Zimní slunovrat je magickým okamžikem, kdy se temnota a světlo střetávají, a celé lidstvo se připravuje na návrat slunce. Je to čas, kdy příroda spí, ale v srdci lidí se rodí příběhy a legendy, které mají sílu přetvořit realitu. Tyto pohádky o temnotě, zrození světla a magických bytostech můžeme dnes oživit při dlouhých zimních večerech, kdy si vychutnáváme šálek horkého čaje, čokolády nebo bylinkového nápoje.
Ve starověkém Egyptě panoval ve vesmíru bůh Ra, jenž řídil cykly slunce. Jednoho dne, jak to bývá v mýtech, přišel okamžik, kdy Ra ztratil svou moc. Temné síly, vedené bohyní nočního nebe, Nut, zatáhly slunce do hlubin neviditelného světa. Lidé na Zemi se báli, že temnota bude trvat navždy, ale po třech dnech, které byly nejdelší v dějinách, se začal Ra znovu zjevovat. V noci, kdy slunce znovu vyšlo, byla Egyptská země připravena na jeho znovuzrození. První paprsek byl symbolem triumfu světla nad temnotou a zárukou, že zlo nemůže nikdy zvítězit nad tím, co je pravdivé a čisté.
Keltové věřili, že v srdci zimy se na nebesích setkávají dva králové - Dubový král a Cesmínový král. Dubový král byl zosobněním slunce, růstu a života, zatímco Cesmínový král představoval temnotu, chlad a smrt. V každém roce na slunovrat bojovali o vládu nad světem. Tento boj nebyl násilný, ale byl to tichý souboj, v němž každý z králů měl své místo v cyklu přírody.
Vikingové věřili, že během zimní noci, kdy byla obloha temná a tichá, se nebe otevíralo a na něm se objevoval Odin, bůh moudrosti a války, se svou divokou honbou. Tato "lovecraftovská" podívaná byla známá jako Wild Hunt, a obávaní lovci na koních v doprovodu vlků a orlů byli vnímáni jako předzvěst neštěstí nebo změny. Bylo-li slyšet kopyta koní klapotající na obloze, bylo to znamení, že Odin a jeho armáda duchů přilétají, aby odnesli duše ztracené v temnotě.
Slovanští předkové věřili, že na slunovrat přichází Koleda, starý, zázračný duch slunce, který přináší nový život. Když slunce zapadalo a svět se zahalil do temnoty, lidé se obávali, že zima bude trvat navždy. Avšak Koleda, duch zrození, byl tím, kdo se vracel, aby slunce znovu probudil. Jedna z nejslavnějších legend praví, že Koleda jednou přišel do vesnice v podobě starého muže se zlatým oštěpem.
Čtěte také: Moudrost přírody v citátech
Dlouhé zimní noci byly v minulosti časem, kdy se rodiny a komunity scházely kolem ohně, aby si vyprávěly příběhy. U ohně nebylo jen teplo, ale také světlo, které rozptýlilo temnotu, jež venku vládla. Lidé věřili, že právě na zimní slunovrat je hranice mezi světem živých a světem mrtvých nejtenčí. V některých kulturách byly příběhy o duších, kteří se vracejí z říše mrtvých, běžné.
Zimní slunovrat je ideální příležitostí k tomu, abyste si vytvořili svůj vlastní rituál, inspirovaný těmito příběhy, který vám pomůže přivítat nové světlo:
Příběhy dlouhých zimních nocí nám připomínají, že i v temných chvílích je vždy přítomná naděje a světlo. Zimní slunovrat je nejen obdobím přírodní změny, ale také chvílí pro nás, abychom se připojili k těmto magickým příběhům a tradičním rituálům.
Květiny inspirovaly již mnoho vlivných lidí k tomu, aby ve svém životě objevili smysl a pozvedli svět. Mnoho těchto povzbuzujících citátů pochází od známých osobností.
V krajině zimy dlouhé téměř deset měsíců v roce, krajině nekonečných zimních nocí a krajině všeobecně drsných podmínek je snadné ztratit pozitivní pohled na život, jiskru v očích a motivaci k novým věcem.
Čtěte také: Citáty indiánů
Island mě zaujal natolik, že jsem začala po téhle místní spokojenosti pátrat do hloubky a narazila jsem na jednu z nejsignifikantnějších místních hlášek: þetta reddast. Místní ji vyslovují /ta-ta radost/ a překlad je úplně prostý: „vyjde to“ nebo možná taky „bude to dobrý“ či „všechno bude OK“. Pouhými dvěma slovy tak dokážou dávní Vikingové vystihnout jednoduchou podstatu věci. Prostě buďte pozitivně naladěni, věřte tomu a ono to nakonec všechno určitě dobře dopadne.
Chlad je hlavní čchi zimního ročního období. Chlad je čchi vody a je propojen s ledvinami, proto se též říká, že zima je obdobím řízeným chladnou vodou. Proto je nejvíce chladných nemocí v zimě, nicméně lze se s nimi setkat i v ostatních ročních obdobích.
| Pojem | Popis |
|---|---|
| Šest čchi (liuqi) | Šest obvyklých projevů podnebních proměn: vítr, chlad, vedro, vlhko, sucho a oheň. |
| Šest rozvracečů (liuyin) | Šest vnějších chorobných škodlivin - vítr (feng), chlad (han), vedro (shu), vlhkost (shi), sucho (zao) a oheň (huo). |
Zimě přináleží chlad, a proto je třeba, aby mu tělo v tomto období bylo přiměřeně vystaveno.
Čtěte také: Moudrost Boha v přírodě
tags: #citaty #o #zimni #prirode