Kompost je osvědčené přírodní hnojivo a zlepšovač půdy. Obsahuje mnoho důležitých živin a stopových prvků pro vaši zahradní půdu. Díky kompostu snížíte množství odpadu a zároveň podpoříte zdravý růst rostlin. Naučte se kompostovat správně a udržitelně.
S kompostérem ve své zahradě ušetříte peníze za hnojivo tím, že do své zahrady vnesete kompost bohatý na živiny. Kompostér je dřevěný nebo plastový kontejner určený k ukládání kompostu. Výběr místa je pro kompostér rozhodující. Nabízí se místo ve stínu nebo polostínu na rovné ploše.
Ať už máte moderní plastový kompostér, nebo ohrádku stlučenou z prken, vyberte pro kompost spíše odlehlejší kout zahrady, který není vystaven přímému slunci ani silnému dešti.
Pokud zvažujete kompostování a máte menší zahradu, kompostér pro vás bude ideálním řešením. Nejenže kompostéry šetří místo, ale během chvíle vám vyrobí kvalitní hnojivo. Přeměna materiálu se díky uzavírání zkrátí o polovinu.
Při výběru kompostéru se zamyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete.
Čtěte také: Vše o kompostování
Pro kvalitu přírodního hnojiva jsou rozhodující jeho složky. Kompostovat lze všechny organické materiály podléhající rozkladu. Může se jednat o jakékoli zbytky ze zahrady nebo o domácí odpad. Pro udržitelné a ekologicky šetrné hnojení jsou vhodné kompost, koňský hnůj, rohové piliny nebo kvalitní organické značkové hnojivo.
Rozlišují se dvě skupiny odpadu - zelený, který je bohatý na dusík, a hnědý, ten je bohatý na uhlík.
Zelené kuchyňské zbytky nebo mladé části rostlin jsou plné dusíku a měly by být smíchány se suchými, uhlíkatými rostlinnými materiály - tzv. hnědým materiálem - jako jsou větve, sláma a dřevní štěpky.
Do kompostu rozhodně nikdy nepřidávejte kosti a zbytky masa, slupky z tropického ovoce, popel z uhlí, plasty, sklo, kov, barvy a ředidla, časopisy, výkaly ani pleny.Při práci s kompostem se naopak vyvarujte veškerých masných a mléčných výrobků, chemicky ošetřených zbytků, napadených rostlin, papíru, plastu a jiných umělých materiálů.
Nemocné rostliny (tzn. Vařená jídla obvykle obsahují různé suroviny, které se do kompostu nehodí (koření, sůl, tuky). Ani samotné tuky do kompostu nepřidáváme. Ani výkaly masožravců (psů, koček) z hygienických důvodů do kompostu nepatří, protože mohou mimo jiné obsahovat parazity a některé patogeny, které jsou pro nás rizikové. Nepřidáváme popel z uhlí, lepených briket, barveného dřeva.
Čtěte také: Jak třídit kosmetiku
S trochou času a správným nářadím můžete začít vrstvit a plnit svůj kompost - je to skvělý způsob, jak ekologicky využít kuchyňské a rostlinné odpady. Dřevěný kompostér nabízí místo pro váš odpad.
Kompost založte vrstvou zahradního odpadu ve výšce zhruba 25 cm. Na dno umístěte větvičky, abyste zajistili přísun vzduchu do spodních vrstev, a na ně může přijít například vlhké spadané listí nebo čerstvě posečená tráva. Jak si později povíme, vzduch i vlhkost jsou pro kompostování klíčové.
Nejprve do kompostu vložte 15 cm vrstvu hnědého odpadu. Pak vložte vrstvu zeleného odpadu. Vždy odpady střídejte, proto když posečete trávu, neházejte trávu do kompostéru bezmyšlenkově, vytvořte vrstvy, které proložíte větvemi nebo lepenkami.
Dobrý kompost vzniká při správném poměru uhlíku k dusíku (25:1 nebo 30:1). Převládá-li podíl uhlíku, rostlinné zbytky se rozkládají pomaleji.
| Materiál | Poměr hnědá:zelená |
|---|---|
| Zelené kuchyňské zbytky | 25:1 |
V zásadě je vytváření a péče o hromadu kompostu velmi jednoduché - se správnými tipy pro péči o kompost. Přeházením a prosetím kompostu získáte užitečný humus. Přibližně po třech až čtyřech týdnech se hromada kompostu zmenší.
Čtěte také: Co s banánovými a citronovými slupkami?
Kompost vždy potřebuje čas, aby dozrál. Nezapomeňte: Kompost sice potřebuje klid, ale čas od času by měl být přeházen nebo obrácen. To znamená, že pokud se objem vašeho kompostu zhruba o třetinu zmenšil, měli byste vzít do ruky lopatu. To podporuje větrání a urychluje proces kompostování.
Pokud jste kompost založili správně, rozkladné procesy začínají téměř okamžitě.
Ať už se kompost kazí, není dostatečně zralý nebo plesniví - kompostování nefunguje vždy perfektně. Nepřidávejte příliš vlhké přísady. Hromadu kompostu je bohužel většinou nutné přeházet - shnilý kompost již nelze zachránit.
Pokud je kompost příliš vlhký, použijte hrubý, suchý materiál, například větve nebo větvičky. Poté zkuste kompost převrstvit a suchý materiál dobře promíchat s vlhkým.
Kompost by neměl zapáchat (to by znamenalo, že je příliš mokrý) a neměl by být ani suchý. S mokrým kompostem si poradíte častým prokopáváním a provzdušňováním, předsušením trávy než ji do něj vsypete nebo doplněním štěpky či jiných uhlíkatých (hnědých) složek.
Kompost lze použít zhruba po roce. Otestovat humus a kompostovou zeminu můžeme pomocí tzv. řeřichového testu. Řeřichu necháme v zemině z kompostu vyklíčit, a když je zelená, pak je vše v pořádku a můžeme kompostovou zeminu využívat, jak je libo. Pokud řeřicha uhnije nebo není zelená, pak je dobré nechat kompost ještě chvíli uležet.
První krok je kontrola vizuální. Sledujte klíčení a růst rostlin. Zralý kompost je skvělým přírodním hnojivem, které může výrazně zlepšit zdraví a úrodnost vaší zahrady.
Kompostování je snadný a efektivní způsob, jak přispět k ochraně životního prostředí a zároveň získat hodnotný materiál pro pěstování rostlin. Správné kompostování patří k základním dovednostem každého zahrádkáře. Využití zkompostovaných přírodních odpadů je mimořádně praktické. Jednoduchým postupem snížíme množství produkovaného odpadu a neplníme si zbytečně popelnici tím, co do ní nepatří.
tags: #co #patří #do #zahradního #odpadu