Klimatické změny a jejich dopady v Somálsku: Nerovnosti a výzvy

Změna klimatu se týká nás všech, ale její dopad na různé země a lidi je velmi rozdílný. Ženy v zemích jako Zambie, Somálsko, Ekvádor nebo Vietnam trpí o mnoho víc než kdokoli jiný. Klimatická změna zhoršuje nerovnost mezi pohlavími a ohrožuje bezpečnost a práva žen.

Dopady klimatických změn na ženy a dívky

V mnoha částech světa vykonávají většinu domácích prací ženy a dívky. Chodit pro vodu je v mnoha regionech jejich každodenní povinností. Klimatické změny však způsobují rostoucí nedostatek vody, a tak ženy a dívky denně tráví celkem miliony hodin chůzí pro vodu. Tato činnost je nejen časově náročná, ale také nebezpečná.

Delší cesty znamenají více času stráveného osamoceně mimo domov, což zvyšuje riziko, že se stanou oběťmi genderově podmíněného násilí. Delší cesty také znamenají méně času na školu nebo práci. Například v Somálsku musí dívky v období sucha chodit pro vodu každý den i sedm hodin, místo toho, aby chodily do školy, jak upozorňuje instituce OSN pro genderovou rovnost a posílení postavení žen UN Women.

Ženy jsou ty, které jedí jako poslední, a proto je na světě o 84,2 milionu více hladových žen a dívek než mužů a chlapců. Odborníky respektovaný akademický magazín publikující zásadní články z oblasti sociální práce International Social Work upozorňuje, že například v Bangladéši se v průběhu vln extrémního horka zvýšil počet dětských sňatků až o 50 procent. A konkretizuje, že se jedná vesměs o nucené sňatky dívek mezi 11. a 14. rokem.

Extrémní projevy počasí a jejich dopady

K extrémním projevům počasí klimatická změna někdy přispívá, jindy tomu tak není. Vědci vzájemnou souvislost mezi těmito jevy dlouhodobě zkoumají a v tzv. atribučních studiích popisují, jak změna klimatu ovlivnila pravděpodobnost výskytu konkrétní extrémní události, případně jaký vliv měla na její intenzitu.

Čtěte také: Dopady pirátství na mír v Somálsku

Ve studiích lze často najít srovnání současného klimatu s dobou „před průmyslovou revolucí“ či „předindustriální“. Jedná se o období mezi lety 1850-1900, kdy byla průměrná teplota planety přibližně o 1,2 °C nižší. Atribuce extrémních událostí pracují s časovými intervaly, které říkají, jak často může (nebo v minulosti mohla) srovnatelná událost v průměru teoreticky nastat.

Příklady extrémních událostí

• Extrémní počasí v Kanadě v průběhu května a června 2023 (kombinace vysokých teplot, sucha a nepřetržitého větru) vedlo k rozsáhlým požárům, při nichž v průběhu roku shořelo více než 18 milionů hektarů.
• Ke konci června 2021 bylo na mnoha místech Kanady a v amerických státech Oregon a Washington naměřeno více než 40 °C.
• Západní a střední Evropa, Severní Amerika, Čína a další části severní polokoule čelily během léta 2022 suchu a extrémním vedrům.
• Od konce roku 2020 zažívají Keňa, Etiopie a Somálsko dlouhodobé sucho, které střídají občasné intenzivní přívalové deště způsobující povodně.
• Od poloviny června do konce srpna 2022 byly v Pákistánu zaznamenány rekordní monzunové úhrny srážek (v srpnu to byl trojnásobek oproti obvyklému stavu), které vedly k rozsáhlým záplavám.

Klimatické změny a migrace v oblasti Sahelu

Území Sahelu, rozprostírající se od Atlantského pobřeží Mauritánie po Indické pobřeží Somálska, je jedním z regionů nejvíce postižených klimatickou změnou, primárně spojenou s nedostatkem srážek a dezertifikací, ale také přívalovými dešti. Prudký nárůst průměrných teplot vede nejen k rozsáhlým obdobím sucha, ale i vzniku bleskových povodní spojených s neschopností vysušené půdy absorbovat vláhu z přívalových dešťů.

Tyto procesy, v již tak velmi chudé oblasti, snižují zemědělskou produkci a dále limitují schopnost místních obyvatel najít si alespoň základní živobytí, což vede ke zvýšené vnitrostátní migraci za obživou. I když dochází ke zvýšené míře konfliktů o vodní zdroje mezi usedlou a pasteveckou populací, pro propojení vlivu klimatických změn se vznikem a rozmachem povstaleckých a teroristických skupin neexistuje dostatek empirických důkazů.

Konkrétně v oblasti Sahelu pozorujeme proces lokalizace migrace dovnitř jednotlivých států či v rámci subregionu. K tomuto vede právě snižující se schopnost obyvatel regionu získat obživu a prostředky nutné pro přesun na větší vzdálenosti, která by mu následně umožnila znevýhodněné oblasti opustit.

Dále jsou státy východní části Sahelu cílem migrace z nestabilních oblastí, jako je Somálsko a Jemen. Zde je však primárním důvodem vysoká míra násilí spojená s vnitrostátním či internacionalizovaným konfliktem. Přímý vliv snižující se dostupnosti vody vede spíše k chudnutí místního obyvatelstva, které je následně neschopné dálkové migrace.

Čtěte také: Příčiny a důsledky somálské nestability

Stabilita států v Sahelu a vliv klimatických změn

Pro případ výzkumu souvislosti mezi klimatickou změnou a vybranými push-faktory migrace byly zvoleny případy Burkiny Faso a Džibutska jako dvou států s podobnými charakteristikami ležících na opačných geografických koncích pásu Sahelu.

Ve zkoumaném období sice měly projevy klimatické změny vliv na zhoršení závěrečného skóre FSI pro oba státy, avšak tato změna byla pouze mezi 0‚62-0‚84 % pro Burkinu Faso a 1‚01-1‚2 % pro Džibutsko. Je třeba brát v potaz limitovaný přístup k datům a nedostatky měření stability státu skrze FSI, avšak získaná data nám poskytují jasný obrázek ohledně limitovaného přímého vlivu klimatické změny na stabilitu státu, a tedy i na posilování tohoto push-faktoru migrace.

Role organizace CARE a možnosti pomoci

Organizace CARE podporuje ženy na celém světě v boji proti změně klimatu a přináší příběhy výjimečných žen - klimatických hrdinek, které bojují za lepší budoucnost. Například Virginia, 57letá matka tří dětí a farmářka z Ekvádoru, založila první agroekonomickou školu pro ženy a stala se tak klíčovou postavou v boji proti dopadům klimatických změn ve své komunitě.

CARE se snaží posílit postavení žen prostřednictvím školení v udržitelných zemědělských technikách a poskytováním zdrojů nebo zaváděním adaptačních opatření zohledňujících genderové aspekty. Díky CARE tak Febbie mohla ve své vesnici v Zambii založit školku stromů a společně se starají o sazenice, Phong byla jako jedna z tisíců farmářek podpořena iniciativou „Pěstujeme budoucnost“, aby dokázala nakrmit svoji rodinu a mohla Hanh poslat do školy, a Perla se rozhodla připojit ke své matce ve skupině nazvané „Andské venkovské ženy proti změně klimatu“.

Jak přispět ke klimatické spravedlnosti?

• Zasazujte se o rovné zastoupení: Podpořte iniciativy, jejichž cílem je vyrovnané zastoupení žen a mužů v klimatických jednáních a orgánech, které rozhodují o politice.
• Vzdělávejte a zvyšujte postavení žen: Podporujte komunitní programy, které ženám poskytují znalosti a nástroje potřebné k boji s klimatickými problémy.
• Podporujte financování zohledňující rovnost žen a mužů: Lobbujte za zohlednění rovnosti žen a mužů při rozhodování o financování opatření v oblasti klimatu.
• Zvyšujte povědomí: Zapojte se do komunitních dialogů, seminářů a kampaní s cílem osvětlit dopady změny klimatu na ženy a muže.
• Ve strategiích přesidlování upřednostňujte ženy: Zasazujte se o strategie přesídlování a vysídlování zohledňující rovnost žen a mužů, které zajistí, že bezpečnost a práva žen budou hrát ústřední roli.
• Začleňte téma rovnosti žen a mužů do všech klimatických řešení: Ať už jste jednotlivec, vůdce komunity nebo tvůrce politiky, zajistěte, aby generové hledisko bylo začleněno do všech rozhodnutí týkajících se klimatu.

Problematikou se zabývá nezisková humanitární organizace CARE International, která má v Česku své zastoupení - CARE Česká republika. Další příběhy a více faktů o tom, jak klimatická změna ovlivňuje ženy a dívky, najdete na www.klimatickazmenadiskriminuje.cz. Projekt mohl v ČR vzniknout díky podpoře České rozvojové agentury.

Čtěte také: Somálsko a environmentální problémy

Změna klimatu v konfliktních zónách

Mezinárodní záchranný výbor (IRC) identifikoval 17 zemí, které čelí brutálním konfliktům, zatímco stojí v první linii globální klimatické krize, kterou samy nezpůsobily. Těchto 17 států, mezi nimiž jsou například Afghánistán, Somálsko, Sýrie a Jižní Súdán, tvoří 10,5 % světové populace a podílí se jen 3,5 % na globálních emisích skleníkových plynů.

V zemích, kde již probíhá konflikt, klimatické šoky, jako sucho či povodně, zhoršují destabilizaci. Sýrie je příkladem, jak změna klimatu komplikuje situaci. Desetiletí násilí zničilo infrastrukturu včetně vodovodů a kanalizací, což zvyšuje zranitelnost vůči nemocem.

Somálsko trpí přímými i nepřímými dopady změny klimatu. Prodloužená období sucha a změny dešťových vzorců způsobují katastrofální neúrodu, úhyn dobytka a rostoucí potravinovou nejistotu.

Data jsou jasná: Země nejvíce zasažené klimatickou a konfliktovou krizí patří mezi nejchudší a nejzranitelnější. Mezinárodní komunita musí zvýšit investice do programů zaměřených na klimatickou odolnost a prevenci konfliktů.

Tabulka: Dopady klimatických změn na vybrané státy Sahelu

tags: #Somálsko #klimatické #změny #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Zateplení v českých podmínkách
• Oklahoma: Přírodní poklady
• Jak vytvořit odolné město
• Výživa pro fazole
• Tipy pro výběr koše na bioodpad