Kareta obecná: Život a ochrana populace ve volné přírodě

03.03.2026

Kareta obecná, známá také jako Caretta caretta, je jedním z nejznámějších a největších druhů mořských želv. S rozmanitými geografickými výskyty, impozantní velikostí a fascinujícím chováním, se kareta stala symbolem pro ochranu přírody a divoké fauny.

Popis a charakteristika

Kareta je velká mořská želva, jejíž délka může dosáhnout až 1 metru a váha 100 kilogramů. Má silný a tvrdý krunýř, který je tmavě hnědý až červený s charakteristickým žluto-oranžovým okrajem. Tato želva je známá svým silným a výkonným plaváním, které jí umožňuje pohybovat se rychlostí až 35 km/h.

Výskyt a biotop

Karety se nacházejí především v tropických a subtropických vodách, přičemž jejich hnízdiště se vyskytují na plážích od Středozemního moře po Tichý oceán a Indický oceán. Hlavní oblasti hnízdění zahrnují pláže v Americe, Africe a Asii.

Ekologický význam

Kareta je důležitým prvkem mořských ekosystémů. Jejich hlavní stravou jsou krabi, měkkýši a medúzy. Přítomnost těchto želv v oceánech pomáhá regulovat populace těchto organismů, čímž podporují rovnováhu v podvodním světě.

Ohrožení karety obecné

Caretta Caretta je přísně chráněný druh a ve Středozemním moři nemá přirozeného nepřítele. Přesto jejich počet v těchto vodách klesá. Všechny druhy mořských želv jsou v Červeném seznamu IUCN zařazeny do kategorií kriticky ohrožený, silně ohrožený nebo zranitelný.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

Celosvětově lze za hlavní důvody jejich ohrožení označit zejména obchod s želvími vejci a masem, lov pro krunýř, ztrátu vhodných míst k rozmnožování v důsledku odstranění vegetace a výstavby turistických letovisek. V neposlední řadě dochází také k nežádoucímu neúmyslnému odchytu (bycatch) mořských želv při lovu krevet a ryb pomocí vlečných sítí.

Důvody ohrožení:

Lov: Intenzivní lov dospělých jedinců pro maso a krunýře.
Sběr vajec: Vybírání snůšek vajec pro konzumaci.
Ztráta hnízdišť: Zničení nebo úprava pláží pro turistické účely.
Znečištění moří: Znečištění oceánů plasty, chemikáliemi a dalšími odpadními látkami.
Neúmyslný odchyt: Uvíznutí v rybářských sítích a úhyn.

Ochrana karety obecné

První legislativní úprava týkající se regulace sběru želvích vajec v Kostarice byla zapracována do zákona č. 190 z roku 1948, který v této středoamerické zemi upravoval rybolov. Zmiňovanou právní normou byl obchod s želvími vejci zakázán - stejně jako ničení jejich hnízd.

V roce 1970 byla v kostarickém zákonodárství zakotvena obecná ochrana volně žijících druhů, která přinesla absolutní zákaz obchodu s kůží, masem, kostmi, peřím a vejci všech volně žijících živočichů.

Potřeba jednoznačné a přísnější ochrany vedla v roce 2002 ke vzniku speciálního zákona č. 8325 o zákazu obchodu s mořskými želvami a produkty z nich. Za zabíjení, lov nebo obchod s mořskými želvami hrozí dotyčnému trest odnětí svobody v rozsahu od jednoho do tří let.

Ochranná opatření:

Legislativa: Zákony na ochranu mořských želv a jejich hnízdišť.
Neziskové organizace: Projekty zaměřené na ochranu želvích snůšek a monitorování populací.
Omezení rybolovu: Používání speciálních sítí, které snižují riziko odchytu želv.
Ochrana hnízdišť: Zamezení výstavby v blízkosti pláží a omezení nočního osvětlení.
Vzdělávání: Informování veřejnosti o důležitosti ochrany mořských želv.

Záchrana karety Jorge

Slavná argentinská želva Jorge se po desetiletích v zajetí učila znovu lovit a plavat v proudech. Její cesta zpět do oceánu přináší bezprecedentní vědecké poznatky. Po více než polovině života stráveného v mělkém bazénu akvária v Mendoze, dělá Jorge něco, co se ještě nedávno zdálo nemožné: znovu se totiž naučil své přirozené instinkty a míří do teplých vod u Praia do Forte v severní Brazílii - na místo, které kdysi nazýval domovem.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

Jorge drží světový rekord v délce pobytu v zajetí mezi všemi mořskými želvami. Nyní, více než 70 dní po začátku jeho oceánské plavby, je klidnější. Jorge už uplaval přes 2 700 kilometrů a zbývá mu méně než 1 220 kilometrů do cíle - čímž dokazuje, že je skutečným mistrem odolnosti.

Jak Jorge znovu získal své přirozené instinkty:

Během těch desetiletí v zajetí Jorgeho přirozené instinkty přežití vybledly. Neuměl lovit živou kořist ani reagovat na mořské proudy - což je pro každou divokou mořskou želvu nebezpečný handicap. Během tří let se podařilo obnovit instinkty, které téměř ztratil. Prvním krokem bylo znovu ho přizpůsobit slané vodě. Během několika měsíců byla slanost vody v jeho bazénu postupně zvyšována, až dosáhla 3,3 %, což odpovídá salinitě, kterou karety obecné tolerují ve svém přirozeném prostředí.

Vařená vejce a hovězí maso nahradila živá potrava, jako jsou krabi a hlemýždi, které musela želva lovit. Časem se z Jorgeho stal zkušený lovec, začal vydávat více zvuků a dokonce si stavěl úkryty - přesně jako to karety obecné dělají ve volné přírodě, aby si odpočinuly, schovaly se před predátory a chránily se před proudy. Výzkumníci dokonce v bazénu vytvořili proudy, na které si Jorge zvykl.

Karety na Kapverdách

Na ostrově Boa Vista v Atlantiku zabíjeli pytláci v minulosti ročně více než tisícovku mořských želv. Díky ochráncům přírody se dnes počet obětí podařilo snížit na méně než deset. Boa Vista je třetím největším ostrovem Kapverdského souostroví a také třetím největším líhništěm kriticky ohrožené karety obecné (Caretta caretta) na světě.

V letních měsících se na pláže vracejí tisíce samic, aby do písku nakladly zárodky nové generace. V tu chvíli jsou nejzranitelnější. Od té doby se ochranářským organizacím podařilo vybudovat několik kempů, ze kterých pravidelně vyrážejí hlídky na kontrolu pobřeží, takže se úspěchy pytláků dají spočítat na prstech obou rukou.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Nástrahy, kterým musí želvy čelit, se liší napříč kontinenty - v Indonésii je jedním z největších problémů konzumace želvích vajíček, na Kapverdách zase zabíjení dospělých jedinců kvůli masu. Jelikož je považováno za delikatesu, dá se dobře zpeněžit.

Karety na Boa Vistě ohrožuje i masový turismus. Kvůli výstavbě hotelových komplexů ubývá prostoru, kde mohou samice klást vejce, a ochranáři musí snůšky přenášet do chráněných částí pláží. Problémem jsou i samotní turisti, kteří se na čtyřkolkách prohánějí po pobřeží a ohrožují želví snůšky i čerstvě vylíhnutá mláďata. V noci je pro želvy největším nebezpečím hotelové světlo, které je dezorientuje, takže se po zahrabání snůšky nevracejí zpět do moře, ale zamíří k hotelu a umírají ve vnitrozemí následkem dehydratace.

Kareta pravá (Eretmochelys imbricata)

Kareta pravá (Eretmochelys imbricata) je kriticky ohrožená mořská želva s nádherným krunýřem žijící v tropických oceánech. Mláďata po vylíhnutí i dospělé želvy čelí řadě predátorů, včetně lidí. Ochrana karety pravé zahrnuje mezinárodní dohody a chráněné mořské rezervace.

Zatímco mláďata mají karapax (horní část krunýře) ve tvaru srdce, s růstem se protahuje. Jejich nápadně zbarvený karapax je zubatý a má překrývající se štíty (scutes), tedy silné kostěné destičky. Špičatá hlava karety pravé končí ostrým hrotem podobným ptačímu zobáku.

Karety pravé se vyskytují v tropických vodách Atlantského, Tichého i Indického oceánu. Vyhýbají se hlubokým vodám a dávají přednost pobřežím, kde je hojná jejich oblíbená potrava - mořské houby - a kde jsou v dosahu písčitá místa pro kladení vajec. Tito silně migrující plazi přispívají k udržování zdravého ekosystému korálových útesů.

Stejně jako jiné mořské želvy vykonávají karety pravé úžasné migrace z krmných oblastí na vhodné pláže ke kladení vajec, obvykle tropické pláže. Každých dva až pět let se samice vrací na pláže, kde se narodily, aby nakladly vejce; hnízdění probíhá obvykle v mělkých vodách blízko pobřeží.

Hnízdící proces začíná, když želvy opustí moře a vyberou si místo pro uložení vajec. Vyhrabou jámu v písku, uloží do ní 130 až 160 vajec a poté ji zasypou. V této fázi se želvy vrací do moře a nechávají vejce být, ta se vylíhnou zhruba za 60 dní. Nejnebezpečnější část jejich života nastává, když se mláďata vydávají na cestu z hnízda do moře - krabi a hejna racků na mladé želvičky během tohoto krátkého sprintu hladově útočí.

Hrozby pro přežití:

Krunýře želv byly ceněny lidmi už od starověkého Egypta a karety s jejich ohromujícími krunýři nejsou výjimkou: odhaduje se, že v posledních sto letech byly kvůli obchodu s želvovinou zabity miliony karet.
Vejce karety se stále po celém světě konzumují navzdory mezinárodní ochraně tohoto druhu a často jsou želvy zabíjeny i kvůli masu.
Tyto půvabné mořské želvy také ohrožuje náhodné zachycení v rybářských sítích.
Ztráta přirozeného prostředí představuje další vážnou hrozbu. Pobřežní výstavba zmenšila plochy vhodné pro hnízdění, zatímco zvyšující se teploty spojené s globální změnou klimatu ničí korálové útesy, na nichž se zásadně spoléhají při hledání potravy.

Ochrana karety pravé:

Karety pravé jsou chráněny mezinárodními dohodami, jako je Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) a Úmluva o migrujících druzích.

Želvy v České republice

Želvy jsou exotickou skupinou plazů s krunýřem, vázané na teplejší oblasti světa. Pro naši krajinu nejsou typické, proto může překvapit, že i v České republice máme jeden původní druh. Současná změna klimatu podporuje šíření nepůvodních druhů želv, a to i v okolí Říčan.

Naše domácí želva bahenní (Emys orbicularis) se celkově vyskytuje od jihozápadní a střední Evropy až po Blízký východ. Nejčastěji obývá stojaté, prohřáté mělčiny slepých ramen řek. V Česku se původní populace již pravděpodobně nevyskytují. Na různých místech, hlavně na Moravě, se zbývající jedinci promíchali s vysazenými nebo z chovů vypuštěnými želvami.

Nejčastější želvou v České republice je dnes želva nádherná (Trachemys scripta). Dá se dobře poznat podle žlutých proužků na těle a červených skvrn za očima po stranách hlavy. Pochází z Ameriky, kde se vyskytuje od jihu Spojených států po sever Jižní Ameriky. Jde o jednu z nejchovanějších sladkovodních želv na světě. Lidé ji často vypouštějí do přírody, kde se začíná stávat invazním druhem. V našem podnebí celoročně přežije a v posledních letech byly pozorovány první případy, kdy se želva nádherná rozmnožila.

Během prázdnin u moře můžeme potkat některé suchozemské býložravé želvy. V Chorvatsku, Itálii, Řecku a na středomořských ostrovech to nejčastěji bývá želva zelenavá (Testudo hermanni). V Turecku nebo Bulharsku želva žlutohnědá (Testudo graeca). Ve Středozemním moři žije oceánský druh mořských želv - kareta obecná (Caretta caretta), ale zahlédnout ji je obrovská vzácnost.