Akvárium podle přírody: Inspirace a nastavení

Článek Akvárium podle přírody se dočkal nečekaného a vesměs příznivého ohlasu. Postupně se ukázalo, že než reagovat na jednotlivé dotazy, bude jednodušší v tématu pokračovat dalšími díly. Dnešní téma se týká souboru otázek k nastavení počátečních podmínek v takovém akváriu.

Zatímco příroda měla k vytváření ekosystémů pár miliard let, akvarista je v ještě horší situaci než biblický Stvořitel, kterému stačilo šest dní. K tomu, aby si na konci svého úsilí mohl spolu s ním spokojeně říci "Aj a bylo to dobré", je třeba splnit řadu předpokladů. U nádrže, která se má "samoregulovat", je potřeba věnovat zařízení interiéru mnohem větší pozornost, než je tomu u systémů, kde vše hlídá technika (a někdy dokonce i chemie).

Dno akvária

Při vytváření dna se mi osvědčilo položení dvou vrstev. První (hlubší) z jen málo propraného písku z jiného staršího akvária, v horším případě z přírody. A pokud z přírody, tak raději z řeky či potoka než z pískovny, kde je nutné propírat přece jen důkladněji. K propírání štěrku z "externích" zdrojů by mělo patřit určitě také jeho vyvaření, riziko zanesení nežádoucích mikroorganismů je tu vždy vyšší. Na tuto vrstvu obvykle pokládám buď hrubý důkladně propraný štěrk, nebo drobné kamínky. To má zabránit především rychlému zákalu vody hned po napuštění. V pozdější fázi absorbuje horní hrubší vrstva kal a umožňuje jeho postupnou přeměnu a přechod takto vzniklých živin do hlubšího patra.

Dekorace a materiály

Spíš z dekoračních důvodů nevynechávám velké kameny. Výběru materiálu pro hrubší vrstvu dna i větších kamenů je třeba věnovat mnohem větší pozornost než u akvária vybaveného technikou. Rozhodně je nutné se vyvarovat hornin měnících chemismus vody. A to jak vápnitým (vápence, mramory, dolomity, travertin atd.), tak i kyselým (především žula). Pro člověka bez geologické průpravy jsou poněkud riskantní i mnohé usazené břidlice, které mohou mít překvapivě pestré chemické složení (z některých se ostatně vyráběla kyselina sírová i když to je spíš extrémní příklad) a některé pískovce - ty hlavně pro pro vysoký obsah železa.

Doporučit lze všechny druhy křemene a buližníky. Z vyvřelých hornin se hodí třeba čedič, trachyt a další. Přijatelné a velmi dekorativní jsou některé metamorfované břidlice (fylit a spol.). Experimentoval jsem i s drtí z černého uhlí. Výsledek byl esteticky velmi zajímavý (obzvlášť neonky se nad ním krásně vyjímají), navíc by teoreticky mělo svědčit i chemismu vody a mikroorganismům. Praktický výsledek byl poněkud rozporuplný: po několika měsících vzorného fungování se drť náhle pokryla neodstranitelným povlakem tuhých vláknitých řas. Pravdou ovšem je, že v nádrži nebyli ancistrusové.

Čtěte také: Recyklace v Česku

K přirozené dekoraci přírodního akvária patří i kořeny, s jejich výběrem je ovšem třeba dbát zvýšené opatrnosti. Mnohokrát se mi stalo, že jsem si díky nim - a to i těm z akvaristických prodejen - nefiltrovanou vodu v nádrži zakalil. V každém by bylo dobré nechat kořen ponořené napřed stranou nádrže a minimálně několik týdnů jej pozorovat. Vodu může obarvit, neměl by ji však zakalovat.

Voda a její příprava

Dalším důležitým "startovacím" faktorem je voda použitá k napuštění nádrže. Před ustálením rovnováhy je totiž systém velmi vratký a nezřídka musí projít fází (nebo několika fázemi) přemnožení některých mikroorganismů, než se extrémy eliminují. Pokud má voda takové složení, aby příliš rychlé přemnožení neumožnila, což především znamená, že není moc eutrofizovaná (tj. Aby se nezelenala voda v akváriu, nenapouštíme především takovou, která obsahuje dusičnany - byť i v míře, kterou lidem k pití normy povolují. Z nějakého mně neznámého důvodu se krátce po napuštění obvykle rychle zakalila i voda dešťová. Překvapivě nejlepší výsledky nakonec dala voda z pražského vodovodu.

Vodu jsem do nádrže osazené rostlinami (přes položený papír) nalil jen po jednodenním odstátí. Pokud nepoužijeme chlorovanou vodu, může pochopitelně být úplně čerstvá. Ryby však v každém případě přišly na řadu až po několika týdnech, když bylo zřejmé, že rostliny opravdu zakořenily a v systému začaly fungovat některé biologické cykly.

Rozhodně je u nově zařízeného akvária chyba v panice začít vodu měnit hned při jakémkoviv zákalu. Většinou stačí trochu omezit topení a svícení a obrnit se trpělivostí. Moudrá příroda pak vyřeší vše ostatní. Možná ještě horší je vyměnit jen část vody.

Experimentování a etika

Asi nejčastější poznámka zněla, že ekonádrž je sice zajímavá věc, ale neposkytuje akvaristovi možnost "hrát si" s akváriem, zkoušet různá řešení, experimentovat atd. Je to pravda jen částečně. I tady je možné zkoušet různé zásahy a s napětím čekat, co to udělá. Pravdou ovšem je, že možností k experimentům je tu méně a rozhodně nejsou tak radikální, jaké si oblíbili někteří "techničtí" nebo "chemičtí" akvaristé.

Čtěte také: Recyklace Elektronického Odpadu

V každém případě bych ale rád experimentátorům připomněl, že i ryba je živý tvor, který vnímá, cítí a eventuálně také trpí. Akvarista má jejich životy zcela ve svých rukou a etika by mu proto neměla být cizí.

Inspirace přírodou a zlatý řez

S radostí jsem četl poznámky odkazující ke knihám fotografií ze sladkých vod. Ano, i já jsem vybaven vlastními zážitky z potápění a fotografování pod vodou. Pozorování života v přírodních vodách dává hodně inspirace, jak v estetickém řešení nádrže, tak při vytváření přirozeného prostředí a vyváženého systému. Ani není třeba při tom oblékat neoprén, i procházka kolem potoka leckdy stačí.

Krása tedy spočívá v určité symetrii nebo spíše asymetrii. Stejná pravidla platí i při vytváření krajiny nebo-li layoutu akvária. Klíčem k úspěchu je respektování pravidla zlatého řezu. Při použití pravidla zlatého řezu získáte čtyři různé průsečíky. Akvárium si můžeme polepit páskou podle pravidel zlatého řezu. Pravidlo třetin nám také pomůže vytvořit stetickou podívanou a tato metoda je jednodušší na zjištění čtyř hlavních průsečíků.

Je dobré si pamatovat, že sokolní svět "čteme" zleva doprava. Nejde jen o to umístit do zlatého řezu esteticky působící co nejvýraznější objekty. Je důležitý dodržet i poměr zlatého řezu např. mezi prázdným a plným prostorem. Prázdným prostorem jsou myšlena místa neosázená nebo pokrytá nízkým kobercem rostlin.

• Konkávní - Hlavní body jsou po stránách a uprostřed je prázdný prostor.
• Konvexní - Hlavní bod je umístěn ve středu.
• Trojúhelníková - Kompozice má tvar trojúhelníků.

Rozhodněte se s jakým materiálem chcete pracovat. To znamená, jaký zvolíte substrát, kameny a kořeny. Zvolte si výsledný typ kompozice podle umístění prázdného a plného prostoru. Promyslet si umístění kořenů a kamenů tedy tzv. hardscape., tak aby byly respektovány pravidla zlatého řezu.

Čtěte také: Dřevní odpad: Od problému k cennému zdroji

Rostlinné akvárium

Akvárium, které je osázeno vodními rostlinami se nazývá rostlinné akvárium. Ačkoli je pojem „přírodní akvárium“ širokým pojmem, lze objevit několik rozdílů oproti klasickým rostlinným akváriím. Hlavním rozdílem je jeho provázanost s přírodou. Hlavním úkolem přírodních akvárií je „učit se od přirody“. Znamená to vnímat krásu přírody a zahrnout ji do svého layoutu. V přírodě existuje mnoho nádherných scenérií. V akváriu se je snažíme napodobit pomocí kořenů, kamenů a rostlin. Podstatou přírodních akvárií tedy je zobrazit nějakou přírodní scenérii.

Další věcí, kterou se přírodní akvaristika učí od přírody je ekosystém. Ekosystém je vzájemné působení rostlin, živočichů a prostředí na sebe samé. Všechny součásti ekosystému jsou buď producenti, konzumenti nebo rozkladači. V přírodním akváru tomu odpovídají rostliny, ryby a užitečné bakterie v substrátu. Producenty jsou rostliny, protože vytváří kyslík během fotosyntézy, který spotřebovávají ryby a mikroorganismy. Rozkladači jsou užitečné bakterie ve filtrech a substrátech. Rozkládají zbytky potravy ryb a udržují tak vodu čistou.

Koncept ekosystému je stejný jak v přírodě, tak v akváriu. Exkrementy ryb a krevetek jsou rozkládány užitečnými bakteriemi, které je rozloží na živiny. Tyto živiny potom spotřebovávají rostliny. Rostliny také absorbují CO2, které vydechují ryby a díky fotosyntéze uvolní kyslík. Pokud máte dostatek rostlin, můžou ryby žít zdravě díky dostatku kyslíku.

První věc, na kterou se při zakládání přírodního akvária musíme zaměřit je layout a celkový koncept. Podle layoutu akvária (jeho vnitřního vzhledu) musíme upravit i techniku - např. osvětlení a substrát. Například je třeba vědět, zda budou kořeny trčet z akvária a rostliny růst i nad hladinou. V takovém případě je nutné pořídit osvětlení zavěšené od stropu. Pokud budete chtít měnit layout později, není už to tak snadné.

Existují akvária nejrůznějších velikostí a typů. Hlavními materiály jsou sklo a speciální plast. Sklo si po dlouhou dobu uchová svou čistotu a propustnost. Naproti tomu akrylové nádrže se snadno čistí. Pro přírodní akvária je nejvhodnější použít nádrže, které svými hranami a tmelem neblokují výhled do vašeho kousku přírody. Velikost nádrže také ovlivňuje celkový layout.

Pokud akvárium správně neumístíte, můžete se stát, že začne téct nebo dokonce praskne. Vhodné je mezi něj a podstavu umístit karimatku nebo nějakou jinou podložku, která vyrovná nerovnosti. Dokonce i pokud se jedná o nano akvárium, je důležité, aby nestálo na nerovnostech. Je také třeba počítat s váhou akvária. Každý litr vody váží 1 kilogram. Navíc je v akváriu i substrát. Není vhodné akvárium umisťovat na obyčejný nábytek, protože není na takovou váhu stavěný.

Ekoakvárium a jeho fungování

Křišťálově čistá akvária se dnem podobajícím se čerstvě vycíděné podlaze sice možná uspokojí pedantské duchy nebo chorobné estéty, pro toho, kdo někdy viděl skutečný svět pod vodou, však vyhlížejí trochu jako nemocniční pokoj oproti útulné hospůdce. Zkoušel jsem proto jít opačnou cestou: k nádrži, která se obejde nejen bez údržby, ale také bez filtrů, pump a chemických souprav.

Teoreticky to vypadá poměrně jasně: většina látek by i v akváriu měla procházet jakousi zmenšeninou přírodních koloběhů. Dodávat je nutné jen světlo, potravu (ani to ne vždy) a snad ještě teplo, alespoň pokud žijete v nevytopeném bytě. Ryby potřebují kyslík produkovaný rostlinami, vydechují oxid uhličitý, který potřebují rostliny. Potrava se mění v „hnojivo", které se nakonec metamorfuje do nových rostlin. Jejich protrháváním by teoreticky měla péče končit.

Metodou pokusů a omylů se ukázalo, že pro fungující „ekoakvárium" je třeba splnit řadu předpokladů, z nichž některé jsou celkem logicky předvídatelné, zatímco jiné poněkud překvapující.

1. Čím větší nádrž, tím lepší výsledky. Větší systém má pochopitelně větší setrvačnost, lépe se vyrovnává s výkyvy. Každé pravidlo ale má své výjimky: už přes půl roku mi velmi dobře prosperuje dvacetilitrové akvárium s dvanácti tetrami, kde jediné vstupy obstarává obyčejná žárovka a krmení.
2. Rozhodujícím faktorem jsou rostliny - čím více, tím lépe, nesmí však zastiňovat hladinu nebo si navzájem bránit v růstu. Vhodné pro tyto účely jsou pouze submerzní typy s velkou listovou plochou. Velmi se osvědčil jávský mech (Vesicularia dubyana), jehož houštiny s velkým členitým povrchem mají významnou stabilizující úlohu. Významnou roli hraje osvětlení.
3. Rybami je možné začít nádrž osazovat až po zřetelných známkách ujmutí rostlin. Počet obyvatel nádrže pak nezáleží ani tak na objemu vody (jak se často uvádí), ale spíš na stavu rostlinstva. Z toho vyplývá i poznatek, že rybí osádka by měla být zpočátku spíš nečetná, postupně ji ale lze zvyšovat. Nezbytným „členem týmu" se tu stávají ryby odstraňující řasy.
4. Kritickým obdobím pro stabilizaci jsou přibližně první dva měsíce. Těžce nabyté zkušenosti ukázaly, že o tom, zda se voda nevratně zakalí, nebo se s prvotními zákaly vyrovná, do značné míry rozhoduje její původ. Vypadá to možná trochu kuriózně, ale po mnoha experimentech se jako nejvhodnější „přirozený" zdroj ukázal být pražský vodovod.
5. Existuje řada živočišných druhů, které lze v akváriu využít jako přírodní filtr. Nejznámější jsou měkkýši filtrující vodu. Pokud zvolíme velké druhy (např. škeble rybničná), je třeba vzít v úvahu, že ryjí ve dně a jejich larvální stádia parazitují na rybách. Existují ale i malé druhy žijící usedle, například slávička mnohotvárná, nebo původní hrachovky a další. Je zde však riziko zavlečení parazitů a nemocí.
6. Obecně platí, že na kvalitu vody má (vedle rostlin) pozitivní vliv především pestrá a vyvážená mikroflóra, jíž lze docílit především tím, že do vývoje prostředí v nádrži pokud možno nezasahujeme (nepřekrmovat, neměnit dno a vodu při prvním zákalu, nedovolit prachu, aby padal do nádrže atd.) Jediným nutným zásahem je občasné protrhávání rostlin a odsávání kalu.

Pokud se prostředí v nádrži jednou stabilizuje, můžeme mít radost z pohledu do skutečné zmenšeniny přírody řadu let. Odolnost takového systému pak je někdy až ohromující - na rozdíl od běžných akvárií dlouhodobě vydrží bez větších ztrát nejen dlouhodobé výpadky elektřiny, ale kupodivu i několikatýdenní neplánované „výpadky" majitele v krmení a další péči.

Rostlinné akvárium jako doplněk interiéru

Přemýšlíte o nějakém zajímavém a stylovém novém doplňku, který oživí váš interiér? Pak byste si určitě měli pořídit rostlinné akvárium. To může zdobit celou stěnu pokoje, stačí vám na něj ale i obyčejná váza či větší sklenice. Definice rostlinného akvária je snadná, jde vlastně o jakoukoliv nádobu naplněnou vodou, v níž je alespoň jedna, klidně ale i několik desítek rostlin. Ty mohou volně plavat na hladině, být uchycené na nějakém předmětu, například kamenu či větvi, případně zasazené ve štěrku na dně.

Výhodou oproti klasickým akváriím je, že chybí rybičky, které mají poměrně vysoké nároky na vybavení a potřebují každodenní péči. Správně založené rostlinné akvárium oproti tomu může být naprosto bezúdržbové.

Záleží jen na tom, kolik místa máte k dispozici a samozřejmě i na skutečnosti, kolik času a peněz chcete investovat. Stačí vzít například vyšší skleněnou nádobu, napustit do ní vodu a jen tak do prostoru vložit jednu rostlinku, případně na dno nasypat pár kamínků a rostlinu zasadit do nich.

Pokud se rozhodnete pro akvárium s větším obsahem, neobejdete se nejspíš už bez substrátu nebo akvarijního štěrku na dno. Do něj nezapomeňte přidat aktivátor dna, což je dlouhodobě účinný substrát s urychlovačem růstu, který vám zajistí, že rostlinky budou dobře prospívat. Poté umístěte případné řádně vyčištěné dekorace, jako jsou kořeny a kameny, akvárium napusťte asi do jedné třetiny až poloviny vodou a zasázejte rostliny. Nakonec ho dopusťte vodou a případně přidejte speciální tekuté hnojivo.

I když vám vhodně zvolené rostliny v akváriu porostou i bez dodávání CO2, s minimem světla a bez hnojení, i v tomto případě samozřejmě platí, že každá rostlina vypadá nejlépe, pokud má světla a živin dostatek.

Výběr rostlin

Nejčastější chybou, kterou při zakládání rostlinného akvária můžete udělat, je výběr rostlin podle vzhledu. Soustředit se totiž musíte na ty nenáročné. Pokud chcete, aby v akváriu vypadaly stále pěkně a prospívaly, budete potřebovat druhy, které nepotřebují úpravu vody a daří se jim i v té úplně obyčejné vodě z kohoutku. Další podmínkou pro úspěšné pěstování je, že nevyžadují žádné speciální podmínky. Samozřejmě nesmí být ani náročné na živiny, maximálně je stačí občas přihnojit do vody. I když to může vypadat, že jsou tyto podmínky téměř nesplnitelné, nemusíte mít obavy. Je z čeho vybírat.

Pro zjednodušení vám přinášíme kompletní seznam těchto nenáročných akvarijních rostlin. Nenáročné akvarijní rostliny s listovou růžicí a rostoucí z oddenku jsou tyto:

• Anubias barteri Coffeefolia
• Anubias barteri var. Nana
• Anubias barteri Coffeefolia - Anubis kávovníkolistý
• Anubias barteri var. nana Golden
• Anubias barteri Tetraploid
• Anubias Tetraploid
• Bucephalandra sp.

Aquascaping

Pokud se vám rostlinná akvária a jejich zakládání zalíbí, můžete se pustit třeba do aquascapingu, což je vlastně vytváření kopie skutečné krajiny nebo přírodní scenérie pod vodou. Jde vlastně o aranžování kamenů, kořenů a akvarijních rostlin v akváriu tak, aby působily harmonickým a oku lahodícím dojmem. Existuje hned několik aquascapingových stylů, které jsou poměrně odlišné.

Nejznámější jsou přírodní akvária, která mají evokovat dojem miniaturní přírodní scenérie v akváriu. Holandská akvária jsou zase takovou zámeckou zahradou pod vodní hladinou. Uspořádání rostlin je přísně plánovité, jednotlivé skupiny rostlin jsou zřetelně oddělené. Stonkové rostliny jsou v podstatě permanentně zastřihávány a opětovně nově zasazovány. Taiwanský styl je naopak hravý a jde tak trošku o kombinaci přírodních a holandských akvárií. Jejich hlavním rysem je použití teras a pocit dosažení hloubky.

tags: #akvarium #podle #prirody #inspirace

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace v české přírodě
• Recenze odpadkových košů
• Správní Řád a Stanoviska
• Život lososa obecného ve volné přírodě
• Problémy a řešení v oblasti měření emisí