Co můžu získat z přírody: Zdroje a ochrana v České republice

Příroda se sama neuchrání. I proto vznikly zákony a spolky, které se na ochranu přírody v Česku specializují a věnují se hlavně ekologicky významným lokalitám. Ty jsou naštěstí poškozeny lidskou činností relativně málo.

O tom, jak se krajina měnila (a to především lidskou činností), jsme podrobně psali v článku historická kulturní krajina Česka. Mnoho míst bylo změněno k nepoznání a některé části Česka jsou značně poškozeny, především vlivem těžby a moderní zemědělskou činností. Díky zákonům už narušování krajiny není tak jednoduché. Jak v současné době vypadá ochrana přírody v ČR a jak ji chráníme od negativních vlivů?

Ochrana území a legislativa

Jedním z nejvýznamnějších nástrojů ochrany přírody je ochrana území, která se provádí pomocí zvláště chráněných území. Nejčastěji jde o lokality, s jedinečnou geologickou stavbou, z vědeckého hlediska významná území nebo místa, která mají unikátní biologickou rozmanitost.

Doposud byly na našem území vyhlášeny čtyři velkoplošné zvláštní krajinné oblasti: Krkonošský národní park, NP Šumava, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V národních parcích se chrání rozsáhlá část zachovalé přírody, zpravidla zde nebývají větší sídla a do nejpřísněji chráněných částí je vstup veřejnosti povolen pouze po vyznačených stezkách. Zakázán je rovněž sběr některých rostlin. V chráněných krajinných oblastech se pak chrání kromě přírody i lidová obydlí, typicky třeba CHKO Lužické hory nebo rybniční soustavy (např. CHKO Třeboňsko).

Nejstarším národním parkem je v ČR Krkonošský národní park, který vznikl roku 1963. Nejstarší chráněnou krajinnou oblastí je pak Český ráj (1955). Největší národní park je v Česku národní park Šumava s rozlohou 690,3 km2. A nakonec Největší chráněnou krajinnou oblastí jsou u nás Beskydy (1 160 km2).

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Přírodní rezervace jsou určeny hlavně k ochraně ekosystémů. Přírodní památky pak zajišťují především ochranu geologických a geomorfologických fenoménů a také nalezišť nerostů nebo ohrožených druhů. Kategorie NPR a NPP jsou určeny pro území s národním nebo mezinárodním významem.

Zákony samozřejmě nezapomínají ani na živočichy a rostliny. Podle legislativy o ochraně přírody a krajiny jsou všechny druhy rostlin a živočichů chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností, zániku populace nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Výjimkou jsou pak invazivní a nepůvodní druhy, na které se zákon nevztahuje. Křížení druhů a jejich záměrné vypouštění do přírody je pak možné jen s povolením orgánů ochrany přírody. Stejně tak jsou chráněny dřeviny a rostliny, opět s výjimkou invazivních a některých nepůvodních druhů.

Počátky ochrany přírody se mapují k 12.-14. století. 1. ledna roku 1990 začalo fungovat Ministerstvo životního prostředí, které je v Česku ve vztahu k ochraně přírody tou nejvyšší institucí. Na začátku června roku 1992 pak vešel v účinnost zákon č. 114/1992 Sb. s názvem Zákon o ochraně přírody a krajiny, který je platný dodnes. 2004 - Česká republika vstoupila do Evropské unie a tím se stala součástí Natura 2000.

Celkem je na území Česka 1 112 evropsky významných lokalit, což je asi 10 % území ČR.

Ekologické organizace a jejich cíle

V České republice existuje řada ekologických nevládních organizací. Mezi ty nejvýznamnější patří Český svaz ochránců přírody, mezinárodní Greenpeace, Děti země, Hnutí Duha, Nadace Partnerství či Arnika. Cílem těchto ekologických organizací je prosazovat, uskutečňovat a hájit veřejný zájem na zdravém životním prostředí a ochraně přírody.

Čtěte také: Výhody domácího kompostování

Aktuální výzvy a programy pro ochranu přírody

Tak jako se rozvolňují hygienická opatření v souvislosti s problematickou pandemií, přední politikové u nás i v zahraničí velmi razantně oživují témata, která se pojí se suchem, adaptací na klimatickou změnu, a celkově témata zaměřená na ochranu přírody a krajiny. Stále více se hovoří o významu biodiverzity a zastavení jejího poklesu.

Evropská komise dne 20.5.2020 sdělila Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů prostřednictvím „Strategie Evropské unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030“, že biodiverzitu musíme do naší přírody navrátit, protože mi lidé ji potřebujeme pro náš život. Je velmi důležitá pro lidské tělesné i duševní zdraví.

Jako klíčové řešení problémů naší přírody je nabízeno razantní obnovování mokřadů, zajištění vhodného obhospodařování půdy, vysazování stromů a zakládání zelené infrastruktury. Je a bude vyžadována daleko větší spolupráce se zemědělci za účelem návratu přírody na zemědělskou půdu; hlavními ukazateli zdraví zemědělských ekosystémů jsou a budou polní ptáci (např.

Evropská agentura pro životní prostředí publikovala v roce 2019 Zprávu o stavu „evropského“ životního prostředí. Bylo zjištěno, že intenzifikace zemědělství zůstává jednou z hlavních příčin úbytku biologické rozmanitosti a zhoršování ekosystémů v Evropě. V mnoha oblastech Evropy, tak jako v České republice, intenzifikace změnila dříve rozmanitou krajinu skládající se z mnoha malých různých dílů půdních bloků a stanovišť, do monokultur neprostupných půdních bloků uzpůsobených pro hospodaření výkonných, velkých a širokozáběrových strojů.

Ba co víc, v podmínkách našeho státu máme k dispozici postupy, návody - standardy správné praxe, které nám říkají, jak zasadit, založit, ochránit, provádět následnou péči a údržbu zatravněných půd, solitérních stromů, linií, remízků, biokoridorů, biocenter, mokřadů, tůní, vodních ploch. Veškerá tato řídící dokumentace je v souladu s právními požadavky a je aktuální.

Čtěte také: Průvodce tříděním stavebního odpadu

Je zde velmi správně uvedeno, cituji, že: „zájem o přírodu a krajinu již není doménou pouze ochránců přírody, ale v současné době se dotýká i ostatních oblastí lidské činnosti. Na realizaci opatření v přírodě a krajině České republiky uvolňuje především Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství několik miliard korun každý rok. V souladu s jednotlivými programy jsou zveřejňovány výzvy pro podávání žádostí a následné čerpání podpor pro úspěšné realizace.

• Adaptace vodních, nelesních i lesních ekosystémů na změnu klimatu (výsadby zeleně, zakládání krajinotvorných prvků - mezí, biokoridorů, mokřadů a tůní…) - byla vyhlášena Výzva č.
• Výsadbu listnatých stromů na veřejných prostranstvích - je vyhlášena a stále platí Výzva MŽP č. 9/2019 (výsadba stromů, žadatel v rámci výzvy může získat dotaci až 250 000 Kč na úhradu sazenic, potřebného materiálu i následné péče o stromy.
• Environmentální výchovu dětí a mládeže. Celkem 15 milionů korun rozdělí Ministerstvo životního prostředí ze Státního fondu životního prostředí ČR na ekologické výukové programy pro děti předškolního a školního věku. Rezort tak podpoří výchovu dětí k ekologickému myšlení a odpovědnosti vůči životnímu prostředí. Příjem žádostí do výzvy 1/2020 z Národního programu Životní prostředí probíhá elektronicky přes systém AIS SFŽP ČR a potrvá od 1.7.

Ti, kteří to myslí s péčí o životní prostředí vážně, zcela jistě najdou odpovídající titul, výzvu a vhodnou podporu. Nejvíce úspěšní řešitelé, tedy realizátoři, jsou ti, kteří jsou schopni pojmenovat reálné problémy životního prostředí v podmínkách myslivců, tedy své honitby. Na základě identifikace potřebných opatření však proces nekončí, naopak začíná.

Ano, zásadní podmínkou krajinných úprav je mít pozemky, tzv. právní důvod užívání k pozemkům, na kterých chceme opatření realizovat.

Program LIFE a jeho specifika

Dr.Ing. Podprogram Příroda a biologická rozmanitost se zaměřuje na ochranu a obnovu přírody a na zastavení a zvrácení ztráty biologické rozmanitosti. Financovány jsou projekty týkající se ochrany přírody, zejména v oblasti biodiverzity, přírodních stanovišť a prioritních druhů. Podpořeny budou projekty, které přispějí k implementaci směrnic EU o ptácích a stanovištích, nařízení IAS a zejména k rozvoji a správě sítě Natura 2000. V souladu se specifickými cíli programu stanovenými v čl. 3 odst.

Hlavní žadatel může získat podporu udělenou v rámci Národní výzvy programu LIFE, která činí 25 % z konečných způsobilých výdajů projektu a zároveň nesmí přesáhnout 25 mil. Hlavní žadatel může také získat podporu na přípravu projektové dokumentace. Za předložení konceptu může získat 40 000 Kč, v případě zpracování mimořádně kvalitního konceptu 80 000 Kč. Žádat o podporu může i partner projektu. Výše podpory udělené v rámci této výzvy činí max. 25 % z konečných způsobilých výdajů projektu připadajících na partnera a zároveň ne více než 2 mil.

Bude podpořeno environmentální vzdělávání dětí v mateřských školách a žáků základních škol prostřednictvím častějšího využívání přírodního prostředí pro výuku. Podpora je zaměřena na vznik a rozvoj přírodních zahrad v zázemí škol, včetně adaptačních a další úpravy venkovního zázemí škol, které napomáhají výuce venku. V odůvodněných případech (např.

Minimální výše podpory na jeden projekt činí 100 tis. Maximální výše podpory na jeden projekt činí 500 tis. Aktivita 6.1.C a): 60 mil. Aktivita 6.1.C b): 50 mil. Žádosti pro podporovanou aktivitu 6.1.C a) je možné podat v období od 13. 11. 2025 10:00 hod. do 28. 11. Žádosti pro podporovanou aktivitu 6.1.C b) je možné podat v období od 3. 12. 2025 10:00 hod. do 19. 12.

Výzva č. 20/2025: Přírodní zahrady

Mohou v rámci výzvy žádat o podporu i soukromé subjekty? Pokud ano, podle jakého klíče se určuje příslušnost k podporované aktivitě a) nebo b) - podle sídla žadatele, nebo místa realizace? Ano, mohou zažádat i soukromé školy.

V minulé výzvě příspěvková organizace (ZŠ a MŠ) podávala žádost na přírodní zahradu pro svou mateřskou školu, která se nachází v jiné části obce. Nyní však ředitel zvažuje podat žádost na přírodní zahradu určenou výhradně pro základní školu.

Mohu podat žádost o podporu pro mateřskou školu, na které je neupravená zahrada a my ji chceme v rámci projektu celou upravit? Není to v rozporu s podmínkou, že podpořeny mohou být přírodní zahrady subjektů, které jsou provozovány alespoň jeden školní rok zpětně, tzn. školní rok 2024/2025 a déle. Ano, můžete požádat o podporu, jelikož tato podmínka se nevztahuje k předmětné zahradě, ale k subjektu (tedy škole).

Je možné do způsobilých výdajů zařadit skleník? Je možné žádat o podporu u MŠ, která zahájí úpravu zahrady již v průběhu října, tedy před podáním žádosti? Ano, je to možné. Způsobilé výdaje musí být vzniklé a uhrazené nejdříve v den vyhlášení této výzvy (tj. 18. 9.

Naše škola má dvě budovy, jsou od sebe vzdálené asi 200 m. Jde do žádosti popsat prvky pro oba pozemky a podat jednu žádost? Ano, to je možné. Můžete podat jednu žádost na obě zahrady při max.

Suroviny se ze zemědělství předávají pro průmysl. Při jejich zpracování se používají různé chemické látky, z nichž mnohé jsou velmi jedovaté. Jsou to zejména sloučeniny používané k vyčinění kůží a různé barvy a další látky k úpravě vláken v textilním průmyslu.

Nová ochrana přírody a její kontroverze

Ochrana přírody a krajiny není a ani nemůže být vědeckou disciplínou, i když právě věda by jí měla poskytovat robustní důkazy pro její koncepční rámec, strategie, programy, projekty i každodenní praktickou činnost. Není ani represivní složkou státní správy, záměrně si libující v šikanování návštěvníků chráněných území nebo v bránění ctihodným záměrům developerů, přinášejícím pokrok všeho druhu. Nejedná se o nic jiného než o velmi širokou mezioborovou společenskou profesní činnost snažící se zachovat přírodu v dlouhodobě příznivém stavu, tedy zdravou. Jde o aktivní péči o přírodní a krajinné dědictví založenou na vědeckých základech a prováděnou ve veřejném zájmu státní správou, dobrovolnými organizacemi i jednotlivci s cílem podpořit biologickou rozmanitost a zachovat základní životadárné procesy a funkce ekosystémů (PLESNÍK 1998a, 1998b, 2001).

Ve zmiňovaném pojetí zůstává ochrana přírody klíčovou složkou péče o životní prostředí. Ve střední Evropě přidáváme na rozdíl od anglosaského nebo ruského vymezení disciplíny k přírodě ještě krajinu.

Tvrzení, že člověk chrání určité části přírody od samotného počátku lidské civilizace, není ani zdaleka nadsazené. Lidé odpradávna chránili nejrůznější místa, spojená s náboženstvím, jako jsou posvátné háje, lesy a stromy nebo významné geomorfologické jevy, kupř. bludné kameny či vodopády, před jakýmkoli využíváním (VERSCHUUREN et al. 2010). První plochy, kde byla omezena činnost člověka, známe z Blízkého východu a některých oblastí Asie z doby ještě předtím, než se z lovců a sběračů stali zemědělci a pastevci.

Ochrana přírody se jako pravidelná svébytná činnost vymezená jasnými cíli a postupně i pravidly ustavila v první polovině 19. století a od té doby prošla pozoruhodným vývojem. Jednotlivé základní etapy zmiňovaného procesu představuje tabulka níže. Z ní je zřejmé, že i ochrana přírody, ostatně jako každé jiné odvětví, neustále hledá základní přístup, klíčové pojetí, vůdčí rámcovou myšlenku, od nichž by se odvozovaly jak další názory včetně strategických koncepcí, tak konkrétní programy, projekty a každodenní činnosti. V uvedené tabulce je doplňují hlavní témata, kterými se ochrana přírody a krajiny v příslušném období prioritně zabývala. Je pochopitelné, že se těmto otázkám péče o přírodní a krajinné dědictví věnuje i v dalších etapách. Územní a druhová ochrana neskončila v osmdesátých letech 19. století, resp. o století později, jen se od té doby objevily nové přístupy.

Rok 2005 znamenal výrazný mezník v ochraně přírody a obecněji i péči o životní prostředí tím, že v jeho průběhu byly postupně uveřejněny závažné výstupy megavědeckého projektu Hodnocení ekosystémů na začátku tisíciletí (Millennium Ecosystem Assessment, MA). Na rozdíl od jiných ocenění celkového stavu biosféry nebo některých jejích složek se projekt soustředil na ekosystémové služby, a to nikoli jen na jejich peněžní (monetární) vyjádření, jak se obvykle tvrdí, ale zejména na jejich nezpochybnitelnou důležitost pro současnost a budoucnost lidské civilizace (MA 2003, 2005A, 2005B, MOLDAN et al. 2006, PLESNÍK 2007, 2008, 2009, 2011, VAČKÁŘ et al.

Viditelný posun od biocentrického přístupu, zdůrazňujícího, že příroda má vnitřní hodnotu samu o sobě, bez ohledu na lidskou civilizaci, k utilární hodnotě (hodnoty přírody, z nichž má užitek člověk), přivítali mj. američtí ochranářští biologové Peter Kareiva a Michelle Marvierová (KAREIVA & MARVIER 2007, TALLIS et al. 2008). Později sami nebo se svými spolupracovníky formulovali pohled na ochranu přírody, kterému se začalo říkat nová ochrana přírody.

Uvedený netradiční pohled na péči o přírodní a krajinné dědictví vychází z následujících tvrzení (KAREIVA et al. Osudy přírody a lidí spolu úzce souvisejí. Přírodu bychom měli chránit, protože lidem poskytuje pro ně existenční přínosy. Postupné uveřejňování základních východisek nové ochrany přírody vyvolalo zejména v USA místy hodně vzrušenou diskusi (KLOOR 2015). Jádrem sporu zůstává základní otázka, zda má ochrana přírody sloužit přírodě nebo také stejnou měrou přispívat ke zkvalitňování života lidí.

Hodně horké hlavy se pokusila zchladit výzva podepsaná 240 signatáři (TALLIS et al. 2014). Upozorňovala, že takto vedená diskuse o dalším možném vývoji nejen ochrany přírody samotné, ale i s ní souvisejících vědeckých disciplín rozděluje ochranářské společenství a začíná svým hanlivým tónem odrazovat odbornou a širokou veřejnost. Podepsaní proto vyzvali účastníky k prosazování ochranářské etiky, která by přijala všechna filozofická zdůvodnění potřeby pečovat o přírodu včetně těch založených na morálních, etických a ekonomických úvahách (cf. HUNTER et al. 2014, HOLMES 2015, PETRIELLO & WALLEN 2015, GODET & DEVICTOR 2018).

Současně zdůrazněme, že časové vymezení pěti základních etap je vysloveně orientační a vztahuje se spíše k jednotlivým dekádám. Ukazuje se rovněž, že od poloviny devadesátých let 20. století se hlavní témata, kterým se péče o přírodní a krajinné dědictví věnuje, značně rozkošatila.

Hlavní proud ochrany přírody uvedenou koncepci v její celistvosti a radikální podobě zavrhuje. Nicméně některé její postuláty, kupř. důraz na vztah mezi ochranou přírody a zdravím a kvalitou života lidí, snahu zachovat ekosystémy, jež jsou důležité i pro naši civilizaci, nebo „nové“ nerovnovážné paradigma přírody, přijímá nemalá část vědců i praktiků (HOBBS et al. 2013, MACE 2014, NAEM et al. 2016, RAPACCIUOLO et al. 2019, GARIBALDI et al. 2021, MARSELLE et al. 2021).

Sociologické šetření mezi ochránci přírody a ochranářskými biology ukázalo, že dotazovaní podporují, aby ochrana přírody poskytovala lidem přínosy, ale aby současně nespolupracovala s korporacemi, souhlasí s biocentrickým pohledem na přírodu, přičemž kladou na ochranu divočiny menší důraz než prominentní odpůrci nové ochrany přírody a jsou pro některé perspektivy definované Kareivou a spolupracovníky, ovšem bez zdůraznění toho, že primárním cílem ochrany přírody je zlepšování kvality života obyvatel (HOLMES et al.

I přes odmítnutí „nové“ ochrany přírody nám její provokující vpád připomněl jednu nikoli nevýznamnou skutečnost. Ochrana přírody představuje - ať se nám to líbí, nebo nikoli - obor zahrnující nejrůznější myšlenkové proudy. Právě jejich rozmanitost přitom zůstává jedním z hybatelů oboru, nicméně při pohledu z vnějšku nebo z praxe může s sebou přinášet i jistá úskalí. Diskuse o minulém, současném a budoucím směřování ochrany přírody a krajiny je nejen z tohoto důvodu více než žádoucí. Etablované představy často přetvořené do neměnných zásad je nezbytné také v ochraně přírody konfrontovat se současnými poznatky.

tags: #co #můžu #získat #z #přírody #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Biologie a Ekologie pro Gymnázia
• Praktické koše na tříděný odpad
• Udržitelné potisky na trička
• Rozdíly mezi etologií a behaviorální ekologií
• Běh pro Den Země