vodní páry a tato hmota se následně ocelovými kotouči rozmělní na vlákna, která jsou slisována do desek s rovnou hranou či perodrážkou.

Vzniklé desky mají vynikající zvukově i tepelněizolační vlastnosti. Jsou prodyšné a dokáží regulovat vlhkost uvnitř budov tím, že umí natáhnout vlhkost a později ji odvětrat. Jejich akumulační schopnosti napomáhají k udržení tepelné pohody v interiéru.

Konopná izolace

Zatímco v minulosti se používala konopná vlákna jako vycpávka mezer v roubených stavbách, dnes jsou slisována do rohoží různých tloušťek. Vynikajících izolačních vlastností průmyslového konopí se používá při zateplení stěn, stropů, podlah i obvodových zdí. Vyrábějí se i tvrdé fasádní desky, které jsou alternativou k polystyrenu.

Jako pojivo se používá kukuřičný škrob a jako retardér hoření se přidává jedlá soda nebo uhličitan sodný. Díky čistě ekologické výrobě se dají konopné rohože kompostovat. Konopí neobsahuje žádné bílkoviny, a tak není atraktivní pro žádné škůdce živočišné říše a ani pro plísně.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Lněná izolace

V jejím případě se dá říci to samé, co o izolaci konopné. K přednostem obou dále patří výborná schopnost pracovat s vlhkostí. Podobně jako dřevo vlhkost natáhnou a v suchém období odvětrají. Uvádí se, že pojmou až 20 % vlhkosti, aniž by změnily své tepelněizolační schopnosti.

Co je potřeba promyslet dopředu?

• Finance - přírodní izolace jsou cenově náročnější v porovnání s konvenčními materiály.
• Význam - má smysl dávat přírodní izolaci na každé místo v domě? Pokud Vám záleží na planetě, tak ano. Ovšem v případě, že máte vylitou železobetonovou základovou desku a plánujete podkladní beton pod lepenou podlahu nebo dlažbu, postrádá smysl do podlahy vložit přírodní izolaci. Ve zbytku domu ale už smysl dávat může.
• Tloušťka izolace - s ní pomůže projektant, který to celé spočítá a navrhne. Nicméně máme pro vás malý tip, pokud plánujete obytné podkroví: tloušťka izolace by měla být alespoň 25 cm, tak s tím počítejte při plánování prostoru. Fasádu nejčastěji zateplujeme 10 - 15 cm vrstvou.
• Typ akce - rekonstrukce zpravidla vyžaduje aplikaci roštu a vložení měkké izolace (důvodem jsou často nerovnosti stěn). To má výhodu v tom, že můžete reagovat na různé tloušťky stěn v domě a dle toho volit tloušťku izolace. Nevýhodou je náročnější stavební proces oproti tvrdé izolaci.
• Typ akce - novostavba z cihel a tvárnic je pohodlná v tom, že když se vám povedou rovné stěny, nalepíte na ně tvrdou přírodní izolaci a na ni už nanášíte omítku.

Zateplit nebo nezateplit starý dům?

Rozhodnutí, zda zateplit starý dům, není jednoduché a záleží na mnoha faktorech - věk a typ stavby, použité materiály, vlhkost apod. Každopádně platí, že správně zateplený dům může přinést znatelné úspory energií a lepší tepelný komfort, ale je nutné zvolit správný postup a materiály.

Pokud si nejste jisti, zda je zateplení pro vaši nemovitost vhodné, kontaktujte odborníky. Nabízí nezávislé poradenství, které vám pomůže rozhodnout se správně a zajistit, aby vaše investice dávala smysl.

tags: #jak #ekologicky #zateplit #dům

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce přežitím venku
• Koše na odpad 12 litrů: Recenze
• Ochrana ovzduší v judikatuře
• Získejte dotaci na zpracování odpadů
• Petr Dlouhý a zemědělství