Citlivost na vliv znečištění ovzduší: Dopady a řešení

19.04.2026

Kvalita ovzduší je zásadním faktorem, který ovlivňuje životní prostředí. Vzhledem k tomu, že člověk potřebuje ke svému životu dýchat, je znečištění ovzduší považováno za jedno z nejvýznamnějších zdravotních rizik.

Znečišťující látky a jejich vliv na zdraví

Znečištění ovzduší způsobuje velmi pestrá škála sloučenin různého druhu a původu. Mezi hlavní znečišťující látky patří:

Oxid uhelnatý (CO): Vzniká nedokonalým spalováním paliv. Je to jedovatý plyn, který negativně působí na nervový a kardiovaskulární systém.
Ozón (O3): Prospěšný v ozonosféře, ale ve spodních vrstvách atmosféry oxiduje tkáně a je toxický ve spojení s dalšími látkami.
Oxid siřičitý (SO2): Dostává se do vzduchu spalováním hnědého uhlí a souvisí s tzv. kyselými dešti.
Oxidy dusíku (NOX): Uvolňují se například spalováním v motorech aut a způsobují okyselování prostředí.
Prachové částice (PM10): Snadno se dostávají nádechem až do plicních alveol, kde mohou vyvolat zánět dolních dýchacích cest.
Těžké kovy (olovo, kadmium, rtuť): Uvolňovány lidskou činností, především chemickým průmyslem.
Polycyklické aromatické uhlovodíky: Škodlivé látky, které se uvolňují při spalování organických materiálů.

Lidé žijící ve znečištěném prostředí jsou náchylnější k nemocem i úmrtí.

Monitorování kvality ovzduší

Po celé České republice existují měřicí stanice umístěné ve větších městech a sledující dopravní zátěž. Stanice provádí kontinuální měření nepřetržitě 24 hodin 7 dní v týdnu. Na všechny nebezpečné látky existují limity, které se pohybují řádově v desítkách až stovkách mikrogramů na metr krychlový.

Sledování kvality ovzduší se provádí pro znečišťující látky uvedené v příloze č. a) měřením úrovně znečištění ovzduší na určených místech, a to kontinuálně nebo jednorázovým odběrem vzorků v souladu s požadovanými cíli kvality údajů uvedenými v příloze č. b) měřením úrovně znečištění ovzduší, které ve srovnání se stacionárním měřením splňuje méně přísné požadavky na kvalitu údajů uvedené v příloze č.

Čtěte také: Nahrávání zvuků přírody

Vláda nařizuje podle § 55 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 92/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 385/2005 Sb. a zákona č. 212/2006 Sb., k provedení § 6 odst.

Stacionární měření prováděné ministerstvem nebo jím zřízenou právnickou osobou je doplňováno dalšími stacionárními měřeními prováděnými autorizovanými osobami. Body vzorkování pro stacionární měření se umisťují v souladu se zásadami uvedenými v příloze č. 4 k tomuto nařízení. Minimální počty bodů vzorkování pro stacionární měření jsou uvedeny v příloze č.

Imisní limity a cíle

Imisní limity, přípustné četnosti jejich překročení, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobý imisní cíl jsou uvedeny v příloze č.

Nejpozději do 31. prosince 2009 se dosáhne imisních limitů stanovených v části A tabulky 2 přílohy č. Nejpozději do 31. prosince 2012 se dosáhne cílových imisních limitů stanovených v části C tabulky 1 přílohy č. Nejpozději do 31. prosince 2009 se dosáhne cílových imisních limitů stanovených v části C tabulky 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

Nejpozději do 31. prosince 2014 se dosáhne imisního limitu pro PM2,5 stanoveného v části A tabulce č. 1 přílohy č. 597/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. Dosažení cílového imisního limitu v městských pozaďových lokalitách podle § 3 odst. 6 nařízení vlády č. 597/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, je vyhodnocováno k 31. 3. Dosažení poklesu klouzavé průměrné roční koncentrace PM2,5 podle § 3 odst. 7 nařízení vlády č. 597/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, je vyhodnocováno k 31.

Čtěte také: Architektura a Příroda: Harmonické Spojení

Vliv počasí a reliéfu

Vliv na množství škodlivých látek v ovzduší má i počasí - důkazem je tzv. smogová situace nebo také „Londýnský smog“, která vzniká pouze při určité kombinaci podmínek. Kromě intenzity provozu a počasí hraje roli i reliéf. Obecně hůře jsou na tom města, jež jsou obklopena horami.

Smogová situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění suspendovanými (prachovými) částicemi PM10, přízemním (troposférickým) ozonem (O3), oxidem siřičitým (SO2) nebo oxidem dusičitým (NO2) překročí některou z informativních prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 zákona č. 201/2012 Sb.

Zimní smogové situace spojené s vysokými koncentracemi suspendovaných (prachových) částic, případně oxidu siřičitého nebo oxidu dusičitého se nejčastěji pozorují v chladném období roku, tedy od října do března, kdy vznikají jako důsledek spalování fosilních paliv v kombinaci s nepříznivými rozptylovými podmínkami (nízká rychlost větru, výskyt teplotní inverze).

Vlivem nepříznivých rozptylových podmínek (nízká rychlost větru, teplotní inverze, nízká teplota) v kombinaci se spalováním fosilních paliv (vytápění) totiž dochází k hromadění škodlivin a vodní páry v blízkosti povrchu. Vodní pára pak může kondenzovat, což má za důsledek vznik mlhy.

Vznik a ukončení smogové situace se vyhlašuje pro vymezené území v rámci zóny nebo aglomerace na základě naměřených koncentrací znečišťujících látek na stanovených měřicích lokalitách reprezentativních pro vymezené území (dále „reprezentativní lokality“). Reprezentativní lokalita musí být reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 vymezeného území.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Doporučení při smogové situaci

Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, seniorům, těhotným ženám a malým dětem se po vyhlášení smogové situace doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení.

Identifikace zdrojů znečištění

Identifikace zdrojů znečišťování na konkrétním místě nemusí být vždy jednoduchou a jednoznačnou záležitostí. Existuje několik nástrojů, které nám mohou přiblížit původ znečištění, přičemž nejvhodnější je jejich kombinace.

Koncentrace znečišťujících látek jsou závislé na meteorologických (rozptylových) podmínkách. Toho využívají např. koncentrační růžice znázorňující koncentrace škodlivin v souvislostech se směrem a rychlostí větru, což napovídá o vzdálenosti a směru, ze kterého znečištění přichází, nebo tzv. zpětné trajektorie větru, které dávají přesnější představu, odkud a jakou rychlostí se mohlo znečištění šířit.

Zatím asi nejpřesnější metoda pro identifikaci zdrojů znečištění je receptorový model PMF, který je založený na podrobných terénních měřeních a následných chemických analýzách mnoha látek.

Znečištění ovzduší a ochrana očí

Oči jsou citlivé na dopady znečištění ovzduší, což znamená, že kvalita ovzduší může ovlivnit, jak dobře se oči mají. Projevy znečištěného ovzduší se mohou lišit, od velmi mírných nebo bezsymptomatických stavů až po chronické projevy nepohodlí a podrážděných očí.

Regionální rozdíly v znečištění ovzduší v ČR

Nejznečištěnější oblastí v České republice je severovýchodní část Moravskoslezského kraje. Naopak nejčistší vzduch obecně dýcháme na horách a na místech vzdálených od lidské civilizace.

Evropský index kvality ovzduší

Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) dýchá 96 procent městského obyvatelstva vzduch, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za nezdravý. Následky špatné kvality ovzduší pro zdraví jsou nepřijatelně rozsáhlé a lze jim do značné míry předcházet.

Řešení a možnosti zlepšení kvality ovzduší

Ke snížení emisí z dopravy dochází především v důsledku zvýšení plynulosti dopravy. Je třeba přijmout další omezení pro provoz starých kotlů a kamen, zpoplatnit škody, které pálení uhlí způsobuje, a podporovat výměnu kotlů (a nově i kamen) také u sociálně slabých (předfinancování, administrativní podpora atd.). Zároveň je třeba omezit znečištění z uhelných elektráren, které spalují velkou většinu uhlí.

Pokud nadužívání individuální dopravy zapříčiňuje zhoršení kvality ovzduší, nabízí se alternativní cestování, a to hromadnou dopravou, na kole či pěšky, což je k přírodě bezesporu ohleduplnější.

Do zlepšení životního prostředí investujeme v příštích letech rekordní částku přesahující 350 miliard korun, kterou naše vláda vyjednala v EU. Připravíme podmínky pro ukončení spalování uhlí v ČR nejpozději do roku 2038 s tím, že budeme usilovat o dřívější datum ukončení za předpokladu zajištění energetické soběstačnosti státu a minimalizace sociálních dopadů. Odstavování uhelných elektráren bude probíhat průběžně spolu s přechodem na nízkoemisní zdroje (plyn, odpad, biomasa).

Směrnice EU o kvalitě ovzduší

Situaci by měla pomoci vyřešit směrnice Evropského parlamentu a Rady o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Cílem směrnice je například nejpozději do roku 2030 plně sladit normy EU v oblasti kvality ovzduší s doporučeními WHO a nejnovějšími vědeckými poznatky.

Emise NOx v krajích ČR

Praha je na tom z hlediska emisí oxidů dusíku ze všech zdrojů znečištění výrazně nejhůře ze všech krajů. Celorepublikovou hodnotu převyšuje 5,8 krát (hodnota 20,78 t/km2 v Praze) a druhou nejvyšší hodnotu Ústeckého kraje převyšuje 1,6 krát. Koncentrace automobilové dopravy na území Prahy je hlavní příčinou vysokých emisí tohoto druhu.

Emise SO2 v krajích ČR

Co se týče hodnoty emisí SO2 ze stacionárních zdrojů, Praha zaujímá v roce 2005 čtvrté místo mezi nejhoršími kraji, a převyšuje republikový průměr (2,75 t/km2), stejně jako dalších 5 krajů. Vyšší emise oxidu siřičitého než v Praze jsou především v Ústeckém kraji, na jehož území jsou zdroje, které dlouhodobě produkují nejvíce těchto látek. Vysoké emise SO2 jsou i v kraji Moravskoslezském a Pardubickém kraji.

Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v ČR

Vzhledem k tomu, že při měření imisí jsou sledovány imisní limity celé řady znečišťujících látek je v případě Prahy velmi pravděpodobné, že na většině stanic naměřené hodnoty alespoň u jedné z látek tento limit překročí.