Metodika hodnocení životního cyklu výrobků a služeb je nejčastěji známá pod zkratkou LCA z anglického Life-Cycle Assessment. Jedná se o systematický přístup, jímž se hodnotí dopady produktu na životní prostředí.
Za produkt se zde považuje definovaný výrobkový systém zahrnující všechny vstupy materiálů, energií a dopravy potřebné pro výrobu produktu, jeho vlastní výrobu a užití až po fázi likvidace. Je tak zahrnut celý životní cyklus daného produktu a posuzují se všechny environmentální dopady, které jsou s tímto životním cyklem spojené.
V mezinárodní normě ISO 14040, kterou ČR přejala jako ČSN EN ISO 14040 Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Zásady a osnova je metoda LCA definována jako: "shromažďování a vyhodnocování vstupů, výstupů a možných dopadů na životní prostředí výrobkového systému během jeho celého životního cyklu".
Během vývoje metodiky byla zformována následující struktura celé analýzy LCA, která se skládá ze 4 fází:
Provádění metody LCA je normalizované čtyřicítkovou dekádou řady norem ISO 14000 a v praxi se rozděluje do čtyř etap:
Čtěte také: Stromy jako památky
Podrobná metodologie LCA analýzy je dnes obsažena zejména v následujících mezinárodních normách:
Je informační analytický nástroj environmentální politiky, s jehož pomocí lze určit všechny vlivy na životní prostředí, jež vykazuje analyzovaný výrobkový systém, tj. od vlivů způsobených získáváním surovin potřebných k jeho výrobě včetně vlivů vzniklých v průběhu jeho výroby, spotřeby a zneškodňování jako odpadu.
Celá tato oblast se ve stavebnictví dotýká problematiky souhrnně nazývané „udržitelná výstavba“.
V rámci EU bylo v roce 2011 publikováno sdělení Evropské komise (EK) nazvané „Plán pro Evropu účinněji využívající přírodní zdroje“.
Pro oblast stavebnictví zde byla identifikována na jedné straně velká spotřeba/čerpání přírodních zdrojů a na druhé straně velký potenciál možných úspor.
Čtěte také: Environmentální management a ČSN EN ISO 14044:2006
Soubor nově vytvořených norem řady EN 15000 (často využívajících i dříve zpracované normy ISO) poskytuje jednotný evropský systém pro posuzování udržitelnosti budov a stavebních produktů (výrobků i služeb), který je založený na přístupu zohledňujícím jejich životní cyklus a jehož hlavním cílem je umožnit porovnatelnost výsledků.
Posouzení udržitelnosti, provedené podle těchto nových norem, kvantifikuje dopady a aspekty environmentálních, sociálních a ekonomických vlastností budov pomocí kvantitativních i kvalitativních indikátorů (např. TZÚS Praha, s.p., již dlouhou dobu sleduje tyto trendy a na základě dobré a dlouhodobé znalosti stavebních výrob a procesů nabízí organizacím pomoc při tvorbě LCA studií zaměřených na problematiku životního cyklu produktů.
V oblasti stavebních produktů význam této problematiky stoupá i v návaznosti na zařazení 7. základního požadavku do CPR (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
Čtěte také: Dopady nařízení ES o odpadech
tags: #ČSN #EN #ISO #14040:2006 #environmentální #management