Znečištění hlukem a jeho vliv na velryby

Lidé se k přírodě chovají macešsky, a tak jsou data nemilosrdná - milionu druhů živočichů hrozí vyhynutí, změna klimatu zvyšuje výskyt a závažnost přírodních katastrof, oceány jsou 10krát znečištěnější, než před čtyřiceti lety… A tak by se bez zásahu mohlo stát, že i velryby dozpívají.

Velryby a zvuk

Jsou jím proslulí zejména keporkaci. Nejvíc zpívají během období páření, lákají k sobě samice a hlas mají opravdu silný. Vždyť se nese do vzdálenosti až tisíce kilometrů! A pozor - velrybí „písně“ nejsou nepodobné lidské řeči.

Mořští savci, jako jsou velryby a delfíni, používají zvuk při svých veškerých činnostech. Pro velryby a delfíny je zvuk primárním zdrojem, podle kterého poznávají své bezprostřední okolí. Nemohou se spoléhat na jiné smysly, neboť jejich účinnost je omezena vodním prostředím. Některé zvuky vytvářené mořskými savci se mohou vodou šířit na vzdálenost mnoha kilometrů.

Dopad znečištění hlukem

„Zvýšená úroveň námořní dopravy z kontejnerových lodí, výletních lodí, motorových člunů a provozovatelů ekologických zájezdů způsobila znečištění hlukem. Zvukové znečištění způsobuje tolik škod na mořském životě jako nadměrný rybolov, znečištění a změna klimatu a předpokládá se, že způsobuje změny chování, které narušují zdraví a přežití zvířat. Informované odhady naznačují, že hladiny oceánského hluku jsou dnes minimálně 10krát vyšší než před několika desítkami let,“ říká Emer Keaveney, vedoucí výzkumný pracovník neziskové organizace Ocean Research & Conservation Association Ireland (ORCA Ireland), která na projektu pracuje ve spolupráci s Rainforest Connection.

Hlasité zvuky z průmyslových nebo vojenských sonarů, experimentálních akustických přístrojů a lodních šroubů může velryby a delfíny zbavit schopnosti orientace.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Je prokázáno, že znečištění hlukem vytvářeným lidskou činností vyvolává změny chování u delfínů, velryb a dalších kytovců, kteří zvuk využívají k vnitrodruhové komunikaci. Existuje však podezření, že hluk o nízké frekvenci, který ve velkém rozsahu produkují různá zařízení a doprava u pobřeží, poškozuje i jiné formy mořského života.

Vědci odposlouchávali kosatky a zjistili, že zvuky lodí mohou před ohroženými kosatkami skrývat ryby, které tito kytovci běžně loví. Kosatky loví ryby pomocí cvakání a bzučení - svou kořist si vybírají a pronásledují pomocí zvukových vln. Avšak všední prvek moderního oceánského života může připomínat neviditelný plášť lososů, který ztěžuje nalezení oblíbené potravy velryb. Viník? Hluk z lodní dopravy.

Studie sledovala každý pohyb a zvuk, který jednotlivé kosatky (Orcinus orca) vydávaly, a také zvuk, který se k těmto velrybám dostával. Vědci zjistili, že s každým zvýšením maximální úrovně hluku na pozadí, který k kosatkám doléhá, se zvyšuje pravděpodobnost, že budou o čtyři procenta častěji hledat potravu, a o 12,5 procenta se snižuje šance, že uloví rybu, kterou pronásledují.

Ulovit méně ryb znamená méně jíst, a pokud velryby jedí příliš málo, hrozí jim větší riziko, že budou mít zdravotní potíže, odloží nebo vynechají narození mláďat, nebo že mláďata, která se jim narodí, nebudou schopny uživit.

Vliv na samice

Ačkoli samice hledaly kořist déle, pravděpodobnost, že budou pronásledovat ryby, byla o 58 procent nižší.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

„Tyto rozdíly mezi pohlavími - že samice mají tendenci prostě přestat hledat potravu,“ říká Sander von Benda-Beckmann, výzkumník v oblasti podvodní akustiky v nizozemské organizaci pro aplikovaný vědecký výzkum TNO, který se na studii nepodílel. „To je opravdu nové, relevantní a zajímavé a myslím, že to má také velmi jasné důsledky pro ochranu přírody.“

Protože se samice dělí o potravu a kojí nebo cestují se zranitelnými mláďaty, je jejich zdraví pro obnovu populace životně důležité.

„Potřebujeme, aby samice byly v dobré kondici,“ říká Tennessenová. „Potřebujeme, aby nepřestávaly shánět potravu. Potřebujeme, aby chytaly ryby a dělily se o ně, a vidíme, že hluk na ně má opačný účinek.“

Studie a projekty

Proto v Irsku pracují na studii, která má za cíl zkoumat právě dopad znečištění oceánským hlukem na tamní mořský život. Projekt Smart Whale Sounds akustického monitorování druhů kytovců, tedy velryb, delfínů a sviňuch, zde byl zahájen koncem března.

Potrvá řadu měsíců a proveden může být díky speciálně vyvinuté bóji, která bude potřebná data sbírat. Bóje „pracuje“ 9 kilometrů od pobřeží Baltimoru v hrabství Cork. Připojen je k ní neméně speciální podvodní mikrofon, který dovede zaznamenávat v reálném čase různé druhy volání. Díky tomu bude možné snáze pochopit, co se pod mořskou hladinou děje a do budoucna dokonce poskytnout systém, který by s předstihem varoval lodě, aby snížily rychlost a velryby tak neohrožovaly.

Čtěte také: Znečištění ovzduší způsobené spalovacími motory

Šestiletý výzkum u pobřeží Kalifornie ukazuje, jak mořské vlny veder a hlukové znečištění umlčují největší zpěváky oceánu. Hluboko v této směsici zvuků se 51 kilometrů dlouhý kabel táhne z kalifornského pobřeží po mořském dně, ukotvený k zemi 914 metrů pod hladinou. Na jeho konci stojí na třech nohách pět centimetrů široký kovový válec. Tento hydrofon, podvodní mikrofon, dokáže zaznamenávat a sledovat měnící se harmonie oceánu po celé roky.

„Jakmile skutečně začnete poslouchat, kolik věcí v oceánu vydává zvuky, je opravdu úžasné, co všechno slyšíte," uvádí Jarrod Santora, ekosystémový oceánograf a výzkumný biolog Národního úřadu pro oceán a atmosféru.

V průzkumu publikovaném začátkem tohoto roku, který sledoval více než šest let akustického monitorování v centrálním ekosystému Kalifornského proudu, Ryan a tým výzkumníků objevili jasné vzorce ve zpěvu velryb napříč ročními obdobími a lety. Shodou okolností začaly nahrávky během masivní teplotní anomálie, jaká v regionu nikdy předtím nebyla zaznamenána.

Od července 2015 vědci zaznamenávali zpěvy velryb a zjistili překvapivé rozdíly mezi jednotlivými druhy. Keporkaci mají pestřejší stravu a dokázali se přizpůsobit drsným podmínkám; jejich zpěvy se nezměnily. Ale plejtváci obrovští a plejtváci myšoci se živí téměř výhradně krilem a jejich zpěvy byly detekovány méně často než v předchozích letech.

Když se kořist stala vzácnou, vokalizace plejtváků obrovských klesla o téměř 40 procent souběžně s kolapsem populací krilu a ančoviček, ukázal nedávný výzkum.

Ve vodách mezi novozélandskými ostrovy výzkumníci studující plejtváky obrovské v letech 2016 až 2018 nečekaně objevili děsivě tiché vody během let Blobu, stejně jako ty slyšené v Kalifornii.

Technologie a monitoring

Vědci je nyní chtějí doplnit a k tomu vyžívají hydrofony ponořené tisíce metrů pod hladinou hluboko v moři. Množství těchto přístrojů může shromáždit dostatek údajů, aby se identifikoval jakýkoli zvuk v okolí. Tyto akustické observatoře rozmístěné na dně podmořský život nenarušují. Metoda je šetrnější než použití naslouchacích zařízení na lodích a má velkou výhodu, neboť poskytuje přístup k údajům nepřetržitě.

Hydrofon můžeme buď ponořit do moře z lodi pro lokální nahrávání, nebo, jako v případě projektu LIDO, jej instalovat pod vodou a spojit pomocí optických vláken s počítačem na pozemní stanici.

Laboratoř aplikované bioakustiky nedaleko Barcelony je střediskem, kde se zpracovávají veškeré údaje z jedenácti observatoří umístěných na mořském dně. Tyto observatoře tvoří evropskou síť.

Nejdříve data filtrujeme, abychom viděli, jestli jsme nezachytili nějaké zajímavé akustické úkazy - což může být hvizd nebo signály sonarů velryb a delfínů. Zjišťujeme také hluk způsobený lidskou činností. Po fázi detekce zvukové úkazy roztřídíme a zpřístupníme široké veřejnosti.

Svislé čáry, které vidíme tady, jsou mlaskání vorvaně, které používá, když třeba hledá kalmary, kterými se živí. Toto je příklad zvuku, který vydává loď. Rozeznání zvuku, který vydává loď, od zvuku, který vydává vorvaň, je pro člověka jednoduché, ale pro stroj dost těžké.

Tento systém je určen k neustálému monitorování evropské populace mořských živočichů, k rozeznání jejich pravidelné migrace a k zachycení reakcí na zvuky vytvořené člověkem.

Založili jsme internetovou stránku, která umožní uživatelům připojit se a naslouchat v reálném čase zvukům přicházejícím ze všech podmořských observatoří. Sonogram pak zobrazuje zvuk, který ukazuje na přítomnost vorvaňů, delfínů nebo lodí.

Řešení a ochrana

Tennessenová považuje problém s hlukem za chronický, ale jeho řešení je možná jednodušší než řešení problémů s rybí populací nebo znečištěním - lodě by mohly jednoduše zpomalit, aby dělaly méně hluku.

Přístavní úřad Vancouver Fraser v Kanadě v roce 2023 oznámil, že 87 % lodí zpomalilo nebo se přesunulo kvůli velrybám žijícím na jihu v kritickém stanovišti, což vedlo ke snížení hluku o 4,2 decibelů ve srovnání s rokem 2019, než zpomalování začalo.

Zákon státu Washington vyžaduje, aby plavidla snížila rychlost na maximálně 13 km/h v okruhu půl námořní míle od kosatek, a omezuje vzdálenost mezi plavidlem a kosatkami. od 1. ledna 2025 stát zvyšuje minimální vzdálenost na téměř kilometr.

Rozruch kolem inovací v technologii lodních šroubů je rovněž pozitivní. Pohon společnosti Sharrow Marine například vychází z návrhu tišší vrtule pro drony. Pokud jsou tvrzení o účinnější a tišší lodní vrtuli pravdivá, je to dobrá zpráva jak pro snížení spotřeby paliva, tak pro zklidnění dopravy.

Společnost Huawei poskytla podporu a pomoc v rámci své globální iniciativy TECH4ALL. Jejím cílem je využít dostupné moderní technologie, aplikace a dovednosti k posílení postavení lidí a organizací po celém světě. Smart Whale Sounds je přitom prvním v Irsku spuštěným projektem se zaměřením na oceánskou a mořskou divočinu.

Závazek společnosti Huawei vůči přírodě je zcela jednoduchý - spočívá v tom, že moderní technologie by neměly být v rozporu s přírodou, naopak by měly přírodě prospívat. „Věříme v používání technologií ke snížení dopadu lidských činností na přírodu.

Přehled ochranných opatření

tags: #znečištění #hlukem #vliv #na #velryby

Oblíbené příspěvky:

• Použití mramorové drti
• Sci-fi cestování časem
• Vysvětlení lokalizačního diagramu pro ČR
• Správné postupy likvidace zdravotnického odpadu
• Legislativa o odpadech a plastech