Co (ne)patří do bioodpadu: Kompletní průvodce pro české domácnosti

Kam s odřezky masa, slupkami od ovoce nebo se zbytky vařených příloh? Co patří do kterého koše a jak vrátit přírodě, co si z ní bereme? Nejste si jistá, co do kompostu dávat, co nedávat nebo kam vyhazovat zbytky masa od oběda či večeře? Otázka bioodpadu není černobílá. Ne vše „přírodní“ je automaticky vhodné pro kompost nebo bio popelnici.

Zmatky kolem bioodpadu nejsou jen doménou začátečníků. I ti, kteří s nadšením třídí, pěstují vlastní bylinky a hrdě vyvážejí zbytky na komunitní kompost, často podlehnou dobře míněným, ale mylným informacím a radám. A protože právě v létě bioodpad bují rychleji než houby po dešti, je důležité znát pravidla pro správné třídění.

Proč třídit bioodpad?

Netříděný bioodpad končí ve směsném odpadu. Tím nejenže dochází k plýtvání surovinou, kterou lze dále využít, ale zbytečně se tak navyšuje množství směsného komunálního odpadu. Likvidace směsného odpadu je finančně velmi náročná. Ani pro spalování není bioodpad nejvhodnější surovinou, obsahuje značné množství vody. Pokud je rostlinný bioodpad vytříděn do nádob na biologicky rozložitelný materiál, je dále využit pro výrobu kompostu. Tak jsou dále využity cenné látky, které bioodpad obsahuje.

„Když se zbytky jídla a další biologický materiál odvezou na skládku, rozkládají se tam bez přístupu vzduchu a vzniká metan - velmi silný skleníkový plyn. Oddělením bioodpadu tyto emise omezíme a dáme zbytkům smysluplné využití. Z pohledu cirkulární ekonomiky je bioodpad hodnotný materiál, který má zůstat v oběhu - ne na skládce. Pokud ho správně vytřídíme, může se v kompostárně za přístupu vzduchu změnit na kompost, který vrací živiny a organickou hmotu do půdy a zlepšuje její schopnost zadržovat vodu. Anebo putuje do bioplynové stanice, kde probíhá řízený uzavřený rozklad. Vzniká bioplyn pro výrobu elektřiny a tepla (případně biometan do sítě) a digestát, který se po úpravě používá jako hnojivo.

Co patří do bioodpadu?

Zjednodušeně se dá říci, že do bioodpadu můžete vyhodit cokoli, co je rostlinného původu. Jako rostlinný bioodpad označujeme například větve, trávu, listí, ale i zbytky ovoce a zeleniny. Jedná se o objemnou a těžkou složku. Jeho odkloněním ze směsného odpadu lze ušetřit náklady za svoz a likvidaci a zároveň využít cenné látky, které biologicky rozložitelný odpad obsahuje.

Čtěte také: Kam s odpadem? Směsný odpad a jeho limity

Do bioodpadu patří:

• Zbytky a slupky z ovoce a zeleniny včetně jádřinců
• Skořápky z vajec a ořechů
• Čajové sáčky, kávová sedlina
• Části zdravých rostlin
• Zemina z květináčů
• Větvičky z prořezávky, plevel
• Piliny, seno, sláma, kůra
• Trus býložravých zvířat
• Popel z dřevěného uhlí
• Papírové kapesníky, ruličky od toaletního papíru, plata od vajec

Co nepatří do bioodpadu?

Naproti tomu živočišné produkty sem nesmí. Právě v tomto bodě se často chybuje, protože termín "biologický" se vztahuje jak k rostlinné, tak k živočišné říši. V případě odpadu to ale neplatí.

Do bioodpadu nepatří:

• Maso, kosti, kůže a vůbec směsné zbytky z kuchyně
• Mléčné výrobky
• Olej z fritézy
• Exkrementy zvířat živených masem
• Mrtvá těla zvířat
• Rostliny napadené plísní a jinými chorobami či škůdci
• Cigaretové nedopalky

Systém v Česku není jednotný, ale ve většině obcí nepatří živočišné zbytky (maso, omáčky s masem, kosti, uzeniny, mléčné výrobky) do běžné hnědé nádoby určené pro kompostování - z hygienických důvodů a kvůli zápachu a škůdcům. Proto se nejčastěji setkáte s tím, že živočišné zbytky patří do směsného odpadu.

Pokud obec, kde žijete, sbírá jen rostlinný bioodpad (typicky „zahradní“ a rostlinné zbytky do kompostárny), patří sem slupky z ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čaj bez plastových sáčků, zvadlé květiny, listí, tráva či větvičky.

Čtěte také: Co nepatří do tříděného odpadu

„Tam, kde obec sbírá i kuchyňský (gastro) bioodpad, je výčet širší: Kromě rostlinných zbytků sem mohou patřit i zbytky vařených jídel rostlinného původu, jako jsou brambory, těstoviny či rýže - podmínkou bývá, aby nebyly ve větší míře smíšené se složkami živočišného původu.

Deset nejčastějších letních omylů v kompostování

1. Slupky od melounu? Ano, ale s rozumem: Tlusté slupky od melounu nebo ananasu sice do bioodpadu patří, ale kompostují se poměrně dlouhou dobu.
2. Citrusové slupky? Raději ne: I když jsou na první pohled přírodní, slupky z citronů, pomerančů nebo limetek bývají často chemicky ošetřené a rozkládají se velmi pomalu. Navíc mohou ovlivnit pH kompostu. Pokud je přesto chcete využít, nakrájejte je nadrobno a přidávejte jen v malém množství.
3. Kosti a maso? Nikdy!: Lákají škůdce, zapáchají a hnijí. Do bioodpadu opravdu nepatří. Patří do směsného odpadu.
4. Použité sáčky od čaje - pozor na plast: Vypadají nevinně, ale většina čajových sáčků obsahuje plastová vlákna. Do bioodpadu patří pouze čistě papírové sáčky bez sponky, provázku a štítku. Absolutní jistotou je čaj sypaný.
5. Kávová sedlina ano, ale bez kapslí: Sedlinu i filtr můžete do bioodpadu klidně dát, dokonce mu velmi svědčí. Pozor ale na kapsle typu Nespresso!
6. Cibule, česnek a pálivé? S mírou: Tyto aromatické druhy zeleniny kompostují pomaleji a mohou odradit žížaly. Nejsou ale vyloženě zakázané - opět platí pravidlo: všeho s mírou.
7. Staré pečivo ano, ale ne plesnivé: Tvrdé rohlíky či chléb můžete do kompostu přidat, ale plíseň do něj nepatří. Znehodnocuje proces rozkladu a může poškodit mikroorganismy.
8. Zbytky ovocných šťáv a smoothie nepatří do popelnice: Tekuté zbytky (i když přírodní) nepatří do hnědé popelnice. Nalijte je raději na kompost nebo do záhonu. Pokud se nejedná o větší množství, příroda si s tím poradí.
9. Květiny ano, ale bez plastových obalů: Odumřelé rostliny, stonky a květy mají v bioodpadu své místo.
10. Popel z grilování? Jen dřevěné uhlí a popel bez chemie: Popel z čistého dřeva v malém množství kompost snese. Popel z briket s chemickými pojivy ale rozhodně ne - stejně jako z uhlí.

Na kvalitě třídění záleží

Důležité je dbát na správné třídění bioodpadu. Zejména plastové sáčky představují velký problém. K ručnímu dotřiďování v průmyslových kompostárnách, kde je většina bioodpadu dále zpracovávána, již nedochází. Vzhledem k jeho velkému množství a k technologii zpracování je tedy po odvezení bioodpadu nemožné rozlišit, zda se jedná o sáčky kompostovatelné nebo plastové, tudíž materiál, který obsahuje jakékoliv sáčky, je nepoužitelný pro kompost.

Základem je, aby vznikalo co nejméně zbytků už při plánování nákupů a vaření a aby se do tříděného odpadu nedostávaly cizorodé látky. Do hnědé nádoby nepatří plastové sáčky a obaly, hliník a kovy, sklo, stelivo, oleje. Pozor na „skryté“ plasty: síťky od citrusů, samolepky na ovoci, čajové sáčky s plastovými vlákny a kávové kapsle.

Začít třídit kuchyňský bioodpad je snadné, vydržet u toho už může být těžší. Aby to bylo co nejjednodušší, investujte do nákupu kuchyňské nádoby na bioodpad, kterou můžete dát do ledničky nebo v podobě mini kompostéru na terasu či zahradu. „V bytě se osvědčuje malý větraný košík a papírový nebo kompostovatelný sáček. Některé obce nicméně vyžadují vysypání bez sáčku, proto je dobré zkontrolovat místní pokyny. Do bytu si také můžete koupit vermikompostér (žížaly) na rostlinné zbytky, který je při správné péči bez zápachu.

Čtěte také: Kam s tím? Odpad, který nepatří do popelnice

tags: #co #do #bio #odpadu #nepatří #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Věděli jste o problémech se stavebnictvím v Mongolsku?
• Požadavky na strojvedoucího
• Vše o cenách škol v přírodě
• Novoměstský spolek – historie
• Příroda Dobroruka