Činnost člověka, změna klimatu a její dopady

Současná klimatická změna je způsobena činností člověka. Tím se výrazně liší od změn klimatu v minulosti. Spalování uhlí, ropy a zemního plynu a některé další činnosti mění složení atmosféry a přidávají do ní skleníkové plyny.

Planetární klima vzniká souhrou velkého množství fyzikálních procesů: sluneční záření je hlavním zdrojem energie, skleníkové plyny mění prostup tepelného záření atmosférou a ovlivňují tak celkovou energetickou rovnováhu planety, oceánské a atmosférické proudy distribuují teplo do různých oblastí planety.

Čím vyšší jsou koncentrace CO2 v atmosféře, tím vyšší je teplota planety. Zvýšení koncentrace oxidu uhličitého o 10 ppm způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C -⁠ tento vztah je přibližný, ale dostatečně přesný, aby byl užitečný k odhadům budoucího vývoje. Často se jako citlivost klimatu nazývá oteplení, ke kterému by došlo při zdvojnásobení koncentrací CO2.

Podobně jako rodinný rozpočet na dovolenou udává, kolik peněz je celkově možné utratit v průběhu dovolené, globální uhlíkový rozpočet říká, jaké množství CO2 může ještě lidstvo vypustit, aby nebyla překročena určitá hodnota globálního oteplení.

Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. To jsou příklady dopadů klimatické změny.

Čtěte také: Životní prostředí v Česku a lidská činnost

Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme. Každý ekosystém má svůj „bod zlomu“, tedy moment, kdy začne být změna přírodních podmínek natolik významná, že už ji tento ekosystém není schopen dále zvládat a „zlomí se“ - podobně jako větev stromu při příliš velkém zatížení.

Nezvladatelné horko je jednou z nejviditelnějších oblastí klimatické změny, která i obyvatele v běžně mírnějších klimatech každoročně upozorní na stoupající teploty naší planety. Jen v roce 2022 podlehlo horku přes 15 000 lidí. Extrémní horko je ale jen jednou z příčin úmrtí způsobených klimatickou změnou.

Teplota naší planety stoupla již o 1,1 ºC oproti předindustriální době. Tato změna výrazně zasahuje komunity v chudých regionech. Ať už jsou to zemědělci hladovějící kvůli neúrodě nebo lidé, které hurikán či povodně připravily o domov, klimatická změna má zásadní dopad na kvalitu jejich života.

Zemědělství je zdrojem obživy pro dvě třetiny obyvatel rozvojových zemí. Díky zemědělství se byli schopni donedávna bez problému uživit. Spousta farmářů spoléhá k zavlažování úrody na srážky. Ty ale kvůli změně klimatu jsou buď nedostatečné, nebo přichází v neobvyklých obdobích.

Nedostatek potravin a chudoba jdou ruku v ruce se zhoršením zdravotního stavu. Změna klimatu stojí také za nedostatkem pitné vody. Kvůli malému množství srážek a přírodním katastrofám, které ničí vodní infrastrukturu, jsou lidé v zasažených oblastech odkázáni na pití špinavé vody.

Čtěte také: Pedagogická činnost na škole v přírodě

Počet přírodních katastrof se od roku 1980 téměř ztrojnásobil. Přírodní katastrofy, jako jsou záplavy, bouře, lesní požáry nebo extrémní počasí, úzce souvisí s klimatickými změnami a jejich výskyt a intenzita se spolu se změnou klimatu zvyšují.

Přírodní katastrofy připravují zasažené lidi o všechno a nutí je opustit zničené domovy. Stávají se z nich pak často uprchlíci bez domova a bez možnosti se uživit. Takzvané klimatické uprchlíky ale nutí k útěku i nedostatek pitné vody nebo ztráta zdroje obživy po vyhynutí dobytka, či nedostatečná úroda kvůli výskytu nového škůdce.

Změna klimatu dramaticky mění životy lidí, kteří jsou na stabilitě místního podnebí zcela závislí. Environmentální krize funguje jako takzvaný „násobitel hrozeb“. Pokud se lidé již nacházejí v kritické socioekonomické situaci, přírodní katastrofa, nebo dlouhodobá neúroda pro ně může být devastující.

Kvůli své už tak špatné situaci trpí lidé ze znevýhodněných skupin na následky klimatické změny mnohonásobně více. Je pro ně obtížné, ne-li nemožné, se adaptovat na nové prostředí či začít nový život na novém místě. Stejně jako v ostatních rozvojových zemích, lidé v Zambii na změnu klimatu doplácí ztrátou obživy.

Zatímco se na COP30 setkají lídři a klimatologičtí experti, my přinášíme svědectví a jasné poselství přímo od lidí z Etiopie a Afghánistánu: je potřeba podpořit místní obyvatelstvo a organizace v adaptaci na změnu klimatu. Investice musí směřovat tímto směrem a nemůžeme zapomenout na ty nejzranitelnější lidi.

Čtěte také: Možnosti dobrovolnické práce pro životní prostředí v Praze

Klíčové poznatky z Afghánistánu a Etiopie

Afghánistán: Několik krizí najednou

Afghánistán stojí uprostřed několika souběžných krizí. Desetiletí konfliktů, chudobu a kolabující ekonomiku umocňuje politická nestabilita po převzetí moci Talibanem. Kromě okamžitých humanitárních potřeb volají Afghánci po dlouhodobých řešeních, aby mohli obnovit svá živobytí a postavit se tváří v tvář měnícímu se klimatu.

Afghánistán je jednou z nejohroženějších zemí světa klimatickou změnou. Podle indexu ND Gain se umisťuje na 180. místě ze 187 zemí. Geografie, křehkost státní správy a ekonomické problémy zvyšují zranitelnost země vůči klimatickým šokům. Pro osmdesát devět procent populace je zemědělství hlavním zdrojem obživy. Podle našeho průzkumu z roku 2024 má většina domácností jen malá pole a nemohou se spolehnout na svou úrodu. Stále častěji totiž přichází sucho i záplavy kvůli nepravidelným srážkám.

„Před dvaceti lety bylo vody dost. Všude tady bylo úplně zeleno. Rok od roku voda a zeleň ubývá, stromů je méně,“ říká Mohammad Ali Rezaei, farmář z provincie Ghazní. „My potřebujeme vodu, vyřešila by všechny naše problémy. Ale voda tu není.“

Afghánistán prošel třemi po sobě jdoucími obdobími velkého sucha v letech 2021 až 2023. Zimy jsou nyní teplejší a je méně sněhu, což snižuje množství vody pro jarní setí. V létě jsou teploty vyšší a urychlují erozi půdy a vysychání řek. Když už déšť přijde, je nevyzpytatelný a často příliš silný - způsobuje bleskové záplavy a sesuvy půdy.

Náš průzkum potvrdil, že 71 % farmářů má problémy v důsledku katastrof vyvolaných klimatem a 56 % uvedlo, že hlavní překážkou jsou poškozené nebo nefunkční zavlažovací systémy. Zemědělci se také potýkají s nedostatkem kvalitních semen, hnojiv a nástrojů, zatímco chovatelé dobytka bojují s nedostatkem krmiva, nemocemi a omezenými veterinárními službami.

„Dříve bylo hodně sněhu. Naše hory ve vesnici Godal byly kdysi rájem. Nyní jsou jako peklo,“ říká Ebrahimi, zástupce vesnice Godal.

Tyto změny vedou k migraci a prohlubování chudoby. „Kvůli chudobě odsud lidé utekli, protože tu neměli dobré podmínky pro život. Odešli do Kábulu a Ghazní. To všechno kvůli suchu a nedostatku vody. Jinak by nikdo nechtěl utíkat ze své domoviny,“ dodává Ebrahimi. Vysídlování rozděluje komunity, ale také zvyšuje konkurenci o omezené zdroje v městských oblastech, kterých je už tak málo.

Farmáři se neuživí, protože mají omezený kapitál a přístup na trh, potýkají se také se špatnou venkovskou infrastrukturou. Chybí zejména silnice a sklady. Ženy to mají ještě těžší než muži. Například pouze 5 % malých a středních podniků vedených ženami dosáhlo na půjčku. Spoléhají na neformální sítě, často si půjčují od přátel a příbuzných.

Zemědělci by ocenili v těchto složitých podmínkách další podporu. Je třeba zlepšit vodohospodářství, posílit komunitní solidaritu a rozšířit moderní zemědělské postupy. Podpora afghánských farmářů je investicí do stability a budoucnosti celé země.

Sucho i povodně: Etiopie zmítaná klimatickými šoky

Etiopie, druhá nejlidnatější země v Africe a jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik v regionu, je také extrémně zranitelná vůči změně klimatu. V indexu ND-Gain se umisťuje na 145. místě ze 187 zemí. V letech 2020 až 2023 zažil Africký roh pět po sobě jdoucích období dešťů. V říjnu 2023 UNICEF uvedl, že kolem 29,7 milionu lidí v Etiopii potřebovalo humanitární pomoc.

Dopady změny klimatu umocňují stávající problémy Etiopie, jako jsou konflikty, vysídlování a chudoba. Napětí kvůli ubývajícím vodním zdrojům v pasteveckých oblastech roste.

Člověk v tísni působí na jihu Etiopie od roku 2003. Během posledních tří let náš tým pracoval s místními na obnově krajiny v oblastech Hambaricho (zóna Kembata) a Halaba ve střední Etiopii. Podle našeho průzkumu je hlavní obživou místních lidí farmaření závislé na srážkách a pastevectví. Proto jsou tito farmáři v důsledku změny klimatu velmi zranitelní.

„Příroda se hodně změnila oproti tomu, jaká bývala. Populace roste, lesy se kácejí, půda eroduje. Záplavy odnášejí naši půdu. Produkce a produktivita poklesly, protože se vyčerpává orná půda. Prší v nesprávnou dobu, a když přijde déšť, je příliš silný. Když nepřijde, je zde sucho,“ říká Genet Desalegn, vládní úřednice z oddělení přírodních zdrojů zemědělského úřadu v Kadida Gamela. Potvrdil to i náš terénní výzkum. Krajina degraduje kvůli odlesňování a zemědělským zásahům, zvyšuje se eroze a ztráta půdy.

Mezi dopady změny klimatu patří narušená vegetační období, snížená vlhkost půdy, častější záplavy, sesuvy půdy, sucha, více chorob rostlin, více škůdců, a dokonce i častější výskyt malárie, kterou přenáší komáři.

„Tyto klimatické šoky vedou ke ztrátě příjmů, neúrodě, úhynu hospodářských zvířat a zhoršující se podvýživě, zejména mezi ženami a dětmi,“ vysvětluje náš kolega Julian Burgos.

Změna klimatu nejvíc dopadá na děti, kojící a těhotné ženy, starší lidi, osoby s postižením a marginalizované etnické skupiny.

Pro venkovské rodiny není změna klimatu jen o přírodě. Je to otázka života a smrti. „Řešení nepočká; je to otázka našeho přežití a existence,“ říká vládní úředník Daniel Afawork ze zemědělského úřadu v Ley Bedene v Halabě.

Ztráta úrodné půdy a nepředvídatelné počasí nutí farmáře k těžkým rozhodnutím. Někteří migrují za prací, zatímco jiní se snaží vyžít s omezenými zdroji. „Nikdy jsme si nemysleli, že nám zmizí půda,“ popisuje Shifa Mosa, farmář z Halaby. Vzpomíná, jak část jeho pole odnesly záplavy.

Lidé v Etiopii se změně klimatu postavili s odvahou. Mnohdy sami přichází s nápady. Farmáři budují terasy, sázejí trávy s hlubokými kořeny a využívají ekologické zemědělské metody, aby udrželi půdu na místě.

„Setí semen, sázení trávy a dalších rostlin může změnit místní ekosystém,“ vysvětlil úředník v oblasti zemědělství Daniel Afawork z Halaby. „Díky tomu by byl dostatek jídla, potravinový systém by se zlepšil a mohli bychom lépe bojovat s hladem a nemocemi.“

Klíčovou roli v tomto procesu hraje i soukromý sektor. „Dodáváme semena, abychom snížili erozi půdy, zvýšili úrodnost a produktivitu,“ popisuje Rejato Bergena, dodavatel osiva a sazenic v Halabě. Etiopané nečekají pasivně na řešení, ale sami se na něm podílí, i když často nemají dost prostředků. Chrání svoji půdu, obnovují ekosystémy a budují živobytí. Připomínají, že adaptace na změnu klimatu nepočká. Jejich poselství lídrům na COP30 je jednoduché: Pomozte nám chránit naši půdu a my ochráníme naši budoucnost.

Klíčová doporučení pro COP30

1. Zvýšit financování adaptace na změnu klimatu, zejména pro nejméně rozvinuté země a zranitelné státy.
2. Podporovat lokálně vedenou a inkluzivní adaptaci.
3. Zavést klimatickou odolnost do humanitárních, mírových a rozvojových programů.
4. Investovat do dat, včasného varování a komunitních systémů.

V době, kdy se dopady klimatu zrychlují, se globální solidarita musí proměnit v přímé investice do odolnosti, zejména v místech, kde se potkává křehkost, konflikt a nerovnosti.

Důkazy o změně klimatu

Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů.

Na tomto grafu od amerického úřadu pro atmosféru a oceány vidíme nárůst průměrné světové teploty nad světovou pevninou. Stejný rostoucí trend mají i teploty svrchních vrstev oceánů. Tam je nárůst pomalejší, protože voda lépe akumuluje teplo, ale i zde je nárůst je kolem 1 °C.

Tento teplotní nárůst z dlouhodobých měření je patrný na dalších 4 na sobě nezávislých měřeních celkové světové průměrné teploty (NASA GISS, Cowtan&Way, Berkley Earth, Met Office Hadley Center).

Růst mořské hladiny vidíme na tomto grafu od NASA. Tento nárůst je dán jednak skutečností, že teplejší voda zabírá díky teplotní roztažnosti větší objem a dále také díky tání ledovců, které do oceánů dodává další vodu.

Zvyšující se hladinu moří a oceánů potvrzují jak místní měření na Zemi, tak satelitní data. Na tomto grafu lze vidět pokles pH oceánů, což značí rostoucí kyselost vody. Ve videu o uhlíkovém cyklu jsme si vysvětlili, že tato kyselost je dána kyselinou uhličitou, která vzniká při pohlcování atmosferického oxidu uhličitého ve vodě.

Na tomto obrázku vidíme úbytek ledu Arktidy. Hodnoty v grafu reprezentují rozlohu zaledněné plochy v září, kdy je přirozeně rozloha zalednění nejmenší. Poslední data ukazují pokles rozlohy zalednění Arktidy o 13 % za dekádu. Toto tání se týká také pevninských ledovců, např. Nepříliš známým projevem klimatických změn je prodloužení délky vegetačního období.

Klima Země se tedy dynamicky mění.

Na této rekonstrukci teplot vytvořené ze vzduchu uvězněného v antarktickém ledu vidíme průběh teplot v Antarktidě během posledních 800 000 let. Teploty na Zemi se tedy přirozeně měnily v rámci střídání dob ledových a meziledových.

Současný nárůst teploty je 9-15krát rychlejší než jakýkoliv nárůst za poslední milion let.Teplotní nárůst podle projekcí IPCC bude v následujících 100 letech dále pokračovat. Změnu klimatu a globální oteplování máme potvrzenu změřenými daty a také víme, že v takovém rozsahu tyto změny nejsou pro Zemi přirozené.

Faktory ovlivňující změnu klimatu

• Sluneční aktivita - v posledních 140 letech zhruba stálá a posledních 40 let mírně klesá
• Milankovičovy cykly (změna parametrů oběhu Země kolem Slunce) - tento faktor by sám o sobě způsoboval lehké ochlazování
• Sopečná činnost - sopky emitují setinu skleníkových plynů oproti lidské civilizaci, navíc masivní erupce vrhají prach a sloučeniny síry do atmosféry, což má na Zemi ochlazující efekt.
• Odlesňování - vliv likvidace stromů, které pohlcují CO2 z atmosféry, z velké části kompenzuje vznik povrchu, který sluneční světlo odráží lépe, než původní les
• Ozón - jak stratosférický, tak přízemní ozón jsou skleníkové plyny, které se na ohřevu atmosféry podílejí.

Laboratorně máme změřeno a dokázáno, že skleníkové plyny pohlcují infračervené záření. Satelitními měřeními bylo změřeno, že množství odchozího tepelného záření ze Země klesá v oblasti frekvencí, které pohlcují skleníkové plyny.

Podle přímých a nepřímých měření můžeme pozorovat soustavný nárůst koncentrací skleníkových plynů od doby průmyslové revoluce. To, že za nárůstem koncentrací skleníkových plynů stojí hlavně spalování fosilních paliv jsme si dokázali ve videu o uhlíkovém cyklu.

Důkaz o vlivu člověka

Satelitními měřeními bylo změřeno, že množství odchozího tepelného záření ze Země klesá v oblasti frekvencí, které pohlcují skleníkové plyny.

Kdyby se oxid uhličitý uvolňoval z oceánů, tak by jeho množství v oceánu klesalo. My ale víme, že množství oxidu uhličitého v mořích a oceánech roste, protože roste jejich kyselost. Popisuje nám pokles koncentrací izotopu uhlíku C-14 v atmosféře.

Ve videu o uhlíkovém cyklu jsme si vysvětlili, že tento uhlík je radioaktivní, s postupujícím časem se rozpadá a také, že ve fosilních palivech se tento uhlík nenachází. Spalováním fosilních paliv se tedy do atmosféry dostávají plyny ochuzené o uhlík C-14, a proto jeho koncentrace v atmosféře klesá.

tags: #činnost #člověka #změna #klimatu #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Hnojení ekologických sadů
• Důsledky nadměrné produkce odpadu
• Domácí kompostování krok za krokem
• Klimatické změny a Somálsko
• Získejte půjčku na ekologický zdroj