Opatření proti změně klimatu: Globální výzva a role Číny

Zatímco ve 20. století lidstvo čelilo hrůzám světových válek a hrozbě jaderného konfliktu, 21. století přináší nové výzvy, mezi nimiž se změna klimatu jeví jako jedna z nejzávažnějších. Jejím hlavním projevem je globální oteplování, které vyžaduje okamžitou a koordinovanou akci na mezinárodní úrovni.

Nadcházející klimatický summit v Paříži by mohl sehrát klíčovou roli v celosvětosném úsilí postavit se dopadům klimatických změn, a to především tím, že se začnou výrazně omezovat emise skleníkových plynů, které vznikají lidskou činností.

Vědecký pohled na změnu klimatu

„Ukázalo se, že na teplotu na Zemi má koncentrace skleníkových plynů v atmosféře zásadní vliv. Je už jednoznačně prokázáno, že jde přímo o lineární závislost, tedy čím je větší koncentrace skleníkových plynů, především oxidu uhličitého, tím je větší teplota,“ tvrdí Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Studie Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) z roku 2007 uvádí, že většinu nárůstu průměrných globálních teplot, který pozorujeme od poloviny 20. století, je velmi pravděpodobně způsobena nárůstem koncentrace skleníkových plynů v atmosféře v důsledku lidské činnosti.

Světová produkce skleníkových plynů se zrychluje: z ročního růstu o 1,2 procenta v období let 1970 až 2000 na 2,2 procenta v dekádě 2000 až 2010.

Čtěte také: Čínská ekologická krize

Vědci varují, že jestliže emise skleníkových plynů budou nadále růst, překročíme hranici, za kterou se globální oteplování stane katastrofickým a nezvratným. Hranice nevratné změny v ekosystémech byla na základě modelů a výpočtů stanovena na oteplení o maximálně 2 °C vůči předindustriálnímu období.

Nicméně aktuální trend nárůstu emisí (vědci používají termín trajektorie) naznačuje zvýšení teploty až o 5 °C. To sice na první pohled nemusí vypadat jako zásadní zvýšení, ale je třeba si uvědomit, že například rozdíl teplot mezi současným světem a poslední dobou ledovou je právě okolo 5 °C. Tudíž i malé změny v teplotě mohou znamenat obrovské rozdíly pro celou Zemi.

Dopady klimatických změn

K často zmiňovaným následkům globálního oteplování patří tání ledovců a s tím spojený růst hladiny oceánů, což může ohrozit nízko položené přímořské oblasti. Podle mezivládního panelu IPCC by se hladina světového oceánu mohla zvýšit do roku 2100 o 26 až 82 centimetrů, což by se mohlo dotknout až 280 milionů lidí. Jeho zvyšující se teplota i kyselost navíc ničí tropické korálové útesy.

Dále je důsledkem globálního oteplování častější výskyt extrémních povětrnostních jevů, jako jsou záplavy, velká vedra nebo hurikány.

Změny počasí mohou kvůli neúrodě uvrhnout podle Světové banky do chudoby dalších 100 milionů lidí.

Čtěte také: Klima v Číně

Globální snaha o řešení

Na základě zpráv panelu IPCC a dalších publikovaných vědeckých studií se již řada zemí pustila do přípravy národních programů. Ty se sice na jedné straně snaží přizpůsobovat důsledkům změn klimatu, ale současně plánují i konkrétní kroky, jak emise skleníkových plynů snížit.

V praxi jde hlavně o odklon od fosilních paliv a přechod na takzvanou nízkouhlíkovou (či úplně bezuhlíkovou) ekonomiku - tento termín označuje způsob výroby, dopravy a využití energie, který drasticky sníží nebezpečné emise.

Aktivní jsou i jednotlivé regiony a místní samosprávy. Například australský svazový stát Jižní Austrálie oznámil před nedávnem revoluční krok - do roku 2050 hodlá redukovat čisté emise oxidu uhličitého na nulu. Dosáhnout toho chce hlavně prostřednictvím bezemisní energetiky, kdy se při výrobě elektřiny a tepla bude výhradně spoléhat na obnovitelné zdroje.

Spojené státy a Čína musí jako dvě největší světové ekonomiky spolupracovat v boji proti "existenční hrozbě", kterou představuje změna klimatu, řekla americká ministryně financí Janet Yellenová čínským vládním představitelům a odborníkům na klima. Informovala o tom agentura Reuters.

Během návštěvy Pekingu Yellenová uvedla, že předchozí spolupráce mezi USA a Čínou umožnila dosáhnout globálních průlomů, jako je Pařížská dohoda z roku 2015. "Pokračující spolupráce USA a Číny ve financování opatření v oblasti klimatu je zásadní," uvedla Yellenová v Pekingu.

Čtěte také: Odpady a dovoz z Číny: Právní rámec

Pařížská dohoda

Výsledkem konference má být dohoda o omezení skleníkových plynů během několika desítek let

Cílem pařížské konference je vytvořit celosvětovou „pařížskou klimatickou alianci“, která má být schopna udržet růst průměrné globální teploty pod dvěma stupni Celsia v porovnání s úrovněmi předindustriální éry.

Z klíčového summitu by měla vzejít dohoda o omezení emisí skleníkových plynů na několik příštích desetiletí. Nové ujednání má od roku 2020 nahradit Kjótský protokol, který se původně vztahoval na období od roku 2008 do roku 2012, ale jeho platnost byla prodloužena právě do roku 2020.

Role Číny v boji proti změně klimatu

Čína je dlouhodobě největším globálním producentem skleníkových plynů, zároveň ale přijímá rozsáhlá opatření na ochranu klimatu.

Spojené státy a Čína na závěr summitu OSN ke klimatu oznámily, že budou spolupracovat na tom, aby globální teplota nestoupla o více než jeden a půl stupně Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím.

„Čína samozřejmě zodpovídá za nějakých 30 procent emisí oxidu uhličitého, ale je potřeba si uvědomit, že to je současně dílna světa,“ podotýká expert s tím, že pokud by v Číně došlo k omezení výroby, pocítil by to celý svět. Z hlediska emisí ve spotřebě a zejména v přepočtu na obyvatele je ale Čína zhruba na podobné či nižší úrovni, než je Česká republika nebo Evropská unie.

Zároveň má Čína zájem být u hledání nových technologií a řešení, ze kterých by mohl profitovat čínský průmysl. „Pokud se podíváme na poslední čínské pětileté plány, tak je tam vždy velmi výrazně zdůrazněna ta environmentální část. Čína se snaží prezentovat jako jakýsi světový vůdce v těchto technologiích,“ uvádí Semerák.

Motivace Číny pro případné převzetí vedení boje proti klimatické změně: Číňané nejsou spokojeni s tím, že jejich ekonomika stála na těžkém průmyslu, chtějí se posunout k high-tech průmyslu a čistým zdrojům - také rádi převezmou oblast inovací čisté energetiky; znečištění je příčinou společenské nespokojenosti a předčasných úmrtí; pekingští vůdci po zkušenostech z minulých let uznávají, že globální oteplování s sebou nese katastrofální škody (vlny veder, sucho - nedostatek vody, zvyšování hladiny moří).

Iniciativy v Šanghaji

Šanghaj je v boji proti klimatické změně velmi aktivní. Každý rok se zde koná Shanghai Climate Week, který je společnou iniciativou více než 100 globálních ekologických partnerů probíhající za podpory OSN a čínské vlády. Tato platforma podporuje mezinárodní výměnu a spolupráci v oblasti změny klimatu s cílem udržitelnější budoucnosti.

Šanghaj pro splnění svých uhlíkových cílů formulovala rámec zásad a definovala 10 akčních plánů, mezi které patří například renovace budov, výstavba fotovoltaiky, posilování železniční dopravy, podpora inovačních center, zvyšování počtu parků ve městě a lesů v krajině. Šanghaj také plánuje podporu klíčových průmyslových odvětví, jako je ocelářství a energetika, s cílem dosažení minimální uhlíkové emise a uhlíkové neutrality.

Město omezuje prodej tradičních aut V boji proti emisím pomáhá i místní politika registrace nových vozidel. Šanghaj už v roce 1994 zahájila omezení prodeje benzinových vozidel, kdy se kupující musí o registrační značky ucházet prostřednictvím aukcí a loterií. Vítězní uchazeči musí zaplatit v přepočtu až 300 tisíc korun, což samozřejmě zvyšuje prodej elektromobilů ve městě, jejichž registrace je i v roce 2024 stále bezplatná; od 1. ledna 2023 nelze již však bezplatně registrovat auta s hybridním pohonem, včetně modelů elektrických vozidel s prodlouženým dojezdem - EREV. V minulém roce bylo registrováno více než 300 tisíc elektrických vozidel, což je nejvíce mezi čínskými městy.

V této souvislosti čínská vláda letos schválila plán Šanghaje na výstavbu offshore větrných elektráren s kapacitou 29 gigawattů. Díky projektu by Šanghaj měla získávat přibližně 100 terawatthodin čisté elektřiny ročně, což je více než polovina její roční spotřeby.

Jako součást série iniciativ, které mají Šanghaj přizpůsobit čínským národním cílům v oblasti klimatu, město rovněž oznámilo plány na výstavbu solárního projektu o výkonu 1 GW u pobřeží města. Solární projekt, který se bude skládat z několika parků, bude vybudován vedle pobřežních větrných turbín v pobřežních čtvrtích města, zejména Fengxian, Lingang a Jinshan. Šanghaj shání nabídky na rozvoj solárního projektu, přičemž první kolo soutěžního přidělování by mělo začít před koncem roku 2024.

Spolupráce s Evropskou unií

EU spustila ekologickou kampaň. Šanghaj je dlouhodobě známá jako klíčová lokalita pro mezinárodní výměnu v Číně a především v oblasti čistých technologií skýtá mnohé příležitosti pro navázání spolupráce. Mimo jiné i proto Evropská unie spustila v Číně druhý ročník ekologické kampaně Sustainability Tour, jejím cílem je seznámit veřejnost se spoluprací EU a Číny v oblasti životního prostředí, klimatu, energetiky a udržitelnosti. V rámci akce, kterou podpořil i Generální konzulát ČR v Šanghaji, zástupci členských zemí a čínských partnerů absolvovali v Šanghaji projížďku na kolech, Delegace EU také oslovila čtyři místní blogery, aby navštívili 14 lokalit ve 12 čínských měst a obcí, kde se realizuje 21 společných aktivit.

Aktivní ve spolupráci s městem jsou například Dánsko, Finsko a Norsko, které plánují zorganizovat do jara 2025 v rámci společné iniciativy Nordics for Climate Action zaměřené na inovativní řešení a mezinárodní spolupráci v boji proti změně klimatu, celou řadu workshopů a dalších aktivit zaměřených na energetickou transformaci, udržitelný rozvoj měst a oběhové hospodářství. Akcí se zúčastní i zástupci podnikatelské sféry jednotlivých zemí.

tags: #činy #proti #změně #klimatu #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Jak správně třídit odpad
• Životnost pandy v divočině
• Zajímavosti o české přírodě
• Oslava Svobody a Síly Ženy
• Analýza hlubinné ekologie