„Domov je místo, kde bychom se měli cítit bezpečně a pohodlně,“ zní citát od kanadské spisovatelky Catherine Pulsiferové a my souhlasíme. Každý z nás má dva domovy - své tělo a planetu Zemi. Nám v Natu záleží na obou, a proto svému tělu dopřáváme kvalitní stravu, pravidelný pohyb a dostatečný odpočinek.
Udržitelnost. Slovo, se kterým se v našich životech setkáváme čím dál tím víc. Víte však, co toto slovo znamená a proč je v dnešní době stále více aktuálnější? Ač by se mohlo na první pohled zdát, že příroda, životní prostředí a ekologie se nás téměř netýkají, opak je pravdou. Prostředí, ve kterém žijeme, ovlivňuje naše zdraví až z 20 %. Pokud se k němu nebudeme chovat jakž takž zodpovědně, můžeme si být jisti, že nám nic moc dobrého nevrátí.
Změny nemusí být nijak radikální, extrémní ani drastické - naše planeta nepotřebuje pár perfektních zero waste jedinců. Potřebuje lidstvo, které se drobnými krůčky bude snažit, být o něco lepší.
Každý rok se během výroby, sklizně nebo zpracování potravin "ztratí" nebo vyhodí cca třetina celkové produkce. Řešení tohoto problému je přitom velmi jednoduché a elegantní. V supermaketech, jako je Penny, Tesco nebo Lidl, dnes už také najdete tzv. "křivé" ovoce a zeleninu, které by ještě nedávno skončily v kontejneru jen proto, že nemají dokonalý tvar nebo velikost. Skvělá je i aplikace Nesnězeno, kde můžete pomoci zachránit jídlo, které se neudalo v restauracích, kavárnách nebo cukrárnách. Kromě dobrého pocitu a plného žaludku ještě ušetříte i nějaký ten peníz.
Vodu potřebujeme k životu všichni, o tom není pochyb. I přesto jí však využijeme pouhých 44 % a zbylých 56 % odchází nevyužitých ve formě odpadních vod do životního prostředí. V zemích EU se navíc na osobu za jediný den spotřebuje cca 5000 litrů vody za účelem výroby potravin. I tyto drobnosti dokáží ušetřit obrovské množství vody. Za 3 minuty sprchování přece budete stejně čistí a voňaví jako po 20 minutách. Za pouhou minutu sprchování proteče téměř 9,5 litru vody. Jestliže čas strávený ve sprše stáhneme z 10 minut na 5, ušetříme tím krásných 47 litrů.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
V roce 2017 bylo celosvětově vyprodukováno neuvěřitelných 348 milionů tun plastu, přičemž každoročně skončí cca 8 milionů tun v oceánech. Tam zabíjí vodní živočichy a ptáky a ve formě mikroplastů se dále hromadí v rybách, čímž vstupují do našeho potravního řetězce. V celosvětovém měřítku se v množství takto spolykaných mikroplastů za týden dostáváme až na 5 g, což odpovídá kreditní kartě (Gerretsen, 2019). Pokud by každý obyvatel ČR navíc denně ušetřil 2 plastové obaly, za celou republiku se za tento jediný den dostaneme ke 20 milionům ušetřených obalů.
Jak omezit plasty?
Připravit si šálek kávy je dnes neuvěřitelně jednoduché - vložíte kapsli, zmáčknete čudlík a během 30 vteřin je hotovo. Naše pohodlnost si však svou krutou daň vybírá na životním prostředí, tyto kapsle jsou totiž většinou vyrobeny z plastu a hliníku a jako celek je vlastně nemožné je recyklovat. Pokud si takto dopřejeme třeba 2 šálky denně, za týden máme 14, za měsíc 60 a za rok 720 kapslí. Dejte proto kapslovému kávovaru vale a raději si pořiďte moka konvičku, french press, aeropress nebo dripper.
Téměř v každém větším městě dnes najdete bezobalové obchůdky, kde si potraviny sami navážíte a odnesete si je domů ve vlastních nádobách. Nejdříve si zvážíte prázdnou nádobu, abyste opravdu platili jen a pouze za váš nákup. Pak si do nádobky nasypete/nalejete, co hrdlo ráčí, a vše zaplatíte na pokladně, kde vám bude odečtena hmotnost prázdné nádoby. Stejně tak i tuhá mýdla, sprcháče a šampony mají oproti běžné kosmetice jednu nespornou výhodu - nemusí být v plastových obalech, které po pár týdnech končí v koši. Tyto výrobky pořídíte téměř v každém bezobalovém obchodě a kromě nejrůznějších vůní a univerzálnosti použití vás mile překvapí i svou dlouhou výdrží.
Množství obyvatel na planetě se zvyšuje, mnoho států bohatne a celosvětová spotřeba masa neustále stoupá. V reakci na vyšší poptávku narůstá i trend výkrmů a velkochovů, ve kterých ale není prostor pro zajištění welfare (pohody) zvířat, a ta tak často žijí v nevyhovujících podmínkách, což se mimo jiné odráží také na kvalitě masa. Větším či menším omezením konzumace masa odlehčíte nejen planetě a peněžence, ale i vašemu zdraví. Snahy o snížení jeho spotřeby jsou dnes rozšířeny po celém světě, populární je např. hnutí Meatless Monday, které nabádá k alespoň jednomu bezmasému dni v týdnu. Ve Velké Británii tento projekt pod názvem Meat Free Monday propaguje i bývalý člen skupiny The Beatles - Paul McCartney.
Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu
Díky třídění můžeme část vyprodukovaného odpadu zrecyklovat a znovu použít. Proces recyklace je sice na energii nebo vodu stejně náročný jako jakákoliv jiná výroba, omezuje však nutnost další těžby a využívání primárních zdrojů, a přeměňuje tak odpadní materiál na druhotné suroviny.
Všichni tak nějak tušíme, že energie (ať už tepelná, elektrická nebo jakýkoliv jiná) neroste jen tak na stromech, ale musí se nějak vyrobit. A nezřídka kdy právě i z těch stromů.
Úklid typu "přejet všechno vlhkým hadříkem" není z hlediska hygieny úplně to pravé, není tedy divu, že bez chemických přípravků si dnes uklízení, praní nebo mytí nádobí představíme jen těžko. Jde to ale i lépe.
Jedním z předních znečišťovatelů životního prostředí je i textilní průmysl. Co s tím? Preferujte oblečení, které nebylo vyrobeno tisíce kilometrů daleko, staré oblečení si upravte, přešijte, pošlete ho dál (např. na Vinted.cz) nebo ho darujte. Při hledání nových kousků také občas navštivte nějaký ten second hand, čímž pomůžete již vyrobené oblečení dále využít, a snížit tak množství textilního odpadu.
Takzvaná rychlá móda (fast fashion) je snadno dostupná, levná, často nepříliš kvalitní. Výrobci většinou neberou ohledy na životní prostředí ani na pracovní podmínky svých zaměstnanců. Velké množství tohoto zboží pochází z Číny. Další možností, jak se při pohledu do zrcadla chovat ekonomičtěji a ekologičtěji, jsou second handy, obchody s použitou módou. „Oblečení si kupuji z druhé ruky, a dokonce jsem si šila ručně boty,“ říká socioložka a naznačuje ještě jednu možnost, jak při oblékání „myslet na přírodu“, a tou je vlastní výroba.
Čtěte také: Nákupní chování v rozvojových zemích
Vzhledem k tomu, že děti se učí nápodobou, je důležitá ekologická výchova v rodině. Každá rodina vyznává určitý životní styl. V tomto duchu také vede a vychovává své děti. Snaha o ekologický způsob života se nemusí promítat jen do třídění odpadu. Ideálním a jednoduchým způsobem je také eliminace produkce odpadu. Děti jsou zvídavé a rády objevují nové věci. Pomáhají jim v tom nejen rodiče, ale také zajímavé knihy. Můžete jim pořídit literaturu s ekologickou tematikou. Rozvíjejícím se moderním trendem současné doby jsou bezobalové prodejny. Vezměte do některé z nich vaše děti a vysvětlete jim princip jejich fungování. Zapojte je do nakupování. Doma můžete podpořit jejich kreativitu tím, že společně ušijete sáčky, do kterých pak budete chodit jednotlivé produkty nakupovat.
Ať se nám to líbí, nebo ne, planetu, na které můžeme žít, máme jen jednu. Způsobů, jak být k našemu životnímu prostředí šetrnější, je mnoho. A většina z nich je velmi snadná.
tags: #jak #žít #ekologicky #vtipné