Kolik let se dožívá panda velká ve volné přírodě?

15.03.2026

Při nadpisu článku Vás možná napadlo, jestli se autor nezbláznil. Panda, která není panda? Situace je však mnohem komplikovanější. Dlouhou dobu byly známé dva zcela odlišné druhy pand.

Panda velká a panda červená: Dva odlišné druhy

Panda velká (Ailuropoda melanoleuca), onen velký černobílý medvěd, který obývá několik málo oblastí v Číně, živí se pouze několika druhy bambusů a nechtěně se stal jakýmsi symbolem a maskotem všech živočichů ohrožených vyhubením.

To vedlo dlouhé roky k mnoha sporům zoologů o správné zařazení obou pand, které měly jak znaky medvědů, tak šelem medvídkovitých, nebo kunovitých. Nakonec s nástupem moderních genetických metod byla panda velká zařazena k pravým medvědům, zatímco panda červená byla ještě chvíli řazena k medvídkovitým šelmám do příbuzenstva mývalů a nosálů až nakonec získala vlastní čeleď - kolonku v zoologickém systému, ve které je zcela sama. Že jsou její nejbližší příbuzní mývalové, nebo kunovité šelmy namísto medvědů je však nyní již zcela jisté.

Panda červená (Ailurus fulgens)

Panda červená, také nazývaná panda malá, je menší stromová šelma a jediný zástupce čeledi pandy malé. Genetické analýzy z roku 2020 ukázaly, že se jedná o dva samostatné fylogenetické druhy - čínskou pandu červenou a himálajskou pandu červenou. Pandě červené je podobný způsob života jako pandě velké, ale mají odlišnou populační historii.

Pandy červené jsou savci žijící ve vysokých nadmořských výškách - běžně mezi 2000 - 4000 metrů nad mořem v oblasti Himálaje a přilehlých pohoří od Nepálu, severní Indie a Barmy až po jižní Čínu. Ve své domovině obývají chladné a vlhké lesy tvořené z velkých druhů rododendronů, chladnou mlžnou džungli či bambusové háje. Zdržují se převážně na stromech a keřích, po kterých výborně obratně šplhají i skáčou. Na zem slézají spíše vzácně.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

Pandy jsou aktivní zejména ve večerních, nočních a ranních hodinách. Den většinou prospí ve stromových dutinách, nebo rozsochách mohutnějších větví, často vysoko nad zemí. Žijí většinou samotářsky s výjimkou období páření a odchovů mláďat. Svým vzhledem připomínají pandy nejvíce mývala severního, případně zbarvením nosála červeného. Jsou schopny se na docela dlouhou dobu postavit na zadní nohy, po kterých jsou schopné i několik metrů ujít.

Živí se zejména několika bambusy a dalšími trávami, výhonky a pupeny rostlin, ovocem a vejci a drobnými obratlovci, nebo hmyzem. Bambusové výhonky i další potravu si pandy přidržují svým takzvaným šestým prstem. Nejde však o skutečný prst, kterých mají pandy na předních tlapkách pět, ale o mozolovitý výrůstek tvořený zmnoženými záprstními kůstkami, který je podobně jako lidský palec k ostatním prstům dlaně protistojný a tak dovoluje pandám držet si potravu u tlamičky skoro lidským způsobem.

Páry tvoří červené pandy pouze na několik málo týdnu v období rozmnožování. Samice je schopna pozastavit vývoj oplozeného vajíčka tak, aby se mládě narodilo do klimaticky nejpříhodnějšího období roku. Samotná březost pak trvá 4 - 6 měsíců. Po té rodí samice do předem připraveného hnízda v dutém stromě nebo rozsoše větví většinou jedno až dvě mláďata. Ta jsou první dva týdny úplně holá, slepá a bezbranná a váží pouhých 100 gramů. Mláďata mají velice dlouhý vývoj, samice se o ně přestává starat až ve stáří kolem jednoho roku.

Panda červená je podle IUCN řazena mezi ohrožené druhy živočichů. Odhady jejich populace ve volné přírodě jsou okolo 20 000 jedinců. Ve volné přírodě se panda červená průměrně dožívá 8-10 let.

Panda velká (Ailuropoda melanoleuca)

Je nádherný a se svou výraznou černobílou srstí vypadá jako dobrotivý veliký plyšák. Nenechte se ale mýlit. I když je tenhle vegetarián na bambusové dietě, patří mezi medvědovité šelmy a není na hraní. Panda velká se stala symbolem ohrožené přírody. Panda velká nalezla v rezervacích nové útočiště poté, co byla v důsledku odlesňování a rozvoje zemědělství vytlačena z nížinných oblastí a hrozilo jí vyhubení.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

Panda velká se může dožít 10-30 let. Dospělý medvěd měří 120-190 cm a dosahuje hmotnosti 70-160 kg. Pandy jsou samotáři a většinu dne tráví v úkrytu. S jinými jedinci se pandy setkává pouze v období námluv. Samice se mohou pářit s několika samci. Samice pandy velké rodí obvykle jen jednou za dva až tři roky.

Dosud nejstarší pandou byla Tu-tu, která v roce 1999 pošla ve věku 37 let a je zapsána v Guinnessově knize rekordů.

Chov pand v zoologických zahradách

Pandy velké jsou v zoologických zahradách opravdu velkou vzácností. Do chovu získá pandu velkou zoologická zahrada jen v případě, že ji danému státu zapůjčí Čína. Ta svůj národní poklad nikdy neprodává ani nedaruje. Jedinou možností jak mít tohoto medvěda v zoo je jeho pronájem. „Asijský stát si veškeré pandy i mláďata, která se v zoo narodí, velmi dobře hlídá. Ve smlouvách vždy stojí, že jakékoliv mládě se okamžitě stává čínským majetkem jako jeho rodiče. Smlouvy jsou uzavírané pouze na určitou dobu, takže se musí pravidelně obnovovat.

V zoologických zahradách můžeme „malou pandu“ najít mnohem častěji než její daleko známější příbuznou pandu velkou. Její potrava je mnohem pestřejší, a i proto je její chov trochu jednodušší. Ale přesto jsou obě pandy ohroženými druhy. Panda červená je vedena v Červené knize (IUCN Red List of Threatened Species) jako zranitelný druh (vulnerable). Počet zvířat ve volné přírodě se odhaduje na 10 000 jedinců a její stavy stále klesají. Nejvíce je ohrožena ztrátou přirozeného prostředí a nelegálním lovem (pytláctvím).

Zoo Jihlava a panda červená

Zoo Jihlava chová pandy červené od roku 2011, kdy dovezla samce Pantalaimona narozeného v Zoo Krefeld, ke kterému o necelé dva roky později dovezla samici Nangwu ze Zoo Planckendael. První mláďata se pandám narodila o rok později v roce 2014. Jejich kmotrem se stal horolezec Radek Jaroš, který dva mladé samce pokřtil jako Radka a Jarka. Další mládě úspěšně odchovaly pandy v roce 2015. Nyní v roce 2018 se pandám narodili opět dva samci 23. června.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Podpora pand v českých zoo

Rozhodli jsme se proto podporovat chov, a tudíž i záchranu těchto krásných zvířat. Sponzorujeme pandy červené v Zoo Praha, Zoo Ústí nad Labem, Zoo Liberec a Zoo Plzeň. S pandou se můžete setkat i v Zoo v Ostravě a od roku 2011 také v Zoo Jihlava a v Zoo Zlín.

Mláďata v zoo

První zoologickou zahradou v České republice, kde se podařilo úspěšně odchovat mládě pandy červené, byla Zoo Ústí nad Labem. V roce 2001 se zde narodilo jedno mládě a v roce 2007 se tu podařilo odchovat dokonce dvojčata (pojmenovaná originálně Pat a Mat :-)). V pražské zoo se v roce 2012 narodilo jedno mládě a druhý, nejčerstvější přírůstek je z roku 2018.