Město Litovel, ležící v Olomouckém kraji, se skládá z 11 místních částí: Březové, Chořelice, Chudobín, Myslechovice, Nasobůrky, Nová Ves, Rozvadovice, Savín, Tři Dvory, Unčovice a Víska. O komplexní odpadové hospodářství města Litovle a okolních obcí se stará firma FCC Litovel.
Město Litovel stanovilo obecně závaznou vyhláškou č. 2/2021 obecní systém odpadového hospodářství, kterým umožňuje svým občanům odděleně soustřeďovat složky komunálního odpadu.
Soustřeďovat odpady odděleně jsou osoby, předávající komunální odpad na místa určená obcí, povinny ze zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. K těmto účelům slouží zvláštní sběrné nádoby, které jsou barevně odlišeny a označeny příslušnými nápisy. Do těchto zvláštních nádob je ZAKÁZÁNO ukládat jiné složky komunálních odpadů, než pro které jsou určeny.
Město v posledních letech výrazně navýšilo úroveň třídění zavedením programu intenzifikace třídění. V roce 2020 město snížilo produkci směsného odpadu pod 150 kg na 1 obyvatele a rok. Ve městě se třídí:
Sběrné nádoby určené ke sběru tříděného odpadu jsou umístěny na stanovištích uvedených na webových stránkách obce.
Čtěte také: Vyvarujte se omylu: Co není ekologická daň
Systém shromažďování tříděného odpadu je doplněn o systém adresného odkládání odpadů pro papír, plasty (včetně PET) a bioodpad. Jedná se o svoz očipovaných nádob přiřazených k jednotlivým stanovištím (např.
Směsný komunální odpad se shromažďuje do sběrných nádob, kterými mohou být typizované sběrné nádoby nebo odpadkové koše na veřejných prostranstvích.
Hned na začátku je třeba říci, že nelze obecně paušalizovat a vyzdvihnout jedno řešení nad druhé. Obec musí vědět, co od vztahu se svozovou firmou či technickými službami požaduje. Spolupráce musí být přesně smluvně definována, musí mít jasně nastavené toky a kontrolní mechanismy.
Volbu dodavatele na svoz a likvidaci odpadu provádí obec na základě výběrového řízení. „Je důležité vědět, co od firmy očekávat. Potom můžete být spokojeni i s velkou firmou,“ říká odborník na odpady Milan Havel z Arniky a upřesňuje: „Problém je přenos správy až na úroveň obcí, kdy tomu musí rozumět každý starosta. Od velkých firem nemůžete očekávat, že budou mít čas na optimalizaci vašeho odpadového hospodářství a že vám budou šetřit náklady. Proto je důležité mít i dobře nastavené kontrolní mechanismy. Platí to nejen u svozu, ale i u sběrných dvorů. I zde lepší evidence může odfiltrovat černé pasažéry - například odpad z firem a podobně. Neznamená to, že se větší firmy nesnaží určité věci optimalizovat. Obec je ale pro ně moc velký detail, na který není tolik času. Nevýhodou malých firem může být řešení nenadálých situací a poruch, protože prostě nemají tak velké zázemí. Existuje samozřejmě ještě mnohem více aspektů. Přihlédnout je třeba i k historickému vývoji.“
„Největší výhodou svozových firem je jejich zázemí. Technické, projekční či legislativní. Dále zkušenosti a vypracované modely řešení pro určité situace. Jedná se například o větší zastupitelnost techniky a personálu v případě poruch či jiných výpadků - Covid apod.,“ říká Kristina Jakubcová, mluvčí FCC Česká republika a doplňuje: „Dlouhodobě nám fungují společné podniky s městy (tzv. joint venture) ke spokojenosti obou partnerů. Některé již 25 let. Zásadní je, aby oba společníci vnímali druhou stranu jako partnera a uměli spolu komunikovat. Při stanovení strategie, schvalování plánů, schvalování investic i při samotném výkonu služeb. Obě strany musí respektovat zásady péče řádného hospodáře. Město či obec je pro danou firmu klíčovým zákazníkem. Pokud pak firma rozšiřuje své aktivity v rámci své regionální strategie, město získává stabilnějšího a silnějšího partnera. V případě společného podniku má město podíl na zisku.“
Čtěte také: Kam s odpadem? Směsný odpad a jeho limity
Každé město či obec má specifické potřeby a požadavky v oblasti svozu a likvidace odpadů. Ať již se jedná o počet obyvatel, poměr rodinných a bytových domů, přírodní podmínky, technické zázemí a možnosti jeho budování či rozšiřování, financování, zajišťování kontrolních mechanismů a mnoho dalších faktorů.
Je tak třeba velmi přesně stanovit požadavky a priority obce či města a podle nich postupovat při výběru dodavatele. „Jde o nastavení jasných toků a kontrol. Prostě jinak nebudete vědět, kolik co stojí a jak efektivně to děláte,“ uzavírá Milan Havel.
Komplexní odpadové hospodářství města Litovle a okolních obcí zajišťuje firma FCC Litovel. Firma FCC Litovel, s.r.o. byla založena v srpnu 2001. 51 % zde vlastní město Litovel, 49 % FCC Environment CEE GmbH.
„Za jednu z hlavních výhod považuji, že díky společnému podniku máme vliv na chod firmy. Jsme tak schopni pružně reagovat na požadavky našich občanů, živnostníků a firem v našem regionu. Účast strategického partnera a jeho know-how nám poskytuje kvalitní servis v oblasti odpadového hospodářství a současně přináší výhody v mnoha směrech. Například flexibilitu v provozní oblasti, likvidaci odpadů na zařízeních, které provozuje apod. Tato spolupráce nás v roce 2018 vynesla na první příčku v oblasti třídění mezi městy v Olomouckém kraji, kdy jsme od společnosti EKO-KOM byli oceněni "Zlatou keramickou popelnicí za rok 2018",“ uvádí Petr Šrůtek, zastupitel města Litovle a zároveň jeden z jednatelů FCC Litovel.
Komunální odpad se v současné době sváží jednou za 14 dnů. Jde o přibližně 3.000 ks nádob o objemu 120 l a 250 ks o objemu 240 l. Dále se sváží 130 ks nádob o 1100 l, z čehož 100 ks se sváží v týdenní frekvenci.
Čtěte také: Citrusy: Kompostovací faux pas
Pro separaci je k dispozici 130 nádob na plast o 1100 l, 105 nádob na papír 1100 l, 1.550 ks nádob na plast 240 l, 1.300 ks nádob na papír 240 l, 1.450 ks nádob 240 l a 15 ks nádob na bioodpad o objemu 1100 l. Dále 80 ks nádob na separaci bílého a barevného skla o 1300 l, 25 ks nádob 1200 l pro separaci kovových obalů a 15 ks nádob o objemu 120 l na jedlé oleje a rostlinné tuky.
Separační stanoviště se sváží jednou týdně, individuální svoz 240 l nádob je zajištěn jednou za měsíc. Svoz bioodpadu od března do listopadu probíhá jednou za 14 dnů. Od prosince do února je to jednou za měsíc.
„Již zmiňované know-how strategického partnera nám s předstihem umožnilo zavést systém adresného třídění, tzv. Door to Door. Díky tomuto systému se zvýšil podíl vytříděných složek a současně snížilo množství komunálního odpadu. To má mimo jiné pozitivní dopad na snížení nákladů za uložení komunálního odpadu na skládce,“ vysvětluje Petr Šrůtek a uzavírá: „Dalším ze zamýšlených kontrolních mechanismů, který chceme se spuštěním nově vybudovaného sběrného dvora zavést, bude zavedení evidenčního systému pro příjem odpadů na tento sběrný dvůr.
Náklady na likvidaci komunálních odpadů se neustále zvyšují, a proto se klade čím dál větší důraz na třídění odpadů, které má smysl. Vytříděné složky se nadále recyklují a využívají. Nevytříděné komunální odpady končí na skládkách. (Z pohledu odpadového hospodářství je nutné do budoucna skládkování omezovat). Kromě jiného mají občané na území ORP Litovel možnost zdarma využít Sběrného dvora Litovel, Regionální odpadové centrum v Nasobůrkách.
tags: #co #nepatří #do #směsného #komunálního #odpadu