Co ryby žijí v přírodě s neonkami?

Každý, kdo se někdy věnoval akvaristice, zná malé neonky. Díky úchvatným "neonovým" barvám si jich ihned všimnou i lidé, kteří se v rybách vůbec nevyznají. Původ této barevnosti není zcela znám, ale pro neonky jsou tyto zářivé barvy životně důležité.

Přirozené prostředí neonek

Domovinou neonek jsou temné vody v Jižní Americe. Jejich přirozeným prostředím je tmavé dno a temně zbarvená voda. Pro každého přirozeného nepřítele by tak ale byly snadnou kořistí. Ale příroda je chytrá. V temných vodách neobvykle jasné barvy neonek nepřítele matou.

Zvláštností neonek je, že samy nesvítí. Spíše odrážejí dopadající světlo. Je úžasné pozorovat tento proces v akváriu. Ráno, ihned po úsvitu, nejsou barvy ještě tak intenzivní. S větší intenzitou světla se rozzáří i barvy rybiček. Nejlépe vyniknou v akváriu s tmavým podkladem a mírným osvětlením.

Chování neonek v hejnu

Jedna rybka se těžko sama ubrání případnému útočníkovi. Ale velké hejno, ve kterém se neonky houfují, brání nepříteli zaútočit. Pro neonky je snadné držet se v hejnu, protože díky jasným barvám mezi sebou neztratí kontakt.

Chov neonek v akváriu

Optimální velikost akvária pro neonky je minimálně 60 l. Čím větší akvárium, tím lépe. Ideální teplota vody je 20 - 25°C, neboť v jejich domovině - deštném pralese v Peru, je obdobná teplota. Neonky se nejlépe cítí v akváriu s vodou o tvrdosti 10°dH a pH 5-7. Akvárium by mělo být osázeno rostlinami, ale tak, aby ryby mohly volně plavat.

Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad odpadu?

Vhodné rostliny do akvária jsou nízké rostliny nebo rostliny plovoucí, které vytvoří v akváriu šero. Ideální je také tmavý podklad akvária. Neonkám můžete podávat všechny druhy živé i zmrazené potravy, která je dostupná v jejich přirozeném prostředí, jako jsou např. artemie, larvy komárů či hrotnatky. Rovněž je můžete krmit vločkovým krmivem a krmivem ve formě tablet. Důležité je, aby byla strava rozmanitá.

Společenský chov s jinými rybami

Neonky jsou ryby hejnové, a proto je důležité je chovat ve skupinách. Optimální je skupinka minimálně o 10 rybách. Neonky jsou velmi přátelské a není proto problém je chovat společně s jinými druhy okrasných ryb. Při výběru okrasných ryb je třeba dbát na to, aby nepovažovaly neonky za kořist a měly obdobné nároky na chov.

Vhodné druhy pro soužití s neonkami jsou například platy, živorodky, sumečci či další tetry.

Neonová nemoc

Neonová nemoc je typickým onemocněním neonek, vyskytující se i u jiných druhů teter či parmiček. Je způsobena parazity, kteří se přenášejí napadeným krmivem nebo okusováním infikované ryby. Infikované ryby jsou posázeny bílými skvrnkami, které zapřičiňují, že lesk rybek postupně mizí. Dále dochází k zakřivení páteře. Nemoc není zatím vyléčitelná. Infikované ryby by měly být okamžitě přemístěny do karantény, aby se nenakazily další ryby.

Neonka obecná (Paracheirodon innesi)

Neonka obecná je asi nejznámější akvarijní rybka s pravdivým názvem Tetra neonova. Pochází z vod Amazonie. Poprvé byla objevena roku 1936 a do Evropy se dostala v rocích 1937-1940. Brzy si ji evropané oblíbili a úspěšně ji začali množit.

Čtěte také: Čivava: Kompletní průvodce

V Amazonii žije ve vodě čisté, měkké a slabě kyselé. V době tření samci bojují o samičky a jsou více vybarvení. Rybky se v přírodě vytírají v období dešťů. K vytírání potřebují čistou a kvalitní vodu. Samička má asi 20-50 jiker. Po 8-10 dnech samičkám jikry uzrávají.

Rozmnožování neonek

V akvárku s neonkami snížíme teplotu na pouhých 20°C a udržujeme ji. Rybky krmíme jednou za dva dny rozmělněnými vločkami nebo danfií. Nádrž musí být osázena rostlinami a nesmí být rybkami přeplněna. Vodu v akváriu po celou dobu nevyměňujeme, ale dobře jí filtrujeme a provzdušňujeme. Po 2-3 dnech zvýšíme teplotu na 23°C. Vodu řádně vyčistíme, vyměníme 1 třetinu vody a odkalíme. Rozmnožování neonek není vhodné pro začátečníky.

Má ráda koženy a kameny utvořené so různých skrýší. Celková tvrdost vody nesmí přesáhnout 8°N. 20-24 °C. Rybky využívají hlavně spodní sloupec vody. Když je rybek více vytvářejí tzv.školky. Neonky jsou mírumilovné rybky chované ve společných nádržích.

Neonka červená (Paracheirodon axelrodi)

Neonka červená (Paracheirodon axelrodi), nejprodávanější akvarijní rybka a legenda akvaristiky, provází chovatele již od 50. let. Neonka červená je v našich akváriích známá od 50.let a stále zůstává nejvíce prodávanou akvarijní rybkou. Společně s neonkou obecnou Paracheirodon innesi obsazují první místa v různých „Top Ten“ v řadě evropských zemí.

První zmínka o červené neonce pochází z dopisu prof. Dr. H. SIOLIHO ze dne 16.2.1953. Na začátku roku 1956 ji Američané nazvali světoznámým jménem "Cardinal Tetra", Hyphessobrycon cardinalis. Výsledkem však byly spory, zejména v Mezinárodní komisi pro zoologickou nomenklaturu. Proto byla ve stejném roce převedena SCHULTZEM k Cheirodon axelrodi. Je zásluhou WEITZMANNA a FINKA (1983), že se rodové jméno ustálilo na současné Paracheirodon. Takže i přes několik přejmenování pro akvaristy zůstala stále stejná.

Čtěte také: Kareta obecná: populace

Rybka pochází z horního a středního povodí Rio Negro na území brazilského spolkového státu Roraima, což je největší řeka s černou vodou. Jejich výskyt kolísá i podle ročních období, kdy v obdobích dešťů se rybky rozplouvají do zaplavených oblastí, kde se třou. Neonky z povodí Orinoka žijí v čiré vodě, která má poněkud jiné parametry, pH tu kolísá mezi 5,5-6,5. Export těchto skvostů probíhá hlavně přes Manaus a Barcelos. Podle různých údajů se červených neonek ročně vyváží až 20 milionů kusů do celého světa.

V r. 1999 provedl v období mezi červencem a říjnem vyšetření žaludků neonek, které nachytal v této době sucha, nad Barcelos, v západním povodí Rio Negra. Vyšetření žaludků a střeva prokázalo, že neonky jsou pěkní dravci. Že hlavní náplní jejich zažívacího traktu jsou drobní korýšci, tvorové příbuzní našim perloočkám a buchankám z čeledi Moinidae a Harpacticidae. Zato bylo napočítáno i přes 200 korýšků v jednom žaludku. Dravému způsobu života odpovídá relativní velikost žaludku a krátké střevo. V žaludku byly nalezeny rovněž zbytky pakomářích larev, tedy příbuzných nám dobře známých patentek. Dále se tu vyskytovaly i jepičí larvy.

Poslední desetiletí si akvaristé začali všímat nepříliš nápadných rozdílů mezi červenými neonkami dovezenými z Brazílie a Kolumbie. Zatímco brazilské jsou stále o něco robustnější a jejich neonový pruh končí pod úrovní tukové ploutvičky, neonky z Kolumbie se zdají mít více červené hlavně v zadních partiích trupu a podélná neonová čára dosahuje asi do výše tukové ploutvičky, resp. končí několik mm před ní a asi nad špičkou řitní ploutve.

Pro chov používáme středně velká až velká akvária typicky tetřičkářsky zařízená. Voda raději měkká, 22-26 °C, dobře filtrovaná. Nezapomínáme i na její pravidelnou výměnu. Jemnější tmavší písek na dně, rostliny zasadíme spíše v zadní až střední oblasti akvária, jako společníky použijeme velikostně odpovídající tetřičky, jihoamerické cichlidky, pro oblast dna klidné pancéřníčky.

Zda se v tomto věku třou v přírodě, není známo. Vytíračka o objemu 5 litrů (20x15x15 cm), v nepříliš světlé místnosti. Kyselost této vody je kolem 5,5-6,2. Lehce ji upravím tak, že do ní přiliji tvrdou vodu bez obsahu uhličitanů z nedalekého pramene od Č. Budějovic, aby výsledná vodivost byla do 30 µS/cm. Červené neonky se třou ve vytíračkách obvykle hned následující den. Ve vytíračkách zásadně nepoužívám vzduchování, hlavně kvůli změně chemických parametrů u takto měkké vody. Počet mladých z jednoho tření kolísá mezi 300-400 ks.

Po jejich vylíhnutí a rozplavání dodržuji zásadní pravidlo: nepřekrmovat! Rybky krmím několikrát denně jemným prachovým krmením. Máme-li kvalitní a jemnou žábronožku, můžeme jako startovací krmivo použít nauplie nejjemnějších artemií. Krmím vždy málo, co rybky během 5-10 min. sežerou.

Skaláry a neonky

Jedná se o rybu, která v přírodě žije ve volných skupinách, proto se doporučuje i v akváriu chovat minimálně 6 až 8 kusů. Nádrž by měla mít délku minimálně 120 cm. Těmto rybám vyhovuje teplo (optimální je teplota kolem 26°C) a spíše vyšší nádrže, ve kterých se cítí lépe a mohou předvádět své nádherné dlouhé ploutve. Minimální výška akvária by měla být 50 cm. Na celkové tvrdosti vody příliš nezáleží, v přírodě žijí tyto ryby ve vodě velmi měké, ale i ve velmi tvrdé.

Až na občasný problém soužití s malými rybičkami se jedná o ryby, které se dají bez problému chovat ve společenské nádrži. Pro dosažení soužití například s neonkami je vhodné chovat skaláry s neonkami již od mládí, aby si na sebe zvykly. Samice se vytírají především na svislé plochy jako jsou dlouhé listy (např. Vallisneria gigantea), kořeny, vybavení akvária, ale někdy i na stěny akvária. Během tření samice snese něco kolem 300 jiker. Rodiče se o jikry i plůdek starají oba dva. Provádí ovívání jiker, aby jim zajistili přísun čerstvé vody a vybírají neoplodněné a plesnivé jikry.

Kardinálka čínská (Tanichthys albonubes)

Původně Baiyunshan (Pai-Yun Shan, Bělomračné hory, oblast asi třiceti pahorků), několik kilometrů severně od města Guangzhou (Kuang-Tung, Panyu), Čína. V této oblasti původního výskytu od roku 1980 nebyla nalezena. V Číně je na Červeném seznamu státem chráněných zvířat. Mělké čisté průzračné potoky s pomalejším průtokem vody nebo tišiny, na dně písek, štěrk, kameny, odumřelé rostlinné zbytky, stav vody maximálně 60 cm, místy hustě zarostlé vegetací. pH 6,4, měkká voda. Název Tanichthys albonubes v překladu znamená Tanova rybka z Bělomračných hor.

Nádrž: Vzhledem k velikosti je rybka někdy k vidění i v malých nádržích, ale s ohledem na pohyblivost a hejnový charakter ryby je vhodná nejméně střední nádrž o délce alespoň 60 cm a objemu 60 litrů. Pokud je nádrž dobře udržovaná v čistotě a při nízké teplotě, jedná se o poměrně odolnou rybku. Kvalitní filtrace. Ryby snášejí poměrně vysoký obsah dusičnanů, ale nesnášejí hnilobné procesy v důsledku špatné údržby akvária. Jsou velmi citlivé na obsah mědi, která na ně působí toxicky. Kvůli udržení kvality vody v důsledku vyšší tvorby detritu se doporučuje 10 litrů vody na 1 dospělou rybku.

Rybka je vhodná pro začínající akvaristy a skvěle použitelná do venkovních nádží, kde oproti jiným akvarijním rybkám může být letněna až do pozdního podzimu. Teplota: 18 - 22 °C pH: 6 - 8dGH: 3 - 30 °N. Jedná se o subtropickou, nikoliv studenovodní rybu. Dlouhodobě vyšší než uvedená teplota jim zkracuje život, snáší sice až 28 °C, ale pouze krátkodobě. Mladé dospělé ryby lze postupným poklesem teplot přivyknout až na teplotu 5 °C.

V přírodě jsou predátory drobného hmyzu a zooplanktonu. V akváriu jsou to bezproblémoví všežravci. Je nutno mít na zřeteli, že kvalitní krmivo podporuje životnost, vybarvení a ochotu rozmnožovat se. Živá, mírumilovná hejnová rybka, která se dobře snáší s podobně velkými snášenlivými rybami s podobnými nároky, zejména teplotními. Není vhodná kombinace s rybami, které by je mohly napadat nebo sežrat. Pohybuje se v dolní části vodního sloupce, potravu hledá i na dně. Vzhledem k pohyblivosti v případě více ryb má tendenci zvedat detrit a kalit vodu. Hejno by mělo tvořit nejméně 8 - 10 ks ryb T. albonubes, potom jsou lépe vybarvené a méně bázlivé. Vhodně se může kombinovat s tetrou neonovou, tetrou červenou, a jinými méně agresivními tetrami snášejícími nižší teploty, malými pancéřníčky, méně vhodné (větší tvorba detritu), ale použitelné jsou parmičky Puntius conchonius, P. padamya a P. semifasciolatus, Danio. Mohou se kombinovat i s krevetkami.

Jako většina kaprovitých ryb se při dobré výživě a zdravotním stavu tře poměrně často, a o jikry se nestará ani příliš nepronásleduje potěr. Pro řízený odchov se může používat od velmi malé nádržky 1 - 3 l, lépe 5 l, přes střední kolem 15 l až po hejnový výtěr ve větších nádržích. Do nádrže je lepší vpustit napřed pozdě večer samečka a druhý den brzy ráno samičku. V případě hejnového výtěru se doporučuje nasazení trochu více samců. Obvykle se hned vytřou, pokud se během dvou dnů nevytřou, je možné přidat ještě druhého samečka. Počet jiker od samičky až 200. Při hejnovém tření je běžné, že část jiker sežerou.

tags: #co #ryby #žijí #v #přírodě #s

Oblíbené příspěvky:

• Příčiny a význam albuminurie
• Harmonogram svozu odpadu
• Postup při likvidaci azbestu
• Ochrana přírody skrze stromy
• Program školy v přírodě: Indiáni a příroda