Co se stane, když nebudeme snižovat emise: Dopady a řešení

14.03.2026

Oteplování planety je v současnosti jedním z nejzávažnějších globálních problémů. Významnou roli v něm hrají skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý, metan či oxid dusný, které se v důsledku lidské činnosti hromadí v atmosféře.

Evropská unie si stanovila ambiciózní klimatické cíle: do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 % (v porovnání s rokem 1990) a do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Jedním z hlavních nástrojů, který má k tomuto cíli napomoci, jsou právě emisní povolenky - oprávnění vypustit jednu tunu skleníkových plynů do ovzduší.

Dopady nesnižování emisí

V případě, že by se nová vláda vyhýbala zásadnímu řešení emisí skleníkových plynů, problém nezmizí a nevyhnutelně se jím budou muset zabývat dříve či později její nástupci. V Česku pochází 75 procent emisí z fosilních paliv.

V následujících dekádách se zvýší počet, intenzita i trvání veder a sucha, a to nejen ve Středomoří. Extrémy počasí, na nichž se změny klimatu podílí, ovlivní i produkci potravin.

Ekonomické důsledky emisních povolenek

Ceny energií jsou v posledních letech stálým tématem. Nově k diskuzi přispívají také emisní povolenky, jejichž rozšíření by mělo vstoupit v platnost od roku 2027. Tato změna navýší náklady nejen domácnostem, které topí plynem nebo uhlím, ale i motoristům využívajícím benzín či naftu.

Čtěte také: Nebezpečný odpad v šuplíku: Baterie

Systém ETS2 začne platit v roce 2027 a naváže na stávající ETS1. Rozšíří povinnost nákupu povolenek i na menší podniky, a hlavně na dodavatele fosilních paliv - plynu, uhlí, nafty a benzínu. Výsledkem bude navýšení koncových cen pro spotřebitele, protože dodavatelé budou nuceni povolenky nakupovat pro všechny své zákazníky.

Dopady zpoplatnění paliv zatíží především nízkopříjmové domácnosti a menší podniky, které typicky za pohonné hmoty a energie vynakládají významnou část svých příjmů.

Jaké budou ceny a jaký dopad to bude mít?

„Emisní povolenky se dnes obchodují na burze, což přináší výrazné cenové výkyvy. V letech 2022 a 2023 se ceny v systému ETS1 běžně pohybovaly nad 90 eury. V roce 2025 klesla cena na přibližně 70 eur. Zatímco Evropská unie deklaruje, že cena nové povolenky v rámci ETS2 by neměla přesáhnout 45 eur, praxe ukazuje jiný vývoj. Na burze ICE, která jako první zahájila obchodování s povolenkami ETS2, vystoupala cena až k 81 eurům. To představuje výrazný nárůst nákladů a naznačuje, že i koncoví uživatelé pocítí dopad těchto změn velmi citelně,“ říká Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz .

„Dopady na domácnosti se zatím dají jen odhadovat, ale vývoj cen na burze ukazuje, že nízké náklady nelze očekávat. Pokud se například cena povolenky ustálí na 70 eurech, uhlí může zdražit až o 75 %. To by pro domácnost s ročními náklady 40 000 Kč znamenalo navýšení o více než 30 000 Kč. U zemního plynu by se jednalo přibližně o 24% nárůst ceny samotné komodity, bez vlivu na distribuční poplatky. Ceny pohonných hmot by vzrostly zhruba o 10 až 12 % na litr,“ říká Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz a dodává: „ I pokud by se cena emisní povolenky držela na úrovni 45 eur, jak EU plánuje, znamenalo by to nárůst ceny uhlí o 48 % a plynu o přibližně 15 %.

Možnosti kompenzace

Od roku 2026 do roku 2032 bude fungovat Sociální klimatický fond, pro nějž bude na úrovni EU alokována částka ve výši až 65 miliard eur (Česko bude moci využít přibližně až 40 miliard korun). Úkolem každého členského státu EU bude vypracovat Sociální klimatický plán, ve kterém představí, jak chce využít prostředky z fondu s ohledem kompenzování možných negativních dopadů povolenek na nízkopříjmové domácnosti a mikropodniky.

Čtěte také: Když tělo přestane zvládat odpad

„Krátkodobě může pomoci fixace cen, která zaručí stabilní sazby po omezenou dobu. Dále je důležité sledovat nabídky jednotlivých dodavatelů energií - jejich ceny se mohou lišit i o stovky korun za MWh. Pečlivým výběrem lze ušetřit i tisíce korun ročně. Z dlouhodobého hlediska je nejúčinnější strategií snížení spotřeby a modernizace domácnosti. Investice do zateplení, výměny oken či střechy a přechod na ekologičtější zdroj vytápění mohou výrazně snížit závislost na fosilních palivech a tím i budoucí výdaje,“ doporučuje Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz a dodává: „Na tyto úpravy lze navíc čerpat státní dotace. K dispozici jsou například programy umožňující výplatu podpory předem, což pomáhá i domácnostem, které nemají vlastní úspory na počáteční investici. Podporována je také výměna zastaralých kotlů, zejména těch na uhlí.

Dopady snižování emisí na automobilový průmysl

EU se rozhodla od roku 2020 drasticky snížit emise CO2 u nových aut. Pokuty za nadměrné emise CO2, které začnou platit od letošního roku, totiž větší měrou dopadnou mimo jiné právě na zajímavá auta. V principu platí jednoduché pravidlo, že za každý gram CO 2 nad 95 g/km budou automobilky platit pokutu 95 eur - u každého jednotlivého auta.

Automobilkám hrozí extrémní pokuty - kdyby se podle těchto pravidel jelo už v roce 2017, zaplatí skoro každý výrobce několik miliard eur, potažmo něco mezi dvěma a třemi tisíci eur na prodané auto. Jediná automobilka, která teď může být v relativním klidu, je Toyota, protože ta ke stanovenému limitu dojde víceméně přirozeným vývojem. Samozřejmě za to vděčí vysokému podílu hybridů.

Pokutu do pokladny EU se nikomu platit nechce, a tak z trhu v tichosti mizí silnější, tedy „rozežrané“ motory a na druhé straně také nejlevnější auta, protože u nich se do snižování spotřeby nevyplatí výrobcům investovat (třeba Ford Ka+ nebo benzinové Citigo).

Dopady na dostupnost aut

Omezení dodávek Mazdy MX-5 je dalším opatřením sledujícím podobný cíl - Japonci do Evropy jednoduše dodají tolik aut, aby si nezpůsobili zbytečné problémy. Nakonec Fiat to vyřešil radikálněji a svůj 124 Spider rovnou vyřadil z nabídky. O něco férověji se s tím vypořádali u Renaultu, kde Mégane R.S. jednoduše zdražili o 100 tisíc, aby ho nekupovalo tolik lidí - vrcholné provedení Trophy s automatem tak teď vyjde bez deseti tisíc na milion.

Čtěte také: Vysvětlení chování balónků v ovzduší

Dá se to dělat ale ještě jinak a tímto přístupem se netají Peugeot. Bude průběžně monitorovat emise CO 2 u aut předaných zákazníkům a podle nich uměle regulovat dodací lhůty. Jinými slovy, kdo bude chtít elektromobil, dočká se nejspíš hned, kdo diesel, ten si počká třeba pár týdnů, a zájemce o výkonný benzin bude muset vydržet klidně i rok.

Doprava a emise

Přeprava zemního plynu přes oceán do Česka produkuje více než 100násobek emisí oproti přepravě uhlí. Při dopravě amerického zemního plynu do Česka vznikne přibližně 132 g CO2e na přepravený kilogram plynu, zatímco při dopravě kila uhlí do české elektrárny unikne do atmosféry 0,2-9 g CO2e, tedy více než 100krát méně.

Tankery v přepočtu na hmotnost přepraveného paliva produkují méně emisí než vlaky i plynovody. Na tunu uhlí, která urazí kilometr vzdálenosti, připadá v případě železniční dopravy 47 g CO2e, zatímco u tankerů a tuny zemního plynu se jedná o 11 g CO2e.

Doprava saúdské ropy generuje o 27 % více skleníkových plynů než doprava té ruské. Celková doprava ropy z Ruska do Česka totiž vyprodukuje 7,1 kg CO2e na jeden barel ropy, zatímco ze Saudské Arábie 9 kg CO2e.

Mitigační opatření

Slovo „mitigace“ obecně znamená „zmírňování“. V kontextu změny klimatu je mitigace soubor opatření ke snížení emisí, působení člověka na snižování zdrojů emisí (skleníkových plynů) a zvyšování jejich propadů. Příkladem mitigačních opatření je efektivnější využití zdrojů energie, využití solární či větrné energie, zateplení budov atd.

V blízké budoucnosti je také podle IPCC důležité začít konat co nejrychleji proti rozšiřování pouští, degradaci půdy a potravinové nejistotě. Ale nikoliv izolovaně, ale vždy s přihlédnutím k tomu, jak by tyto změny mohly pomoci s adaptací a oddalováním klimatických změn.

Zcela zásadní ale je, aby se snížily lidské emise skleníkových plynů. Ty totiž budou dále negativně ovlivňovat klima a všechny další pokusy o adaptaci se stanou náročnějšími a také dražšími.

Sociální klimatický fond

Od roku 2026 do roku 2032 bude fungovat Sociální klimatický fond, pro nějž bude na úrovni EU alokována částka ve výši až 65 miliard eur (Česko bude moci využít přibližně až 40 miliard korun). Úkolem každého členského státu EU bude vypracovat Sociální klimatický plán, ve kterém představí, jak chce využít prostředky z fondu s ohledem kompenzování možných negativních dopadů povolenek na nízkopříjmové domácnosti a mikropodniky.

Státy by je měly směřovat k upřednostňování nízkoemisních a bezemisních způsobů dopravy (veřejné dopravy, carsharingových služeb, cyklodopravy, elektromobility atd.) a renovacím budov s cílem dosáhnout vyšších energetických standardů a nižších emisí (zateplování a instalace tepelných čerpadel, kotlů na biomasu, fotovoltaiky nebo fototermiky).

Část prostředků lze použít na přímou výplatu podpory nízkopříjmovým domácnostem.

Podpora veřejnosti

Tři čtvrtiny lidí v Evropské unii jsou přesvědčené, že se obávají změn klimatu více než jejich vlády. Většina obyvatel Evropské unie nevěří, že se vládám podaří dosáhnout snížení emisí, které si stanovily do roku 2050. V České republice si dvě třetiny lidí myslí, že se obávají změn klimatu více než vláda.

Obyvatelé Evropské unie většinou podporují silnější vládní opatření, jež povedou ke změnám lidského chování. Podporu přísnějším nařízením nejčastěji vyjadřují Portugalci (85 procent), Italové, Španělové a Malťané (shodně 81 procent) a Švédové (71 procent).

Tabulka: Odhadovaný nárůst cen energií v závislosti na ceně emisní povolenky