Natur Cuni: Ekologie, Tereza a Informace

02.12.2025

Pod vedením odborníků PřF UK mají zájemci možnost prohloubit své znalosti a dovednosti a okusit skutečnou vědu. Výstupem může (ale nemusí) být rovněž práce pro SOČ či jiný typ soutěže. Konzultace jsou možné i po zoomu či telefonu, záleží na dohodě, nicméně minimálně na začátku je nutné setkání na fakultě, další lze pak opět domluvit na základě časových možností.

Výzkum ptačích dialektů a chování

Po více než dekádě obnovujeme výzkum, díky němuž se Česko stalo světovou velmocí ve výzkumu ptačích dialektů. Pokud ano, přidejte se k nám! Můžete se stát klíčovým členem týmu nového projektu občanské vědy zaměřeného na nářečí českých strnadů. Strnad obecný byl Českou společnostní ornitologickou zvolen Ptákem roku 2011, aby upozornil na úbytek ptáků zemědělské krajiny.

Právě výzkumem tohoto fenoménu se zabýval úspěšný projekt občanské vědy Nářečí českých strnadů (NČS, www.strnadi.cz), během něhož se díky zapojení veřejnosti během několika let podařilo detailně zmapovat distribuci strnadích nářečí v Česku. Zkušenosti z projektu NČS umožnily rozšíření této aktivity do dalších regionů světa (www.yellowhammers.net), zejména ke studiu strnadích nářečí po jejich kolonizaci Nového Zélandu (Pipek et al. 2018) nebo mapování strnadích nářečí ve Švýcarsku (Ambühl et al. 2017). Analýza českých nahrávek také naznačila, jak by se měly definice dialektů přehodnotit (Diblíková et al. Detailní znalost o rozšíření ptačích dialektů potenciálně umožňuje testovat řadu hypotéz týkajících se jejich vzniku, funkce a udržování. Pro zodpovězení některých z nich je třeba získat velké množství nahrávek z co největšího území, pokud možno opakovaně.

Odborníci a jejich zaměření

Dr. Tereza: behaviorální ekoložka, zabývající se zvukovými projevy pěvců a ptačím teritoriálním chováním. Hlavními předměty jejího zájmu jsou proměnlivost ptačího zpěvu v prostoru a čase, faktory ji ovlivňující a funkce specifických struktur ve zpěvu. Jako modelové druhy jí v současnoti slouží zejména lindušky a strnadi.
Prof. Adam: hydrobiolog zabývající se se sladkovodními korýši coby modelovými organismy, ale později se zapojil do celé řady dalších ekologických a evolučních výzkumných projektů. Vedle nahrávání ptačího zpěvu v terénu je Adam zběhlý i v následné analýze.
Dr. Pavel Pipek: Po zakončení magisterského studia (kde zkoumal reakce ptáků na aposematickou kořist) se Pavlův zájem přesunul na ekologii invazí (zejména ptáků a savců). Díky zkušenostem s webdesignem se však zapojil do tvorby webu pro projekt Nářečí českých strnadů a u projektu již zůstal - brzy totiž zjistil, že výzkum ptačího zpěvu a ekologie invazí mají společného víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Vznikl tak projekt zaměřený na exotické populace strnadů na Novém Zélandu.
Mgr. Hanka: studentkou doktorského studia ekologie. Její magisterská práce (obhájená na katedře zoologie) byla zaměřena na vliv melaninového zbarvení a komensalismu na chování. Tématem její dizertační práce je geografická variabilita a funkce specifických struktur u zpěvu lindušky lesní.
Bc. Hanka: je ve závěrečné fázi magisterského studia na katedře zoologie.
Dr. Javi: pochází ze Španělska a svou cestu k bioakustice pěvců zahájil playbackovými experimenty na Havaji. Během doktorského studia zkoumal evoluci a geografickou variabilitu ptačího zpěvu na ostrovech i v kontinentálních populacích, přičemž jako model použil dva sesterské druhy, stěhovavou lindušku úhorní a sedentární linušku kanárskou.
Bc. Tereza: nedávno v naší skupině dokončila bakalářskou práci, review popisující funkci samičího zpěvu se zaměřením především na druhy mírného pásma.
Dimitris: je student magisterského studia anglickojazyčného programu Ecology. Vystudoval lesnictví na International Hellenic University of Greece, kde získal bakalářský titul.
Min: pochází z Jižní Koreje a má bakalářský titul v oboru bioinženýrství a magisterský titul v oboru ekologie. Ve své magisterské práci se zabývala akustickými projevy skokana volského, významného invazního druhu pocházejícího ze Severní Ameriky. V roce 2024 se Min připojila k bioakusitkcé skupině jako doktorandka a zaměřila se na individuální variabilitu zpěvu strnada obecného a její vztah k dialektům.
Belfu: v roce 2020 absolvovala bakalářské studium na Middle East Technical University v turecké Ankaře. Ve své diplomové práci se zaměřila na kulturní evoluci zpěvů lindušek lesních v prostoru i několikaletém časovém období.
Dr. Lucka: se věnovala od bakalářského studia po obhájení doktorátu strnadům. Její magisterská práce byla zaměřena na rozšíření nářečí strnadů obecných v České republice. Stala se klíčovou osobou v projektu Nářečí českých strnadů, kde byla zodpovědná za analýzu zpěvů i komunikaci s dobrovolníky.
Carolin: se k bioakustice dostala během své bakalářské práce v německém Freiburgu. Ve své magisterské práci (na Ústavu pro životní prostředí PřF UK) se zaměřila na využití individuálního akustického monitoringu ke studiu ohrožených druhů a geografické variability zpěvu, přičemž modelovým druhem byla linduška luční.
Dr. Abel: (původem z Francie) obhájil disertační práci zaměřenou na zpěv dvou nejznámějších evropských „zpěváků“ - slavíka obecného a tmavého, kteří jsou proslulí velmi komplexním a libozvučným zpěvem.
Mgr. Honza: obhájil magisterskou práci zaměřenou na proměnlivost vysoce variabilních prvních frází zpěvu strnada obecného.
Mgr. Ing. Monika: své magisterské studium spojila s projektem „Hlasy jelenů“, jehož cílem bylo zkusit zmapovat výskyt hybridů mezi původními jeleny evropskými a invazními siky s pomocí audionahrávek jejích říjné vokalizace.
Ondra Korábek: svůj zájem o bioakustiku objevil již v prvním ročníku střední školy, kdy v rámci středoškolské odborné činnosti začal studovat hlasovou aktivitu a variabilitu zpěvu lejska malého.
Adam Hastie: Před nedávnem se vrátil z výměnného studijního pobytu v Austrálii a v současné době se věnuje své bakalářské práci. Ta se zabývá studiemi zaměřenými na zpěvy pěvců s nízkou amplitudou. Jejím hlavním výstupem by měla být sjednocená terminologie, lépe odpovídající odlišným funkcím jednotlivých druhů těchto zpěvů.
Marie Altmanová: obhájila magisterské studium na katedře ekologie. Tématem její práce byl vliv přítomnosti atrapy na chování pěvců v playbackových experimentech.

Projekty a stáže

Lindušky kanárské (Anthus bertheloti) se vyskytují pouze na Kanárských ostrovech, Madeiře a Divokých ostrovech, kde jsou stálé. Samci i samice jsou shodně nenápadně zbarvení a pohybují se zejména po zemi. Klíčovou roli ve vnitro - i mezipohlavních interakcích tak pravděpodobně u nich hraje zpěv, který však pro tento druh nebyl doposud popsán.

Zároveň lze předpokládat, že stejně jako u sesterského druhu, lindušek úhorních, je zpěv samců individuálně odlišný a je tedy možné jednotlivé samce rozpoznat pouze na základě jejich zpěvu (metoda tzv. individuálního akustického monitoringu - IAM). Cílem práce bude ověřit, zda tomu tak je a zároveň i otestovat, zda jsou si zpěvy samců z téže lokality podobnější v porovnání s těmi z lokalit vzdálenějších. Pro tento účel budou zájemci poskytnuty nahrávky z roku 2019 pořízené na Madeiře a nedalekém ostrově Porto Santo. Student/studentka se naučí pracovat s bioakustickými programy Avisoft a Luscinia a v případě zájmu i základní statistické metody. Osvojit si též může i to, jak úspěšně prezentovat výsledky své práce. Výhodou nikoliv však podmínkou je schopnost porozumět anglickému textu.

Čtěte také: Česká ochrana přírody

To, že se pěvci svému zpěvu učí, je dávno známá věc. Málokdy se ale ví, od koho a už úplnou výjimkou jsou studie, které se touto otázkou zabývají mimo laboratoř. Díky spolupráci s kolegou z Anglie, máme k dispozici unikátní nahrávky z lokality, kde jsou samci lindušek lesních (Anthus trivialis) nahráváni od roku 2018. Úkolem studentky či studenta bude zanalyzovat zpěvy samců z daného roku a otestovat, zda jsou si zpěvy příbuzných samců (otec-syn, bratr) podobnější, než pokud je porovnáváme se nepříbuznými samci. Pro tento účel si zájemci osvojí práci s bioakustickými programy Avisoft a Luscinia a v případě zájmu i základní statistické metody. Naučit se mohou i to, jak úspěšně prezentovat výsledky své práce. Téma je vhodné i pro SOČ. Zájemce bude spolupracovat i s mým španělským doktorandem, výhodou je tedy ochota domluvit se anglicky či španělsky.

Další ekologické projekty

Prostředí sedimentů vodních toků slouží jako výborný rezervoár či archiv, jehož studium přináší informace o možných kontaminantech přinesených vodním tokem. Tyto kontaminanty jsou typicky důsledkem lidské činnosti (průmysl, těžba a zpracování surovin, doprava atd.). Nárazově se kontaminanty mohou hromadit či přesouvat ve větší míře například za povodněmi, které se objevují stále častěji se změnami klimatu. Tématem projektu, ve kterém se student/ka seznámí s jednou důležitou problematikou v životním prostředí, bude tedy měření koncentrací prvků těžkých kovů v říčních a potočních sedimentech v Praze, a tedy odběr vzorků bude zahrnovat říční sedimenty Vltavy, jejích pravobřežních i levobřežních přítoků a Berounky. V rámci projektu se zájemce naučí odebírat vzorky říčních či potočních sedimentů, jejich následné zpracování a přípravu k chemické analýze. Od zájemce se předpokládá všeobecná orientace v přírodních vědách (chemie, biologie, fyzika) a zájem rozšířit své znalosti a seznámit se se základy vědecké práce.

Vlivem postupného zvyšování teploty vzduchu se stále více zimních srážek vyskytuje v kapalném skupenství, což vede k poklesu sněhových zásob a změně v dynamice doplňování zásob podpovrchové vody. Tato změna výrazně ovlivňuje průběh jarního tání a může vést k poklesu minimálních jarních a letních průtoků, protože podpovrchová voda představuje hlavní zdroj vodnosti řek v období hydrologického sucha. Proto se jeví jako důležité kvantifikovat vliv uvedených probíhajících a budoucích změn klimatu. Aktuální stav výzkumu ukazuje, že nejde o nové téma, přesto ale stále existuje mezera v poznání vztahů mezi změnami klimatu a jejich vlivu na sněhové zásoby a doplňování zásob podpovrchových vod. Cílem této práce je využití hydrologického modelu na vybraném horském povodí v Česku k simulaci dopadu zvyšující se teploty vzduchu na sněhové zásoby a na jarní a letní odtok z povodí. Součástí může být i ukázka měření klimatologických a hydrologických veličin v experimentálních povodích katedry na Šumavě. Základy práce v MS Excel (či podobném editoru).

Horské ledovce na severní polokouli dosáhly největší rozlohy v rámci současného interglaciálu během tzv. Malé doby ledové, chladného období v 17.-19. století. Zatímco pro některé horské celky nebo jejich části (např. rakouské Alpy) je ústup ledovců podrobně zmapován a kvantifikován, řadě regionů v tomto směru ještě nebyla věnována pozornost. Tento projekt si bude klást za cíl vybrat zaledněné pohoří podle zájmu studenta a v něm analyzovat ústup zalednění z dostupných digitálních dat (digitální modely terénu, satelitní a letecké snímky) v geografickém informačním systému (GIS). Téma projektu může být přizpůsobeno zájmu studenta a výsledky mohou být použity například k SOČ. V projektu je také možno pokračovat v rámci bakalářské práce.

Čtěte také: Dům přírody - informace

Čtěte také: O článku Příroda Bez Hranic

tags: #natur #cuni #ekologie #tereza #informace