Znečištění ovzduší je jednou z největších pohrom naší doby a týká se každého. Je přímo spojeno s celou řadou zdravotních problémů, včetně těch, které zhoršují respirační onemocnění, jako je astma, emfyzém, bronchitida a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).
Slovo smog se odvozuje ze dvou anglických slov: smoke - kouř a fog - mlha. V původním významu se jako smog označovala mlha znečištěná kouřem. V současné době se však jako smog označuje obecně silné znečištění ovzduší.
Rozlišují se dva typy smogu, londýnský a losangeleský:
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší definuje v ustanovení § 10 odst. 1 „smogovou situaci“ jako stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM₁₀ nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší za podmínek uvedených v této příloze. Vznik smogové situace a její ukončení vyhlašuje ministerstvo neprodleně ve veřejně přístupném informačním systému a v médiích.
Někdy dochází k záměně nebo nepochopení pojmů inverze a smog. Za normálních podmínek teplota vzduchu s výškou klesá (cca 0,5 °C na každých 100 m výšky). Opačný stav, kdy teplota vzduchu s výškou stoupá, označujeme jako inverzi.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Inverze vzniká nejčastěji v zimě, kdy Slunce přes den nestačí ohřát zemský povrch, od kterého by se následně ohřál vzduch při zemi. Studený vzduch, který je těžší než teplý nad ním, nemá důvod proč by stoupal, kouř a spaliny se nemohou rozptýlit do vyšších vrstev atmosféry. Vzniká tzv. poklička a dochází k nahromadění všech škodlivin v dýchací vrstvě atmosféry.
Mlha je pak oblak, který leží bezprostředně nad zemí a výrazně omezuje viditelnost na vzdálenost nižší než 1 km. Vzniká kondenzací vodní páry v přízemní vrstvě vzduchu. Vzniká tehdy, poklesne-li teplota vzduchu pod teplotu rosného bodu. Skládá se z malých vodních kapiček nebo drobných ledových krystalků rozptýlených ve vzduchu.
Inverze i mlha ze své podstaty mohou být faktorem, který zabraňuje rozptýlení škodlivin vznikajících v daném místě a mohou tedy být jednou z příčin vzniku smogové situace.
Ke znečištění ovzduší dochází, když se jemné částice, plyny, jemně rozptýlené kapalné aerosoly a další látky uvolňují tak vysokou rychlostí, že je prostředí nemůže absorbovat, ani rozptylovat. Tyto látky pocházejí z různých zdrojů, např. z:
Teplý vzduch může zvýšit míru znečištění ovzduší:
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Znečištění ovzduší má zásadní vliv na zdraví citlivých skupin - dětí včetně kojenců i nenarozených, starších lidí, lidí trpících chronickými onemocněními dýchacího ústrojí (jako je např. astma), ale i lidí jinak oslabených, například vlivem stresu nebo jiné nemoci.
Při špatné kvalitě vzduchu mohou lidé zažít akutní zhoršení zdravotního svého stavu provázené dušností, pocitem, že nemohou popadnout dech, se svíráním na hrudi, kašlem z podráždění nebo dokonce zánětem průdušek.
Globální oteplování a znečištění ovzduší dohromady představují jeden z hlavních problémů veřejného zdraví ve světě i v Česku. Pociťují to hlavně lidé, které trápí astma. Jen u nás tato nemoc trápí zhruba každého desátého člověka a asi 100 lidé ročně na něj umírá.
Všichni, kteří žijí a podnikají v lokalitě, kde nastala smogová situace, by měli svým jednáním minimalizovat množství vypouštěných škodlivin do ovzduší. Velké průmyslové a energetické zdroje musejí v těchto dnech být provozovány podle schválených regulačních řádů.
Většina pražských řidičů se domnívá, že za smog ve městě mohou hlavně průmyslové podniky a oni sami tak nic nemohou ovlivnit... Omyl! I když velcí znečišťovatelé jako elektrárny a letadla sice přispívají ke klimatickým změnám, které se týkají nás všech, bezprostředně nás v Praze nejvíc ohrožuje právě automobilová doprava.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Podle dat z Předběžných zhodnocení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu patří mezi nejkritičtější měsíce leden, únor, červenec a srpen.
tags: #čím #vzniká #znečištění #ovzduší