Jak Dlouho Trvá Kompostování a Jak Na To?

Kompostování je přirozený proces, který probíhá v přírodě úplně běžně. To co zemřelo, se znovu promění v nový život. Kompost je velmi výživná hmota. Proto pokud máte zahrádku, je kompost skoro nutností - a skvělé je, že to není žádná věda, a navíc do něj zrecyklujete všechny zbytky ze zahrady i kuchyně! Pojďme si ukázat, jak na to.

Jak probíhá v přírodě kompostování?

Rostlina nebo zvíře, které uhyne, poslouží nejdříve jako potrava. Ať už šelmám, slepicím ve výběhu, anebo nám lidem v guláši či smoothie. Putuje žaludkem a trávicím traktem, až se promění v trus (humus). Pokud se něco v průběhu cesty nevyužije, pustí se do toho s nadšením rozkladné bakterie/houby (ať už třeba do nestravitelné vlákniny ze zeleniny v našich střevech, anebo do dřevní hmoty v přírodě).

Humus vzniká za přístupu vzduchu procesem zvaným tlení (za nepřístupu vzduchu vzniká hnití a to nechceme). Jen díky tomu se zrodí hmota plná živin, která může sloužit jako další výživa - například pro naši hladovou zeleninu. Humus není věčný, jednoho dne se z něj zase stane rostlina nebo živočich produkující trus a koloběh zase pokračuje novým humusem.

Co je to kompost?

Kompost není nic jiného než mrtvá organická hmota ve formě zeminy. Použití kompostu na zahradě je zcela bezpečné a na rozdíl od umělých hnojiv, příliš hojné použití nepoškodí rostliny a není nebezpečný pro životní prostředí. Vyrábí se z veškerého domácího a zahradního odpadu přírodního původu, který neobsahuje toxické přísady. Sbíráme trávu, suché větve, listy nebo různé kuchyňské odpadky například skořápky od vajec i zeleninové a ovocné zbytky (kromě citrusových plodů).

Je důležité, aby kusy odpadu v kompostu nebyly příliš velké. Do kompostu by tím pádem proudilo příliš mnoho vzduchu, což sníží teplotu a zpomalí se tlení shromážděného materiálu.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Výživný humus potřebuje správný poměr N:C

Aby byl kompost kvalitní a fungoval, jak má, měl by být dusík (N) a uhlík (C) v kompostu ve správném poměru - tj. 1:20-30. Každá látka má trochu jiný poměr dusíku a uhlíku. Například tráva, odpad z kuchyně a kravský hnůj má 1:20, listí 1:50, jehličí 1:70, sláma 1:100, kůra 1:120, dřevo 1:200 a piliny mají 1:500. Při zakládání kompostu to samozřejmě nebudeme měřit :-) Vypadá to možná složitě, ale není to žádná věda.

Stačí se držet pravidla: na 2-3 díly uhlíkatého materiálu přidáme 1 díl dusíkatého materiálu. V praxi to vypadá asi takto: na 2 kbelíky kůry přidáme 1 kbelík odpadu z kuchyně (tj. slupky, odkrojky, zbytky z vaření aj.); na 3 kolečka posekané trávy přidáme 1 kolečko slámy nebo jehličí.

Díky jejich správné kombinaci vznikne ten pravý extra výživný humus. Pokud bychom poměr uhlíku a dusíku obrátili, kopa bude hnít, smrdět a nepůjde sundat z vidlí. Dusík funguje v kompostu jako palivo pro tlení a zahřívání. Pokud by ho kompost obsahoval příliš, začne hnít, zapáchat, bude v něm málo vzduchu a začnou převládat nežádoucí procesy. Naopak pokud by kompost obsahoval příliš mnoho uhlíkatých látek, rozkládat by se příliš dlouho a velmi špatně.

Kromě správného poměru musíme kontrolovat při kompostování ještě 3 věcí: kyslík, teplotu a vlhkost. Kompostér by proto měl mít otvory, aby hmota mohla dýchat a na spodku kompostu by měl být vzdušný materiál - tj. větve a nahrubo sekané dřevité materiály.

Uhlíkaté materiály jsou suché, dřevnaté, hnědé materiály jako například dřevní štěpka, větvičky, piliny, proložka od vajíček nebo ruličky od toaletního papíru. Suché materiály, jako je štěpka či větvičky, pomáhají také v kompostu vytvářet pěknou strukturu.

Čtěte také: Škoda a emisní normy

Jak na kompostování krok za krokem

1. Najdeme místo - mělo by být chráněno před prudkým sluncem, větrem a deštěm, nejlépe v polostínu, třeba pod stromem nebo keřem.
2. Shromáždíme materiál - tj. nasbíráme dusíkaté a uhlíkaté materiály.
3. Hrubý materiál nasekáme na menší kusy (tj. větve, suché a dlouhé stonky a stébla, staré velké dýně a cukety aj.).
4. Správně materiál namícháme - na zrytou půdu naneseme hrubší kousky uhlíkatých látek (větve, sláma atp.), aby mohl v kompostu proudit vzduch a odtékat voda. Poté přidáváme další vrstvy dle pravidla: na 2-3 díly uhlíkatého materiálu přidáme 1 díl dusíkatého materiálu.
5. Proces kontrolujeme - po 4-5 dnech by měl kompost začít “topit” (když ne, přidáme více dusíkatých látek nebo moči). Pokud do něj strčíme ruku, měli bychom cítit, jak je horký. Když pálí, je třeba ho přeházet vidlemi a provzdušnit. Když je suchý, prolijeme ho vodou. Pokud je naopak moc mokrý, přimícháme suchý materiál (seno, hobliny, sláma) a přeházíme ho. Kompost je třeba vždy po 7 dnech přeházet vidlemi, aby se suché části dostali dovnitř a ty horké napovrch.
6. Hmotu zužitkujeme - po cca 6-12 měsících je kompost hotový. Celá kupa bude mít tmavě hnědou barvu, v celém objemu bude mít podobnou strukturu, bude sypká, provlhčená, nasládle vonět a přestávat topit. - vznikne skvělé hnojivo pro zahradu a záhony (vhodné je kompost na záhonku zasypat mulčem a sazenice vkládat do tzv.

Důležité organismy v kompostu

• Dřevokazné houby jsou potřeba k rozkladu štěpky nebo dřevní hmoty.
• Žížaly jsou velmi důležité pro zdraví půdy. Regulují její pH, očkují půdu bakteriemi ze svého trávicího traktu, žerou odumřelou hmotu a vytvářejí z ní skvělé hnojivo. Na světě existuje okolo 5500 druhů žížal, některé jsou dlouhé až 1,5 m. Nemáme v záhonku žížaly? Můžeme je nasbírat a do hlíny vypustit. Dají se dokonce už i pořídit na internetu.

Jak urychlit proces kompostování?

Rozklad organických látek probíhá pomalu a trvá 6 až 12 měsíců. Pokud nám záleží na rychlejším zpracování materiálu, můžeme použít hotové kompostové přípravky, tzv. urychlovače kompostu. Díky nim je možné získat přírodní hnojivo již po několika týdnech. Přidáním v nich obsažených bakterií, vybraných mikroorganismů a enzymů do kompostu, urychluje fermentaci a degradaci rostlinného odpadu. Tyto produkty mají další výhodu v tom, že brání uvolnění nepříjemných pachů z kompostéru a zabraňují jeho hnilobě.

Fáze kompostování

Kompostování je složitým kontinuálním procesem, u kterého nelze přesně vymezit jednotlivé časové úseky a průběh tlení. Kompostování však lze rozdělit do tří základních fází, které jsou od sebe snadno rozeznatelné.

• Fáze rozkladu trvá přibližně tři až čtyři týdny, rozkládají se lehce rozložitelné látky jako například cukry, bílkoviny a škrob. Nastává vysoký růst teploty aktivitou mikroorganismů, které rozkládají celulózu a další součásti dřevní hmoty. Materiál je rozložen až na malé „stavební kameny“ jako jsou dusičnany, oxid uhličitý, čpavek, aminokyseliny a polysacharidy.
• Živiny vázané v organické hmotě se uvolňují a z části přecházejí až do původní minerální formy. Tato fáze trvá od čtvrtého do desátého týdne, teplota pozvolně klesá. Mineralizované živiny jsou zapracovány do „humusového komplexu“. Kompost získává stejnoměrnou hnědou barvu a drobtovitou strukturu.
• Teplota v této fázi klesá až na hodnotu okolní teploty. Kompost získává více zemitou strukturu, živý humus se přeměňuje na humus trvalý.

Stroje a zařízení pro kompostování

Pro efektivní kompostování se využívají různé stroje a zařízení:

• Drtiče: jsou využívány k přípravě surovin do zakládky.
• Překopávače kompostu: se používají pro provzdušňování kompostu.
• Prosévací zařízení: se používá k prosévání hotového kompostu.
• Separátory: jsou využívány pro roztřídění nadsítného a podsítného odpadu.

Všechny výše uvedené stroje je výhodné využívat v kompostovacích linkách.

Co patří a nepatří na kompost?

Na kompost patří všechny organické zbytky rostlinného původu, tedy veškeré slupky od ovoce a zeleniny, čajový sáček, kávová sedlina, ruličky od toaletního papíru či plato od vajíček. Na kompost nepatří materiály živočišného původu, to znamená maso, kosti a mléčné výrobky. Mohou totiž obsahovat patogenní látky.

Čtěte také: Typy trubek pro odpadní systém

Jak často přehazovat kompost?

Ideálně alespoň 2x za rok na jaře a na podzim. Pro tyto účely jsou nejlepším nástrojem vidle.

Jaká je ideální teplota pro kompostování?

Při kompostování se materiál zahřívá, což je způsobeno činností mikroorganismů. Horká fáze probíhá několik dní až týdnů. Kompost se nám díky vyšším teplotám hygienizuje, tedy zahřívá na teplotu 50 až 70 °C.

Vermikompostování (kompostování pomocí žížal)

Vermikompostování se žížalami probíhá po celý rok. Vermikompostér můžete mít vevnitř i venku. Důležité je zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 °C a správnou vlhkost substrátu. V zimě je tedy nutné nenechávat vermikompostér venku bez izolace, aby nepromrzl, v létě ho nevystavovat přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání. Správně probíhající proces vermikompostování nezapáchá. Pokud ano, děláte někde chybu. Na vině může být vysoká či nízká vlhkost, nesprávná teplota či nevhodný odpad, nedostatek vzduchu (nedostatečné množství děr ve víku), uhynulé žížaly ve sběrné nádobě, přílišná plíseň či hniloba organických zbytků (lokální a malé výskyty plísně je možné zahrabat). Častým důvodem bývá nahromadění většího množství organických zbytků, které žížaly nestačily zpracovat. Nahromaděné organické zbytky rovněž zvyšují vlhkost substrátu, ten potom hnije a zapáchá. Doporučujeme důkladně prohlédnout celý vermikompostér a odstranit všechny kusy odpadu, které by mohly tento problém způsobovat.

Bokashi kompostování

Jedná se o anaerobní fermentaci organických zbytků. Efektivní mikroorganismy ve směsi Bokashi se aktivují, když navlhnou. Následně pak fermentují organický odpad. V praxi to znamená, že organické zbytky prokládáme vrstvou směsi Bokashi, kterou vždy v nádobě stlačíme pomocí pěchovadla, aby se vyhnal vzduch a byly tak připraveny vhodné podmínky pro anaerobní fermentaci. Jakmile je nádoba naplněna, necháme ji 2 týdny stát/dozrát bez povšimnutí.

V podstatě vše, co může kvasit, je vhodné umístit do Bokashi nádoby. Proto je tato metoda nejvhodnější a ideální pro zpracování organických zbytků, které vznikají při přípravě jídla v naší kuchyni.

Jak dlouho trvá kompostování?

Vše se odvíjí od velikosti i metody, kterou pro kompostování zvolíte.

• U tradičního zahradního kompostu můžete půdu využít například od 6 měsíců do 2 let.
• Kompostovací proces u vermikompostéru trvá cca 4-6 měsíců.
• U bokashi kompostéru cca měsíc.

Jak kompostovat v bytě?

Použijte vermikompostér s žížalami nebo uzavřený kompostér s aktivní ventilací.

Kompostování je jednoduchý a ekologicky přínosný způsob, jak přispět ke zdraví půdy a životního prostředí. Možná na první pohled vypadá složitě, nebo vyžaduje určité přizpůsobení, jeho výhody ale všechny tyto malé komplikace výrazně převyšují. Přestože má své výzvy, přínosy daleko převyšují nevýhody.

tags: #jak #dlouho #trva #kompostovani

Oblíbené příspěvky:

• Týká se to také tebe - festival
• Jak vybrat koš do dětského pokoje?
• Principy ekologické výuky
• Hnědý odpadkový koš - recenze
• Vysávání bazénu do odpadu