Určitě chcete, aby vám zahrada dělala radost. Vaše úsilí může pokazit nějaká chybička, nebo škůdce a vám zbydou jen oči pro pláč a vztek na tím, že jste do toho všeho vložili svou práci a čas, a výsledky se nedaří.
Základní poučky pro pěstování zeleniny
Existují základní poučky o tom, kde nejlépe vysazovat tu kterou zeleninu - u teplomilné zeleniny co nejvíce na slunce, plodové zelenině hodně vyhnojit stanoviště. Je dobré pěstovanou zeleninu pravidelně okopávat a vytrhávat plevel, se kterým musí jinak zelenina soupeřit. V příručkách zase najdete, jak a čím a kdy hnojit a zalévat.
Všechny tyto drobnosti vytvářejí složitou skládanku, a když vše klapne, tak nakonec sklidíme šťavnatou a zdravou úrodu. Nikdy nezalévejte studenou vodou, používejte odstátou a zalévejte ideálně v ranních hodinách přímo ke kořenům. Je vždy lepší zalévat raději více než často. U rajských pozor také na cákance - při zálivce či za prudkých dešťů se na rostlinu odráží bláto. Skvělým preventivním opatřením bývá kombinovaní zeleniny s afrikány. Do záhonku si určitě pár těchto květin vysaďte, vypadají pěkně a umí to i na molice a mšice, které skvěle odpuzují. Rajské mějte hlavně daleko od pěstovaných brambor, ani je nesázejte na stejné stanoviště, kde rostly brambory rok minulý.
Někdo přistupuje k preventivním postřikům, někdo zalarmuje podle situace, která je rok od roku jiná. Skvěle vám poslouží obyčejné mléko. Udělejte si do rozprašovače či postřikovače jednoduchý postřik, kdy na jeden díl mléka dáte jeden díl odstáté vody. Mléko se používá čerstvé, dá se užít i syrovátka či kefír. Postřik udělá na listech ochranný film (je dobré nezapomenout na spodní části listů). Takovýto postřik se dá zopakovat několikrát do týdne. Pamatujte, jde o prevenci, která slouží i jako kvalitní hnojivo, neboť i přes listy jsou rostliny schopné přijímat potřebné látky.
Do roztoku je možné přidat pár kapek jodu. Použít se dá jak na rajčata, tak i na okurky. Jinou variantou postřiku je výluh z česneku, kde se dají využit jeho fungicidní účinky. Preventivní ošetřování česnekovým postřikem dokáže plísním úplně zabránit. Koupit se dají i preventivní postřiky na přírodní bázi, takže nemusíte přemýšlet nad domácími "odvary". Velkým pomocníkem v boji s plísňovými chorobami je houba Polyversum. Tato parazitická houba působí právě na plísňová onemocnění, která trápí rajské a okurky.
Čtěte také: Vše o kompostování
Využití kapradí jako postřiku
Na savé škůdce vyzkoušejte postřik z kopřiv, poslouží i obdobný z kapradí. Naplníme kbelík listy kapradí (či kopřiv - ideálně v době, kdy nekvetou, příp. jen horní části) a dolijeme vodou, pak necháme přikryté odstát. Občas je vhodné obsah nádoby zamíchat a kvasit necháme tak 2 týdny. Poté naředíme v poměru 1:10 a můžeme použít na zálivku (kdy slouží jako přírodní hnojivo), příp. na postřik, protože umí odlákat savý a žravý hmyz.
Pěstování rostlin pod jehličnany
Pěstování rostlin pod jehličnany představuje skvělý způsob, jak oživit jinak často nevyužitý prostor v zahradě. Půda pod jehličnany bývá kyselá a stinná, což mnoho zahrádkářů odrazuje, ale právě tyto podmínky mohou být ideální pro specifické druhy rostlin. Rostliny pěstované pod jehličnany pomáhají předcházet erozi půdy, která je běžným problémem v místech, kde opadané jehličí vytváří kompaktní vrstvu. Kořenový systém těchto rostlin půdu zpevňuje a zároveň napomáhá lepšímu vsakování vody.
Pod jehličnany se výborně daří stínomilným trvalým rostlinám jako jsou bergénie, kapradiny, barvínek menší či břečťan. Vytváří zajímavé barevné kontrasty a textury, které oživují jinak monotónní prostor. Například kombinace tmavě zelených jehlic s květy bramboříků nebo sasanek vytváří působivý vizuální efekt, zejména v jarních měsících. Důležitým aspektem je také minimální údržba těchto výsadeb. Jakmile se rostliny jednou uchytí, vyžadují minimální péči a dokáží se samy rozrůstat. Rostliny pod jehličnany pomáhají zadržovat vlhkost v půdě a vytvářejí příznivé podmínky pro půdní mikroorganismy. Tím přispívají k celkové rovnováze zahradního ekosystému. Pěstování rostlin pod jehličnany tedy není jen estetickou záležitostí, ale má i významný praktický a ekologický přínos.
Vhodné stínomilné trvalky
Pěstování rostlin pod jehličnany představuje specifickou zahradnickou výzvu, především kvůli stinným podmínkám a kyselému prostředí, které jehličnany vytvářejí. Mezi osvědčené stínomilné trvalky, které se výborně hodí pod jehličnany, patří především bergénie, bohyška a různé druhy kapradin. Bergénie, známá také jako badan, je mimořádně odolná trvalka s kožovitými listy, které zůstávají zelené i během zimy. Na jaře vytváří krásná růžová až červená květenství na vysokých stvolech. Dokáže se velmi dobře vypořádat s kořenovou konkurencí jehličnanů a prosperuje i v hlubokém stínu.
Bohyška neboli hosta je další vynikající volbou pro stinná místa pod jehličnany. Existuje v mnoha kultivarech s různě zbarvenými listy - od čistě zelených přes modrozelené až po žlutě variegované formy. Jejich bujný růst a schopnost vytvářet husté porosty z nich činí ideální rostliny pro pokrytí půdy. Kapradiny představují další skupinu rostlin, které se přirozeně vyskytují v podrostu jehličnatých lesů. Papratka samičí, kapraď samec či jelení jazyk jsou druhy, které se výborně hodí do těchto podmínek. Jejich jemně členěné listy vytvářejí příjemný kontrast k robustním jehličnanům a dodávají zahradě přírodní vzhled.
Čtěte také: Jak třídit kosmetiku
Mezi další vhodné trvalky patří čemeřice, která kvete již v zimě a časném jaře, kdy většina ostatních rostlin ještě odpočívá. Její květy v bílé, růžové nebo purpurové barvě prozáří tmavá zákoutí pod jehličnany. Břečťan jako půdopokryvná rostlina se také osvědčil, zejména na místech, kde jiné rostliny obtížně prosperují. Při výsadbě stínomilných trvalek pod jehličnany je důležité věnovat pozornost přípravě půdy. Je vhodné ji obohatit kompostem a pravidelně mulčovat, aby se zlepšila její struktura a zadržování vláhy. Rostliny je také třeba v prvním roce po výsadbě pravidelně zalévat, dokud se řádně nezakořenní. Pro úspěšné pěstování je také důležité respektovat přirozené nároky jednotlivých druhů na prostor. Některé rostliny, jako například bohyšky, se časem rozrůstají do šířky a potřebují dostatek místa pro vytvoření působivých trsů.
Půdní podmínky pod jehličnany
Pěstování rostlin pod jehličnany představuje specifickou zahradnickou výzvu především kvůli jedinečným půdním podmínkám, které se v těchto místech vytvářejí. Jehličnaté stromy postupně okyselují půdu svým opadem jehličí, což vytváří specifické prostředí s pH hodnotou obvykle mezi 4,5 až 6,0. V těchto podmínkách se daří především acidofilním rostlinám, které jsou přirozeně adaptované na kyselejší půdní prostředí. Kromě kyselosti je třeba vzít v úvahu i skutečnost, že půda pod jehličnany bývá často chudší na živiny, jelikož jehličnany svými rozsáhlými kořenovými systémy intenzivně čerpají dostupné živiny z půdy.
Pro úspěšné pěstování rostlin pod jehličnany je zásadní pravidelné obohacování půdy organickou hmotou. Doporučuje se každoročně přidávat kvalitní kompost nebo speciální rašelinový substrát pro kyselomilné rostliny. Tento materiál nejen zlepšuje strukturu půdy, ale také pomáhá udržovat optimální míru kyselosti. V případě, že chceme upravit půdní podmínky pro širší spektrum rostlin, můžeme částečně neutralizovat kyselost pomocí vápence, ale tento proces musí být velmi pozvolný a opatrný, abychom nepoškodili jak jehličnany, tak i ostatní rostliny. Lepší alternativou je výběr rostlin, které přirozeně prosperují v kyselejším prostředí.
Při zakládání výsadby pod jehličnany je vhodné nejprve odstranit přebytečnou vrstvu starého jehličí, ponechat pouze tenkou mulčovací vrstvu a následně zapravit do půdy kvalitní organický materiál. Pravidelné sledování pH půdy pomocí půdního testeru může pomoci optimalizovat podmínky pro růst vybraných rostlin. Důležitým faktorem je také míra zastínění, kterou jehličnany vytvářejí. Toto ovlivňuje nejen množství světla dostupného pro podrostové rostliny, ale také míru vypařování vody z půdy a celkové mikroklima v dané oblasti.
Vřesovištní rostliny pod jehličnany
Vřesovištní rostliny představují specifickou skupinu, která se výborně hodí pro pěstování pod jehličnany, především díky jejich podobným nárokům na půdní podmínky. Tyto rostliny vyžadují kyselou půdu s pH mezi 4,5 až 5,5, což přesně odpovídá prostředí, které se přirozeně vytváří pod jehličnatými stromy díky opadanému jehličí. Mezi nejvhodnější vřesovištní rostliny pro výsadbu pod jehličnany patří především různé druhy vřesů a vřesovců. Calluna vulgaris neboli vřes obecný je mimořádně adaptabilní a vytváří husté koberce, které efektivně pokrývají půdu. Vřesovce, zejména Erica carnea, kvetou již v předjaří a poskytují zahrádě barvu v době, kdy je většina ostatních rostlin ještě v zimním spánku.
Čtěte také: Co s banánovými a citronovými slupkami?
Pro úspěšné pěstování vřesovištních rostlin je klíčová správná příprava půdy. Základem je kvalitní rašelinový substrát smíchaný s vřesovištní zeminou. Důležité je také zajistit dobrou drenáž, protože přestože tyto rostliny vyžadují pravidelnou zálivku, nesnášejí přemokření a stagnující vodu. Péče o vřesovištní rostliny pod jehličnany zahrnuje pravidelné odstraňování spadaného jehličí, které by mohlo rostliny příliš zatížit. Je také důležité provádět každoroční řez po odkvětu, který podporuje kompaktní růst a bohaté kvetení v následující sezóně.
Mezi další vhodné vřesovištní rostliny pro výsadbu pod jehličnany patří také pěnišníky (rododendrony), které vytváří působivé keře s nádhernými květy. Tyto rostliny však vyžadují více prostoru a jsou náročnější na péči. Pro nižší patra výsadby se skvěle hodí šicha (Empetrum), brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea) nebo medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi). Tyto rostliny vytváří husté přízemní porosty a jejich plody jsou navíc jedlé. V zimním období je vhodné chránit zejména stálezelené druhy před vysušujícími větry a ostrým zimním sluncem. Ochrana může být zajištěna chvojím nebo netkanou textilií.
Kapradiny a mechorosty v podrostu jehličnanů
Ve stinném prostředí pod jehličnany se výborně daří různým druhům kapradin a mechorostů, které vytváří působivý přírodní podrost. Kapradiny jsou ideální volbou pro zastíněná místa pod jehličnany, kde jiné rostliny často strádají kvůli nedostatku světla a kyselému substrátu. Mezi nejvhodnější druhy patří zejména kapraď samec (Dryopteris filix-mas), která dorůstá výšky až 120 centimetrů a vytváří nádherné, bohatě členěné vějíře. Papratka samičí (Athyrium filix-femina) je další výbornou volbou, která se vyznačuje jemnějším vzhledem a světlejší barvou listů. Tato kapradina preferuje vlhčí půdu a vytváří překrásné, vzdušné trsy. V kombinaci s tmavým jehličnatým podrostem vytváří zajímavý kontrast a dodává zahradě na dynamice.
Mechorosty jsou další nepostradatelnou součástí stinného podrostu. Vytvářejí měkký, zelený koberec, který zadržuje vlhkost a poskytuje útočiště drobným živočichům. Ploník obecný (Polytrichum commune) patří mezi nejodolnější druhy, které se dobře vypořádají i s kyselým prostředím pod jehličnany. Bělomech sivý (Leucobryum glaucum) je další zajímavý druh, který vytváří charakteristické namodralé až stříbřité polštáře. Je ideální pro vytvoření přírodního vzhledu zahrady a dobře prospívá ve stínu jehličnanů.
Pro vytvoření souvislého mechového pokryvu je důležité udržovat prostředí dostatečně vlhké a stinné. V kombinaci s kapradinami a mechorosty se dobře uplatní i některé druhy přesliček, například přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), která vytváří jemné, vzdušné porosty. Je však třeba mít na paměti její expanzivní charakter a případně ji omezovat. Péče o kapradinový a mechový podrost není náročná, vyžaduje především pravidelnou zálivku v sušších obdobích a občasné odstranění spadaného jehličí, které by mohlo rostliny dusit. Na jaře je vhodné odstranit odumřelé části kapradin a případně prostor doplnit novými rostlinami. Mechorosty se obvykle rozrůstají samovolně a nevyžadují speciální péči kromě udržování vlhkosti.
Jarní cibuloviny pod jehličnany
Mezi nejkrásnější jarní okrasné rostliny, které se výborně hodí k výsadbě pod jehličnany, patří bezesporu cibuloviny. Tyto rostliny dokáží vytvořit působivou podrostovou výsadbu a přinášejí do zahrady život v době, kdy většina ostatních rostlin ještě spí zimním spánkem. Sněženky (Galanthus) jsou jedny z prvních poslů jara a jejich bílé květy dokáží prorazit i tenkou vrstvou sněhu. Pod jehličnany se jim mimořádně daří, protože jehličí vytváří přirozenou mulčovací vrstvu, která udržuje půdu vlhkou a chrání cibule před promrznutím.
Bledule jarní představují další skvělou volbu pro stinná místa pod jehličnany. Jejich větší bílé květy s charakteristickými zelenými skvrnkami na konci okvětních lístků působí velmi elegantně a přirozeně. Podobně jako sněženky se i bledule dobře množí a postupně vytvářejí rozsáhlé skupiny. Ladoňky (Scilla) představují další skupinu cibulovin, které se výborně hodí pod jehličnany. Jejich drobné modré, někdy i bílé nebo růžové květy vytváří na jaře nádherné koberce. Zejména ladoňka sibiřská a ladoňka hispanská jsou velmi odolné a spolehlivé druhy. Krokusy neboli šafrány jsou cibuloviny, které pod jehličnany vytvoří pestrobarevnou podívanou. Nejlépe se jim daří na okrajích výsadeb jehličnanů, kde mají dostatek světla pro vytvoření bohatého květenství.
Pro úspěšné pěstování jarních cibulovin pod jehličnany je klíčová správná příprava půdy před výsadbou. Je vhodné půdu obohatit kompostem a zajistit dobrou drenáž, aby cibule nehnil. Výsadbu provádíme na podzim, ideálně v září až říjnu, kdy jsou cibule v období vegetačního klidu. Při plánování výsadby je vhodné kombinovat různé druhy cibulovin, které postupně rozkvétají a prodlužují tak období květu. Například sněženky a bledule kvetou již od února, následují krokusy a později ladoňky.
Okrasné traviny ve stínu jehličnanů
Mezi okrasné traviny, které dobře prospívají ve stínu jehličnanů, patří především ostřice (Carex), které vytváří atraktivní zelené nebo pestrobarevné trsy. Zejména ostřice Morrowa se výborně hodí do polostinných až stinných míst pod jehličnany, kde vytváří husté, kompaktní porosty. Její listy jsou výrazně žíhané a dodávají zahradě zajímavý texturní prvek i v období vegetačního klidu.
Ve stínu jehličnanů se také velmi dobře daří třtině rákosovité (Calamagrostis), která vytváří vzpřímené trsy a dokáže růst i v náročnějších podmínkách. Její květenství jsou velmi dekorativní a vydrží na rostlině až do zimy. Pro stinnější místa pod jehličnany je ideální volbou také bezkolenec modrý (Molinia caerulea), který se vyznačuje jemnými, převislými listy a vzdušnými květenstvími. Tato tráva vytváří nádherné efekty zejména při podvečerním osvětlení, kdy její květenství působí téměř průsvitně.
Mezi méně známé, ale velmi perspektivní druhy patří hakonechloa macra, japonská lesní tráva, která vytváří nízké, převislé trsy připomínající vodopád. Tato tráva se výborně hodí do polostinných partií pod jehličnany, kde postupně vytváří souvislé porosty. Pro vlhčí stanoviště ve stínu jehličnanů je vhodná chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), zejména její pestrolisté kultivary. Tato tráva se dobře rozrůstá a vytváří husté porosty, které efektivně potlačují růst plevelů. Ve stínu jehličnanů se překvapivě dobře daří i některým druhům ozdobnice čínské (Miscanthus sinensis), především menším kultivarům. Tyto traviny sice preferují slunné stanoviště, ale dokáží se adaptovat i na polostín, kde sice rostou pomaleji, ale stále si zachovávají svůj charakteristický habitus.
Péče o rostliny rostoucí pod jehličnany
Správná péče o rostliny rostoucí pod jehličnany vyžaduje specifický přístup, jelikož tyto rostliny musí čelit několika výzvám. Půda pod jehličnany je zpravidla kyselejší a často chudší na živiny, proto je nutné pravidelně kontrolovat její pH a podle potřeby ji upravovat.
Zavlažování rostlin pod jehličnany musí být pravidelné, ale opatrné. Jehličnany svými větvemi často brání přirozenému přístupu dešťové vody, proto je důležité zajistit, aby se voda dostala přímo ke kořenům podrostových rostlin. Nejlepší je zalévat brzy ráno nebo večer, kdy se voda nebude rychle odpařovat. Mulčování je další klíčový aspekt údržby. Vrstva mulče pomáhá udržet vlhkost v půdě, potlačuje růst plevelů a postupně se rozkládá, čímž dodává půdě živiny. Jako mulč lze použít borovou kůru, jehličí nebo štěpku z jehličnanů, které navíc pomohou udržet kyselé pH půdy.
Pravidelné odstraňování spadaného jehličí je také součástí údržby. Přestože určité množství jehličí může sloužit jako přirozený mulč, příliš silná vrstva může bránit růstu podrostových rostlin. Je vhodné na podzim část jehličí shrabat, aby se zabránilo vytvoření nepropustné vrstvy. Prořezávání a tvarování jehličnanů může významně ovlivnit množství světla, které se dostane k podrostovým rostlinám. Správné prosvětlení koruny jehličnanů může výrazně zlepšit podmínky pro růst stínomilných rostlin.
V průběhu vegetačního období je nutné pravidelně kontrolovat zdravotní stav rostlin. Včasné odhalení případných chorob nebo škůdců může zabránit jejich rozšíření na další rostliny. Zvláštní pozornost by měla být věnována známkám nedostatku živin, které se mohou projevovat žloutnutím listů nebo zpomaleným růstem. Při výsadbě nových rostlin pod jehličnany je důležité věnovat pozornost přípravě půdy. Původní půdu je vhodné obohatit kvalitním kompostem a rašelinou, které pomohou vytvořit ideální podmínky pro růst. Nové rostliny by měly být vysazovány na jaře nebo na podzim, kdy mají nejlepší šanci na zakořenění. Pro vytvoření působivé zahrady s celoročním efektem pod jehličnany je klíčové správně kombinovat různé druhy rostlin, které se vzájemně doplňují v období květu, textury listů a celkového vzhledu. V časném předjaří můžeme začít s cibulovinami, jako jsou sněženky, krokusy...
Kapradiny v zahradě
Kapradiny patří mezi nejstarší rostliny na světě. Nabízíme velký výběr kapradin do zahrady. Kapradiny se skvěle kombinují s rostlinami, které vyžadují stejné podmínky. S čím kapradiny kombinovat? Nejlepší období pro výsadbu je jaro nebo podzim, ale můžete je sázet kdykoli během vegetačního období. Nastýlku kapradiny nepotřebují, můžete použít drobný kůrovo-rašelinový mulč, rašelinu nebo hrabanku. Kapradí má své místo v symbolice a pověrách. Jednou z nich je, že kdo utrhne na jaře první list kapradí, bude mít štěstí.
Podmínky pro pěstování kapradin
Kapradiny jsou původem rostliny lesní a jejich pěstování není nijak náročné. Potřebují ale určité podmínky, za kterých budou prosperovat. Především jde o stinnější stanoviště a také dostatek vláhy. Lze říci, že všechny druhy kapradin jsou náročné na vlhko a vyloženě nesnáší sucho. To již snesou raději více sluníčko, ale „nohy“ musí mít pěkně ve vlhké půdě. Pokud tedy nemáme v zahradě přemokřené, vlhké stanoviště, budou kapradiny vyžadovat pravidelnou a hojnou zálivku.
Půdu mají kapradiny rády kyselejší i zásaditější (záleží na druhu), s příměsí rašeliny i kompostu. Nemusí půdu písčitou, ale pěstovat je lze i v ní. Ohled též musíme brát na rozpínavost konkrétních druhů, některé se dovedou poměrně rychle rozrůst i do velké šířky, pokud mají k růstu dobré podmínky. Dokonce jsou prodávány vyloženě půdokryvné, kobercové druhy kapradin. Kapradiny obvykle bez potíží snesou tuzemské zimy a to i ve vyšších polohách a dokonce i v zimě si zachovávají pěkný vzhled, což je velmi příjemné.
Před příchodem mrazů však vyžadují stejně jako jehličnany dostatečnou závlahu. Prostě mokrý podzim je před zimou požehnáním nejen pro les, ale i zahradu. A pokud v zimě nemrzne, je třeba kapradiny zalévat též, ovšem záleží i na sněhových srážkách a tání. Největší nároky na zálivku mají v zimě kapradiny po holomrazech.
Druhy kapradin
Kapraď samec (Dryopteris filix-mas) je nejznámější kapradinou, pro kterou je typický spirálovitě stočený tvar mladých listů (tzv. biskupská berla). Kapraď samec je typickým zástupcem českých lesů, doroste výšky až jeden a půl metru, vyloženě vyžaduje polostín a nebo úplný stín a za dobrých podmínek se stane obrovským solitérem. Výborně vypadá pod vzrostlým stromem či v kombinaci s jehličnatými keři a též rododendrony. Kapraď samec je univerzální rostlinou, která není náročná na kyselost ani zásaditost půdy.
Netík znožený (Adiantum pedatum) a netík půvabný (Adiantum venustum) patří mezi méně nápadné kapradiny menšího vzrůstu. Nekladou si vysoké nároky, pokud jim poskytneme polostín a vlhké stanoviště. Netík půvabný se navíc dokáže rozrůst hodně do široka. Podezřeň královská (Osmunda regalis) již z volné přírody zmizela (v ČR rostla hlavně v Krušných a Lužických horách), v zahradnictvích se však prodává. Jelení jazyk (Phyllitis scolopendrium) a onoklea (Onoclea sensibilis) naopak vyžadují půdu zásaditou.
Jelení jazyk je nižší kapradina se širokými listy rostoucími do výšky až 60 cm. Jde o výraznou kapradinu, která více připomíná některé rostliny z tropů. Typická je výtrusnicovými kupkami dozrávajícími na listech od července až do října. V přírodě ji najdeme u skal, lesních potoků, jeskyní. Proto je v zahradách ideální jako lem zahradních jezírek a tůní, kde bude mít i dostatek vlhkosti. Pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris) vyžaduje dostatek prostoru pro své rozrůstání. Kyvor lékařský (Ceterach officinarum) se pro změnu hodí na stinnné skalky, k zídkám, stěnám, plotům, v přírodě totiž roste ve štěrbinách skal. Sleziník nepravý (Asplenium adulterinum) je též vhodný na stinné skalky, je však nesnášenlivý s jinými rostlinami v sousedství.
Využití kapradin v zahradě
Kapradiny mohou zajímavě dotvářet stinné a vlhké kouty zahrady. Právě tam jim to nejvíce svědčí. Nekvetou, ale rozmanité tvary a struktury jejich listů je řadí mezi atraktivní trvalky. Pro kapradiny jsou ideálním místem v zahradě veškerá stinná zákoutí, a pokud je navíc vysázíte pod vzrostlé listnaté stromy, mělo by se jim dařit skvěle. Vhodně zaplní stanoviště, kde by se nedařilo jiným, na slunce náročnějším trvalkám. Vypadají velmi dobře na skalkách či v kombinaci se solitérními kameny nebo dřevěnými architektonickými prvky v zahradě. Vytvářejí jasně zelené plochy, z nichž při bližším pohledu vystupují zajímavě profilované listy, které jsou pro kapradiny charakteristické.
Lesní zahrada
Lesní zahrada může při plánování výsadeb působit poměrně komplikovaným dojmem. Podmínky typu suchý stín, hluboký stín pod jehličnany, kyselá půda pod jehličnatými stromy nebo třeba vlhký až zamokřený stín mohou potrápit nejednoho majitele. Pravda ale je, že právě pestré spektrum těchto na první pohled nevyhovujících stanovišť přinese v případě správného použití rostlin to pravé ovoce. Pokud je nějaké místo v zahradě silně zamokřené, bude jistě lepší ho ponechat přírodě nebo ho přetvořit na přírodní mokřad poskytující útočiště obojživelníkům a bahenním rostlinám.
Suchý stín pod stromy, v němž je navíc půda silně prokořeněná stávajícími rostlinami, je mnohdy opravdovým oříškem. S takovým stanovištěm si hravě poradí třeba žlutě kvetoucí mochnička trojčetná (Waldsteinia ternata) a mochnička kuklíková (W. geoides). Tvrdé podmínky zvládnou škornice (Epimedium sp.), které nabídnou zajímavé květy a na podzim barevné listy. Ideálními druhy do vlhkého polostínu jsou pupkovec jarní (Omphalodes verna) nebo květem podobný pomněnkovec velkolistý (Brunnera macrophylla). Pokud nemáte malé děti, u kterých by hrozila otrava jedovatými trvalkami, můžete vyzkoušet náprstník červený (Digitalis purpurea), konvalinku vonnou (Convallaria majalis) nebo třeba brzy kvetoucí sasanku hajní (Anemone nemorosa). Do vlhkého stínu se úžasně hodí kapradiny a některé okrasné trávy. Sáhnout můžete třeba po bice sněžné (Luzula nivea), bice lesní (L. sylvatica) nebo po rákosíku japonském (Hakonechloa macra) původem z Asie.
Trvalkové podrosty v lesní zahradě
tags: #patri #kaprad #samec #do #kompostu
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]