I v zimě se můžeme v přírodě mnoho naučit a nemusí se jednat pouze o profláknuté poznávání stop ve sněhu. Vydejte se ven, možná zjistíte mnoho zajímavých věcí. Pokud jste velcí nadšenci, můžete vyzkoušet každý bod ze seznamu.
To, že každý listnatý strom má trochu jiné listy ví asi každý, ale víte, že se liší i tvarem a barvou pupenů? Zimní období je pro zkoumání pupenů přímo ideální. Je to překvapivě jednoduché!
Zimní období je také ideální pro zkoumání jehličnatých druhů stromů. Můžete si udělat malou kolekci šišek nebo třeba prokoumat vůni jejich jehličí. Věděli jste, že např. douglaska voní spíše jako citron než jehličnan? Zkuste ve svém okolí nějakou douglasku najít. Na 100 % ji poznáte podle velmi zajímavých šišek - vypadají trošku jako šišky smrku, ale jsou menší a z každého lupenu vykukuje šupinka ve tvaru špičatého jazýčku.
Pokud máme štěstí (nebo žijeme někde na horách), napadne nám v zimě sníh. Sníh je jako bílý list papíru, lze z něj vyčíst mnoho o divokých obyvatelích naší přírody. Zkuste najít stopu nějakého zvířete, vydejte se po ní a sledujte, co daný živočich dělal, co ho zajímalo, kde se zastavil apod. Pokud nenapadne žádný sníh, nezoufejte. Mnoho můžeme vyčíst i ze stop, kterým se říká "pobytové znaky". Mezi pobytové znaky patří např. trus, otisky v blátě, oloupaná kůra nebo třeba ohlodané šišky. Pokud je zima vlhká a teplá, zkuste si nějakou stopu odlít do sádry.
Zdá se vám to přitažené za vlasy? Ale vůbec ne. Některé květiny kvetou skoro celý rok, některé dokonce v zimě a jiné na pomezí zimy a jara. Pokud máte v blízkém okolí nějaký často sekaný trávník, vydejte se jej prozkoumat. Zvlášť v teplých zimách na něm s velkou pravděpodobností objevíte kvetoucí sedmikrásky. Nebo se ke konci února poohlédněte v zahrádkách po žlutém talovínu. V lednu a únoru také v zahradě kvete keř jménem vilín.
Čtěte také: Pozorování divoké zvěře
Vyrobte si podle našeho návodu jednouché krmítko pro ptáky a pozorujte jaké druhy k vám létají.
Těšíte se na jaro a léto a chybí vám čerstvá zelenina? Zkuste si doma vypěstovat tzv. mikrozeleninu. Co to ta mikrozelenina vlastně je? Jedná se o velmi malé, čerstvě vyklíčené rostlinky, kterým už vyrostly děložní lístky nebo i první lístky. Možná znáte ze svého mládí pěstování řeřichy na vatě. Řeřicha pěstovaná na vatě také patří mezi mikrozeleninu, ale není to jediná možnost. V dnešní době můžete ve formě mikrozeleniny pěstovat třeba ředkvičky, brokolici, růžový kedluben a mnoho dalších druhů.
Možností je velmi mnoho, stačí si na internetu vybrat speciálně vyšlechtěná semínka, objednat je a začít pěstovat. Můžete si k tomu koupit různé truhlíky a světla, ale pokud nechcete utrácet další peníze, kupte si v lékárně obyčejnou vatu. Tu dejte na talířek, dobře ji navlhčete a nasypejte na ni semínka (ty můžete také na pár hodin namočit v trošce vody, budou pak lépe klíčit a rychleji růst). Pak už stačí jen udržovat vatu stále vlhkou (třeba s pomocí rozprašovače na pokojové rostliny) a pár dnů počkat, než mikrozelenina vyroste. Pak ji ustřihnete a můžete ji použít do pomazánky, na chléb s máslem nebo s ní třeba posypat brambory k obědu.
Můžete se také zaměřit na neživou přírodu. Pokud zrovna neleží sníh, zkuste ve svém okolí najít nějakou lokalitu, kde můžete najít zajímavý minerál nebo dokonce drahý kámen. Jaké minerály a drahé kameny lze u nás najít? U nás můžeme snadno najít např. různé druhy křemenů, na některých místech pak třeba krásné hranaté sádrovce (např. na Opavsku) nebo třeba kalcit (v Čechách i na Moravě). Na Vysočině pak můžete vyrazit a hledat hnědé krystaly křemene tzv. záhnědy nebo vrstevnatý skoryl.
Když budete mít obrovské štěstí, můžete na některých místech u nás najít i vltavíny, je ale potřeba dobře vědět, kde máte hledat. Záleží na tom, kde žijete, nalezišť minerálů je velké množství. Při sběru minerálů se chovejte ohleduplně, nevstupujte na soukromé pozemky a nesnažte se minerály vykopat. Někde je to totiž velký problém. Na Českobudějovicku hledají kopáči vltavíny tak intenzivně, že zde kopají velké jámy, v lese pak při větru padají stromy a místní se bojí do lesů chodit. Došlo to dokonce tak daleko, že tamní lesy pravidelně kontroluje policie a místní obyvatelé zde žádného hledače nevidí rádi.
Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách
Zima je ideální období pro studování lišejníků a mechů. Vydejte se do lesa, posbírejte několik druhů a zkuste si je doma určit. Můžete si vytvořit také malou soukromou sbírku. Při určování vám může pomoci náš Miniprůvodce přírodou III - lišejníky. Najdete v něm 12 nejběžnějších druhů lišejníků, které u nás rostou.
Pro inspiraci se podívejte na náš článek Sněhové vločky jsou jedinečné - pojďte je s dětmi prozkoumat.
Vydejte se s dětmi na houby. V zimě narazíte v lesích na velké množství různých druhů hub. Nejčastěji se bude jednat o dřevokazné houby. Těm tvrdým se někdy říká lidově choroše. Většina z nich je vytrvalých, takže je v lese najdeme po celý rok. Je ale ideální zaměřit se na ně v zimě, kdy je v lese méně věcí k pozorování.
Ať už preferujete turistiku, jízdu na kole nebo jen klidný odpočinek u lesa či u vody, příroda nabízí nekonečné možnosti.
Aktivní víkend v přírodě nabízí dokonalou kombinaci pohybu, odpočinku a nových zážitků. Turistika, jízda na kole nebo noční dobrodružství nám umožňují poznávat okolí, načerpat energii a uvolnit mysl od každodenních starostí. Přirozené tempo, ticho lesa nebo šum řeky nám poskytuje prostor k přemýšlení, uvolnění a vychutnání si okamžiku. Moderní technologie mohou zážitek ještě zpříjemnit, ale podstata zůstává v tom, že tyto aktivity posilují tělo i mysl.
Čtěte také: Více o rizicích v přírodě
Článek se zaměřuje na využívání volně dostupných aplikací k určování rostlin, živočichů a hub včetně sdílení vlastního pozorování přírody s odbornou komunitou. Obsahem článku jsou vybrané aplikace a webové stránky, které je možné snadno využívat ve výuce přírodopisu venku i ve třídě za účelem zaznamenávání, uchovávání a sdílení vlastních pozorování žáků.
Pomocí zdarma dostupné aplikace iNaturalist je možné s žáky identifikovat rostliny, živočichy a houby doslova všude kolem nás. Tabletem či chytrým telefonem žáci pořizují snímky pozorovaných organismů, se kterými při výuce ve třídě dále pracují. A že nebudou vědět, co to vlastně pozorovali? Aplikace jim při porovnání pořízeného snímku s rozsáhlou databází obrázků organismů sama nabídne, co by to mohlo být.
Tím se dostáváme k tomu podstatnému a to je funkce aplikace jako sociální sítě sdružující lidi, kteří pozorují přírodu a s ostatními sdílí to, co a kde pozorovali. Nahráním a sdílením vlastních snímků mohou žáci poskytovat cenná data pro vědce, kteří pracují na mapování druhů. Tím se žáci přímo zapojují do ochrany přírody.
Česká aplikace BioLog umožňuje každému i bez připojení k internetu zaznamenávat přímo v terénu pozorování rostlin, živočichů a hub. Rovněž odesílání vlastních pozorování do nálezové databáze spravované Agenturou pro ochranu přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).
Volně šířená aplikace BioLog pro mobilní zařízení se systémem Android slouží všem zájemcům o přírodu jako náhrada papírových zápisníků, umí však daleko více. Uživatelům umožňuje rychle a přesně zaznamenat co, kdy, kde a kdo viděl. Aplikace zná pojmenování a zařazení naprosté většiny mnohobuněčných organismů vyskytujících se v České republice. Aktuálně je možné vybírat z více než 50 tisíc druhů a poddruhů rozdělených do padesáti šesti taxonomických skupin.
Pro určování a záznam pozorovaných rostlin je možné využívat i volně dostupnou aplikaci PlantNet. Obdobně jako u předchozích dvou aplikací se žáci mohou vlastními pozorováními rostlin v terénu podílet na rozšiřování nálezové databáze rostlinných druhů v celosvětovém měřítku. Aplikace nabízí možné identifikace fotografované rostliny na základě porovnání pořízeného snímku s databází obrázků podobně vypadajících druhů.
Nálezová databáze ochrany přírody je přehledný, organizovaný a velmi rozsáhlý soubor dat o nálezech druhů živočichů, rostlin či hub. Pod pojmem nález se rozumí i pozorování jedinců ve volné přírodě, ale také například nálezové údaje exemplářů ze sbírek a herbářů či každý publikovaný či nepublikovaný záznam o výskytu druhu na konkrétním území České republiky.
Databáze se neomezuje na některou skupinu a data se sbírají o všech druzích; těžištěm zájmu jsou však s ohledem na primární cíl, tedy ochranu přírody, logicky druhy ohrožené. Rostoucí hodnotu ovšem mají i záznamy o druzích běžných a proto jsou i ty v databázi významně obsaženy. Podstatné je, že všechna data jsou lokalizována a datována.
Některé unikátní přírodní úkazy trvají jen velmi krátce, anebo jsou natolik výjimečné, že jenutné je zažít na vlastní kůži, aby se vůbec staly uvěřitelnými. Každý měsíc v roce má pro vás něco v talonu.
| Měsíc | Úkaz | Popis |
|---|---|---|
| Leden | Jezero Lake Abraham | Mrznutí metanu, uvězněného v ledové vrstvě jezera. |
| Únor | Horsetail Fall | Sluneční paprsky dopadající na vertikální proud vody odrážejí tak, že oko diváka vodopád vnímá jako padající oheň, či lávu. |
| Březen | Polární záře | Zelená, a občas i červená, světelná opona na obloze vzniká kolizí slunečních částic s magnetickým polem země. |
| Duben | Rozkvetlá sakura | Okrasná třešeň, pověstná svým působivým rozkvětem, se v plné kráse ukazuje začátkem dubna. |
Česká republika má mnoho přírodních krás. S trochou nadsázky lze říci, že se u nás dá najít všechno: od horské krajiny přes lesotundru, step, mokřady a rašeliniště, slaniska s dozvuky vulkanické činnosti, vyhaslé sopečné útvary, rozmanitá skalní města, ledovcová jezera ale i několik malých „pouští“, tzv. písečných přesypů. Pojďte tato místa objevit i vy!
tags: #co #lze #pozorovat #v #přírodě #zajímavosti